|
|
Češi v Portugalsku
Svatošová, Hana ; Grauová, Šárka (vedoucí práce) ; Válová, Karolina (oponent)
Češi v Portugalsku Práce mapuje rozličné faktory, které utvářely pohledy českých cestovatelů na Portugalsko ve dvacátém a dvacátém prvním století. Zaměřuje se na analýzu a syntézu sedmi cestopisů z tohoto období: Za horama pyrenejskýma Jiřího Gutha-Jarkovského (1902), Kde země končí a moře začíná Romana Vlacha (1962), Jak jsem se stal Portugalcem Alexandra Petrželky (1980), Poloostrov na konci světa Josefa Hotmara (1989), Jak jsme pili portské Jana Šmída (2004), Výlet do Portugalska aneb Poetický průvodce na cestu tam a zpátky Jana Buriana (2005) a Vstávám a pokračuji v cestě Františka Lízny (2010). V první kapitole je definován cestopis jako literární žánr, jeho charakteristické znaky a proměny jeho funkce v průběhu dějin. Druhá kapitola se soustřeďuje na analýzu jednotlivých cestopisů. Nejprve je analyzován profil autora, jeho motivace k cestě a sepsání cestopisu, a následně jazyk, forma a obsah díla. Ve třetí, syntetické kapitole, jsou výsledky analýzy porovnány. Je posouzena umělecká a výpovědní hodnota děl na základě míry správnosti a komplexity informací v nich prezentovaných. Dále je hodnocena míra, do jaké mohou být vybraná díla považována za subjektivní nebo objektivní vzhledem ke schopnosti autorů kombinovat zábavnou a naučnou stránku v cestopisu. Zvláštní přihlédnutí je věnováno knihám...
|
|
|
Jindřich Šolc a jeho činnost v čele pražské obecní samosprávy
Bendlová, Markéta ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Svatošová, Hana (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je prostřednictvím pražského starosty Jindřicha Šolce zmapovat poměry panující na staroměstské radnici mezi lety 1887 a 1893. Úvodní pasáže se zabývají rozvojem hlavního města Království českého ve druhé polovině devatenáctého století a osobním i veřejným životem Jindřicha Šolce. Hlavní pozornost je soustředěna na práci s pramenným materiálem uloženým v Archivu hlavního města Prahy a dobovým tiskem reflektujícím každodenní dění. Pojednání klade důraz na rozbor událostí vzbuzujících zájem veřejnosti a usiluje o vytyčení nejpalčivějších problémů i nejvýznamnějších úspěchů tehdejší samosprávy. Líčí starostův ne zcela běžný nástup do úřadu a na příkladu dvou afér se snaží poukázat na jeho nelehké postavení. Sleduje realizaci vybraných obecních podniků, zachycuje obtíže spojené s jazykovou otázkou a zkoumá vývoj vztahů mezi staročeskou většinou a mladočeskou opozicí. Přibližuje průběh volebních bojů vedoucích k odchodu Jindřicha Šolce z komunální politiky a uzavření radničního kompromisu, který zajistil Národní straně svobodomyslné výraznější zastoupení v městské radě. Klíčová slova: Jindřich Šolc, Praha, obecní samospráva, starosta, sbor obecních starších, městská rada, staroměstská radnice, staročeši, mladočeši
|
host ::
RSS.