|
|
Prognostic awareness in advanced cancer patients
Vlčková, Karolína ; Loučka, Martin (vedoucí práce) ; Světlák, Miroslav (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Být si vědom závažnosti svého zdravotního stavu je klíčový předpoklad pro to, aby pacienti mohli být zapojeni do plánování své budoucí péči. Tento předpoklad se v literatuře označuje pojmem prognostické uvědomování a dobrá komunikace s lékaři je jedním z faktorů, který jej významně ovlivňuje. Tato disertační práce se zabývá tímto tématem prognostického uvědomování u pacientů s pokročilým onkologickým onemocněním. Jejím cílem je popsat tento fenomén a identifikovat další faktory, které ovlivňují porozumění vlastní prognóze u pacientů s pokročilým onkologickým onemocněním. Autorka této disertační práce se podílela na tříletém projektu, který byl podpořen Grantovou agenturou ČR (IMPAC study, číslo grantu 17-26722Y)), jejímž cílem zmapovat preference pacientů s vážným onkologickým onemocnění a dále popsat faktory, které souvisí s prognostickým uvědomováním a prozkoumat jeho stabilitu v čase. Vedlejším cílem bylo také zmapovat, jaké je pro pacienty s vážnou diagnózou a jejich blízké účastnit se výzkumné studie. V úvodní kapitole této disertační práce popisujeme koncept prognostického uvědomování, způsoby jeho měření a cíle této práce. Součástí disertační práce jsou 4 publikace, které se tímto tématem zabývají a 1 publikace, která reaguje na vedlejší cíl této disertační práce. Publikace jsou následovány...
|
|
|
Vliv hospitalizace a ranní pacientské komunity s prvky všímavosti na aktuální prožívání a výskyt strategií emoční regulace
Kubrický, Richard ; Světlák, Miroslav (vedoucí práce) ; Michalec, Jiří (oponent)
Cílem této práce bylo teoreticky popsat a empiricky ověřit vztahy mezi třídami emoční regulace (dle IDS inteligenční a vývojové škály) s dotazníkem pěti aspektů všímavosti (FFMQ), emočním prožíváním (DEP 36) a škálou potíží s emoční regulací (DERS-SF-CZ). Dále bylo cílem ověřit možnou změnu množství emočně regulativních strategií a trend v emočním prožívání v průběhu hospitalizace s komunitou zaměřenou na všímavost. Posledním cílem bylo empiricky ověřit okamžitý efekt dané komunity na aktuální emoční stav. Jedná se o smíšený typ výzkumu. Kvalitativní část dat byla zpracována za pomocí obsahové analýzy s deduktivním určením kódovaných kategorií s cílem kvantifikovat emočně regulativní strategie. Pro kvantifikaci bylo užito kódovacího schématu IDS. Kvantitativní analýza dat byla realizována pomocí korelační analýzy, testu dobré shody a analýzy růstových křivek. Korelační analýza ukázala řadu malých až středně silných vztahů napříč emočně regulativními třídami (ERS). Adaptivní ERS vykazuje pozitivní vztah s pozitivním emočním prožíváním, třída maladaptivních a ostatních ERS vykazuje pozitivní vztahy s potížemi v emoční regulaci a negativní vztahy s pozitivním prožíváním a všímavostí. Test dobré shody poukázal na statisticky významnou malou změnu napříč množstvím emočně regulativních strategií. Analýza...
|
|
|
Cognitive Deterioration in Otherwise Clinically Stable Patients with Multiple Sclerosis
Motýl, Jiří ; Uher, Tomáš (vedoucí práce) ; Světlák, Miroslav (oponent) ; Hradílek, Pavel (oponent)
Neuropsychologické vyšetření kognitivních funkcí při roztroušené skleróze (RS) je stále častěji považováno za důležitý marker progrese onemocnění. V nedávné době publikované odborné stanovisko doporučuje každoroční screeningové vyšetření kognitivních funkcí všech pacientů s RS jako součást běžné monitorace onemocnění RS. To je součástí trendu včasné diagnostiky progrese onemocnění, zajišťující co nejdřívější reakci na případnou progresi RS. Teoretická část této práce se věnuje současnému stavu poznání v oblasti kognitivních potíží při RS, popisu-je jejich koreláty a prediktory, představuje možnosti v léčbě. Práce také komplexně představuje současnou podobu vyšetření kognitivních funkcí u pacientů s RS a dále také proces diagnostiky kognitivní deteriorace. V tomto ohledu jsou rozebírána především témata klinicky významné změny výsledku v individuálním neuropsychologickém vyšetření, možnosti léčby kognitivního poklesu, nebo téma takzvaných izolovaných kognitivních relapsů. Empirická část práce dále prohlubuje poznání v této oblasti. V této části prezentuji a diskutuji šest původních vědeckých publikací, které sledují čtyři hlavní cíle práce. Zaprvé: popsat prevalenci izolovaného kognitivního poklesu při RS a propojit tyto poznatky se současným poznáním o progresi onemocnění RS. Zadruhé, identifikovat...
|
|
|
Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a duševní pohody
Benda, Jan ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Světlák, Miroslav (oponent) ; Praško Pavlov, Ján (oponent)
Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a osobní pohody PhDr. Jan Benda Vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Šípek, CSc., Ph.D. Abstrakt Východiska. Častá komorbidita psychických poruch stejně jako nejnovější poznatky neurobiologie obracejí v posledních letech pozornost odborníků k takzvaným transdiagnostickým faktorům, mimo jiné i k potížím v regulaci emocí a k soucitu se sebou. Zdá se, že tyto faktory hrají důležitou roli v etiologii řady duševních poruch i v udržování duševního zdraví a osobní pohody. Cíle. Cílem této práce bylo teoreticky prodiskutovat a následně výzkumně prověřit předpokládaný vztah mezi vřelostí rodičů v dětství, soucitem se sebou a regulací emocí. Soubor a procedura. 440 dospělých respondentů (141 mužů a 299 žen) vyplnilo v online šetření Zkrácený dotazník zapamatovaného rodičovského chování (s-EMBU), krátkou formu Škály potíží v regulaci emocí (DERS-SF-CZ) a Škálu soucitu se sebou (SCS-CZ) spolu s několika demografickými otázkami. Statistická analýza. S využitím programu IBM SPSS Statistics-23 byly provedeny výpočty deskriptivní statistiky a Pearsonových korelačních koeficientů. Vliv pohlaví a vzdělání na skóry klíčových proměnných byl testován pomocí dvoucestné vícerozměrné analýzy rozptylu (MANOVA). Rozdíly ve velikosti korelací u mužů a žen jsme...
|
|
|
Burnout syndrome in Health Care Professionals.
Riethof, Norbert ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Světlák, Miroslav (oponent) ; Pauknerová, Daniela (oponent)
N. Riethof - Burnout syndrome in Health Care Professionals ABSTRAKT Syndrom vyhoření je stav úplného vyčerpání související s pracovními podmínkami a dlouhodobým stresem. Zatímco úvodní fáze vyhoření se podobají příznakům stresu, závěrečné fáze vyhoření jsou charakteri- zovány pocity beznaděje, ztrátou smyslu a zoufalství, které mají podobné rysy jako deprese, stejně jako existenciální vakuum popsané Franklem v jeho logoterapii. Navíc syndrom vyhoření zahrnuje fáze, kdy se lidé od- trhávají od svých emocí a využívají tuto sníženou schopnost prožívat vlastní pocity jako obranný mechanismu proti stresu. Syndrom vyhoření obvykle začíná pocity nadšení a idealizovanými vizualizacemi, což je v kontrastu s následně prožívaným rozčarováním a zklamáním. Po desetiletích výzkumu vyhoření přetrvává potřeba lépe definovat tento stav, včetně stanovení přesnějších diagnostických kritérií a určení mezinárodně uznávaných měřicích nástrojů, a to zejména v rámci systému zdravotní péče, kde jsou rizika nerozpoznaného a neošetřeného vyhoření vysoká. Tato studie je zaměřena na zkoumání potenciálních příčin syn- dromu vyhoření a vztahů mezi symptomy vyhoření s určitými osob- nostními rysy, obrannými mechanismy a "zvládacími reakcemi" jako jsou na jedné straně Kernbergova koncepce štěpení, dále deprese, traumatické stresové...
|
|
|
Synesthetic associations and psychopathological symtomps.
Neckář, Marcel ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent) ; Světlák, Miroslav (oponent)
1 Synestetické asociace a psychopatologické symptomy Marcel Necká Abstrakt Synestézie v obecném smyslu p edstavuje jev intersenzorického a intrasenzorického propojení, které m že být pozorováno za r zných fyziologických a patologických okolností, nap íklad jako kreativita v um ní nebo v ípad n kterých mozkových dysfunkcí. Synestézie jako jev je p edevším formována prost ednictvím transmodálních asociativních spojení, které mohou tvo it kontinuum od tzv. "silných" synestetických jev až k jejím mírným formám, které pravd podobn umož ují tvorbu synestetických metaphor a imaginace. Tato studie je zam ena na projektivní analýzu slovn barevných asociací a jejich vztahu k psychoaptologickým m ením reflektujícím stres, depresi, disociaci a dalších psychometrických m ení u 154 ú astník vybraných z obecné populace. Výsledky této studie jsou v souladu s dosavadními publikovanými poznatky, které dokládají, že sv tlejší barvy jsou mnohem ast ji asociovány s pozitivními emocionálními významy ve srovnání s tmavšími barvami. Navíc výsledky této studie ukazují vztahy t chto barevn -slovních asociací k psychopatologickým symptom m a to prost ednictvím vztahu n kterých specifických slov k symptom m deprese, úzkosti, alexithymie a n kterým symptom m traumatického stresu. Tyto výsledky jsou v souladu s existujícími poznatky...
|
host ::
RSS.