|
|
Parazitické houby na vybraných invazních plevelech
Forejtová, Zuzana ; Marková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Sumíková, Taťána (oponent)
Parazitické houby na vybraných invazních plevelech Zuzana Forejtová Abstrakt Diplomová práce seznamuje čtenáře s problematikou zavlečených druhů rostlin a jejich patogenů na území České republiky. Zvláštní pozornost je věnována druhům, které osidlují agroekosystémy. Je rozdělena na část teoretickou a část praktickou, ve které je uveden seznam nalezených parazitických hub na vybraných invazních plevelích spolu s popisy patogenů a plevelů, které je možno i didakticky využít. Poslední kapitola se pak věnuje diskusi o možném využití parazitických hub v biologické ochraně kulturních rostlin před zaplevelením. Klíčová slova: invazní rostliny, invaze, plevele, biologický boj, houboví patogeni, parazitické houby
|
|
|
Rozšíření a význam invazního patogenu Cryptostroma corticale na Acer pseudoplatanus v Praze
Kelnarová, Ivana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Sumíková, Taťána (oponent)
Sazná nemoc kůry (sooty bark disease) způsobená fytopatogenní houbou Cryptostroma corticale je jednou z aktuálních hrozeb pro populaci javoru klenu v Evropě. Od prvního nálezu v Praze v roce 2005 bylo zaznamenáno několik desítek jedinců uhynulých v důsledku nákazy tímto patogenem, ale lze předpokládat vyšší míru nákazy přetrvávající v latentní nesymptomatické fázi. Hlavním cílem práce bylo kvantifikovat latentní výskyt C. corticale v Praze na základě brzké detekce v pletivech stromů bez vnějších symptomů, identifikovat ekologické nároky tohoto patogenu a stresové faktory podmiňující rozvoj infekce. Dalším cílem bylo na základě získaných dat predikovat rizika pro pražskou populaci javoru klenu a vytipovat další ohrožené lokality v Praze. Sekundárně bylo v práci hodnoceno i spektrum hub kolonizujících xylém javoru klenu. Vzorky pletiv odebrané pomocí Presslerova nebozezu byly podrobeny: a) izolací kultivovatelných hub na sladinový agar a b) detekcí DNA C. corticale na základě nested PCR s druhově specifickými primery. Latentní nákaza byla detekována ve 28 vývrtech. Z 27 pozitivních případů detekce pomocí nested PCR se specifickými primery bylo 10 podpořeno i izolací C. corticale na agar. Pouze v jednom případě nebyla pozitivní izolace C. corticale na agar potvrzena pomocí nested PCR. Přítomnost...
|
|
|
Rozšíření a význam invazního patogenu Cryptostroma corticale na Acer pseudoplatanus v Praze
Kelnarová, Ivana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Sumíková, Taťána (oponent)
Sazná nemoc kůry (sooty bark disease) způsobená fytopatogenní houbou Cryptostroma corticale je jednou z aktuálních hrozeb pro populaci javoru klenu v Evropě. Od prvního nálezu v Praze v roce 2005 bylo zaznamenáno několik desítek jedinců uhynulých v důsledku nákazy tímto patogenem, ale lze předpokládat vyšší míru nákazy přetrvávající v latentní nesymptomatické fázi. Hlavním cílem práce bylo kvantifikovat latentní výskyt C. corticale v Praze na základě brzké detekce v pletivech stromů bez vnějších symptomů, identifikovat ekologické nároky tohoto patogenu a stresové faktory podmiňující rozvoj infekce. Dalším cílem bylo na základě získaných dat predikovat rizika pro pražskou populaci javoru klenu a vytipovat další ohrožené lokality v Praze. Sekundárně bylo v práci hodnoceno i spektrum hub kolonizujících xylém javoru klenu. Vzorky pletiv odebrané pomocí Presslerova nebozezu byly podrobeny: a) izolací kultivovatelných hub na sladinový agar a b) detekcí DNA C. corticale na základě nested PCR s druhově specifickými primery. Latentní nákaza byla detekována ve 28 vývrtech. Z 27 pozitivních případů detekce pomocí nested PCR se specifickými primery bylo 10 podpořeno i izolací C. corticale na agar. Pouze v jednom případě nebyla pozitivní izolace C. corticale na agar potvrzena pomocí nested PCR. Přítomnost...
|
|
|
Metodika použití molekulárních markerů k detekci genů rezistence ke rzem, padlí travnímu a stéblolamu a genů pro krátkostébelnost u pšenice
Sumíková, Taťána ; Dumalasová, Veronika ; Trávníčková, Martina
Cílem metodiky je uvést podrobné postupy k detekci následujících genů rezistence ke rzem, padlí travnímu a stéblolamu pšenice (Lr10, Lr19, Lr24, Lr26+Sr31+Yr9+Pm8, Lr28, Lr34+Yr18, Lr37+Yr17+Sr38, Pch1) a genů pro krátkostébelnost (Rht-B1 a Rht-D1) pomocí molekulárních markerů založených na polymerázové řetězové reakci (PCR), spolehlivě optimalizovaných pro rutinní použití v běžné laboratoři se základním vybavením pro použití PCR.
Plný text:  PDF
|
|
|
Parazitické houby na vybraných invazních plevelech
Forejtová, Zuzana ; Marková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Sumíková, Taťána (oponent)
Parazitické houby na vybraných invazních plevelech Zuzana Forejtová Abstrakt Diplomová práce seznamuje čtenáře s problematikou zavlečených druhů rostlin a jejich patogenů na území České republiky. Zvláštní pozornost je věnována druhům, které osidlují agroekosystémy. Je rozdělena na část teoretickou a část praktickou, ve které je uveden seznam nalezených parazitických hub na vybraných invazních plevelích spolu s popisy patogenů a plevelů, které je možno i didakticky využít. Poslední kapitola se pak věnuje diskusi o možném využití parazitických hub v biologické ochraně kulturních rostlin před zaplevelením. Klíčová slova: invazní rostliny, invaze, plevele, biologický boj, houboví patogeni, parazitické houby
|
|
| |
|
|
Metodika identifikace původců fuzarióz klasu pomocí PCR
Sumíková, Taťána ; Gabrielová-Slezáková, Ludmila ; Žabka, Martin
Cílem navrhované metodiky je uvedení kompletních protokolů k detekci následujících druhů r. Fusarium - F. avenaceum, F. culmorum, F. poae, F. graminearum, F. pseudograminearum, F. sporotrichioides - pomocí multiplex PCR. Sekvence použitých druhově specifických primerů jsou převzaté z literatury a byly vybrány tak, aby bylo možné je vzájemně a libovolně kombinovat, což umožňuje detekci jednoho nebo až všech šesti výše uvedených druhů v jedné PCR reakci. Reakce jsou optimalizovány pro použití v běžné laboratoři molekulární biologie. V metodice je nově zavedena technika pěstování mikromycet ve formě povrchových kultur na celofánu. Tato technika je speciálně určena pro následnou izolaci DNA z houbového mycelia. Technika pěstování povrchových kultur na celofánu umožňuje optimální manipulaci s napěstovaným myceliem, které se z celofánu snadno odstraní pomocí skalpelu, přičemž nedochází k nežádoucí kontaminaci vzorku agarovým kultivačním médiem nebo nečistotami z přirozeného substrátu (z napadeného vzorku).
Plný text: PDF
|
|
| |
host ::
RSS.