|
|
Rychtářské manuály města Náchoda 1603-1636
Česáková, Markéta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Předmětem této diplomové práce se staly dva nejstarší rychtářské manuály města Náchoda, jež jsou součástí fondu Archiv města Náchod, uloženého ve Státním okresním archivu v Náchodě. Tyto úřední městské knihy jsou v rámci fondu náchodského městského archivu evidovány pod inventárními čísly 835 a 836 a jsou časově vymezeny lety 1603-1632 a 1626-1636. Svým obsahem i formou představují důležitý pramen k dějinám správy města Náchoda v první polovině 17. století a z hlediska právních dějin vydávají zajímavé svědectví o aplikaci Koldínových městských práv v právní praxi raně novověkého poddanského města. Vlastním cílem diplomové práce je paleograficko-diplomatický rozbor a obsahová analýza těchto archivních pramenů. Paleograficko-diplomatický rozbor se zaměřuje na popis vnějších znaků rychtářských manuálů, typologii zápisů a identifikaci jednotlivých písařů a jejich zařazení do struktury městské kanceláře. Hlavním cílem obsahové analýzy těchto městských knih je typizace zaznamenaných právních úkonů za účelem bližšího vymezení kompetencí městského rychtáře jako orgánu náchodské městské správy v první polovině 17. století.
|
|
|
Kadaňské městské knihy a správa města v letech 1465-1620
Rak, Petr ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent) ; Hrubá, Michaela (oponent)
Kadaňské městské knihy a správa města v letech 1465-1620 Práce se zabývá dvěma tématy, která spolu úzce souvisí. Prvním je diplomatický popis a paleografická analýza souboru 43 úředních knih, které byly vedeny v kanceláři královského města Kadaně (I.1 Možnosti studia a zpřístupňování městských knih). Podrobně jsou popsány v kapitole I.7 Katalog kadaňských městských knih z let 1465-1620. Kadaňské městské knihy byly uspořádány poprvé v letech první světové války; podruhé a naposled pak v letech 1966- 1968 (I.2 Osudy kadaňských městských knih do třetí čtvrtiny 20. století). Pro účely dalšího zpracování a katalogizace byly dochované knihy rozděleny do čtyř skupin: knihy městské správy v užším slova smyslu; knihy nesporného soudnictví; knihy civilního sporného soudnictví a knihy vesnic městského panství (I.3. Obsahové rozdělení dochovaných kadaňských městských knih). Podle různých písemných zmínek lze identifikovat asi třicet ztracených knih; tento počet ovšem nemůže být konečný (I.4. Deperdita). Způsobům vedení knih, číslování folií, rejstříkům, filigránům a původu papíru je věnována kapitola I.5. Popis knih. Paleografická analýza ukázala, že nejvíce knih vedli pouze přísežní městští písaři. Samostatné písařské centrum bylo spojeno s úřední činností radních služebníků ("ratsdiener"). Další dvě skupiny...
|
|
|
Pacovská městská kniha z let 1475-1683
Holub, Pavel ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
5 Anotace Cílem diplomové práce je představit pacovskou městskou knihu z hlediska diplomatického rozboru. Městská kniha vznikla v období druhé poloviny 15. století až druhé poloviny 17. století. Samotný rozbor zápisů je uveden dvěma podkapitolami. První z nich se zaměřuje na společensko-politicko-správní vývoj oblasti Pelhřimovska a Pacovska v průběhu pozdního středověku a raného novověku. Přímo prostředí Pacova se odráží v podkapitole věnované městským právům, jejímž cílem je zasadit obsah privilegií vydaných pro Pacov do širších společenských souvislostí. Stěžejní část rozboru pacovské městské knihy představují podkapitoly popisující rozbor jednotlivých zápisů z hlediska diplomaticko-obsahové analýzy a městskou knihu v kontextu písemné produkce městské kanceláře. Řazení obsahových skupin jednotlivých typů zápisů vychází z členění městských knih, jak je zevrubně aplikovala Ludmila Sulitková na prostředí brněnských městských knih v kontextu vývoje městských knih ve středověku. Toto členění vychází z výsledků dlouholetého výzkumu, jehož počátky lze spojovat s Václavem Vojtíškem. Hlavní zřetel v rámci pojednání každého zápisu je věnován zodpovězení otázky společenské funkce zápisů městské knihy, jeho zpísemnění v městské kanceláři, stejně jako je sledována role vrchnosti města v kontextu vzniku jednotlivých...
|
|
|
Testamentární praxe v Jihlavě v letech 1578-1624. (Testamenty jako prameny pro dějiny rodinných struktur, historickou demografii a sociotopografii)
Jirková, Pavla ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Objekt výzkumu - raně novověký měšťanský testament - je v disertační práci nahlížen z pozice dějin rodinných struktur, historické demografie a sociotopografie. Vzorek 968 jihlavských testamentů z období 1578-1624 je podroben statistické analýze. Z hlediska metodologického jsou dále povaze tohoto výzkumu blízké mikrohistorické a prosopografické přístupy. Specifické téma bylo komparováno se závěry především anglické literatury. Výsledky výzkumu byly zhodnoceny z hlediska ročních součtů testamentů jako možných ukazatelů hlavních tendencí mortality a byly naznačeny možné souvislosti mezi počtem dětí zmíněných v testamentech a dědickým systémem konkrétního regionu. Ve spojitosti s četnými svatebními smlouvami testátorů bylo dále studováno fungování sňatkového trhu a délka trvání manželství. Mezi další otázky diskutované v disertační práci patří například rodinná a domácnostní postavení, postižení lidé, genderová studia a mezigenerační majetkový transfer. Konečně v rámci sociotopografického studia byly domy vybraných testátorů lokalizovány v rámci ulic či předměstí.
|
|
|
Rychtářské manuály města Náchoda 1603-1636
Česáková, Markéta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Předmětem této rigorózní práce se staly dva nejstarší rychtářské manuály města Náchoda, jež jsou součástí fondu Archiv města Náchod, uloženého ve Státním okresním archivu v Náchodě. Tyto úřední městské knihy jsou v rámci fondu náchodského městského archivu evidovány pod inventárními čísly 835 a 836 a jsou časově vymezeny lety 1603-1632 a 1626-1636. Svým obsahem i formou představují důležitý pramen k dějinám správy města Náchoda v první polovině 17. století a z hlediska právních dějin vydávají zajímavé svědectví o aplikaci Koldínových městských práv v právní praxi raně novověkého poddanského města. Vlastním cílem rigorózní práce je paleograficko-diplomatický rozbor a obsahová analýza těchto archivních pramenů. Paleograficko-diplomatický rozbor se zaměřuje na popis vnějších znaků rychtářských manuálů, typologii zápisů a identifikaci jednotlivých písařů a jejich zařazení do struktury městské kanceláře. Hlavním cílem obsahové analýzy těchto městských knih je typizace zaznamenaných právních úkonů za účelem bližšího vymezení kompetencí městského rychtáře jako orgánu náchodské městské správy v první polovině 17. století. Klíčová slova: městské knihy, rychtářské manuály, městská správa, rychtáři, Náchod, 17. století, paleografická analýza, diplomatický rozbor, obsahová analýza
|
|
|
Magdeburské právo ve městech severozápadních Čech v předhusitské době
Mareš, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Počátky a rychlé šíření magdeburského městského práva v českých zemích ve středověku byly předmětem pozornosti historických věd již od doby vrcholného rozkvětu právní historie ve druhé polovině 19. století. Období velkého zájmu historické obce o toto téma ovšem končí v polovině minulého století a od té doby dochází spíše ke konzervaci starších stereotypně přebíraných náhledů a poznatků. Detailní pohled na již známé vývojové momenty ve spojení s využitím různých typů pramenů (od dosud dominantních normativních směrem k zatím málo využívaným dokladům právní praxe) otevírá nové možnosti snahám o hlubší poznání jednoho ze základních stavebních kamenů středověkých transformací 13. století. Magdeburské právo je fenomén překračující hranice regionů i států v rámci střední a východní Evropy, takže jeho výzkum v určité oblasti je vždy nutné zasazovat do širších souvislostí. Předkládaná práce se soustřeďuje na tři hlavní tematické okruhy z doby počátečního formování i vrcholného rozkvětu magdeburského právního okruhu ve středověkých Čechách. Nejdůležitějším městem této právní rodiny byly nejpozději od druhé poloviny 13. století severočeské Litoměřice, pozdější vrchní stolice pro všechna česká města téhož práva. Právě počátků městského práva v Litoměřicích je věnována první část studie. Východiskem úvah a zkoumání Je...
|
|
|
Městská správa v Rokycanech a její představitelé v letech 1573-1699
Hrachová, Hana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Rokycany patřily v raném novověku k menším městům řemeslnicko - zemědělského charakteru. Zejména v druhé polovině 16. století dochází k rozkvětu města. Díky loajálnímu postoji k Ferdinandovi I. v roce 1547 město nepostihly sankce tohoto panovníka a bylo odměněno mnoha privilegii. V roce 1584 se Rokycany stávají královským městem. Předkládaná práce se zabývá sledováním činnosti městské samosprávy, funkcí jednotlivých úřadů a jejich personálním obsazením. Nejdůležitějším orgánem ve městě byla městská rada s mocí zákonodárnou, soudní a výkonnou. K jejím povinnostem patřilo také vedení městského hospodářství a správa obecního majetku. Rada se skládala z 12 radních, z nichž první a nejváženější byl nazýván primas. Každý radní spravoval město po dobu jednoho měsíce, v tomto období byl nazýván purkmistrem. Ve sledovaném období se primasem stalo celkem 19 mužů, většina z nich zastávala post až do své smrti. Tři muži působili následně jako císařští rychtáři. V předbělohorském období se dvěma z primasů podařilo přesáhnout svým významem hranice města, a to Janu Novoměstskému Srnovci z Varvažova a Zikmundu Celestýnovi z Freifeldu. Dva primasové pocházeli přímo z tradičních rokycanských rodin, větší část se rekrutovala z učitelů zdejší školy a písařů. Podařilo se jim přiženit se do vůdčích rodin města, a tak se prosadit...
|
|
|
Raně novověké narativní prameny k dějinám českých měst
Tošnerová, Marie ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Raně novověké narativní prameny k dějinám českých měst Marie Tošnerová Práce přináší základní informace o dochovaných narativních pramenech týkajících se českých měst, sepsaných v předbělohorském období. V 16. a počátkem 17. století dosáhla historie značné obliby, což se projevilo ve vzniku mnoha historiografických spisů. Práce je zaměřena především na kronikářská díla pojednávající o minulosti českých měst, která se dochovala převážně v rukopisech. Pouze okrajově jsou zmíněny osobní pamětní záznamy jednotlivých měšťanů, neboť u většiny převažují informace o vlastní rodině. Údaje o dalších historiografických pramenech spíše literárního charakteru jako jsou humanistické topografie a panegyrická díla, jsou uvedena pouze v případě, že se týkají města, jež má dochován také jiný historiografický pramen z předbělohorské doby. Městské narativní prameny jsou studovány z pohledu historických věd, kdy je především posouzen jejich význam a přínos pro poznávání života našich předků. Důraz je kladen na jejich vypovídací schopnost k otázkám předbělohorské společnosti, k procesům a dějům odehrávajícím se v blízkém i dalekém okolí pisatele, k problematice každodennosti i dějinám mentalit. Pozornost je soustředěna na genezi a recepci pramene, na osoby autorů těchto prací a sociokulturnímu prostředí, ve kterém díla...
|
|
|
Pacovská městská kniha z let 1475-1683
Holub, Pavel ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
5 Anotace Cílem diplomové práce je představit pacovskou městskou knihu z hlediska diplomatického rozboru. Městská kniha vznikla v období druhé poloviny 15. století až druhé poloviny 17. století. Samotný rozbor zápisů je uveden dvěma podkapitolami. První z nich se zaměřuje na společensko-politicko-správní vývoj oblasti Pelhřimovska a Pacovska v průběhu pozdního středověku a raného novověku. Přímo prostředí Pacova se odráží v podkapitole věnované městským právům, jejímž cílem je zasadit obsah privilegií vydaných pro Pacov do širších společenských souvislostí. Stěžejní část rozboru pacovské městské knihy představují podkapitoly popisující rozbor jednotlivých zápisů z hlediska diplomaticko-obsahové analýzy a městskou knihu v kontextu písemné produkce městské kanceláře. Řazení obsahových skupin jednotlivých typů zápisů vychází z členění městských knih, jak je zevrubně aplikovala Ludmila Sulitková na prostředí brněnských městských knih v kontextu vývoje městských knih ve středověku. Toto členění vychází z výsledků dlouholetého výzkumu, jehož počátky lze spojovat s Václavem Vojtíškem. Hlavní zřetel v rámci pojednání každého zápisu je věnován zodpovězení otázky společenské funkce zápisů městské knihy, jeho zpísemnění v městské kanceláři, stejně jako je sledována role vrchnosti města v kontextu vzniku jednotlivých...
|
|
|
Kadaňské městské knihy a správa města v letech 1465-1620
Rak, Petr ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent) ; Hrubá, Michaela (oponent)
Kadaňské městské knihy a správa města v letech 1465-1620 Práce se zabývá dvěma tématy, která spolu úzce souvisí. Prvním je diplomatický popis a paleografická analýza souboru 43 úředních knih, které byly vedeny v kanceláři královského města Kadaně (I.1 Možnosti studia a zpřístupňování městských knih). Podrobně jsou popsány v kapitole I.7 Katalog kadaňských městských knih z let 1465-1620. Kadaňské městské knihy byly uspořádány poprvé v letech první světové války; podruhé a naposled pak v letech 1966- 1968 (I.2 Osudy kadaňských městských knih do třetí čtvrtiny 20. století). Pro účely dalšího zpracování a katalogizace byly dochované knihy rozděleny do čtyř skupin: knihy městské správy v užším slova smyslu; knihy nesporného soudnictví; knihy civilního sporného soudnictví a knihy vesnic městského panství (I.3. Obsahové rozdělení dochovaných kadaňských městských knih). Podle různých písemných zmínek lze identifikovat asi třicet ztracených knih; tento počet ovšem nemůže být konečný (I.4. Deperdita). Způsobům vedení knih, číslování folií, rejstříkům, filigránům a původu papíru je věnována kapitola I.5. Popis knih. Paleografická analýza ukázala, že nejvíce knih vedli pouze přísežní městští písaři. Samostatné písařské centrum bylo spojeno s úřední činností radních služebníků ("ratsdiener"). Další dvě skupiny...
|
host ::
RSS.