|
|
Změny stepní vegetace na modelovém území NPR Oblík, CHKO České středohoří
Zmeškalová, Jana ; Suchara, Ivan (vedoucí práce) ; Chýlová, Tereza (oponent)
Změny stepní vegetace v NPR Oblík 7 1. Abstrakt Změny stepní vegetace na modelovém území NPR Oblík, CHKO České středohoří Diplomová práce formou srovnávací analýzy vegetace a chemických půdních parametrů zachycuje změny na modelovém území NPR Oblík mezi lety 1973 a 2006/7. Primárním zdrojem dat o půdách a vegetaci jsou diplomové práce ze 70. let (Březinová 1973, Klimešová 1973, Suchara 1974), které vymezují i metodiku práce. Hodnocena byla data o vegetaci (fytocenologické snímky, biomasa pásu keřů, fotogrammetricky plochy keřů, syntaxonomie vegetace) a abiotické podmínky formou chemických analýz půd (obsah N, C, K, Ca, C/N, pH) a nepřímo pomocí systému Ellenbergových indikačních hodnot. V NPR Oblík došlo k celkovému nárůstu počtu druhů a velkému druhovému obratu. Ubyly pastvinné druhy a druhy širolistých trávníků, přibyly naopak druhy nitrofilní, plevele, druhy lesních lemů a keřových společenstev. Ubyla vegetace stepních pastvin (Festuco valesiacae-Stipetum capillatae), vegetace péřitých kavylů (Koelerio macranthae-Stipetum joannis), mezofilní vegetace (Stipetum tirsae) a širokolistých trávníků (Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnatii). Nárůst pokryvnosti ukazuje vegetace skalních stepí (Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiacae) a keřová společenstva (Ligustro vulgaris-Prunetum spinosae a Rhamno...
|
|
| |
|
| |
|
|
Effect of fertilizers application on grassland ecosystems: what can tell us long-term experiments?
Hejcman, Michal ; Suchara, Ivan (vedoucí práce) ; Hájek, Michal (oponent) ; Poschlod, Peter (oponent)
GENERAL CONCLUSIONS Benefit of all present papers for current stage of knowledge is directly obvious from their text. So, I will summarize the main benefit of each paper very briefly here. Chapter 2 - From the comparison of long-term vs short-term nutritional effects, it was concluded that long-term fertilizer experiments are irreplaceable as many existing models and predictions can be validated only by means of long-term manipulation of plant communities and their continuous observation and documentation. Chapter 3 - Long-term fertilizer application can create grasslands with no overlap of plant species composition in the scale of several meters. Species indicative of low productivity grasslands (short grasses, orchids, and sedges) can survive longterm nitrogen application if phosphorus is limiting nutrient for growth of highly productive grassland species. Chapter 4 - Long-term addition of limiting nutrient can affect grassland ecosystem in three ways: 1) by change in plant species composition without significant increase in total biomass production, 2) by no change in species composition but with significant increase in total biomass production, and 3) by substantial change in plant species composition accompanied by significant increase in total biomass production. Chapter 5 - Long-term fertilizer...
|
|
|
Imprints of history in post-agricultural forests
Vojta, Jaroslav ; Suchara, Ivan (vedoucí práce) ; Honnay, Olivier (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
8 Úvod V rozvinutých zemích tvoří lesy vzniklé na bývalé zemědělské půdě (postagrární lesy, novodobé lesy, sekundární lesy) stále významnější součást krajiny a proto přitahují pozornost ekologů. Z praktického i teoretického hlediska je zajímavá otázka možnosti obnovy lesních společenstev na bývalé zemědělské půdě a na současné a historické změny krajiny můžeme pohlížet jako na přírodní experiment, který může pomoci porozumět některým základním ekologickým otázkám. Mnoho ekologických studií využívá podrobných prostorově explicitních informací z historických záznamů. Nejčastěji jsou používány staré mapy pro odlišení lesů, které vznikly na zemědělské půdě (novodobé lesy, postagrární lesy) od lesů které existují kontinuálně po dobu několika století (starobylé lesy). Na základě těchto informací bylo doloženo, že kolonizační schopnosti druhů jsou zvláště významné v dlouhodobém vývoji lesní vegetace. Osidlování nově vzniklých lesů může probíhat velmi pomalu a populace pomalu migrujících druhů mohou být omezeny na porosty starobylých lesů nebo na drobné "starobylé" biotopy jako jsou meze s dřevinami. Omezená schopnost lesních druhů kolonizovat sekundární lesy může mít za důsledek homogenizaci společenstev lesních druhů mezi stanovišti. Lesní druhy však tvoří specifickou ekologickou skupinu a o celkové diverzitě...
|
|
|
Změny stepní vegetace na modelovém území NPR Oblík, CHKO České středohoří
Zmeškalová, Jana ; Suchara, Ivan (vedoucí práce) ; Chýlová, Tereza (oponent)
Změny stepní vegetace v NPR Oblík 7 1. Abstrakt Změny stepní vegetace na modelovém území NPR Oblík, CHKO České středohoří Diplomová práce formou srovnávací analýzy vegetace a chemických půdních parametrů zachycuje změny na modelovém území NPR Oblík mezi lety 1973 a 2006/7. Primárním zdrojem dat o půdách a vegetaci jsou diplomové práce ze 70. let (Březinová 1973, Klimešová 1973, Suchara 1974), které vymezují i metodiku práce. Hodnocena byla data o vegetaci (fytocenologické snímky, biomasa pásu keřů, fotogrammetricky plochy keřů, syntaxonomie vegetace) a abiotické podmínky formou chemických analýz půd (obsah N, C, K, Ca, C/N, pH) a nepřímo pomocí systému Ellenbergových indikačních hodnot. V NPR Oblík došlo k celkovému nárůstu počtu druhů a velkému druhovému obratu. Ubyly pastvinné druhy a druhy širolistých trávníků, přibyly naopak druhy nitrofilní, plevele, druhy lesních lemů a keřových společenstev. Ubyla vegetace stepních pastvin (Festuco valesiacae-Stipetum capillatae), vegetace péřitých kavylů (Koelerio macranthae-Stipetum joannis), mezofilní vegetace (Stipetum tirsae) a širokolistých trávníků (Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnatii). Nárůst pokryvnosti ukazuje vegetace skalních stepí (Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiacae) a keřová společenstva (Ligustro vulgaris-Prunetum spinosae a Rhamno...
|
|
|
Atlas krajiny České republiky
MGE DATA spol. s r. o., Praha ; VÚV T.G.M., Praha ; ČGS, Praha ; Česká zemědělská univerzita, Praha ; Masarykova univerzita v Brně, Brno ; Univerzita Karlova v Praze, Praha ; Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Brno ; Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Suchara, Ivan
Atlas krajiny ČR je geoinformační projekt, který na základě vědeckého vymezení krajiny a výzkumu regionálního rozvoje umožní prezentovat a využít historické i aktuální informace o krajině ČR na národní, regionální i lokální úrovni. Projekt je rozdělen do oddílů: 1. Krajina a metody studia; 2. Geografická poloha České republiky (Česká republika a svět, Česká republika a Evropa); 3. Historická krajina; 4. Přírodní krajina; 5. Současná krajina; 6. Krajina jako dědictví (Přírodní a kulturní dědictví); 7. Krajina jako prostor pro společnost; 8. Krajina budoucna.
|
|
|
Atlas krajiny České republiky
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta ; Česká zemědělská univerzita, Praha ; Masarykova univerzita v Brně ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Brno ; Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc ; Česká geologická služba, Praha ; Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Janská, Eva ; Bičík, Ivan ; Martiš, Miroslav ; Kolejka, Jaromír ; Mackovčin, Peter ; Voženílek, Vít ; Pálenský, Peter ; Suchara, Ivan
Atlas krajiny ČR je geoinformační projekt, který na základě vědeckého vymezení krajiny a výzkumu regionálního rozvoje umožní prezentovat a využít historické i aktuální informace o krajině ČR na národní, regionální i lokální úrovni. V roce 2005 byly získány podklady autorů vybraných map pro hodnocení obsahu a technické kvality map před jejich předáním k posouzení pracovní skupině pro autorské originály a ke zpracování v technologické skupině.
|
|
| |
|
|
Určení zátěže krajiny ČR aktuálními úrovněmi atmosférické depozice a zajištění dat pro celoevropský biomonitorovací program 2000: Stanovení obsahu prvků v půdě a mechu jako podklad pro upřesnění distribuce vysokých atmosférických úrovní spadu sledovaných prvků na jižní Moravě
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Kučerová, Miluše ; Buňatová, Helena ; Semerádová, Ilona ; Suchara, Ivan ; Sucharová, Julie
Výsledky projektu za rok 2003 obsahují data o celkovém obsahu 37 prvků: Ag, As, Ba, Be, Bi, Cd, Ce, Co, Cr, Cs, Cu, Fe, Ga, Ge, Hg, In, La, Li, Mn, Mo, Ni, Pb, Pr, Rb, Sb, Se, Si, Sn, Sr, Th, Tl, U, V, W, Y, a Zn v B horizontech půdních pokryvů jižní Moravy. Výsledky ukazují na dvě ohniska relativně velmi vysokých obsahů sledovaných prvků na jižní Moravě, a to na severu v oblasti Litenčické pahorkatiny a na jihu v oblasti Pavlovských vrchů a Ždánického lesa.
|
host ::
RSS.