|
|
Opomenutá místa a prostorové aspekty voleb: nativismus, populismus a geografie nespokojenosti
Suchánek, Jonáš ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Maškarinec, Pavel (oponent)
Téma migrace se po uprchlické vlně v letech 2015 a 2016 dostává do popředí evropského mediálního a politického diskurzu a spolu s ním také anti-imigrační a nativistické narativy. Populistické radikálně pravicové strany v následujících letech v mnoha zemích dosáhly na svá volební maxima a po výhře Donalda Trumpa v prezidentských volbách 2016 a po referendu Brexit rovněž v akademické sféře enormně narostl zájem o studium populismu. Jedním z hlavních konceptuálních přístupů, který významně přispěl do akademické debaty zkoumající příčiny radikalizace a polarizace společnosti a z nich plynoucí volebních manifestací, bylo kontextuální pojetí specifických periferních oblastí skrze optiku takzvaných opomenutých míst, potažmo skrze geografii nespokojenosti. Navzdory tomuto kontextuálnímu chápání volebních procesů ale dané výzkumy jen zřídka využívají moderní prostorové metody a navíc se z valné většiny zaměřují primárně na Spojené státy americké a země západní a severní Evropy. Tato disertační práce tak přináší do disciplíny volební geografie důkladnou časoprostorovou analýzu českého (a slovenského) volebního prostoru na detailní úrovni obcí, což umožňuje ověřit validitu výše zmíněných konceptů, jež nachází uplatnění v jiných zemích. Kromě identifikace volebních vzorců radikální pravice a jejich stability...
|
|
|
Vliv migrace na geografii volební podpory populisticko-nacionalistických stran: příklad strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Suchánek, Jonáš
Analytické zkoumání možného výskytu migrantů v dané lokaci na volební výsledky populisticko-nacionalistických stran představuje relativně nový fenomén geografie voleb. Mediální i politický zájem o migraci a uprchlictví razantně narostl teprve v posledních pár letech a stále nabízí široký prostor pro potenciální a relevantní vědecký výzkum. Tato diplomová práce vychází z literatury, která zkoumá reálný podíl migrantů a jeho vliv na volební výsledky protiimigračních stran ve sledovaném území. Výzkum se zaměřuje na český kontext, když ověřuje případný vliv podílu skupin migrantů v Česku na volební výsledky parlamentních voleb strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) na dvou zvolených řádovostních úrovních (obce s pověřeným obecním úřadem a samotné obce). Za inovativní lze považovat individuální analýzy jednotlivých skupin migrantů a uvedení agregátu cizinců sestaveného ze zemí s podstatným zastoupením muslimů v populaci. Ty mají za cíl pomoci odhalit, zdali jsou volební zisky SPD, jakožto silně protiimigrační strany, zapříčiněny nadprůměrným výskytem či naopak nepřítomností migrantů ve sledovaných územních jednotkách, nebo zdali faktor migrace nehraje důležitou roli. Výzkum si rovněž klade za cíl zkoumat, zdali v případě SPD došlo ke změně geografie volební podpory ve srovnání se...
|
|
|
Sociální a geografické aspekty podpory a variability nacionalismu v Česku
Cihlář, Pavel ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Suchánek, Jonáš (oponent)
Český nacionalismus je fenomén, jenž formoval české dějiny a stále formuje českou identitu a postoje. Přesto tento termín do značné míry vymizel z české veřejné debaty, jako by se snad českého národa již netýkal. Tato bakalářská práce se snaží jít proti tomuto trendu, jejím cílem je představení českého národa a nacionalismu, vymezení faktorů, jež nacionalistické postoje podmiňují, a analýza jejich prostorové variability. Práce k dosažení cílů využívá statistickou metodu binární logistické regrese, která slouží k pozorování vztahu mezi proxy proměnnou nacionalismu a nezávisle proměnnými, jimiž jsou základní strukturální a postojové proměnné běžně ve výzkumech nacionalismu využívané. Skrze tyto prediktory jsou testovány dvě vlivné hypotézy vysvětlující podporu pro nacionalismus. Teorie "losers of globalization" předpokládající podmíněnost v ekonomickém postavení a teorie "kulturního odporu" založená na nativistické ideologii. Zjištěné statistické asociace byly dále sledovány v regionálním detailu pomocí regionů vymezených na základě dvou mnohokrát pozorovaných prostorových vzorců, a sice fantomových hranic a dichotomie jádro- periferie, dále dle jejich kombinace a také dle krajů. Výsledkem práce je potvrzení mnoha základních postulátů o faktorech nacionalismu a zároveň vypozorování základní...
|
|
|
Vliv migrace na geografii volební podpory populisticko-nacionalistických stran: příklad strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Suchánek, Jonáš ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Maškarinec, Pavel (oponent)
Analytické zkoumání možného výskytu migrantů v dané lokaci na volební výsledky populisticko-nacionalistických stran představuje relativně nový fenomén geografie voleb. Mediální i politický zájem o migraci a uprchlictví razantně narostl teprve v posledních pár letech a stále nabízí široký prostor pro potenciální a relevantní vědecký výzkum. Tato diplomová práce vychází z literatury, která zkoumá reálný podíl migrantů a jeho vliv na volební výsledky protiimigračních stran ve sledovaném území. Výzkum se zaměřuje na český kontext, když ověřuje případný vliv podílu skupin migrantů v Česku na volební výsledky parlamentních voleb strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) na dvou zvolených řádovostních úrovních (obce s pověřeným obecním úřadem a samotné obce). Za inovativní lze považovat individuální analýzy jednotlivých skupin migrantů a uvedení agregátu cizinců sestaveného ze zemí s podstatným zastoupením muslimů v populaci. Ty mají za cíl pomoci odhalit, zdali jsou volební zisky SPD, jakožto silně protiimigrační strany, zapříčiněny nadprůměrným výskytem či naopak nepřítomností migrantů ve sledovaných územních jednotkách, nebo zdali faktor migrace nehraje důležitou roli. Výzkum si rovněž klade za cíl zkoumat, zdali v případě SPD došlo ke změně geografie volební podpory ve srovnání se...
|
|
|
Regionální diferenciace Japonska
Kadeřábek, Tomáš ; Suchánek, Jonáš (vedoucí práce) ; Havlíček, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá regionální diferenciací Japonska, a jejím cílem je identifikovat do jisté míry vyspělejší a zaostávající regiony řádovostní úrovni prefektur. Tato práce vychází z určitého shrnutí historickogeografického kontextu vývoje Japonska a následně se zaměřuje na popis a analýzu vybraných ukazatelů a jejich následné syntéze. Tato syntéza je vytvořena na základě faktorové a shlukové analýzy vybraných ukazatelů. Faktorová analýza slouží hlavně ke snížení a takzvaném zasycení faktorů, které jsou následně použity do shlukové analýzy. Využitím shlukové analýzy je nakonec sestaveno pět shluků, které do jisté míry reprezentují regionální rozdílnosti japonských prefektur. Mezi stěžejní závěry práce patří fakt, že urbánní oblasti jsou značně dominují v rámci sociálněekonomických ukazatelů, což podmiňuje výslednou vyspělost daných prefektur. Druhým zjištěním poté je, že periferní oblasti, které jsou zejména zemědělsky orientované ve výsledku spíše zaostávají. Klíčová slova: Japonsko, regionální diferenciace, historickogeografický kontext, japonské prefektury, faktorová analýza, shluková analýza, regionalizace regionalization
|
|
|
Regionální diferenciace Japonska
Kadeřábek, Tomáš ; Suchánek, Jonáš (vedoucí práce) ; Havlíček, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá regionální diferenciací Japonska, a jejím cílem je identifikovat do jisté míry vyspělejší a zaostávající regiony řádovostní úrovni prefektur. Tato práce vychází z určitého shrnutí historickogeografického kontextu vývoje Japonska a následně se zaměřuje na popis a analýzu vybraných ukazatelů a jejich následné syntéze. Tato syntéza je vytvořena na základě faktorové a shlukové analýzy vybraných ukazatelů. Faktorová analýza slouží hlavně ke snížení a takzvaném zasycení faktorů, které jsou následně použity do shlukové analýzy. Využitím shlukové analýzy je nakonec sestaveno pět shluků, které do jisté míry reprezentují regionální rozdílnosti japonských prefektur. Mezi stěžejní závěry práce patří fakt, že urbánní oblasti jsou značně dominují v rámci sociálněekonomických ukazatelů, což podmiňuje výslednou vyspělost daných prefektur. Druhým zjištěním poté je, že periferní oblasti, které jsou zejména zemědělsky orientované ve výsledku spíše zaostávají. Klíčová slova: Japonsko, regionální diferenciace, historickogeografický kontext, japonské prefektury, faktorová analýza, shluková analýza, regionalizace regionalization
|
|
|
Vliv migrace na geografii volební podpory populisticko-nacionalistických stran: příklad strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Suchánek, Jonáš ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Maškarinec, Pavel (oponent)
Analytické zkoumání možného výskytu migrantů v dané lokaci na volební výsledky populisticko-nacionalistických stran představuje relativně nový fenomén geografie voleb. Mediální i politický zájem o migraci a uprchlictví razantně narostl teprve v posledních pár letech a stále nabízí široký prostor pro potenciální a relevantní vědecký výzkum. Tato diplomová práce vychází z literatury, která zkoumá reálný podíl migrantů a jeho vliv na volební výsledky protiimigračních stran ve sledovaném území. Výzkum se zaměřuje na český kontext, když ověřuje případný vliv podílu skupin migrantů v Česku na volební výsledky parlamentních voleb strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) na dvou zvolených řádovostních úrovních (obce s pověřeným obecním úřadem a samotné obce). Za inovativní lze považovat individuální analýzy jednotlivých skupin migrantů a uvedení agregátu cizinců sestaveného ze zemí s podstatným zastoupením muslimů v populaci. Ty mají za cíl pomoci odhalit, zdali jsou volební zisky SPD, jakožto silně protiimigrační strany, zapříčiněny nadprůměrným výskytem či naopak nepřítomností migrantů ve sledovaných územních jednotkách, nebo zdali faktor migrace nehraje důležitou roli. Výzkum si rovněž klade za cíl zkoumat, zdali v případě SPD došlo ke změně geografie volební podpory ve srovnání se...
|
|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Česka
SUCHÁNEK, Jonáš
Tato bakalářská práce se zabývá územní polaritou socioekonomické diferenciace Česka. Ta je vymezena pomocí prostorové analýzy vybraných ukazatelů, ke kterým se řadí např. výše hrubého domácího produktu, míra nezaměstnanosti či religiozita. Jednotlivé indikátory jsou prozkoumány, studovány a následně rozděleny do tří skupin, které se liší podle vykazovaných atributů na ekonomické, sociální a ostatní. Stěžejním cílem je především identifikace determinantů a kauzalit, jež se na tvorbě územních polarit podílejí. Na základě syntézy pak lze individuální regiony rozdělit do dvou, vlastnostmi odchylných kategorií, které kraje profilují buď jako "vyspělé", nebo "zaostávající".
|
host ::
RSS.