|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Phytoplankton in acidified lakes: structure, function and response to ecosystem recovery
Nedbalová, Linda ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent) ; Komárková, Jaroslava (oponent)
Souhrn Předkládanáprácese zabývázejménaruznýmiaspektyeko|ogieplanktonuhorskýchjezer, kterése v současnostizotavujíz acidifikace. Následuje stručnýsouhm přiložených publikacís důrazemnafytoplankton. 1. Biologické zotavováníšumavských jezer z acidifikace (NEDBALoVÁ& al. 2006a) Tato práce se na záklaclě údajůzískanýchna podzim 2003 zatrtěÍilana podrobné vyhodnocenísoučasnéhostavuchemickéhoa biologickéhozotavováníosmi šumavských jezerz acidifikace.Ve srovnánís datyz roku 1999jiŽdošlove čtyřechjezerechk obnovení jejich uhličitanovéhopufračníhosystému(Kleiner ArberseeoPráši|ské,GrosserArbersee a Laka).Zbývajic|čtyřijezeravšakstálezůstávajíacidifikována(Černé,Čertovo,Rachelsee a Plešné).MnoŽstvía sloŽeníobjemověváŽenýchprůměrubiomasyplanktonuodráŽelo rozdíly v acidifikačnímstatutu a v přísunu Živin do jednotlivých jezer. Zal|mco bakterioplanktonbyl hlavní složkou biomasy v acidifikovanýchjezerech s výjimkou PleŠnéhojezer4 v zotavujícíchse jezerech dominoval fytoplanktonspolečněse zooplanktonem.PřevahaÍytoplanktonubyla charakteristickápro mezotrofníPlešnéjezero, kterése vyznačujevyššímpřisunemfosforu.Celkově lze shrnout.Že druhovésloŽení a mnoŽstvíbiomasyltoplanktonu vjednotlivýchjezerechbylo ovlivněnozejménarozdíly ve stupni jejich acidifikace, dostupnostiŽivin a charakteruzooplanktonu.Například příčinou vysokého...
|
|
| |
|
| |
|
|
Diurnální vertikální migrace zooplanktonu ve stratifikované horské nádrži
Adámek, Radek ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Stuchlík, Evžen (oponent)
Cílem mé bakalářské práce bylo zpracovat literární rešerši na téma diurnální vertikální migrace - popsat a vysvětlit tento jev a vztáhnout jej k podmínkám přehrady Josefův Důl v Jizerských horách. Jizerské hory se nacházejí na velmi citlivém geologickém podloží. Proto neunikly silné antropogenní acidifikaci, která v druhé polovině 20. století drastickým způsobem snížila pH vod a zapříčinila tak silné narušení živé složky ekosystémů. Proces biologického zotavování v této oblasti je studován týmem školitelky od roku 1992. Probíhá odlišně v nádržích Bedřichov s přirozeně vysokým výskytem organických látek, Souš, kde je od roku 1996 vápněním zvyšována hodnota pH vody, a Josefův Důl. Josefův Důl (1982) je nejmladší a zároveň největší přehradou v Jizerských horách, která slouží jako zdroj pitné vody pro Liberecko. Lze předpokládat, že vzhledem k rozloze a členitosti nádrže (120 ha) a její hloubce bude horizontální a vertikální distribuce zooplanktonu nerovnoměrná. Na rozmístění ve vodním sloupci budou mít zřejmě vliv jak abiotické (chemismus vody), tak biotické parametry jako kvalita a množství potravy, kompetice a predace. Vzhledem k výskytu dravých klešťanek v minulosti a současné rybí obsádce (do nádrže byl v roce 1998 úspěšně vysazen siven americký) může docházet k diurnální vertikální migraci...
|
|
|
Fotogrammetrické zpracování leteckých snímků horského terénu za účelem vytvoření digitálního modelu terénu
Hynštová, Marie ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
V této bakalářské práci je přiblížena použitá stereofotogrammetrická metoda pro digitalizování výškových informací o modelovaném území a stručně uvedeno využití vytvořeného digitálního modelu terénu (výškového). Podstatnou část práce představuje metodický postup tvorby digitálního výškového modelu (DEM), od stereofotogrammetrického vyhodnocení terénu z leteckých snímků, přes kontrolní postup vyhodnocování, vytvoření DEM a závěrečnou korekci modelu. Proces tvorby modelu byl zpracováván v programu Erdas Imagine 8.6. Výsledkem práce je popsaný a vyzkoušený metodický postup tvorby DEM horského terénu vybraného území povodí vysokohorských jezer ve Vysokých Tatrách. Přílohou je i vytvořený rastrový DEM s rozlišením 1x1 m. Klíčová slova: horská jezera a povodí, fotogrammetrie, letecké snímky, digitální model terénu
|
|
|
Modeling the recovery of antropogenically acidified mountain waters
Hardekopf, David ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Krám, Pavel (oponent) ; Marchetto, Aldo (oponent)
Souhrn disertace Předkládanádisertačnípráce se skládá z pěti rukopisůpublikovanýchv recenzovaných odbomýchčasopisech.Tématickyje zaměřenana dopady antropogenniacidifikace na sladkovodníekosystémyv Českérepub|ice a na Slovensku' Mode|oviirrípřispívá k pochopenípruběhu procesůvedoucích k zotavováni (recoveryy) těchto lokalit z acidifikace.Studiumvlivůacidifikacena chemickéa biologickésloženivysokohors|oých jezerv Tatrácha na Šumavěmá již ďouholetoutradici.oproti tomu dopadytohotojevu na pramennétoky v horslcýcha wchovinných oblastechČn uyty rozpozniinyrelativně nedávno,a přislušnézměny ve struktuřepotoěníhomakrozoobentosua chemismuvody jsou zniírnyméně' Ve svépráci použivrí'rndynamickémodely (zahrnujícíi možnéscénďe budoucích klimatických změn) k hodnocenisouěasnéhostavu a budoucíchtrendůve zotavování acidifikovarrýchekosystémů,ke kterémunyní dochazi v důsledkusníŽeníkyselých atÍnosferickýchimisi. Prvni kapitola práceje zaměřenana vliv nizkéhopH na složení makozoobentosuv acidifikovanýchpotocíchv Českérepublice.Druhá kapitolashrnuje akturí'lniúdajeo chemickémsloŽeni vody v91 tatranslcýchjezerech: data zr.2004 zachycují situaci 15 let po ýmamném sníženíatmosférickýchimisí. Nás|edujici kapitola zahrnuje výsledky biogeochemickéhomodelu MAGIC kalibrovanéhona několika tatranskýchjezerech, a vyhodnocuje budoucí...
|
host ::
RSS.