|
|
Stanovení ohrožení archeologické lokality Bylany vodní erozí půdy a erozí orbou
Derková, Nikola ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Diplomová práce má za cíl stanovit ohrožení archeologické lokality Bylany půdní erozí. Půdní eroze byla zjištěna pomocí kombinace terénního průzkumu a modelování v programu WaTEM/SEDEM. Výsledky diplomové práce jsou přínosem k poznání rychlosti eroze a zároveň mohou být nápomocné při výzkumu a uchování archeologických památek. Na základě kombinace erozního modelování a terénního šetření byla zjištěna míra eroze a akumulace v lokalitě. Půdní eroze byla prokázána na pěti studovaných lokalitách z celkového množství osmi lokalit. Dvě lokality vykazovaly sporné výsledky a pouze jediná lokalita vykazovala akumulaci materiálu s průměrnou roční akumulací 2,14 mm. Průměrná roční hodnota eroze půdy se pohybovala mezi 0,46 a 26,9 mm. Vysoká intenzita půdní eroze byla prokázána na erozním modelu vodní eroze také v jižní části svahu, kde se nachází menší rondel, nemohla však být potvrzena terénním šetřením, neboť objekt nebyl v minulosti archeologicky zkoumán. Probíhající eroze půdy v lokalitě tak představuje významné ohrožení neolitických rondelů v Bylanech.
|
|
|
Pohřbené půdy jako odraz vlivu člověka a klimatu na krajinu od svrchního pleistocénu po středověk
Vejrostová, Lenka ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Kombinace sedimentologických, geochemických, geofyzikálních a paleobiologických metod obvykle umožňuje více či méně komplexní rekonstrukci vývoje environmentálního prostředí zachyceného v pedosedimentárních záznamech. V případě holocenních záznamů je možno rozšířit toto portfolio i o geoarcheologické metody. Cílem této práce bylo poskytnout odpovědi na otázky využití pedogeochemických a geoarcheologických metod ve výzkumu pohřbených půd a pokusit se odpovědět na to, jak velká byla role klimatu nebo člověka pedosedimentárního záznamu. Multidisciplinární analýza provedená na celkem pěti lokalitách Česka (Kly, Brno Přízřenice, Česká Bělá), Slovenska (Bíňa Čata) a Polska (Sowin) poskytla řadu poznatků o vývoji půd a vztahu člověka, klimatu a krajiny od svrchního pleistocénu (MIS 3) po středověk. Detekce klimatických změn v rámci glaciálních paleopůd lokality Bíňa Čata byla soustředěna na období od raného MIS 3 do přelomu MIS 3/ MIS 2. Použité metody umožnily korelaci vzniklých půd s interstadiály Oerel, Glinde a Denekamp, stejně jako rozlišení změn teplotních či vlhkostních charakteristikách v době vzniku půd i po ní. Iluviální vrstvy archeologických lokalit Sowin a Kly jsou zajímavým příkladem klimaticky podmíněného texturního prvku v lokalitě prokazatelně antropogenně ovlivněné. Jejich geneze je podmíněna...
|
|
|
Pohřbené půdy jako odraz vlivu člověka a klimatu na krajinu od svrchního pleistocénu po středověk
Vejrostová, Lenka ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Kombinace sedimentologických, geochemických, geofyzikálních a paleobiologických metod obvykle umožňuje více či méně komplexní rekonstrukci vývoje environmentálního prostředí zachyceného v pedosedimentárních záznamech. V případě holocenních záznamů je možno rozšířit toto portfolio i o geoarcheologické metody. Cílem této práce bylo poskytnout odpovědi na otázky využití pedogeochemických a geoarcheologických metod ve výzkumu pohřbených půd a pokusit se odpovědět na to, jak velká byla role klimatu nebo člověka pedosedimentárního záznamu. Multidisciplinární analýza provedená na celkem pěti lokalitách Česka (Kly, Brno Přízřenice, Česká Bělá), Slovenska (Bíňa Čata) a Polska (Sowin) poskytla řadu poznatků o vývoji půd a vztahu člověka, klimatu a krajiny od svrchního pleistocénu (MIS 3) po středověk. Detekce klimatických změn v rámci glaciálních paleopůd lokality Bíňa Čata byla soustředěna na období od raného MIS 3 do přelomu MIS 3/ MIS 2. Použité metody umožnily korelaci vzniklých půd s interstadiály Oerel, Glinde a Denekamp, stejně jako rozlišení změn teplotních či vlhkostních charakteristikách v době vzniku půd i po ní. Iluviální vrstvy archeologických lokalit Sowin a Kly jsou zajímavým příkladem klimaticky podmíněného texturního prvku v lokalitě prokazatelně antropogenně ovlivněné. Jejich geneze je podmíněna...
|
|
|
Soil archives of chernozems
Kolařík, Petr ; Strouhalová, Barbora (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Půdní archivy poskytují cenné informace o paleoenvironmentu, obzvláště o vegetační historii (Costantini 2018). Cílem této práce je ověřit použitelnost moderní metody blízké infračervené spektroskopie ke studiu vegetační historie černozemí za účelem získaní informací z nových lokalit podél hranice stepi a lesa v Minnesotě, USA s použitím dříve sestavených databází spektrálních dat (Vysloužilová et al. 2015). Výsledky jsou analyzovány a srovnány se známými skutečnostmi a výsledky tradičnějších metod.
|
|
|
Elementární půdní areál starých milířišť
Macounová, Kristina ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce je hodnocení černého uhlíku v půdě. Odběr vzorků půdy byl uskutečněn v Brdech, v místech, kde se nacházejí pozůstatky po milířích ze 17. - 18. století. Práce obsahuje rešerši pojednávající o uhlíku v půdě, historii pálení dřevěného uhlí a celkovou charakteristiku dané lokality, kde probíhala terénní měření. Součástí práce je i popis vlastního měření. Výsledky ukázaly, že při srovnání původních lesních půd s půdami obohacenými černým uhlíkem došlo ke změnám ve fyzikálních a chemických vlastnostech. Z daných výsledků u půd obohacených černým uhlíkem odebraných pod bukem bylo naměřeno pH okolo 4,7, u půd pod smrkem bylo pH průměrně 3,7. U původních půd odebraných pod bukem bylo naměřeno pH přibližně o 1 kyselejší a u smrku o 0,3 kyselejší. Objemová hmotnost u původních půd dosahovala průměrně 1,28 g/cm3 a u půd obohacených černým uhlíkem klesla na průměr 0,68 g/cm3 . Klíčová slova: milíř, Brdy, černý uhlík, elementární půdní areál
|
|
|
Multiproxy evidence of Late Pleistocene environmental changes in the loess/paleosol sequence of Bůhzdař
Flašarová, Kristýna ; Strouhalová, Barbora (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Sprašové série disponují informacemi o přírodních podmínkách panujících v době jejich vzniku, které tak mohou být využity k rekonstrukci paleoklimatických podmínek a vegetace. K bližšímu poznání ekologických a klimatických změn v pleistocénu je nezbytná hustá síť detailně prozkoumaných profilů sprašových sérií z různých regionů (Frechen, 2011). Cílem této práce je vyplnit mezeru v geografickém rozložení detailně popsaných sérií moderními metodami ve střední Evropě. Zaměřuje se na sprašovou sérii na Bůhzdaři, která leží 9 km SV od Prahy. Tento profil byl naposledy studován v roce 1952 přírodovědcem Vojenem Ložkem. Tato práce používá řadu analýz k vytvoření multiproxy záznamu paleoenviromentálních změn, které jsou archivovány v sérii střídajících se spraší a paleopůd na Bůhzdaři. Ke zjištění klimatických podmínek panujících v době vzniku jednotlivých vrstev jsou použity geochemické analýzy v kombinaci se zrnitostní analýzou. Klíčová slova: sprašové série, Bůhzdař, Česká republika, granulometrie, organický uhlík, XRF, XRD, stabilní izotopy 13 C a 18 O
|
|
|
Sekvestrace uhlíku a jeho zásoby v lesních půdách
Flašarová, Kristýna ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Sekvestrace uhlíku je jeden z velmi důležitých procesů, které probíhají v půdě. V půdě je uloženo 3 x více uhlíku než v atmosféře, z toho se podstatná část nachází v lesních půdách Severní Ameriky, Evropy a Asie. Půda má na rozdíl od biomasy schopnost uhlík dlouhodobě uložit a uchránit ho tak před rozložením a zpětným uvolněním do atmosféry. Sekvestraci uhlíku a jeho výsledné množství v půdě ovlivňuje mnoho faktorů (klima, podloží, biologická aktivita, reliéf a využití půdy). Lesní půdy obsahují velké množství uhlíku a při vhodném hospodaření a druhovém zastoupení jsou schopny jeho množství ještě navýšit. Tato práce se, mimo jiné, zabývá problematikou měření půdního uhlíku do různých hloubek půdního profilu a výsledných rozdílů v celkovém množství uhlíku v půdním profilu. Praktická část se zabývá porovnáním množství půdního uhlíku v lesních půdách dvou hlavních dřevin českých horských lesů: bukem a smrkem. Právě v půdách horských lesů je na území České republiky největší množství půdního uhlíku.
|
host ::
RSS.