|
Vlivy působící na kvalitu a složení bazénových vzorků mléka u dojnic českého strakatého skotu v konkrétním chovu
Strnadová, Jitka
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vlivy působící na kvalitu a složení bazénových vzorku mléka u dojnic českého strakatého skotu. Pozorování probíhalo v rámci jednoho kalendářního roku (leden až prosinec 2022) ve vybraném chovu GenAgro Říčany a.s., kdy jsme odebrali celkem 52 vzorků mléka. Získané vzorky byly analyzovány a spolu s daty z teplotně-vlhkostních čidel (HOBO) seřazeny v programu Microsoft Excel a následně vyhodnoceny v programu STATISTICA 14.0. Nejvyšší počet somatických buněk (SB) v mléce byl v letním období, naopak nejnižší v zimním respektive jarním období (P < 0,05). Nejvyšší počet SB byl v teplotním pásmu na 20,1 °C a nejnižší pak do 0 °C (P < 0,05). Nejvyšší počet SB byl zjištěn v období s nejvyšším průměrným pořadí laktace (P < 0,05). U vlivu fáze laktace bylo zjištěno, že nejvyšší počet SB byl zjištěn u dojnic v období s nejvyšší průměrnou fází laktace (P < 0,05). U ostatních parametrů mléčné užitkovosti nebyly zjištěny průkazné rozdíly (P > 0,05). Za celé sledování byl bod mrznutí ve všech případech v průměru -0,552 °C.
|
| |
| |
| |
| |
|
Pragues (night) life in Paul Leppins Hüter der Freude (1918)
Strnadová, Julie ; Hadwiger, Julia Nina Vanessa (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
(česky): Tato práce se zabývá románem Hüter der Freude pražského německy píšícího autora Paula Leppina (1878-1945), vydaným v roce 1918. První část práce se věnuje ve dvou úvodních kapitolách stručnému představení autora a prostředí, ve kterém žil a tvořil, tedy Prahy na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Hlavní část je pak věnována dílu samotnému a jeho možným přesahům do reality. Důraz je při tom kladen na společenský a kulturní život předválečné Prahy. Vycházela jsem vždy na prvním místě z románu samotného, výsledky analýzy textu jsem poté porovnávala s doposud publikovanou sekundární literaturou, která se zabývá pražskou německou literaturou nebo historickou Prahou. Po přečtení této práce by měl čtenář získat představu, jak přibližně vypadala Praha v době krátce předcházející vzniku díla a do jaké míry její popis v románu odpovídá realitě, popř. do jaké míry je výplodem Leppinovy fantazie. Vzhledem k zadané délce bakalářských prací a k objemu dostupné literatury k danému tématu není však možné (a není to ani cílem), aby byla tato práce považována za historickou studii. Jde především o to, zprostředkovat vhled do stylu, jakým Leppin popisuje Prahu, která hrála důležitou roli jak v jeho životě, tak v jeho tvorbě.
|
|
Adjectival networks. On the grammar of French denominal adjectives
Strnadová, Jana ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Radimský, Jan (oponent) ; Namer, Fiammetta (oponent)
v češtině Cílem této práce je analýza derivace denominálních adjektiv su xací ve francouzštině. Práce je podložena lexikem o zhruba 15 000 adjektiv, z nichž 40% může být považováno za denominální, tedy za adjektiva odvozená od substantiv. V první části práce představujeme studovaný jazykový materiál. Popisujeme sesta- vení korpusu, nomenklaturu přídavných jmen Dénom, která obsahuje data pocházející z rozsáhlých lexikálních databází. Abychom lépe umístili denominální adjektiva v rámci systému přídavných jmen, uvádíme přehled francouzských přídavných jmen z pohledu jejich způsobu tvorby. Denominální adjektiva jsou tu nejpočetnější skupinou. Zabýváme se vymezením formálních hranic a sémantickou a distribuční kohezí třídy denominální adjektiv. Zvláštní pozornost je věnována odchylkám ve formě a ve významu mezi bází a derivátem. Druhá část práce představuje studii formálních a sémantických vlastností pravidelně odvozených přídavných jmen a jejich nominálních bází. Ty byly vybrány na základě frekvence jednotlivých alternačních typů mezi bází a derivátem. Abychom určili faktory, které ovlivňují tvorbu přídavných jmen, předkládáme popis fonologických a morfologi- ckých vlastností nominálních bazí. To nám umožní identi kovat morfologické niky, tedy situaci, kdy su x báze přitahuje jeden konkrétní su x...
|
| |
|
N de N - morphological and syntactic analysis
Strnadová, Jana ; Loucká, Hana (oponent) ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá binominálními strukturami N de N ve francouzštině, tedy spojením dvou podstatných jmen předložkou DE. Jejím cílem je co nejkomplexněji popsat a analyzovat tyto struktury a nastínit určité problémy s nimi spojené. Práce je situována zejména do oblasti morfologie a syntaxe, nejsou ale opomenuty ani některé aspekty týkající se sémantiky či lexiko-kognitivního pojetí. Celá práce je rozčleněna do dvou hlavních částí. První část pojednává o strukturách N de N jako celku a snaží se zachytit rozmanitost, kterou nabízejí. Je třeba zdůraznit, že v této práci N de N označuje jak spojení bez vnitřního členu, tak i spojení, kde se člen vyskytuje. Nejprve představujeme pojetí těchto struktur ve vybraných gramatikách francouzského jazyka (kapitola 1), což nám umožňuje uvědomit si problémy, které jsou spojeny s jejich vymezením : na jedné straně totiž spadají mezi rozvíjející členy nominálního syntagmatu, na druhé straně ale také nalezneme mnohé příklady N de N mezi nominálními kompozity. Právě problémy s definicí kompozit vedou některé autory k vytváření nových kategorií, jako například « formy téměř složené » či « kolokace ». Jelikož námi studované gramatiky neobsahují jasné rozčlenění sekvencí N de N, navrhujeme vlastní členění celkové globální struktury (kapitola 2). V uvedeném členění jsou z...
|
|
Informační a komunikační technologie jako prostředek k rozvoji klíčových kompetencí
Strnadová, Jana ; Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem a zaváděním informačních a komunikačních technologií do českých a evropských kurikulárních dokumentů. V souvislosti se zaváděním této vzdělávací oblasti se diplomová práce zabývá také problematikou klíčových kompetencí. Na základě výše zmíněných východisek praktická část vychází z aplikace nových cílů výuky do základního vzdělávání. Akční výzkum zkoumá možnosti a cesty, které vedou dosahování stanovených cílů utváření vybraných klíčových kompetencí u žáků pátého ročníku v předmětu Informační a komunikační technologie.
|