|
|
Od národopisné výstavy ke skanzenu (vznik muzea v přírodě z pohledu kulturologie)
Strnadová, Ivana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Diplomová práce pojednává o historii zakládání muzeí v přírodě z pohledu kulturologie. Úvodní část práce je věnována lidovému umění, zejména jeho definici, základnímu dělení, a také jeho vztahu k umění slohovému. Velká pozornost je zde věnována i studiu lidové kultury na vědeckém základě, které vedlo k založení nového společenskovědního oboru - etnografie. Práce zmiňuje především první pokusy o systematizaci tohoto oboru, čelní představitele a jejich názory, především ale konkrétní vliv etnografie na vznik prvního muzea v přírodě. Další pozornost je zaměřena na dvě národní výstavy, které měly rozhodující význam pro zakládání budoucích skanzenů - na Jubilejní výstavu konanou v roce 1891 a Národopisnou výstavu českoslovanskou uspořádanou v roce 1895. Nedílnou součástí práce je i zmínka o založení prvního muzea v přírodě na světě - Skansenu ve Stockholmu. Dále navazuje rozsáhlá část o založení prvního českého muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a následně chronologický přehled vzniku ostatních skanzenů až do současnosti. V samotném závěru práce je zhodnocen význam muzeí v přírodě pro naši kulturu a seznamování se s kulturním dědictvím naší země. Cílem této práce bylo maximálně využít kulturologického přístupu ke zpracování daného tématu, neboť veškeré poznatky zde uvedené byly čerpány z celé řady oborů,...
|
|
|
Patogénne mikroorganizmy v surovom mlieku
Strnadová, Ivana
Tato diplomová práce se zabývá patogenními mikroorganismy v syrovém mléce. V teoretické části jsou popsány jednotlivé mikroorganismy, jejich biochemická aktivita, zdroj, možný přenos a onemocnění, která způsobují. Zabývá se legislativou prodeje syrového mléka a důvodem jeho konzumace z pohledu spotřebitele. V další části jsou uvedeny možné inhibiční látky vyskytující se v syrovém mléce, se zaměřením na rezidua antibiotik, jejich technologický a zdravotní dopad. Praktická část byla věnována zjištění celkového počtu mikroorganismů (CPM), psychrotrofních mikroorganismů, bakterie rodu Salmonella spp., bakterie druhu Listeria monocytogenes, Staphylococcus aureus a Escherichia coli v syrovém mléce. Vzorky z mléčných automatů v Jihomoravském kraji a z farmy v Pardubickém kraji byly srovnávány s legislativními limity a také mezi sebou v rámci ročních období podzim/zima a jaro/léto. Na závěr se vzorky testovaly na přítomnost inhibičních látek v syrovém mléce.
|
|
|
Willingness to pay for streaming services: Evidence from the Czech Republic
Strnadová, Ivana ; Polák, Petr (vedoucí práce) ; Kučera, Adam (oponent)
Cíl této bakalářské práce spočívá v analýze ochoty spotřebitelů platit za streamovací služby nabízející filmový obsah v České republice. Na základně unikátních dat získaných z dotazníkového šetření je zkoumána nejen ochota platit, ale také maximální cena, kterou by spotřebitelé za takovéto služby byli ochotni zaplatit. Pomocí logistické regrese byly identifikovány faktory, které signifikantně ovlivňují pravděpodobnost předplacení služby. Tyto faktory zahrnují věk, úroveň dosaženého vzdělání, preferenci originálního znění a české filmové produkce, online platby, koupě elektronického filmu, počet používaných zařízení, návštěvy kina, preference filmů před seriály, spokojenost s obsahem nabízeným běžnými televizními stanicemi a přání moci sledovat filmový obsah odkudkoli. Podobné výsledky byly získány při predikování ceny pomocí OLS. Dále se zde ukázal signifikantní předchozí nákup fyzického média a výše příjmu. Na základě modelace poptávky tato práce také ukazuje, že z pohledu poskytovatele by optimální cena streamovacích služeb, která maximalizuje profit, měla být nastavena v intervalu od 218 do 283 Kč.
|
|
|
Od národopisné výstavy ke skanzenu (vznik muzea v přírodě z pohledu kulturologie)
Strnadová, Ivana ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o historii zakládání muzeí v přírodě z pohledu kulturologie. Úvodní část práce je věnována lidovému umění, zejména jeho definici, základnímu dělení, a také jeho vztahu k umění slohovému. Velká pozornost je zde věnována i studiu lidové kultury na vědeckém základě, které vedlo k založení nového společenskovědního oboru - etnografie. Práce zmiňuje především první pokusy o systematizaci tohoto oboru, čelní představitele a jejich názory, především ale konkrétní vliv etnografie na vznik prvního muzea v přírodě. Další pozornost je zaměřena na dvě národní výstavy, které měly rozhodující význam pro zakládání budoucích skanzenů - na Jubilejní výstavu konanou v roce 1891 a Národopisnou výstavu českoslovanskou uspořádanou v roce 1895. Nedílnou součástí práce je i zmínka o založení prvního muzea v přírodě na světě - Skansenu ve Stockholmu. Dále navazuje rozsáhlá část o založení prvního českého muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a následně chronologický přehled vzniku ostatních skanzenů až do současnosti. V samotném závěru práce je zhodnocen význam muzeí v přírodě pro naši kulturu a seznamování se s kulturním dědictvím naší země. Cílem této práce bylo maximálně využít kulturologického přístupu ke zpracování daného tématu, neboť veškeré poznatky zde uvedené byly čerpány z celé řady oborů,...
|
|
|
Probiotiká a prebiotiká v prevencii a liečb porúch tráviaceho traktu
Strnadová, Ivana
Bakalářská práce se zabývá probiotiky a prebiotiky v prevenci a léčbě poruch trávicího traktu. V první části jsou charakterizována probiotika a prebiotika, požadavky, které musí splňovat, jejich výroba a mechanismus působení. Následně jsou popsány probiotické produkty, ve kterých se probiotika nacházejí nejběžněji, jako jsou fermentované mléčné výrobky, fermentované trvanlivé salámy a fermentovaná zelenina. Další část je zaměřena na střevní mikroflóru, její postupný vývoj a vybrané nemoci, které ji ovlivňují, a při kterých se probiotika prokázala jako prospěšné z hlediska prevence, případně léčby.
|
host ::
RSS.