|
|
Možnosti využití neurodynamiky v terapii syndromu karpálního tunelu
Strnadová, Hana ; Táborská, Silvie (vedoucí práce) ; Senetyčová, Miroslava (oponent)
bakalářské práce Bakalářská práce se zabývá možností využití mobilizace nervového systému u syndromu karpálního tunelu v rámci fyzioterapeutické intervence při konzervativní léčbě. V teoretické části jsou popsány anatomické a kineziologické aspekty ruky a zápěstí, dále je uveden popis nervus medianus, popis úžinových syndromů a seznámení s metodou neurodynamiky. Praktická část je zaměřena na aplikaci neurodynamiky u dvou pacientů, kteří trpí syndromem karpálního tunelu a u kterých byl u nich zvolen konzervativní postup léčení. Předmětem práce bylo zkoumat, zda dojde k ovlivnění příznaků pacientů a zda bude ovlivněn kloubní rozsah při aktivním pohybu v zápěstí do flexe, extenze a radiální a ulnární dukce. Po terapii došlo u obou pacientů k ovlivnění senzitivních projevů syndromu a u jednoho z nich ke zlepšení kloubního rozsahu v oblasti zápěstí. Klíčová slova: mononeuropatie, nervus medianus, syndrom karpálního tunelu, neurodynamika.
|
|
|
Klokánek v systému péče o děti vyžadující okamžitou pomoc
Strnadová, Hana ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Kubínová, Marie (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se pokusila zhodnotit služby poskytované nestátní neziskovou organizací Fond ohrožených dětí dětem, které se ocitnou v obtížné životní situaci a vyžadují tak okamžitou pomoc. Konkrétně jsem se zaměřila na projekt Klokánek, který má přímo status zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Pro lepší orientaci v daném tématu jsem nejprve vyložila nejdůležitější pojmy s tímto spojené, pro nespornou závažnost syndromu CAN jsem se podrobně věnovala právě tomuto jevu. Ve druhé části práce jsem nastínila činnost Fondu ohrožených dětí a jeho projektu Klokánek. Objasnila jsem principy péče, na kterých by mělo zařízení fungovat. Klokánek se deklaruje jako zařízení poskytující přechodnou a okamžitou rodinnou péči. O děti, které žijí v rodinných buňkách ve skupině zpravidla čtyř dětí, v Klokánku sice pečují dvě stálé "tety", střídající se v týdenních cyklech, což by mělo simulovat rodinu se střídavou péčí, nicméně vzhledem ke kapacitě objektu děti podobně jako v ústavech žijí v "tlupách" čítajících cca 40 dětí, což je naprosto nepřirozené socializační prostředí. Podobně jako v ústavech se v Klokánku vyskytuje absence mužského vzoru, děti jsou obklopeny samými ženami. Klokánkem v Láskově ulici ke dni 30. 6 2006 prošlo celkem 250 dětí, z nichž téměř 14 % strávilo v Klokánku dobu delší než...
|
|
|
Vybrané parametry lokomoce a chodidla vzhledem k tělesné výšce jedince.
Strnadová, Hana ; Vilímek, Miloslav (vedoucí práce) ; Goldmann, Tomáš (oponent)
Název: Vybrané parametry lokomoce a chodidla vzhledem k tělesné výšce jedince Cíle: Cílem této práce je zjistit závislost mezi vybranými charakteristikami lokomoce a chodidla vzhledem k tělesné výšce osoby. Tyto vybrané parametry porovnat mezi skupinou mužů a žen. Dále zhodnotit validitu vybraných vzorců k určení tělesné výšky. Metody: V práci je sledován vzájemný vztah mezi charakteristikami chůze, chodidla a tělesné výšky jedince. Práce má tedy povahu deskriptivně- asociačního výzkumu, v praktické části práce je zvolena metoda komparace. Pro objektivizaci výzkumu byl použit Plantograf a 3D kinematická analýza chůze, která byla provedena systémem Qualysis. Výsledky: Bylo zjištěno, že vybrané vzorce k určení tělesné výšky jsou v platnosti. Nejlépe vychází vzorce, které počítají s délkou bosé nohy, délkou kroku a dvojkroku. Oproti tomu horší výsledky vykazují vzorce, které počítají s rozměry stop obuvi. Vyšší závislost na tělesné výšce vykazuje délka chodidla a délka kroku/dvojkroku. Minimální závislost vykazuje šířka chodidla. Ta ale naopak vykazuje závislost na pohlaví. Klíčová slova: tělesná výška, bipedální lokomoce, plantografie, kinematická analýza
|
|
| |
|
|
Vybrané parametry lokomoce a chodidla vzhledem k tělesné výšce jedince.
Strnadová, Hana ; Vilímek, Miloslav (vedoucí práce) ; Goldmann, Tomáš (oponent)
Název: Vybrané parametry lokomoce a chodidla vzhledem k tělesné výšce jedince Cíle: Cílem této práce je zjistit závislost mezi vybranými charakteristikami lokomoce a chodidla vzhledem k tělesné výšce osoby. Tyto vybrané parametry porovnat mezi skupinou mužů a žen. Dále zhodnotit validitu vybraných vzorců k určení tělesné výšky. Metody: V práci je sledován vzájemný vztah mezi charakteristikami chůze, chodidla a tělesné výšky jedince. Práce má tedy povahu deskriptivně- asociačního výzkumu, v praktické části práce je zvolena metoda komparace. Pro objektivizaci výzkumu byl použit Plantograf a 3D kinematická analýza chůze, která byla provedena systémem Qualysis. Výsledky: Bylo zjištěno, že vybrané vzorce k určení tělesné výšky jsou v platnosti. Nejlépe vychází vzorce, které počítají s délkou bosé nohy, délkou kroku a dvojkroku. Oproti tomu horší výsledky vykazují vzorce, které počítají s rozměry stop obuvi. Vyšší závislost na tělesné výšce vykazuje délka chodidla a délka kroku/dvojkroku. Minimální závislost vykazuje šířka chodidla. Ta ale naopak vykazuje závislost na pohlaví. Klíčová slova: tělesná výška, bipedální lokomoce, plantografie, kinematická analýza
|
|
|
Možnosti využití neurodynamiky v terapii syndromu karpálního tunelu
Strnadová, Hana ; Táborská, Silvie (vedoucí práce) ; Senetyčová, Miroslava (oponent)
bakalářské práce Bakalářská práce se zabývá možností využití mobilizace nervového systému u syndromu karpálního tunelu v rámci fyzioterapeutické intervence při konzervativní léčbě. V teoretické části jsou popsány anatomické a kineziologické aspekty ruky a zápěstí, dále je uveden popis nervus medianus, popis úžinových syndromů a seznámení s metodou neurodynamiky. Praktická část je zaměřena na aplikaci neurodynamiky u dvou pacientů, kteří trpí syndromem karpálního tunelu a u kterých byl u nich zvolen konzervativní postup léčení. Předmětem práce bylo zkoumat, zda dojde k ovlivnění příznaků pacientů a zda bude ovlivněn kloubní rozsah při aktivním pohybu v zápěstí do flexe, extenze a radiální a ulnární dukce. Po terapii došlo u obou pacientů k ovlivnění senzitivních projevů syndromu a u jednoho z nich ke zlepšení kloubního rozsahu v oblasti zápěstí. Klíčová slova: mononeuropatie, nervus medianus, syndrom karpálního tunelu, neurodynamika.
|
|
|
Potraviny z pohledu vzdělávání v chemii
Strnadová, Hana ; Šulcová, Renata (vedoucí práce) ; Teplá, Milada (oponent)
Univerzita Karlova v Praze - Přírodovědecká fakulta Katedra učitelství a didaktiky chemie Albertov 3, 128 40 Praha 2, Česká republika Potraviny z pohledu vzdělávání v chemii Bc. Hana Strnadová hanka.str@centrum.cz Tato diplomová práce se týká uplatnění potravinářské tematiky ve výuce chemie pro gymnaziální úroveň vzdělávání. Nejprve je provedena stručná rešerše na základě několika publikací zaměřených na chemii potravin. Dále je porovnáno pojetí chemie v kurikulárních dokumentech českého a slovinského vzdělávacího systému a jsou zhodnoceny možnosti zařazení problematiky potravin do výuky chemie v obou zemích v souladu s těmito dokumenty. Orientační analýza několika současných českých a slovinských středoškolských učebnic chemie shrnuje zastoupení tématu. Součástí práce jsou metodicky zpracované materiály na podporu jeho experimentální výuky na gymnáziu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Klokánek v systému péče o děti vyžadující okamžitou pomoc
Strnadová, Hana ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Kubínová, Marie (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se pokusila zhodnotit služby poskytované nestátní neziskovou organizací Fond ohrožených dětí dětem, které se ocitnou v obtížné životní situaci a vyžadují tak okamžitou pomoc. Konkrétně jsem se zaměřila na projekt Klokánek, který má přímo status zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Pro lepší orientaci v daném tématu jsem nejprve vyložila nejdůležitější pojmy s tímto spojené, pro nespornou závažnost syndromu CAN jsem se podrobně věnovala právě tomuto jevu. Ve druhé části práce jsem nastínila činnost Fondu ohrožených dětí a jeho projektu Klokánek. Objasnila jsem principy péče, na kterých by mělo zařízení fungovat. Klokánek se deklaruje jako zařízení poskytující přechodnou a okamžitou rodinnou péči. O děti, které žijí v rodinných buňkách ve skupině zpravidla čtyř dětí, v Klokánku sice pečují dvě stálé "tety", střídající se v týdenních cyklech, což by mělo simulovat rodinu se střídavou péčí, nicméně vzhledem ke kapacitě objektu děti podobně jako v ústavech žijí v "tlupách" čítajících cca 40 dětí, což je naprosto nepřirozené socializační prostředí. Podobně jako v ústavech se v Klokánku vyskytuje absence mužského vzoru, děti jsou obklopeny samými ženami. Klokánkem v Láskově ulici ke dni 30. 6 2006 prošlo celkem 250 dětí, z nichž téměř 14 % strávilo v Klokánku dobu delší než...
|
host ::
RSS.