|
|
Dějiny farního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru (okres Karlovy Vary)
Strnadlová, Anna ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Anna Strnadlová Dějiny farního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru (okres Karlovy Vary) bakalářská práce Resumé V roce 2008 byl ministerstvem obrany ČR uvolněn vstup do části vojenského újezdu Hradiště, V zpřístupněné zóně se nachází i zaniklá ves Svatobor (Zwettbau). Obec, v pramenech zmiňovaná již v roce 1239, byla založena cisterciáckým klášterem v Oseku. Bývala církevním a světským střediskem panství až do pozdního středověku, kdy došlo k jejímu správnímu připojení k sousednímu panství Andělská Hora. Na kopci nad zaniklou obcí stojí polorozbořený kostel Nanebevzetí Panny Marie. Na základě dostupných pramenů a literatury se dozvídáme, že kostel byl postaven v letech 1731-1736 nákladem hraběcí rodiny Černínů podle plánů architekta Františka Maxmiliány Kaňky, na místě svého zbořeného středověkého předchůdce. Kostel byl postaven jako monumentální jednolodní stavba s věží nad západním průčelím, zakončená půlkruhovým odsazeným presbytářem. Jednoduchá majestátní architektura byla doplněna bohatým zařízením interiéru. Z dobových fotografií a pramenů plyne, že v kostele byly čtyři oltáře, hlavní oltář Nanebevzetí panny Marie, boční oltáře sv. Ludvíka, sv. Terezie a oltář Pražského Jezulátka, všechny s bohatou sochařskou výzdobou. V kostele byly taktéž kvalitní barokní varhany, kazatelna s pozoruhodným...
|
|
|
Tichá přátelství: Vladimír Fuka, Eva Fuková, Jiří Kolář, Zdeněk Urbánek, Jan Rychlík, Kamil Lhoták, Josef Schwarz-Červinka, Jan Hanč a Emanuel Frynta
Strnadlová, Anna ; Šiklová, Lucie (oponent)
Období po únorovém puči roku 1948 znamenalo pro kulturní sféru u nás velké změny: skupiny a spolky byly rozpouštěny, umělcům, kteří se nechtěli vtěsnat do mezí socialistického realismu, nezbývalo nic jiného, než se před vnějším světem uzavřít v soukromí svých domovů a ateliérů. Po roce 1950 se ale v Praze zformovala skupina přátel kolem Jiřího Koláře, která sdílela stejné názory na politický i kulturní vývoj a navzdory různým uměleckým zaměřením každodenní prožitky zachycovala obrazem nebo písmem. Rigorózní práce se zaměřuje právě na přátelství Jiřího Koláře, Vladimíra Fuky, Evy Fukové, Zdeňka Urbánka, Jana Rychlíka, Kamila Lhotáka, Jana Hanče, Josefa Schwarze-Červinky, Emanuela Frynty a dalších; snaží se vykreslit prožívanou situaci, jejich vzájemné inspirace a vztahy, a zejména pak nesmírně tvůrčí atmosféru, která v tomto přátelském kruhu vznikla. Jako materiál zkoumá zejména deníkové záznamy, kresby, koláže, básně a literární texty, jež v tomto ojedinělém svobodném a inspirativním prostředí společně a pro sebe navzájem každý z členů vytvářel.
|
|
|
Tichá přátelství: Vladimír Fuka, Jiří Kolář, Zdeněk Urbánek, Emanuel Frynta, Jan Hanč a Jan Rychlík
Strnadlová, Anna ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Pospiszyl, Tomáš (oponent)
Období po únorovém puči roku 1948 znamenalo pro kulturní sféru u nás velké změny: skupiny a spolky byly rozpouštěny, umělcům, kteří se nechtěli vtěsnat do mezí socialistického realismu, nezbývalo nic jiného, než se před vnějším světem uzavřít v soukromí svých domovů a ateliérů. Po roce 1950 se ale v Praze zformovala skupina přátel kolem Jiřího Koláře, která sdílela stejné názory na politický i kulturní vývoj a navzdory různým uměleckým zaměřením každodenní prožitky zachycovala obrazem nebo písmem. Diplomová práce se zaměřuje právě na přátelství Jiřího Koláře, Vladimíra Fuky, Evy Fukové, Zdeňka Urbánka, Jana Rychlíka, Kamila Lhotáka, Jana Hanče, Josefa Schwarze-Červinky, Emanuela Frynty a dalších; snaží se vykreslit prožívanou situaci, jejich vzájemné inspirace a vztahy, a zejména pak nesmírně tvůrčí atmosféru, která v tomto přátelském kruhu vznikla. Jako materiál zkoumá zejména deníkové záznamy, kresby, koláže, básně a literární texty, jež v tomto ojedinělém svobodném a inspirativním prostředí společně a pro sebe navzájem každý z členů vytvářel.
|
|
|
Surrealistické motivy v tvorbě Kamila Lhotáka
Strnadlová, Anna ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Moderní člověk, technika, periferie tím nás Kamil Lhoták okouzluje ve svých obrazech a kresbách a právě tak ho všichni známe. V jeho tvorbě se ale objevují odrazy něčeho zdaleka ne k reálného , detaily zdající se vytržené z kontextu, bez perspektivy a měřítka, motivy, které jako Tato bakalářská práce se bude věnovat právě těmto vlivům surrealismu na práci Kamila Lhotáka a pokusí se tak zdůraznit další dosud opomíjenou
|
|
|
Dějiny farního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru (okres Karlovy Vary)
Strnadlová, Anna ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Anna Strnadlová Dějiny farního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru (okres Karlovy Vary) bakalářská práce Resumé V roce 2008 byl ministerstvem obrany ČR uvolněn vstup do části vojenského újezdu Hradiště, V zpřístupněné zóně se nachází i zaniklá ves Svatobor (Zwettbau). Obec, v pramenech zmiňovaná již v roce 1239, byla založena cisterciáckým klášterem v Oseku. Bývala církevním a světským střediskem panství až do pozdního středověku, kdy došlo k jejímu správnímu připojení k sousednímu panství Andělská Hora. Na kopci nad zaniklou obcí stojí polorozbořený kostel Nanebevzetí Panny Marie. Na základě dostupných pramenů a literatury se dozvídáme, že kostel byl postaven v letech 1731-1736 nákladem hraběcí rodiny Černínů podle plánů architekta Františka Maxmiliány Kaňky, na místě svého zbořeného středověkého předchůdce. Kostel byl postaven jako monumentální jednolodní stavba s věží nad západním průčelím, zakončená půlkruhovým odsazeným presbytářem. Jednoduchá majestátní architektura byla doplněna bohatým zařízením interiéru. Z dobových fotografií a pramenů plyne, že v kostele byly čtyři oltáře, hlavní oltář Nanebevzetí panny Marie, boční oltáře sv. Ludvíka, sv. Terezie a oltář Pražského Jezulátka, všechny s bohatou sochařskou výzdobou. V kostele byly taktéž kvalitní barokní varhany, kazatelna s pozoruhodným...
|
host ::
RSS.