|
|
Index kvality ovzduší jako nástroj pro hodnocení celkového znečištění ovzduší
Stráník, Vojtěch ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
6 Abstrakt Znečištění ovzduší má významný negativní vliv na lidské zdraví, k jehož akutním následkům patří v nejhorším případě i smrt. Vyvstává proto nutnost jednoduše a srozumitelně informovat veřejnost o aktuálním stavu ovzduší a jeho možných zdravotních následcích. Jako ideální nástroj se jeví indexy kvality ovzduší, jichž existuje velké množství. Tato práce se snaží pro případ hl. m. Prahy najít nejvhodnější index kvality ovzduší. Na základě dostupných dat (koncentrace O3, PM10, NO2, SO2 a CO) byly pro porovnání vybrány následující indexy: Air Quality Index, Aggregate Air Quality Index, Revised Air Quality Index, Common Air Quality Index a Pollution Index a také jejich modifikace odrážející evropské standardy v oblasti čistoty ovzduší. Jako kritérium vhodnosti použití konkrétního indexu byla nejprve zvolena míra, s jakou daný index vysvětluje dopady na zdravotní stav obyvatelstva (celkové denní počty úmrtí, denní počty úmrtí na choroby dýchací soustavy, denní počty úmrtí na choroby oběhové soustavy, denní počty hospitalizací z důvodů chorob dýchací soustavy a denní počty hospitalizací z důvodů chorob oběhové soustavy). Tento vztah byl zkoumán pomocí korelační analýzy, Kruskal- Wallisovým testem a regresní analýzou. Výsledky ukazují, že všechny použité indexy dobře vysvětlují zdravotní dopady. Druhým...
|
|
|
Výskyt a složení mlhy v České republice
Esterlová, Jana ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Tato práce pojednává o výskytu mlhy na území České republiky a o jejím složení. Zabývá se současným stavem i historickým vývojem (přibližně od druhé poloviny 20. století). Práce je rozdělena na dvě části. První částí je rešerše odborné literatury, která shrnuje výsledky již proběhlých studií, vysvětluje pojmy spojené s mlhou a přibližuje metody užívané pro kvantifikaci mlhy. Druhá část obsahuje výsledky vlastní studie pro městskou stanici Praha- Libuš (1971-2015) a horskou stanici Churáňov (Šumava, 1961-2015). Mlha je často podceňovaným fenoménem, který má prokazatelný vliv na vodní bilanci a přispívá k atmosférické depozici, a to zejména v horských oblastech, kde je četnost jejího výskytu vyšší. Složení mlhy se za sledované období proměňuje. Nejhojnějšími ionty jsou ve většině případů NO3 - , NH4 + , SO4 2- , Cl- a Ca2+ . V souvislosti se snižováním celkového znečištění ovzduší dochází i ke snižování koncentrací polutantů v mlze. Nižší obsah těchto částic možná souvisí i s nižším výskytem mlhy v městských a jiných dříve hojně znečištěných oblastech kvůli menšímu množství kondenzačních jader, který je patrný v Praze-Libuši. V souvislosti s globálním oteplováním se spekuluje o snížení četnosti mlhy i v čistých oblastech, které se však v mnou studované lokalitě Churáňova neprojevilo v ročních ani...
|
|
|
Mapování toků biomasy ve vybraném regionu s využitím GIS
Stráník, Vojtěch ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Brůna, Josef (oponent)
Tato literární rešerše poskytuje shrnutí dostupných prostředků využívaných při plánování procesu nakládání s odpadem z městské zeleně. Nejprve popisuje metody dálkového průzkumu Země vhodné pro vymezení ploch městské zeleně, poté různé techniky odhadu produkce biomasy na těchto lokalitách. Při řešení svozu se zaměřuje na práce týkající se této problematiky, které využívají geografický informační systém (GIS). Následující kapitola patří zhodnocení parametrů odpadu z městské zeleně s ohledem na jejich další zpracování. V závěru jsou porovnávány teoretické poznatky s tím, jak se postupuje v praxi. Klíčová slova: městská zeleň, dálkový průzkum Země, geografický informační systém, svoz odpadu
|
|
|
Trendy horizontální depozice síry a dusíku na Severní polokouli
Švorc, Daniel ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Cieľom mojej bakalárskej práce je zozbierať dáta koncentrácií a depozícií síry a dusíku z horizontálnych zrážok, pomocou rešerše dostupných odborných publikácií. Atmosférickou depozíciou sa znečisťujúce látky dostávajú z ovzdušia do ostatných sfér životného prostredia. Má dve hlavné zložky: suchú (kde prebieha depozícia hlavne gravitačnými procesmi a prebieha neustále) a mokrú (ktorá prebieha za prítomnosti zrážok). Mokrá zložka pozostáva z vertikálnej a horizontálnej časti, reprezentujúce dané druhy zrážok. Stanovenie celkovej mokrej depozície tak naráža na problém, v súvislosti so stanovením horizontálnej depozície. Tam je problém hlavne stanovenie depozičného toku, pre ktoré je potrebné zistiť radu parametrov. Značná časť štúdií teda neskúma túto vlastnú depozíciu, pre zložitosť jej stanovenia, ale skúma chemické zloženie hmly, nízkych oblakov či námrazy, ktoré priamo úmerne súvisí s hodnotami horizontálnej depozície. Väčšina štúdií skúmala z horizontálnych zrážok hmlu, a to hlavne vo vyšších nadmorských výškach, kde sa z dôvodu častejšieho výskytu významnou mierou podieľa na celkovej mokrej atmosférickej depozícii. Horizontálne zrážky sú v dlhšom kontakte s vegetáciou, a na rozdiel od zrážok vertikálnych, obmývajú celý list, či ihličie vegetácie. Takisto majú nižší obsah vody, a s tým súvisiace...
|
|
|
Use of unpublished data on total suspended particles in the CR measured during the 1970s and 1980s as an invaluable information and comparative material to current measurements
Pavlovicová, Martina ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
V súčasnej dobe predstavuje imisná záťaž atmosférickým aerosólom jeden z najväčších problémov v celej Európe. Atmosférický aerosól je prirodzenou súčasťou atmosféry Zeme, ktorý sa významne podieľa na dôležitých atmosférických dejoch. Koncom 60. rokov 20. storočia sa však dostáva do povedomia aj znečistenie ovzdušia antropogénnou činnosťou, ktorá spôsobila prvé záťaže imisiami aerosólu súvisiace s rozvojom ťažobnej činnosti a priemyslu. Boli pozorované prvé prípady zvýšeného výskytu alergií a ochorení dýchacích ciest u detí. V tej dobe sa začali prevádzať prvé opatrenia na zlepšenie nepriaznivej situácie a taktiež sa začali prvý krát merať imisie prašného aerosólu v ČSSR. Na území Českej republiky sa počas 70. a 80. rokov minulého storočia koncentrácia prašného aerosólu merala na viac ako 100 staniciach. Ten bol meraný ako celkové suspendované častice v ovzduší. Táto bakalárska práca popisuje štyri záujmové oblasti ČSSR, ktoré boli najviac postihnuté imisiami polietavého prachu počas spomínaných rokov. Sú to ostravsko-karvinská oblasť, severočeská oblasť, brnianska aglomerácia a hradecko-pardubická oblasť. Vo svojej bakalárskej práci som sa zaoberala prevodom hodnôt koncentrácie polietavého prachu nameraných v 70. a 80. rokoch 20. storočia na hodnoty koncentrácie frakcií PM10 a PM2,5. Hlavným cieľom...
|
|
|
Může být námraza faktorem, který se významnou měrou podílí na celkové atmosférické depozici?
Krištof, Tomáš ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Cílem této práce je pokusit se odpovědět na otázku, jestli má námraza významný podíl na atmosférické depozici formou rešerše odborné literatury. Atmosférická depozice je děj, kterým se přenáší látky z ovzduší na zemský povrch. Jednou z jejích složek je usazená depozice (mlha, jinovatka, námraza). Námraza se nevyskytuje po dobu celého roku a její tvorba je závislá na často měnících se faktorech. Přesto je možné dokázat, že koncentrace látek v námraze může převyšovat, nebo alespoň zabírat významný podíl na atmosférické depozici v určitých lokalitách za příznivých období pro její vznik. Klíčová slova: Atmosférická depozice, námraza
|
|
|
Může být námraza faktorem, který se významnou měrou podílí na celkové atmosférické depozici?
Krištof, Tomáš ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Cílem této práce je pokusit se formou rešerše odborné literatury odpovědět na otázku, zda má námraza významný podíl na atmosférické depozici. Atmosférická depozice je děj, kterým se přenáší látky z ovzduší na zemský povrch. Jednou z jejích složek je horizontální depozice (mlha, jinovatka, námraza). Námraza se nevyskytuje po dobu celého roku a její tvorba je závislá na faktorech, jejichž hodnoty se mohou často měnit. Přesto je možné dokázat, že námraza může zabírat významný podíl na celkové atmosférické depozici v určitých lokalitách za příznivých období pro její vznik. Klíčová slova: Atmosférická depozice, námraza
|
|
|
Výskyt a složení mlhy v České republice
Esterlová, Jana ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Tato práce pojednává o výskytu mlhy na území České republiky a o jejím složení. Zabývá se současným stavem i historickým vývojem (přibližně od druhé poloviny 20. století). Práce je rozdělena na dvě části. První částí je rešerše odborné literatury, která shrnuje výsledky již proběhlých studií, vysvětluje pojmy spojené s mlhou a přibližuje metody užívané pro kvantifikaci mlhy. Druhá část obsahuje výsledky vlastní studie pro městskou stanici Praha- Libuš (1971-2015) a horskou stanici Churáňov (Šumava, 1961-2015). Mlha je často podceňovaným fenoménem, který má prokazatelný vliv na vodní bilanci a přispívá k atmosférické depozici, a to zejména v horských oblastech, kde je četnost jejího výskytu vyšší. Složení mlhy se za sledované období proměňuje. Nejhojnějšími ionty jsou ve většině případů NO3 - , NH4 + , SO4 2- , Cl- a Ca2+ . V souvislosti se snižováním celkového znečištění ovzduší dochází i ke snižování koncentrací polutantů v mlze. Nižší obsah těchto částic možná souvisí i s nižším výskytem mlhy v městských a jiných dříve hojně znečištěných oblastech kvůli menšímu množství kondenzačních jader, který je patrný v Praze-Libuši. V souvislosti s globálním oteplováním se spekuluje o snížení četnosti mlhy i v čistých oblastech, které se však v mnou studované lokalitě Churáňova neprojevilo v ročních ani...
|
|
|
Use of unpublished data on total suspended particles in the CR measured during the 1970s and 1980s as an invaluable information and comparative material to current measurements
Pavlovicová, Martina ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
V súčasnej dobe predstavuje imisná záťaž atmosférickým aerosólom jeden z najväčších problémov v celej Európe. Atmosférický aerosól je prirodzenou súčasťou atmosféry Zeme, ktorý sa významne podieľa na dôležitých atmosférických dejoch. Koncom 60. rokov 20. storočia sa však dostáva do povedomia aj znečistenie ovzdušia antropogénnou činnosťou, ktorá spôsobila prvé záťaže imisiami aerosólu súvisiace s rozvojom ťažobnej činnosti a priemyslu. Boli pozorované prvé prípady zvýšeného výskytu alergií a ochorení dýchacích ciest u detí. V tej dobe sa začali prevádzať prvé opatrenia na zlepšenie nepriaznivej situácie a taktiež sa začali prvý krát merať imisie prašného aerosólu v ČSSR. Na území Českej republiky sa počas 70. a 80. rokov minulého storočia koncentrácia prašného aerosólu merala na viac ako 100 staniciach. Ten bol meraný ako celkové suspendované častice v ovzduší. Táto bakalárska práca popisuje štyri záujmové oblasti ČSSR, ktoré boli najviac postihnuté imisiami polietavého prachu počas spomínaných rokov. Sú to ostravsko-karvinská oblasť, severočeská oblasť, brnianska aglomerácia a hradecko-pardubická oblasť. Vo svojej bakalárskej práci som sa zaoberala prevodom hodnôt koncentrácie polietavého prachu nameraných v 70. a 80. rokoch 20. storočia na hodnoty koncentrácie frakcií PM10 a PM2,5. Hlavným cieľom...
|
|
|
Mlha jako faktor podílející se na celkové atmosférické depozici
Samcová, Anna ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Práce je rešerší odborné literatury. Cílem je zhodnocení informací vlivu mlhy na celkové množství vstupujících látek do ekosystémů procesem atmosférické depozice. Shrnuje třídění mlhy, jejich výskyt a základní informace o chemismu. Atmosférická depozice je dlouho zkoumaným procesem, při kterém dochází k transportu látek z atmosféry na zemský povrch. Je dělena na suchou a mokrou; mokrá atmosférická depozice se dále dělí na vertikální a horizontální. Velikost vlivu mokré složky atmosférické depozice závisí na nadmořské výšce, zhruba od 800 m n. m. začíná mít významný podíl horizontální složka atmosférické depozice (tj. např. mlha). Existuje Mlh několik typů, jsou děleny podle různých kritérií, např. podle vzniku, dohlednosti nebo doby trvání a nejčastěji se vyskytují na místech s velkým obsahem vlhkosti. Na území České republiky je iontový příspěvek mlhy k atmosférické depozici podceňován. Nejvíce zastoupenými ionty v mlžné depozici jsou SO4 2- , NO3 - a NH4 + , které mohou být zároveň kondenzačními jádry. Celková atmosférická depozice je počítána ze součtu suché a mokré vertikální depozice a depozice z mlhy je zanedbávána. Tato málo prozkoumaná problematika je sledována po celém světě. Klíčová slova: atmosférická depozice, horizontální depozice, mlha
|
host ::
RSS.