Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Diversity dynamics across scales
Macháč, Antonín ; Storch, David (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent) ; Ricklefs, Robert (oponent)
Charles University, Prague Diversity dynamics across scales Antonin Machac 2018 Abstrakt Dynamika diverzity zůstává kontroverzní. Předpokládá se, že tato dynamika může být expanzivní, takže se počet druhů napříč regiony a klady neustále zvyšuje. Přesný opak se nicméně také často uvažuje, a sice že počet druhů setrvává v rovnovážném stavu a je do značné míry stabilní. Obě tyto pozice (expanzivní a rovnovážná) byly podpořeny přesvědčivými fylogenetickými, biogeografickými a fosilními důkazy a v současné době zůstává velmi nejasné, jak smířit tato dvě zdánlivě konfliktní stanoviska. Právě touto otázkou se zabývá moje dizertace, založená na předpokladu, že dynamika diverzity je systematicky proměnlivá. Konkrétně předpokládám, že expanzivní dynamika převládá u regionálně rozšířených, malých a mladých kladů, jejichž diverzita zpravidla roste, poháněna celou řadou regionálně relevantních faktorů (např. lokálními adaptacemi uvnitř habitatů, biotickými interakcemi, nebo ekologickou divergencí a speciací v horských masivech). Naopak rovnovážná dynamika převládá u velkých, starých a celosvětově rozšířených kladů, jejichž diverzita je omezena podmínkami prostředí (např. celkovým množstvím zdrojů, které uživí jen omezený počet populací a druhů). V důsledku je tedy možné, že expanzivní dynamika převládá na malých...
Riziko vymření různě velkých populací
Váňová, Lenka ; Storch, David (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Existuje obecně přijímaný předpoklad, že s klesající velikostí populace se zvyšuje pravděpodobnost jejího vymření, ale není zdaleka jisté, do jaké míry tento vztah opravdu platí v reálných populacích. Studií zabývajících se tímto tématem sice postupně přibývá, ale stále je třeba v bádání pokračovat. Dosavadní výsledky naznačují, že zkoumaný vztah v mnoha případech opravdu platí a přednostně vymírají ty méně početné populace. Přesto však závislost není tak jednoznačná a pevná, jak by se dalo předpokládat. Zároveň je totiž známa spousta výjimek, které dokazují, že nízký počet jedinců nemusí být z hlediska přežívání vždy jen nevýhodou. Takové odchylky z pravidla se objevují jak v paleobiologických pracích, tak mezi současnými populacemi. Ukazuje se například, že takovou speciální výjimku představují masová vymírání, kdy při každém z nich nejspíše platila jiná zákonitost, a při jednom tak byla abundance výhodou a při jiném naopak. Ve své práci nejprve krátce zmiňuji témata týkající se vymírání obecně a následně se snažím především shrnout dosavadní poznatky o fenoménu velikosti populace v souvislosti s rizikem vymření. Na základě úvah badatelů i pomocí konkrétních případů populací rostlin a živočichů uvádím pohledy na danou problematiku z obou stran, prostřednictvím příkladů pro i proti teoretickému...
Dominance různých skupin živočichů v terestrických ekosystémech
Matysová, Barbora ; Storch, David (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
V obecném povědomí přetrvávají určité domněnky a přesvědčení týkající se abundance a biomasy různých živočišných skupin. S tím zároveň souvisí představy široké veřejnosti o vlivu a významu daných živočichů pro určitý ekosystém. Cílem této práce je přesvědčit se, zda jsou tyto zažité představy o dominujících entitách založeny na pravdě, nebo jsou - li jen mylnými fámami, tedy odpovědět si na následující otázky: zda je v tropech významnější biomasa velkých herbivorů či termitů, potažmo jaký je jejich vliv na rozklad rostlinné hmoty; převyšuje - li skutečně biomasa všech mravenců na světě biomasu všech lidí na světě; zda jsou abundance kořisti a predátorů stabilní napříč ekosystémy; je- li více herbivorů v tropických či chladných ekosystémech; nebo je- li v tropických ekosystémech převažující abundance mravenců či termitů. Odpovědi jsou získány prostřednictvím rozsáhlého sběru dat o abundanci a biomase živočichů z odborných článků a publikací. Aby byla ověřitelná i stabilita daných poměrů během let, byla použita data od nejstarších dohledatelných materiálů starých kolem osmdesáti let až po aktuální data z prací současných. Kromě hodnot biomasy a abundance je pozornost věnována i metodám, které vědci používají ke kompletování dat. Mnohdy jsou mezi skupinami velmi odlišné. To je způsobeno rozdílnými...
Vliv fragmentace krajiny na vlastnosti polinačních sítí v lučních společenstvech
Filip, Jan ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Polopřirozené louky udržované tradičním managementem jsou unikátní svým druhovým bohatstvím rostlin a živočichů. Pro udržení rozmanitosti rostlinných druhů těchto stanovišť je zásadní opylování zprostředkované živočichy. Interakce mezi opylovači a rostlinami lučních společenstev jsou však od 20. století ovlivňovány fragmentací krajiny, způsobenou především opuštěním luk nebo jejich přemenou na pole. Analýza změn stukturních vlastností polinačních sítí umožňuje lépe porozumět dopadu fragmentace krajiny na polinační interakce.
Dichromatismus samců pěvců a další aspekty pohlavního výběru
Schwarzová, Lucie ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Grim, Tomáš (oponent) ; Storch, David (oponent)
tI II Dichromatismus samců pěvců a da|šíaspekty pohlavního výběru Lucie Schwarzová l. Souhrn dizertační práce Ve svéprácijsem sesoustředilazejménanatestovániněkterýchpredikcíhypotéz vysvětlujícíchopožděnépřepeřovánímladýchsamců(DPM) namodelovémdruhu- rehkovi domócím(Phoenicurusochruros),SledovÁnabyladobapřílofuna hnízdiště'volikost kva|ita (mikrobiotopovésloŽení)a umístěníteritorii,agrosivitaprojovovanávůčiostafuimjedincům nahnízdištia korelacehormonr{lnihladiny(testosteronu)s barvounarůstajicihoopďení v doběpelichánipředodletemdo zimoviště. Rehkovédomáoípřilételinajihomoravskéhnízdištěbezrozdíluv dafupřllefumozi věkovýmiskupinami.Naopakv haze' kdoje počettoritoriivhodnýchprohnízděnirehhi omezsn'staršisamcipřilétrliprůměrněo ři dnydřívonežsubadulti'Vzhledernk podzimní toritorislitěstaršíohsamoůmohoumladísamcipřizpůsobitnaÓasovÁníjamlho nÁvrafu předpokládanékonkurenoiostatniohjedinců'ZjištěnItakovéhoflexibilníhorozhodování pďporuje hypoézuredukcoinvestic,v případěplatnostihypotézyenergetickéhoconstaint by semladíjedinci opoŽďovalinaoboulokalitóchbezohlodunaaktur{|níkompotici, V praŽsképopulacirehkůnebylymezi subadultrlmia adultrímisamcinalozenyrozdí|y v kvalitě(mikrobiotopovémsložení),velikostičiumístěníteritoriana|okalitě.Kritériempro výběrteritoriav městskémprosťedíje u...
Habitat jako determinanta rozšíření a početnosti ptáků v čase a prostoru
Reif, Jiří ; Storch, David (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent) ; Konvička, Martin (oponent)
Shrnutí poznatků dizertační práce Práce se z různých hledisek zabývá vlivem habitatového složení na ptačí společenstva. Zjistili jsme, že pozitivní vztah mezi lokální abundancí a velikostí areálu ptačích druhů není univerzální a že jeho síla závisí mimo jiné na míře neobvyklosti prostředí na zkoumané lokalitě vzhledem ke zbytku regionu. V našem konkrétním případě Kamerunských hor byly lokálně hojné ty druhy, které měly současně malé areály, protože byly zřejmě dobře adaptovány na specifické podmínky horského lesa, což jim bránilo rozšířit se do dalších oblastí. Zároveň izolace a neobvyklost afromontánního prostředí omezovala možnosti jeho kolonizace jinými, v Africe široce rozšířenými druhy ptáků, které, když už se na hory rozšířily, zůstávaly omezeny na bezlesá území. V rámci studovaného společenstva směřoval nejsilnější gradient v druhovém složení ptáků z lesa do bezlesí, což je pravděpodobně jeden z nejvýznamnějších habitatových gradientů vůbec. Silnou vazbu na les vykazovaly hlavně druhy horské a endemické, naopak bezlesá místa obsazovaly hlavně druhy s velkým areálem v subsaharské Africe. Mnoho horských a endemických druhů mělo zároveň relativně širokou habitatovou niku. Tyto výsledky na jednu stranu ukazují důležitost lesních fragmentů pro přežití původních zástupců afromontánní avifauny, na stranu...
Univerzalita trendů diverzity
Bohdalková, Eliška ; Storch, David (vedoucí práce) ; Keil, Petr (oponent)
Trendy diverzity (jako závislost počtu druhů na teplotě a na produktivitě) jsou vždy definovány pro určitý taxon na určitém místě (celý areál rozšíření nebo často také region, arbitrárně určený výzkumníky). Povaha těchto trendů se různí mezi jednotlivými taxony a regiony. Slabou závislost počtu druhů na teplotě či produktivitě někteří předkládají jako důkaz proti hypotézám, vysvětlujícím prostorové trendy diverzity právě těmito veličinami. Specifické vymezení zkoumaného taxonu nebo zkoumané oblasti by však mohlo ovlivňovat pozorované trendy diverzity. Cílem této práce bylo zjistit, zda mají některé vlastnosti taxonu (jeho velikost) či zkoumaného regionu (jeho rozloha, rozpětí vysvětlujících proměnných, vztah teploty s produktivitou či průměrná teplota) vliv na sílu a sklon závislosti počtu druhů na teplotě a produktivitě. K analýze bylo použito 46 datových souborů, ukazujících druhovou bohatost různých taxonů ektotermních obratlovců, bezobratlých i rostlin v rámci různých oblastí světa. Zatímco velikost taxonu má pravděpodobně vliv na sílu a sklon závislosti, srovnáváme-li jednotlivé podtaxony v rámci jednoho velkého taxonu, při srovnávání různých taxonů na různých místech světa se ukazuje právě vliv území, v rámci kterého závislost sledujeme. Pro malé oblasti vycházejí většinou slabé vztahy diverzity s...
Variabilita ve velikosti teritorií a domovských okrsků ptáků
Holubová, Kateřina ; Storch, David (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Teritorium a domovský okrsek jsou nejmenší prostorové jednotky přítomnosti druhu v krajině, určující, jakým způsobem a na jakých škálách živočichové vnímají a využívají své okolí. Jejich dostatečná velikost (zahrnující dostatek zdrojů) je zcela zásadní pro přežití a reprodukci jedince. Procesy a faktory ovlivňující velikosti teritorií a domovských okrsků proto představují jedno ze základních témat ekologie. Navzdory své důležitosti je však znalost variability ve velikostech teritorií a domovských okrsků ptáků na velkých škálách malá a omezuje se na zjištění, že plocha využívaného území je určena energetickými nároky druhů, danými velikostí těla a trofickou úrovní, a produktivitou prostředí. Cílem této práce proto bylo pokusit se na základě údajů shromážděných z dostupné literatury popsat variabilitu ve velikostech teritorií a domovských okrsků ptáků během hnízdění. Zajímalo mě, jaký je charakter rozložení velikostí teritorií a domovských okrsků ptáků, zdali jsou tyto velikosti druhově specifické a zda a jak je kromě velikosti těla a trofické úrovně ovlivňují i různé charakteristiky prostředí na globálním měřítku, jako jsou zeměpisná šířka, teplota a srážky, sezonalita prostředí, nadmořská výška a typ habitatu. Zjistila jsem, že distribuce velikostí teritorií i domovských okrsků je na vnitrodruhové...
Hory jako ostrovy
Kačabová, Petra ; Storch, David (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
V této práci se zabývám ostrovní biogeografií a její aplikovatelností na izolované vrcholy hor jako na ekologický ekvivalent skutečných ostrovů1 . Pojednávám o skutečných i horských ostrovech co do způsobu vzniku a ovlivnění dlouhodobým vývojem zemského klimatu. Podtrhávám některé vlastnosti horských ostrovů způsobené jejich topografií a odlišností bariér obou typů ostrovů. Zjišťuji, že společenstva horských i skutečných ostrovů mohou i nemusejí mít rovnovážný počet druhů, způsobený rovnováhou imigrace a extinkce druhů na ostrov. Pakliže nemají rovnovážný počet druhů, není extinkce druhů vyrovnávána jejich imigrací. Věnuji se patrnostem2 ostrovních společenstev, převážně pak nestedness, která byla na horských i skutečných ostrovech hojně zkoumána. Diskutuji patrnosti v rozšíření bezobratlých živočichů. Nakonec se zaměřuji na způsoby zkoumání horských ostrovů v recentní době a diskutuji problematiku izolovanosti horských ostrovů v souvislosti s globálním oteplováním. 1 Je nutné rozlišovat ostrovy nacházející se v mořích nebo oceánech od ostrovů horských, avšak termín "oceánský ostrov" je konkrétní typ ostrova vzniklý určitým způsobem (vysvětleno v kapitole 2). V angličtině se proto pro ostrovy nacházející se v mořích nebo oceánech používá termín true islands, čemuž nejlépe vyhovuje český ekvivalent...
Makroekologická analýza ekonomiky
Krupička, Jan ; Storch, David (vedoucí práce) ; Petrusek, Adam (oponent) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Abstrakt​: Brown et al. (2011) navrhli fundamentální podobnost mezi organismy a ekonomikami národních států založenou na rozvodných sítích nutných k fungování metabolismu/ekonomiky a omezeních z nich vyplývajících podle Metabolické teorie ekologie. Tato práce má primárně za účel prozkoumat zda tyto omezení figurují i v rámci jednotlivých sektorů ekonomiky a jejich vztahu k některým dalším makroekonomickým a demografickým ukazatelům. Klíčová slova​: ekologie, makroekologie, metabolická teorie ekologie, ekonomie, energie

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.