Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Maternální efekt u vybraných druhů hlodavců: pozitivní a negativní efekt na fitness potomstva
Malá, Jana ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Stopková, Romana (oponent)
Tato práce popisuje nejvíce studované mechanismy, které můžeme řadit do maternálního efektu. Konkrétně se zde u modelových hlodavčích organismů věnuji vlivům tělesné hmotnosti, zdravotního stavu, střevní mikroflóry a věku matky. Dále také uvádím faktory jako je pozice mláďat v děloze, populační hustota, stres a zejména mateřská péče, která provází celou tuto práci. Každý z těchto mechanismů může pozitivně či negativně ovlivňovat fitness potomstva, a to v závislosti na konkrétních podmínkách prostředí. Mateřské chování je zde prezentováno formou rešerše, která uvádí jak epigenetické, tak genetické vlivy působící na jeho konečnou podobu. Mateřská péče, jakožto prvek mateřského chování, vykazuje mezi jedinci odlišnou míru udávanou frekvencí olizování a čištění mláďat. Hodnocením mateřské péče nacházíme v laboratorních populacích dva stabilní fenotypy jedinců s odlišnými behaviorálními projevy v rámci sexuálního chování, stresové reakce, agrese či kognitivních schopností. V diskusi je kriticky zhodnoceno, zda mateřská péče opravdu působí na reprodukční úspěšnost a zda tedy může být považována za adaptivní mechanismus. Dle dostupných informací se nízká mateřská péče jeví jako výhodnější strategie v laboratorních podmínkách, je tedy otázkou budoucího výzkumu, jaká další vlastnost udržuje i samice s...
Vývoj čichových schopností u dětí
Pípalová, Aneta ; Třebická Fialová, Jitka (vedoucí práce) ; Stopková, Romana (oponent)
V čichových schopnostech a všímavosti vůči vůním existuje mezi lidmi určitá interindividuální variabilita, kterou můžeme pozorovat i u dětí. Předchozí studie ukázaly celou řadu faktorů, které čichové schopnosti, všímavost a jejich vývoj ovlivňují jako jsou kultura, rozmanitost čichového prostředí, věk, pohlaví, slovní plynulost či temperament. Čichové schopnosti se měří pomocí různých psychofyzických nástrojů (identifikace, diskriminace, senzitivita), všímavost vůči vůním pak metakognitivními testy (např. dotazník COBEL zjišťující využívání čichu u dětí), které jsou přizpůsobené kognitivním a jazykovým schopnostem dětí. V této bakalářské práci shrnuji dostupnou literaturu zabývající se vývojem a rozdíly v čichových schopnostech a všímavosti u dětí a faktory, které je ovlivňují. Klíčová slova: vývoj čichu u dětí, čichové schopnosti, čichová všímavost, interindividuální variabilita
Mechanismy přenosu chemických signálů u myšic rodu Apodemus
Havrdová, Leona ; Stopková, Romana (vedoucí práce) ; Vošlajerová, Barbora (oponent)
Proteiny z rodiny lipokalinů zaujímají významnou roli při přenosu chemických signálů. Tyto globulární proteiny o molekulové hmotnosti 17,7 - 21,7 kDa jsou schopny vázat široké spektrum těkavých ligandů a svou postupnou degradací prodlužují účinek pachové stopy. Mezi lipokaliny řadíme Hlavní močové proteiny (angl. Major urinary proteins - MUPs), k jejichž expresi dochází především v moči. U myší se MUPs uplatňují při olfaktorické komunikaci. Zdrojem chemických signálů však nemusí být pouze moč. Mnohé druhy savců prezentují chemické signály slinami do srsti v procesu hygienického chování (tzv. selfgrooming). Cílem této diplomové práce bylo identifikovat hlavní bílkoviny účastnící se chemické komunikace u myšic rodu Apodemus a určit hlavní zdroj jejich exkrece (moč/sliny). S využitím čipové gelové elektroforézy (Experion) byla vyloučena přítomnost lipokalinů v moči dvou druhů myšic (A. uralensis, A. sylvaticus). 2D elektroforézou slinných proteinů a jejich identifikací pomocí hmotnostní spektrometrie (MALDI MS/MS) byla vyhodnocena kvantita a typy lipokalinů u tří zástupců myšic rodu Apodemus (A. uralensis, A. sylvaticus a A. flavicollis). Výsledky mezidruhového srovnání naznačují, že socialita (t.j. intenzita samčí kompetice o samice) je v přímé souvislosti s evolucí chemických signálů. Klíčová slova:...
Struktura a funkce vybraných lipokalinů a jejich role v chemické komunikaci savců
Stopková, Romana ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Žídek, Lukáš (oponent)
SouHrulolsBnrnčnipnÁcE Komunikace zprostředkovanáruznými chemickými substancemise vyskytuje u organismůjiŽ od buněčnéúrovně.V průběhuevoluce vznikajíspecifickésystémy přenosu a zachyceníinformačníchmolekul, zahmujícívznik čichovýchreceptoru nebo diverzifikacipřenašečůtěchtosubstancí(např. lipokaliny)'Lipokalinyjsou proteiny,kterédíkysvékonzervativníterciámístruktuřemajíschopnostviuat ma|é těkavéligandya na základětétov|astnostije jim častopřisuzovánavýznunnárolepři přenosusigná|ů(odorantuneboferomonů)v chemickékomunikaci. Nejznámějšía nejlépeprostudovanélipokalinyjsou Hlavnímočovéproteiny(Mupy) u myšia odorantvžuajiciproteiny(obp),existujeale mnohodalšíchlipokalinů,o jejichŽfunkci se speku|ujenebonenívůbeczniima.Cílemméprácebylo přispět k pochopenívariabiliý lipokalinůa utvořit tak komplexnějšíobraz o těchto proteinech.V rámci tétodisertačnípráce předkládám dvě publikace,kteréprošly recenmímřizenim a třetípub|ikacipředloŽenoudo časopisu.Součástítřetípublikace jsou tři novésekvencegenůpro lipoka|iny,kteréjsme identifikovaliu nomíkarudého (Myodesglareolus)'předloŽenédo databazeGenBank.Charakteristikatěchtonových lipokalinůvede k dalšímúvahámo jejich funkci a můŽetak přispět k upřesnění představyo mechanismechpachovékomunikace. Stopková R.' StopkaP.,JanotováK., JedelskýP.L.2007 Druhověspecifickáexprese...
Mechanisms of microbiota regulation during the estrous cycle of the house mouse.
Dodoková, Alica ; Stopková, Romana (vedoucí práce) ; Janotová, Kateřina (oponent)
Existuje len málo prác, ktoré by poskytovali prehľad charakteristík estrálneho cyklu, súvislosť estrálneho cyklu s fyziologickým prejavmi, akým je pH vaginálneho prostredia, ako aj dynamika vaginálnej mikrobioty u divokých myší. Cieľom tejto práce je prispieť k pochopeniu dynamického vzťahu medzi vonkajšími vplyvmi na fyziológiu samičieho reprodukčného systému, vyvinutie spoľahlivej metodiky na meranie pH vaginálneho mikroprostredia u myší a kvantifikovať celkovú abundanciu niektorých bakteriálnych rodov porovnaním metód sekvenovania a qPCR. Výsledky naznačujú, že najvýraznejší vplyv na predĺženie fázy estru má fyzická prítomnosť samca v klietke, na rozdiel od nesignifikantnej čuchovej stimulácie močom. Taktiež sa ukázalo, že kolísanie pH vaginálneho prostredia má cyklický charakter a metóda qPCR ukazuje, že zloženie vaginálnej mikrobioty sa počas fázy estru výrazne odlišuje od ostatných fáz estrálneho cyklu, čo potvrdilo aj 16S rRNA sekvenovanie. Tieto výsledky teda prinášajú komplexný pohľad na premenlivosť estrálneho cyklu s dôrazom na premenlivosť vaginálnej mikrobioty a zmenu pH prostredia. Kľúčové slová: myš, estrálny cyklus, estrus, pH, mikrobiota, qPCR
Mechanizmy vzniku tělesného pachu u člověka
Hrubová, Noemi ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Stopková, Romana (oponent)
Kožní žlázy produkují sekret, který bezprostředně po vzniku nenese pach. Produkované látky jsou metabolizovány kožními bakteriemi vyskytujícími se na těle a teprve poté se uvolní charakteristická tělesná vůně. Cílem práce je objasnit mechanizmy, které provázejí sekret kožních žláz až k těkavým složkám charakteristické tělesné vůně u člověka. Tu tvoří volné mastné kyseliny, které se hydrolyzovaly z glutaminových prekurzorů, strukturně neobvyklých mastných kyselin s dlouhým řetězcem či lipidů. Další složkou jsou sirné sloučeniny, při sekreci navázány hlavně na Cys-Gly-(S) konjugáty, a látky steroidní, na jejichž přeměnách se podílí nejvíce druhy korynebakterií, které jsou asociovány s výrazným tělesným pachem. Složení rezidentní mikroflóry se liší v souvislosti s věkem či pohlavím. Z hlediska chemické komunikace se považuje za nejdůležitější oblast axily s velkým zastoupením apokrinních žláz oproti zbytku těla, apokrinní sekrece se spouští v průběhu puberty a u žen po menopauze klesá. Pohlavní rozdíly sekretu jsou dány spíše kvantitativními vlastnostmi. Intenzitu vůně snižuje recesivní homozygotnost v genu ABCC11, která je častá u asijské populace. Vliv na pach mají MHC proteiny, které zřejmě hrají roli při partnerském výběru. Do jisté míry ovlivňují tělesný pach také environmentální faktory, např....
Role čichového vnímání u novorozenců
Staňková, Jana ; Třebická Fialová, Jitka (vedoucí práce) ; Stopková, Romana (oponent)
Jedním z nejdůležitějších vztahů v našem životě je vztah matky a dítěte. Značné množství studií poukazuje na to, že při navazování tohoto pouta, hraje důležitou roli čichová percepce. Několik studií již ukázalo, že matky, které mají těsnější vztah se svými dětmi a tráví s nimi více času, jsou lepší v rozpoznávání jejich tělesné vůně. Podobně novorozenci jsou úspěšní v rozpoznávání vůně své matky, vůně jejího prsu i vlastní amniotické tekutiny. Tyto vůně preferují před jinými vůněmi a jsou pro ně uklidňující. Vůně matčina prsu pak hraje zásadní roli při nastartování kojení. Již během prenatálního vývoje mají při vnímání okolí pro dítě čichové podněty, které ho obklopují v plodové vodě, pravděpodobně velký význam; na sluchové a vizuální podněty je totiž toto prostředí poměrně chudé. Ukazuje se, že vystavení odorantům in utero skrz stravu, kterou matka konzumuje, ovlivňuje následné reakce dětí. Tyto pachy jsou následně pozitivněji přijímány než pachy, se kterými děti nemají žádnou předchozí zkušenost. Díky takovémuto brzkému seznámení se s vůněmi a chutěmi typickými pro vlastní kulturu se pak mohou formovat pozdější stravovací návyky. Cílem bakalářské práce je shrnout a kriticky prověřit dosavadní evidenci o roli čichového vnímání u novorozenců v oblastech vztahu matky a dítěte a formování pozdějších...
Mechanismy přenosu chemických signálů u myšic rodu Apodemus
Havrdová, Leona ; Stopková, Romana (vedoucí práce) ; Vošlajerová, Barbora (oponent)
Proteiny z rodiny lipokalinů zaujímají významnou roli při přenosu chemických signálů. Tyto globulární proteiny o molekulové hmotnosti 17,7 - 21,7 kDa jsou schopny vázat široké spektrum těkavých ligandů a svou postupnou degradací prodlužují účinek pachové stopy. Mezi lipokaliny řadíme Hlavní močové proteiny (angl. Major urinary proteins - MUPs), k jejichž expresi dochází především v moči. U myší se MUPs uplatňují při olfaktorické komunikaci. Zdrojem chemických signálů však nemusí být pouze moč. Mnohé druhy savců prezentují chemické signály slinami do srsti v procesu hygienického chování (tzv. selfgrooming). Cílem této diplomové práce bylo identifikovat hlavní bílkoviny účastnící se chemické komunikace u myšic rodu Apodemus a určit hlavní zdroj jejich exkrece (moč/sliny). S využitím čipové gelové elektroforézy (Experion) byla vyloučena přítomnost lipokalinů v moči dvou druhů myšic (A. uralensis, A. sylvaticus). 2D elektroforézou slinných proteinů a jejich identifikací pomocí hmotnostní spektrometrie (MALDI MS/MS) byla vyhodnocena kvantita a typy lipokalinů u tří zástupců myšic rodu Apodemus (A. uralensis, A. sylvaticus a A. flavicollis). Výsledky mezidruhového srovnání naznačují, že socialita (t.j. intenzita samčí kompetice o samice) je v přímé souvislosti s evolucí chemických signálů. Klíčová slova:...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.