Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pohlavní dimorfismus v olfaktorickém systému u myši
Kuntová, Barbora ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Havlíček, Jan (oponent) ; Žídek, Lukáš (oponent)
Pohlavně dimorfní chování myši domácí (Mus musculus musculus) je ovlivňováno různými fyzikálními a chemickými podněty. Chemické signály jsou však nejpodstatnější pro individuální rozpoznávání a vyvolávají různé efekty v reprodukčním chování příjemce. Myši patří mezi makrosmatické savce, tudíž je jejich čich velmi dobře vyvinut a jsou schopné rozpoznávat široké spektrum ligandů od ostatních jedinců, ale také z okolního prostředí. Těkavé signály patří mezi organické látky produkované většinou tkání. Mohou mít škodlivý vliv na buňky, a proto jsou transportovány ven z těla lipokalinovými transportéry, přičemž některé mohou fungovat jako signály. Tyto těkavé signály jsou schopné stimulovat chemosenserické neurální receptory a tak vyvolávat odpověď v neurálních drahách. Vnímání ligandů má odlišný efekt na samce a samice, ačkoliv dosud nebylo u divoce žijící myši prokázano, zda jsou tyto rozdíly způsobeny variabilitou v receptorech a neurálních procesech či spíše rozdíly v expresi pohlavně specifických signálů. Cílem této disertační práce bylo provést srovnávací analýzu orofaciálních tkání a určit specifitu v expresi lipokalinů. Poprvé jsme ukázali, že slzy, nosní sekret a sliny obsahují lipokaliny, které byly původně detekovány pouze v moči. Dokázali jsme, že lipokaliny jsou hojně zastoupené v těchto...
Chemické signály a reprodukční procesy u myši domácí (Mus musculus)
Černá, Martina ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent) ; Sedláček, Radislav (oponent)
Cílem mé disertační práce bylo identifikovat proteiny účastnící se chemické komunikace, a především pak ty, které jsou důležité pro sexuální signalizaci. Těkavé chemické signály jsou transportovány proteiny z rodiny lipokalinů uvnitř beta barelu směrem k receptorům, nebo z těla ven, kde jsou uvolňovány. Proto jsem se zaměřila na tyto proteiny ve slinách a ve vaginálním sekretu myši domácí, s využitím proteomických a transkriptomických přístupů. Vzhledem k cyklické povaze reprodukčního cyklu a jeho hormonální kontroly jsem se také zabývala detailní rolí estradiolu na fenotyp spermií u laboratorní myši. Ve slinném proteomu jsme identifikovali pohlavní dimorfismus u 10 lipokalinů (tj. z celkem 20) a předpokládáme, že i ve slinách mohou hrát roli v pohlavní signalizaci, jak již bylo popsáno v moči. Ve vaginálním sekretu jsme také identifikovali několik lipokalinů, jejichž hladina exprese rostla z fáze proestru do estru, což by mohlo podporovat předpoklad, že i ve vagíně plní signalizační funkci. Hladina těchto lipokalinů však zůstávala zvýšená i ve fázi metestru, což by znamenalo, že by samice stimulovala samce ke kopulaci i ve fázi, kdy není receptivní. Pravděpodobně tedy záleží spíše na směsi ligandů přenášených lipokaliny, než na proteinech samotných. Dalším výsledkem bylo zjištění, že estrogenní...
Perception of individual variation in body odour in human adults
Fialová, Jitka ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Schaal, Benoist (oponent) ; Stopka, Pavel (oponent)
Předložená disertační práce se skládá ze dvou částí. První část představuje obecný úvod do problematiky a shrnuje současné poznatky týkající se variability lidské tělesné vůně a jejího vnímání. Tato část je představena z perspektivy pohlavního výběru. Práce se nejdříve zaměřuje na teorii evoluce komunikace a poté ukazuje specifické vlastnosti chemické komunikace. Dále popisuje vznik individuálně specifického pachového podpisu, který vzniká metabolizací sekretu kožních žláz kožní mikroflórou. Další kapitoly jsou věnované vybraným individuálním vodítkům obsaženým v lidské tělesné vůni jako například vodítka k rozpoznání pohlaví, příbuzných, genetické kompatibility v genech hlavního histokompatibilního komplexu, zdravotního stavu či výživy v kontextu pohlavního výběru. V následující kapitole jsou probírány interakce mezi parfémy a tělesným pachem a nakonec stručně představeny metody prezentaci pachových stimulů se zaměřením na prezentaci jednotlivých stimulů či kompozitních pachů. Druhou část práce tvoří šest odborných textů, přičemž tři z nich jsou přehledové a další tři empirické studie. Přehledové studie shrnují faktory ovlivňující kvalitu lidské tělesné vůně se zaměřením na výživu a emoční stavy. První přehledový článek ukazuje, že v tělesné vůni lze nalézt vodítka k emočním stavům ostatních lidí...
Hladiny fyziologicky aktivních látek během vývoje sociální hierarchie u dvou poddruhů myši domácí.
Bufková Daniszová, Kristina ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Dušek, Adam (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
1 Abstrakt Sociální interakce živočichů představují složitou síť vazeb mezi jednotlivci, která je ovlivňována mnoha faktory. Z praktického hlediska je velmi komplikované či spíše nemožné tyto interakce sledovat v přirozených podmínkách za uvážení všech zásadních faktorů. Vhodné řešení nabízí například použití sociálního prostředí tzv. fraternálních párů. Na zjednodušeném modelu, představovaném vždy párem bratrů, lze - za předpokladu vhodně nastavené délky experimentu a věku jedinců do experimentu vstupujících - poodkrýt různé aspekty formování sociální hierarchie. Za klíčový faktor ovlivňující postavení jedince (především samce) ve skupině je považována jeho fyzická zdatnost, která bývá spojována především s velikostí a tedy s tělesnou hmotností. Krom samotných fyzických kvalit jedince hraje důležitou roli v dosažení "společenského" úspěchu také schopnost tyto kvality sdělovat (např. prostřednictvím chemických signálů) ostatním členům dané sociální skupiny. Vedle somatických a komunikačních charakteristik určujících šance jedince uspět v sociální kompetici představuje zajímavé téma vnitřní regulace těchto aspektů. V této souvislosti je věnována pozornost především steroidním hormonům, konkrétně androgennímu testosteronu a stresovým hormonům - glukokortikoidům. Všem zmíněným tematickým okruhům byla v...
Role kaudálního orgánu v chemické komunikaci myšic rodu Apodemus
Obstová, Lucie ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Petrák, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá chemickou komunikací myšic rodu Apodemus se zaměřením na kaudální orgán - speciální mazovou žlázu na ventrální straně ocasu. Role kaudálního orgánu v chemické komunikaci je nejasná. K osvětlení funkce této mazové žlázy jsem se rozhodla využít metod 454 pyrosekvenování, proteomické analýzy a qPCR. Pomocí 454 pyrosekvenování jsem získala databázi transkripčně aktivních genů kaudálního orgánu. V proteomické analýze jsem se zaměřila na proteiny o molekulové hmotnosti 14-18kDa k ověření přítomnosti tvz. lipokalinů, proteinů účastnících se chemické komunikace. Pomocí qPCR jsem porovnávala relativní mRNA abundanci vybraných genů mezi jedinci opačného pohlaví. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že je kaudální orgán aktivním orgánem a chemické komunikace by se mohl účastnit. Na úrovni mRNA jsem detekovala odlišné relativní mRNA abundance genů u samců a samic, které by mohly hrát roli v rozdílech vývinu kaudální orgánu mezi jedinci opačného pohlaví. Ze získaných výsledků jsem nakonec navrhla možné způsoby využití kaudálního orgánu v chemické komunikaci myšic rodu Apodemus. Klíčová slova: kaudální orgán, Apodemus, chemická komunikace, FABP5, Scd1
Molecular epidemiology of selected viral, bacterial and fungal disease of honeybees in the Czech Republic
Ryba, Štěpán ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Voříšek, Karel (oponent) ; Půža, Vladimír (oponent)
4 Souhrn B�hem let 2006 - 2009 bylo na území �eské Republiky monitorováno celkem 6 nejobvyklejších v�elích vir�, které se objevují u v�ely medonosné Apis mellifera. Pomocí PCR test� byly potvrzeny soub�né infekce vir� (DWV, ABPV a BQCV) v dosp�lcích v�el a soub�n� i ko-infekce vir� s houbovým onemocn�ním vyvolaným Nosema apis a Nosema ceranae. Pro praktickou monost detekce moru v�elího plodu v populaci v�elstev byla vyvinuta nová citlivá metoda detekce p�vodce moru v�elího plodu Paenibacillus larvae ze v�elí m�li. Byly porovnány r�zné p�ístupy extrakce spor z v�elí m�li a lyzování spor. Citlivost PCR testu na p�ítomnost Paenibacillus larvae v m�li byla porovnána s klasickou kultiva�ní metodou. Metoda PCR detekce moru v�elího plodu byla dále studována a zefektiv�ována. Pomocí p�euspo�ádání vzork� do vytvo�ených matic a vytvo�ení sm�sných vzork�, byla vyvinuta metoda, u které bylo moné analyzovat 1000 vzork� pomocí 35 PCR reakcí. Dalším p�ístupem k vytvo�ení robustní a jednoduché metody pro screening moru v�elího plodu bylo vytvo�ení, laboratorní ov��ení a srovnání citlivé detek�ní metody, zaloené na kultiva�ním testu na papírových kartách RIDA®COUNT se specifickým kultiva�ním médiem, specifickými selek�ními podmínkami pro Paenibacillus larvae a chromogenem zvýraz�ující narostlé kolonie bakterií. Kone�n�...
Identification and modeling of gene expression regulatory networks during streptomycetes germination
Straková, Eva ; Vohradský, Jiří (vedoucí práce) ; Stopka, Pavel (oponent) ; Vondrášek, Jiří (oponent)
Streptomycety jsou studovány především kvůli své schopnosti produkovat antibiotika, ale také jako modelový bakteriální organismus s komplexním buněčným cyklem. V této práci byl systémově studován proces klíčení (germinace) Streptomyces coelicolor za použití transkriptomických a proteomických metod. Klíčení představuje základní vývojový přechod z klidového období buňky do vegetativní fáze růstu. Během počátečních 5,5 h klíčení byly ve 13 časových bodech měřeny změny exprese mRNA a celková vnitrobuněčná koncentrace proteinů, včetně monitorování aktuání proteosyntézy. Pro kvantifikaci transkriptu byla použita metoda DNA mikročipů, proteiny byly měřeny pomocí dvourozměrné gelové elektroforézy. Modelováním genové expresse byly rekonstruovány genetické sítě a identifikovány funkční skupiny genů regulované určitými sigma faktory. Výstupem modelování byl soubor parametrů, který umožnil simulovat kinetiku regulace mezi sigma faktory a regulovanými geny. Bylo zjištěno, že klíčovou roli během procesu hrají sigma faktory SigR a HrdD, jejichž regulony byly identifikovány. Z transkriptomických i proteomických dat vyplývá, že nejintenzivnější odezva buňky na vnější prostředí probíhá během první hodiny germinace, aktivací různých regulačních mechanismů. Pro porovnání globálních trendů v expresi genů/proteinů byla...
Generation and analysis of mutant mouse models to study pathophysiological roles of KLK5 and KLK7 in epidermis
Kašpárek, Petr ; Sedláček, Radislav (vedoucí práce) ; Stopka, Pavel (oponent) ; Machoň, Ondřej (oponent)
Peptidázy příbuzné kallikreinu (KLK) představují rodinu vzájemně spřízněných serinových proteáz, které jsou kódovány geny umístěnými v jediném chromozomálním lokusu. Jejich exprese byla popsána v mnoha tkáních a řada experimentů in vitro naznačuje významnou roli KLK v mnoha fyziologických i patologických procesech. Přesto jsou skutečné úlohy KLK v živém organismu stále ne zcela objasněny, což je způsobeno zejména nedostatkem vhodných zvířecích modelů pro jejich studium. Přestože genově-deficientní myší modely pro některé KLK již byly vytvořeny, jejich význam pro objasnění rolí těchto proteáz v komplexním prostředí živého organismu byl jen omezený. Jednou z hlavních překážek je částečný funkční překryv mezi některými KLK. Inaktivace jednoho genu tudíž často nevede ke změně fenotypu v důsledku funkční kompenzace mezi jednotlivými proteázami. Zdá se tedy, že klasické myší modely deficientní pro jeden gen jsou ne zcela vhodným nástrojem pro studium KLK in vivo. V této práci jsme použili TAL efektor nukleázy (TALENy) pro přípravu několika nových mutantních myších linií, které umožňují analýzu komplexních proteolytických sítí tvořených KLK a studium jejich role ve zdravém organismu i během chorobných procesů. Připravili jsme nový model pro Nethertonův syndrom (NS), autosomálně recesivní kožní chorobu způsobenou...
Faktory ovlivňující estrální cyklus myši domácí (Mus musculus)
Havrdová, Leona ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Faktory ovlivňující estrální cyklus myši domácí domácí (Mus musculus) Abstrakt Práce ve formě rešerše pojednává o faktorech ovlivňující estrální cyklus myši domácí (Mus musculus). Nosným tématem je zpracování modulace estrálního cyklu vlivem samčích či samičích chemických signálů. Podrobně jsou popsány známé fenomény - Bruceové, Whittenův a Lee-Boot efekt, spolu s nověji objevenými případy sociální modulace (vyvolání ovulace, role genotypu samce apod.). Dále se zabývá vlivy prostředí, především bisfenolu A v souvislosti s nežádoucím dopadem na reprodukční systém člověka, který je zkoumán právě na myších. Klíčová slova: estrus, feromon, MUP, Mus musculus, vomeronazální orgán

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Stopka, Peter
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.