Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Generation and analysis of mutant mouse models to study pathophysiological roles of KLK5 and KLK7 in epidermis
Kašpárek, Petr ; Sedláček, Radislav (vedoucí práce) ; Stopka, Pavel (oponent) ; Machoň, Ondřej (oponent)
Peptidázy příbuzné kallikreinu (KLK) představují rodinu vzájemně spřízněných serinových proteáz, které jsou kódovány geny umístěnými v jediném chromozomálním lokusu. Jejich exprese byla popsána v mnoha tkáních a řada experimentů in vitro naznačuje významnou roli KLK v mnoha fyziologických i patologických procesech. Přesto jsou skutečné úlohy KLK v živém organismu stále ne zcela objasněny, což je způsobeno zejména nedostatkem vhodných zvířecích modelů pro jejich studium. Přestože genově-deficientní myší modely pro některé KLK již byly vytvořeny, jejich význam pro objasnění rolí těchto proteáz v komplexním prostředí živého organismu byl jen omezený. Jednou z hlavních překážek je částečný funkční překryv mezi některými KLK. Inaktivace jednoho genu tudíž často nevede ke změně fenotypu v důsledku funkční kompenzace mezi jednotlivými proteázami. Zdá se tedy, že klasické myší modely deficientní pro jeden gen jsou ne zcela vhodným nástrojem pro studium KLK in vivo. V této práci jsme použili TAL efektor nukleázy (TALENy) pro přípravu několika nových mutantních myších linií, které umožňují analýzu komplexních proteolytických sítí tvořených KLK a studium jejich role ve zdravém organismu i během chorobných procesů. Připravili jsme nový model pro Nethertonův syndrom (NS), autosomálně recesivní kožní chorobu způsobenou...
Faktory ovlivňující estrální cyklus myši domácí (Mus musculus)
Havrdová, Leona ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Faktory ovlivňující estrální cyklus myši domácí domácí (Mus musculus) Abstrakt Práce ve formě rešerše pojednává o faktorech ovlivňující estrální cyklus myši domácí (Mus musculus). Nosným tématem je zpracování modulace estrálního cyklu vlivem samčích či samičích chemických signálů. Podrobně jsou popsány známé fenomény - Bruceové, Whittenův a Lee-Boot efekt, spolu s nověji objevenými případy sociální modulace (vyvolání ovulace, role genotypu samce apod.). Dále se zabývá vlivy prostředí, především bisfenolu A v souvislosti s nežádoucím dopadem na reprodukční systém člověka, který je zkoumán právě na myších. Klíčová slova: estrus, feromon, MUP, Mus musculus, vomeronazální orgán
Evoluce olfaktorických receptorů
Klempt, Petr ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o největší genové rodině savců, která kóduje olfaktorické receptory. Olfaktorické receptory náleží do podrodiny rhodopsin-like GPCRs, staré 600 až 800 milionů let. Minimálně od této doby hrají olfaktorické receptory, součást jednoho z nejstarších smyslů (čich), zásadní roli v detekci chemických látek ať už ve vodě, nebo ve vzduchu. Ohromný repertoár olfaktorických receptorů a jeho změny v průběhu evoluce u důležitých taxonů živočichů je v práci zmapován s důrazem na množství a podíl funkčních a nefunkčních genů pro olfaktorické receptory. Tyto hodnoty jsou totiž jedním z kritérií hodnocení olfaktorických schopností zvířat. Olfaktorické receptory jsou umístěny typicky na povrchu senzorického neuronu čichového epitelu, kde váží různé odoranty a spouští signalizační kaskádu vedoucí k depolarizaci membrány neuronu. Přibližně polovina práce proto shrnuje poznatky o molekulární biologii olfaktorických receptorů, jako je jejich struktura, zásadní složky signalizační kaskády (Gαolf, ACIII, CNG kanál, Ca2+ dependentní Cl- kanál), stejně jako složky potřebné k návratu do stavu steady-state. Určitá úroveň exprese olfaktorických receptorů ve velkém množství non-olfaktorických tkání (svaly, sperma, mozek atd.) ukazuje na možné důležité biomedicínské role těchto receptorů.
Evoluce a exprese odoranty vázajících proteinů u vybraných zástupců rodu Mus
Vinkler, David ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Trachtulec, Zdeněk (oponent)
OBP představují malé, ve vodě dobře rozpustitelné proteiny, které jsou ve velkém množství exprimovány v blízkosti čichových neuronů, a jejichž hlavním úkolem je vázat a přepravovat lipofilní odoranty ve vodném prostředí nosní sliznice savců a jiných obratlovců. Ačkoliv OBP známe bezmála 30 let, a víme toho poměrně dost o jejich struktuře a molekulární podstatě, máme stále velmi málo informací o genové expresi těchto proteinů a funkcích, které v organismu vykonávají. Tato práce přináší nové poznatky ohledně tkáňové specificity OBP a předkládá několik nových sekvencí genů řídících tyto proteiny u vybraných zástupců rodu Mus.
Strategie spermií hlodavců
Šandera, Martin ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
Souhrn Různé druhy hlodavců se liší způsobem života, párovacími systémy a liší se i v morfologii spermií. U hlodavců se vyskytují různé úrovně kompetice spermií. Obecně u živočichů se má za to, že díky kompetici spermií dochází k prodlužování bičíků spermií. Jak přesně působí kompetice spermií u hlodavců? Druhově specifický sexuální výběr může optimalizovat morfologii spermií. Fyziologii, morfologii a kompetici spermií můžou ovlivňovat i environmentální faktory. Disertační práce byla zaměřena na reprodukční strategie hlodavců na úrovni spermií a to na základě morfologických a behaviorálních vlastností spermií. Práce obsahuje tři publikace (včetně jednoho odeslaného rukopisu) a v příloze jeden článek, který okrajově souvisí s tématem práce. Morfologie spermií u hlodavců hraje důležitou roli v kompetici spermií. Delší bičíky a apikální háčky jsou u druhů s relativně většími varlaty a vyšším procentem násobného otcovství (multiple paternity), tedy u druhů s vyšší mírou promiskuity a vyšší mírou kompetice spermií. Jedním z cílů bylo zjistit vztahy délky apikálních háčků a bičíků spermií a variability v těchto znacích s relativní hmotností varlat. Výsledky této práce ukázaly, že průkazně delší apikální háčky byly u druhů s vyšší relativní hmotností varlat (tzn. vyšší mírou kompetice spermií), což poukázalo na...
Strategie mateřské investice u modelového monotokního a polytokního savce z pohledu životní historie
Dušek, Adam ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Šumbera, Radim (oponent) ; Tkadlec, Emil (oponent)
Velikost vrhu je jedním z nejdůležitějších faktorů určujících životní historii savců. Podle velikosti vrhu mohou být savci rozděleni na dvě základní skupiny: (1) monotokní savci, kteří produkují vrhy pouze s jedním mládětem, a (2) polytokní savci, kteří produkují vrhy s více mláďaty. Tato dichotomie vedla k rozrůznění strategií, kterými samice savců optimalizují svou mateřskou investici. Cílem této disertační práce je ukázat rozdílnost strategií mateřské investice monotokních a polytokních savců z pohledu teorie životní historie. Pro tento účel byla zkoumána strategie mateřské investice u jelena lesního (Cervus elaphus), typicky monotokního savce, a myši domácí (Mus musculus), typicky polytokního savce. Z pohledu teorie životní historie představuje jelen lesní, který produkuje ne více než jeden vrh ročně, modelového "K-stratéga". Naopak myš domácí, která může produkovat až deset vrhů za rok, představuje modelového "r-stratéga". Jelen lesní a myš domácí jsou ideálními modelovými organismy pro tento typ výzkumu i proto, že oba tyto druhy jsou zástupci vůbec nejvíce rozšířeného reprodukčního systému savců - simultánní polygynie. Obecným předpokladem teorie mateřské investice je, že v tomto reprodukčním systému matky optimalizují svou investici hlavně proto, aby maximalizovaly reprodukční úspěch svých...
Teritorialita a sociální vztahy myšic rodu Apodemus
Cholevová, Kristýna ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
1 Teritorialita je fenomén související s využitím zdrojů a sociálním systémem živočichů. Nejvyššího stupně dosáhl tento fenomén u ptáků (Aves) a savců (Mammalia). Myšice (Apodemus) mohou být vhodným rodem k výzkumu. Vzhledem k tomu, že jsou hojné a dobře probádané, mohou na nich být ověřovány dosavadní poznatky o teritoriích, sociálních vztazích a reprodukčních strategiích. Rozdíly v ekologii mezi jednotlivými druhy nám mohou užitím srovnávacích studií pomoci prozkoumat řadu jevů, mimo jiné například jev někdy zvaný monogamy-polygyny shift.
Chemická komunikace u myšic rodu Apodemus
Obstová, Lucie ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o speciálním mazovém orgánu, sloužícím pravděpodobně k chemické komunikaci u čtyř druhů myšice rodu Apodemus - A. flavicollis, A. sylvaticus, A. agrarius a A. microps. Tento orgán se nachází na ventrální straně ocasu a označuje se tedy jako orgán kaudální. Kaudální orgán je tvořen značně zvětšenými mazovými žlázami. Vyvinut je zvláště u samců, ale samice a mláďata tento orgán vlastní také. Morfologická struktura orgánu je stejného základu bez ohledu na druh, pohlaví či věk, ovšem míra vývinu se mezi druhy liší. Orgán vylučuje sekret, jehož chemické složení není doposud známo, ovšem díky plynové chromatografii se zjistilo, že rozdíly ve složení sekretu se nacházejí jak mezi druhy, tak i vnitrodruhově. Tento sekret je v podstatě vizitkou jednotlivce, neboť s sebou nese informace o druhu, pohlaví, věku, či dokonce i populační příslušnosti. Funkce orgánu není stále známa. Mohl by sloužit ke značení teritoria, hrát roli v sociálních interakcích (myšleno agonistické chování) nebo být důležitou součástí kopulačního chování.
Proteomický výzkum pachové komunikace u myši domácí (Mus musculus musculus)
Janotová, Kateřina ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Piálek, Jaroslav (oponent) ; Vošlajerová, Barbora (oponent)
Souhrn Pachová komunikace u myši domácí je stejně jako u dalších savců, velice komplexní a významně ovlivňuje veškeré sociální interakce mezi jedinci. Významnou součást systému pachové komunikace u myši domácí (Mus musculus) tvoří hlavní močové proteiny (MUP), jejichž primární funkcí je transport a stabilizace myších feromonů. MUP plní v komunikaci i přímou signalizační funkci. Jsou zdrojem celé řady informací o jedinci a prostřednictvím VNO spouštějí u příjemce signálu specifickou behaviorální či fyziologickou odpověď. Proteiny patřící do stejné proteinové rodiny (lipokaliny) jako MUP, byly nalezeny i u dalších druhů savců, převážně hlodavců. Přestože o těchto proteinech máme zatím jen málo informací, je pravděpodobné, že se, stejně jako u myši, podílejí na pachové komunikaci. V rámci této dizertační práce se zabývám těmito proteiny především u myši domácí a dále u druhu krysa malá (Mastomys coucha). Součástí dizertační práce jsou čtyři příspěvky, z nichž tři jsou publikované v impaktovaných časopisech a jeden je v recenzním řízení. Protože většina prací zabývajících se těmito proteiny využívala jako experimentální subjekty inbrední kmeny myší nebo jedince poddruhu M. m. domesticus, bylo jedním z cílů přinést informace o MUP u poddruhu M. m. musculus, který se vyskytuje na většině území České Republiky....
Vliv parazita Toxoplasma gondii na produkci hlavních močových proteinů u myši domácí
Hladovcová, Denisa ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Hrdý, Ivan (oponent)
MUP (hlavní močové proteiny, angl. Major Urinary Proteins) jsou feromonové přenašeče zapojené do chemické komunikace u myši domácí (Mus musculus). Komplexy MUP s ligandy zprostředkují informace o genetickém pozadí jedince a spoluvytvářejí individuální pachový profil. Jsou významné při určování příbuznosti, zásadního faktoru při volbě reprodukčního partnera. Předpokládá se, že produkce MUP je vlivem tlaku pohlavního výběru energeticky náročná a vysílaný signál je upřímný (angl. honest). Tato teorie zatím nebyla experimentálně prokázána, stejně jako vliv dalšího silného selekčního tlaku - infekce parazity. Ve své práci jsem sledovala vliv infekce parazitem Toxoplasma gondii na produkci MUP. Z výsledků vyplývá, že dochází ke změně produkce u infikovaných zvířat obou pohlaví. U samců množství MUP klesá na úroveň kastrovaných samců (respektive kontrolních samic). Z podrobnější analýzy průběhu infekce usuzujeme, že energetická náročnost tvroby MUP neumožňuje jejich produkci v první fázi infekce v běžné míře, protože energie je přednostně směřována do boje s infekcí. Částečný nárůst produkce v pozdější fázi si vysvětlujeme důležitostí pachové komunikace. Snížení hladiny MUP u nemocného zvířete by mohlo přispívat k jeho tolerování ve společnosti ostatních jedinců. Infekce měla negativní vliv nejen na...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.