Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Imunitní odpověď a nádorové mikroprostředí při léčbě polymerními cytostatiky
Malátová, Iva ; Šírová, Milada (vedoucí práce) ; Stollinová Šromová, Lucie (oponent)
Chemoterapie je stále jednou z nepoužívanějších protinádorových terapií. Většinou jde o inhibici proliferace rychle se dělících buněk, není tedy selektivní vůči nádorovým buňkám. Díky tomu se s chemoterapií pojí mnoho nežádoucích vedlejších účinků. Nevýhodné vlastnosti chemoterapeutik je možné do značné míry eliminovat použitím konjugátů polymerů s nízkomolekulárními léčivy. Příkladem takového konjugátu je HPMA polymer s navázaným doxorubicinem. Kromě vlastností získaných vazbou na polymer, jako je dosažení rozpustnosti ve vodných roztocích, snížení systémové toxicity, zvýšení maximální tolerované dávky nebo pasivní cílení pomocí EPR efektu, se při terapii tímto léčivem využívá i faktu, že doxorubicin indukuje imunogenní buněčnou smrt. Bylo již prokázáno, že po úplném vyléčení experimentálních myší pomocí polymerních konjugátů HPMA s doxorubicinem u části myší vzniká dlouhodobá rezistence vůči opětovné inokulaci letální dávkou nádorových buněk. Rezistence je specifická vůči konkrétnímu typu nádoru, ze kterého byla myš vyléčena a důležitou roli zde hrají CD8+ cytotoxické T lymfocyty a IFNγ. V této práci jsme sledovali změny v zastoupení imunitních populací a jejich aktivačních markerů po léčbě polymerními konjugáty na bázi HPMA s doxorubicinem a volným doxorubicinem v porovnání s neléčenými...
Fibroblast activation protein and local immunosuppression in glioblastoma
Ternerová, Nikola ; Stollinová Šromová, Lucie (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Glioblastomy (GBM) jsou jedním z nejčastějších maligních nádorů v centrální nervové soustavě. Mikroprostředí GBM obsahuje maligní a nemaligní stromální buňky, jejichž vzájemné interakce přispívají k řadě charakteristik GBM, včetně aberantní angiogeneze, vysoké rychlosti proliferace a systémové a lokální imunosuprese. Fibroblastový aktivační protein α (FAP) je membránová serinová proteáza, která je minimálně exprimována ve zdravých tkáních, ale je upregulována u solidních nádorů, včetně GBM. FAP může být v nádorovém mikroprostředí exprimován maligními i stromálními buňkami, přičemž jeho exprese ve stromálních buňkách je často spojena s narušenou protinádorovou imunitní odpovědí. Význam FAP a FAP exprimujících stromálních buněk v infiltraci imunitních subpopulací do mikroprostředí GBM není jasný. Tato diplomová práce se zaměřila na vývoj postupu využívajíciho průtokovou cytometrii k identifikaci subpopulací imunitních buněk přítomných v nádorovem mikroprostředí v modelu syngenního glioblastomu u myší divokého kmene a myší s genovou inaktivací FAP. Byly vyhodnoceny čtyři metody kombinující mechanickou a enzymatickou disociaci z hlediska jejich schopnosti zachovat životaschopnost buněk a expresi studovaných povrchových molekul s použitím nenádorové tkáně a tkáně myšího GBM. Jako nejvhodnější metodu pro...
Fibroblast activation protein and local immunosuppression in glioblastoma
Ternerová, Nikola ; Stollinová Šromová, Lucie (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Multiformní glioblastom (GBM) je nejagresívnějším primárním mozkovým nádorem. Současná terapie je založena především na radikální resekci nádoru a následné chemo/radioterapii, přesto prognóza pacientů zůstává velmi nepříznivá s mediánem přežití pouze 15 měsíců. GBM se vyznačuje výskytem nekróz, abnormální vaskularizací a imunosupresí. Dynamické interakce nádorových buněk, imunitních buněk, ale i ostatních stromálních buněk v nádorovém mikroprostředí mohou vést k nádorovému růstu a progresi. Fibroblastový aktivační protein α (FAP) je zvýšeně exprimován v nádorových tkáních. FAP hraje významnou roli v angiogenezi, remodelaci extracelulární matrix a imunomodulaci v nádorové tkáni. Úloha FAP v nádorovém mikroprostředí je předmětem současného výzkumu. Cílem diplomové práce bylo připravit glioblastomový syngenní myší model s/bez exprese FAP, zavést a optimalizovat disociační metody GBM tkáně a detekovat v ní jednotlivé populace imunitních buněk pomocí průtokové cytometrie. Optimalizace disociačního protokolu pro tkáň glioblastomu byla kruciálním krokem v přípravě viabilní buněčné suspenze vhodné pro cytometrickou analýzu imunitních buněk. Buněčné suspenze s nejvyšší viabilitou bylo dosaženo pomocí disociace GBM tkáně za použití kombinace disociátoru a enzymů s mírnější enzymovou aktivitou. S úspěchem...
Humorální aspekty častých obtíží hybného systému
Stanžovská, Adéla ; Machač, Stanislav (vedoucí práce) ; Vránová, Hana (oponent) ; Stollinová Šromová, Lucie (oponent)
Tato rešeršní bakalářská práce pojednává o humorálních aspektech častých poruch pohybového aparátu. Úvodem je podán přehled o nejčastějších diagnózách, se kterými se fyzioterapeut ve své praxi setkává a s jejichž výskytem mohou mít souvislost látky cirkulující v organismu. Z tohoto důvodu je také zařazen stručný přehled možností laboratorní diagnostiky, která je pro stanovení správné diagnózy často zásadní a pomocí níž mohou být odhaleny příčiny zdravotních potíží. Laboratorní diagnostika je důležitá také z pohledu tzv. red flags, jež jsou příznaky závažných patologií, na které by mělo být zvláště při neefektivitě terapie pomýšleno. Nezanedbatelný vliv na tuto problematiku má celkový psychický stav pacienta, který má schopnost tyto parametry výrazně ovlivňovat.
Immunosuppression in the microenvironment of glioblastoma
Ternerová, Nikola ; Stollinová Šromová, Lucie (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
Glioblastomy (GBM) jsou vysoce maligní mozkové nádory, které pravděpodobně vznikají neoplastickou transformací gliálních buněk. Vyznačují se vysoce infiltrativním růstem, hustou neovaskularizací a radio- a chemorezistencí. Současná terapie je založena především na chirurgickém odstranění nádorové léze a následné chemo- či radioterapii. Prognóza pacientů zůstává nadále velmi špatná a medián přežití je přibližně 15 měsíců. Buňky nádorového mikroprostředí se podílejí na progresi tumoru řadou mechanizmů, jejichž součástí je lokální i systémová imunosuprese. Tento efekt vykazují zejména regulační T- buňky (Tregs), nádorově asociované makrofágy (TAMs) a myeloidní supresorové buňky (MDSCs). Imunosupresivní mechanismy u GBM jsou vykonávány prostřednictvím přímých intercelulárních kontaktů a sekrecí solubilních mediátorů nádorově asociovanými buňkami do lokálního nádorového mikroprostředí a do cirkulující krve. Oba tyto procesy mohou inhibovat imunitní odpověď namířenou proti nádorovým buňkám. Pochopení těchto imunosupresivních mechanizmů může odhalit potenciální terapeutické cíle a metody vhodné k imunoterapii GBM. V současné době jsou ve fázi klinického testování inhibiční protilátky některých "immune checkpoint" molekul, a to například CTLA-4 a PD-L1. Klíčová slová glioblastoma multiforme; nádorové...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.