|
|
Právní aspekty zbraní hromadného ničení
Stoklasová, Barbora ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
PRÁVNÍ ASPEKTY ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ, ABSTRAKT V ČESKÉM JAZYCE Cílem rigorózní práce je vytvořit přehled základních zbraní hromadného ničení (včetně nastínění jejich vzniku, bojového nasazení a následného vlivu na mezinárodní společenství), posoudit jejich status a bojové nasazení na základě zvyklostí nebo mezinárodních úmluv, a dále kriticky zhodnotit nejnovější právní úpravu (tj. právní úpravu přijatou ve druhé polovině 20. století) nakládání se zbraněmi hromadného ničení, její efektivitu a možnosti dalšího vývoje. Obecně se tato rigorózní práce zabývá právem mezinárodním, přičemž se jen velmi okrajově dotýká úpravy národní. První kapitola práce obsahuje stručný úvod. Druhá kapitola obsahuje vymezení pojmosloví, tj. základních pojmů, jako jsou například zbraně hromadného ničení, biologické, chemické, jaderné (radiologické) zbraně, mezinárodní právo, právo ozbrojených konfliktů, obyčejové právo a mezinárodní úmluvy, zakázané bojové prostředky nebo zakázané způsoby vedení ozbrojených konfliktů. Kapitola tři pojednává o vývoji chemických zbraní, a to od jejich nejstarší historie až po současnou právní regulaci. Jedná se o kapitolu, jež obsahuje informace týkající se vzniku chemických zbraní a původní, ve své podstatě "absentující", právní úpravy, a dále pak chemické revoluce na přelomu 19. a 20. století a...
|
|
|
Právní aspekty zbraní hromadného ničení
Stoklasová, Barbora ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
PRÁVNÍ ASPEKTY ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ, ABSTRAKT V ČESKÉM JAZYCE Cílem rigorózní práce je vytvořit přehled základních zbraní hromadného ničení (včetně nastínění jejich vzniku, bojového nasazení a následného vlivu na mezinárodní společenství), posoudit jejich status a bojové nasazení na základě zvyklostí nebo mezinárodních úmluv, a dále kriticky zhodnotit nejnovější právní úpravu (tj. právní úpravu přijatou ve druhé polovině 20. století) nakládání se zbraněmi hromadného ničení, její efektivitu a možnosti dalšího vývoje. Obecně se tato rigorózní práce zabývá právem mezinárodním, přičemž se jen velmi okrajově dotýká úpravy národní. První kapitola práce obsahuje stručný úvod. Druhá kapitola obsahuje vymezení pojmosloví, tj. základních pojmů, jako jsou například zbraně hromadného ničení, biologické, chemické, jaderné (radiologické) zbraně, mezinárodní právo, právo ozbrojených konfliktů, obyčejové právo a mezinárodní úmluvy, zakázané bojové prostředky nebo zakázané způsoby vedení ozbrojených konfliktů. Kapitola tři pojednává o vývoji chemických zbraní, a to od jejich nejstarší historie až po současnou právní regulaci. Jedná se o kapitolu, jež obsahuje informace týkající se vzniku chemických zbraní a původní, ve své podstatě "absentující", právní úpravy, a dále pak chemické revoluce na přelomu 19. a 20. století a...
|
|
|
Zakázané prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů
Stoklasová, Barbora ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Cílem této diplomové práce je vytvořit ucelený přehled nejpoužívanějších chemických a biologických zbraní, vysvětlit jejich vývoj a vztahy mezi nimi, posoudit jejich existenci prismatem dobových zákonů, ať už obyčejových či psaných a v neposlední řadě i posoudit současnou právní úpravu problematiky z hlediska její efektivity a faktického dodržování. Tato práce se primárně zabývá právem mezinárodním, přičemž se pouze okrajově dotýká úpravy národní. Práce začíná vymezením pojmosloví, tedy konkrétně základních pojmů jako jsou zbraně hromadného ničení, chemické a biologické zbraně, mezinárodní právo, právo ozbrojených konfliktů, obyčejové právo, mezinárodní úmluvy, zakázané bojové prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů. Následuje pohled na nejranější historii chemických a biologických zbraní včetně krátkého zamyšlení nad absenci jakékoliv právní regulace. Jedná se o kapitolu, jejímž účelem je nastínit prvopočátky problematiky a posloužit jako rozšířený základ pro následující výklad. Práce pokračuje pojednáním o zrodu moderních chemických a biologických zbraní, založeného především na chemicko-biologické revoluci přelomu 19. a 20. století a současně uvádí výčet nejvýznamnějších kodifikačních počinů příslušného období (např. Lieberův kodex, Bruselská deklarace a Haagské úmluvy) včetně zhodnocení jejich...
|
host ::
RSS.