Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku.
Hrudka, Jan ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Filosofie a dějiny přírodních věd MUDr. Jan Hrudka Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku Tumours in historical and social context in the modern period Disertační práce Školitel / Supervisor: Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Praha, 2017 SHRNUTÍ: Disertační práce Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku je snahou popsat proměnu smýšlení lékařů v novověku, kdy se přírodověda a medicína odklání od antického modelu humorální patologie, která vykládá všechny choroby jako nerovnováhu tělesných šťáv, k patologické anatomii a experimentální fyziologii. V patologicko-anatomickém přístupu pak útroby nemocného přestávají být "projekčním plátnem", ale přímo "dějištěm" choroby. Tento posun lze nazvat jako odklon od humoralismu k lokalismu či ontologismu, kdy nemoc není pouze odchylným množstvím nějaké přirozené šťávy, ale novou originální entitou. Touto změnou prochází i chápání nádorových onemocnění. Místo antického pojetí nádorů jako sraženiny černé žluče se v 19. století etabluje buněčná teorie. Tato teorie nádory pojímá jako masu nadměrně se dělících buněk, která nepodléhá regulacím organismu, je jím však vyživována, aniž by odpovídala jeho potřebám, tedy, zpravidla mu škodí. Disertační práce pak zkoumá zejména autory, díla,...
Alternativní možnosti získání autologních cévních náhrad v kardiovaskulární chirurgii
Loskot, Petr ; Tonar, Zbyněk (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Šebesta, Pavel (oponent)
Úvod: Kardiovaskulární chirurgie je relativně mladý progresivně se rozvíjející obor. Konkrétně v kardiochirurgii během posledních několika desetiletí, došlo k významnému posunu v pochopení příčin, průběhu a léčby ischemické choroby srdeční (ICHS). Ta je zásadní částí kardiovaskulárních onemocnění, které jsou na prvním místě v morbiditě a mortalitě ve vyspělém světě. Není tedy překvapením významný posun, jak na poli základního výzkumu, tak v klinické praxi. Ta nyní zahrnuje specializovaná kardiovaskulární centra s komplexní péčí. Vznikla skupina intervenčních kardiologů, kteří jsou schopni v krátkém časovém úseku provést rutinně vyšetření koronárních cév pomocí selektivní koronarografie, popřípadě perkutánní intervenci s přímou implantací stentu. Posun je ve společné indikaci nemocných k optimální léčbě v režii kardioteamu. Ten zahrnuje kardiochirurga, intervenčního kardiologa, echokardiografistu a ošetřujícího lékaře, zpravidla kardiologa. Léčba ICHS zahrnuje od preventivní kardiologie pomocí režimových opatření a kontrol, přes farmakoterapii, intervenční kardiologii a kardiochirurgii, až po lázeňskou léčbu a rehabilitaci. Tato práce je zaměřena na chirurgickou léčbu ICHS, respektive na možnost odběru poměrně málo známého tepenného štěpu a jeho využití při koronární rekonstrukci. Důvodem hledání...
Lingvistické aspekty informační vědy v aplikaci recentního odborného jazyka s důrazem na oblast anatomické terminologie
Musil, Vladimír ; Stingl, Josef (vedoucí práce) ; Feberová, Jitka (oponent) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Ačkoli je anatomická terminologie užívána více než 2.000 let, svého prvního oficiálního vydání se dočkala až v roce 1895. Potřeba vytvoření závazné nomenklatury vznikla z důvodu vysoké synonymity termínů, které pojmenovávaly jednotlivé anatomické struktury. Na konci 19. století totiž existovalo více než 50.000 termínů pro cca 5.000 tehdy známých struktur. Tato synonymita vnášela a stále vnáší chaos zejména do oblasti rešeršních úkonů. Důvodem je, že většina rešerší prováděných nejen přímo specialisty z oblasti medicíny, ale i informačními specialisty, nerespektuje historický vývoj termínů, a to nejen v historických pramenech, ale, a to zejména, v jednotlivých vydáních oficiálních terminologií. Dalším problémem, který znesnadňuje rešeršní činnost, je chybné užívání anatomických termínů, neznalost a chybné užívání latinské gramatiky, ale, v neposlední řadě, i amerikanizace latinských termínů. Samostatnou kapitolou je neexistence oficiální české anatomické terminologie, která svádí ke stále větší tvorbě novotvarů termínů, a tím dochází opět ke zvýšení synonymity. Tato práce představuje výše uvedené problémy na příkladech z oblasti vybraných struktur lidského těla a to pohybového aparátu a cévního systému: tihové váčky - burzy, 33 vybraných kosterních svalů, VIII. hlavový nerv, eponymní termín Achillova šlacha...
Studium morfologie aneuryzmatu břišní aorty
Eberlová, Lada ; Valenta, Jiří (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Šebesta, Pavel (oponent)
Aneuryzma abdominální aorty (AAA) je závažné onemocnění postihující v rozvinutých zemích asi 3 % mužů nad 65 let. Za aneuryzma je u břišní aorty považována dilatace všech vrstev stěny nad 3 cm. Většina AAA je malých a asymptomatických, a ačkoli riziko jejich ruptury roste s velikostí aneuryzmatického vaku, praskají i malá aneuryzmata. Mortalita ruptur se pohybuje kolem 70 %. Operace je u asymptomatických pacientů indikována u průměru AAA nad 5,5 cm. Jelikož je průměrná rychlost růstu AAA 0,3 cm za rok, vzniká u časně diagnostikovaných pacientů několikaletý interval pro farmakologické ovlivnění progrese tohoto onemocnění. Znalost patogeneze je nezbytná pro každou cílenou farmakoterapii. Základem našich prospektivních nerandomizovaných studií je použití stereologických metod pro histopatologická hodnocení vzorků AAA. Získaná data pak umožňují statistické hodnocení včetně testování hypotéz. Ve studii zaměřené na histopatologii vzorků jsme u 65 pacientů s AAA (65 stěn a 55 trombů) a 6 normálních břišních aort od orgánových dárců hodnotili tyto parametry: délkovou hustotu elastinu, plošný podíl elastinu a kolagenu v intimě a medii, plošný podíl aktinu, desminu a vimentinu ve stejné referenční ploše. V celé stěně jsme odhadovali počet cévních profilů na jednotku plochy, plošný podíl granulocytů a...
Morfologie proximálního konce femuru ve vztahu ke zlomeninám trochanterického masivu
Báča, Václav ; Stingl, Josef (vedoucí práce) ; Koudela, Karel (oponent) ; Chomiak, Jiří (oponent) ; Laichman, Stanislav (oponent)
Cíly této disertační práce bylo: shrnout a zhodnotit dosavadní výsledky morfologického studia anatomických struktur v oblasti proximálního konce lidského femuru s důrazem kladeným na oblast trochanterického masivu shrnout a zpřehlednit dosavadní přístupy v hodnocení zlomenin proximálního konce lidského femuru s důrazem kladeným na lomné linie procházející trochanterickým masivem shrnout a zpřehlednit dosavadní přístupy a používané postupy v léčbě zlomenin, jejichž lomné linie procházejí trochanterickým masivem femuru shrnout a zhodnotit dosavadní výsledky studia struktury kortikální kosti proximálního konce lidského femuru s důrazem kladeným na haversky přestavěnou kost a tím na průběh systémů osteonů v úrovni trochanterického masivu získat vlastní výsledky v oblasti makroskopické morfologie svalově-vazivového aparátu, studia lomných linií na RTG snímcích a struktury kortikální kosti proximálního konce femuru s důrazem kladeným na oblast trochanterického masivu vytvořit vlastní matematický model proximálního konce femuru na bázi metody konečných prvků (MKP) a zadáním vlastních výsledků, zejména orientací osteonů, vytvořit vlastní biomechanický model získané výsledky z morfologických a biomechanických studií kriticky porovnat s dosud publikovanými údaji a případně je doporučit k užití v další...
Kvalitativní analýza správnosti užívání anatomické nomenklatury ve vybraných českých odborných periodikách
Musil, Vladimír ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent)
Tématem rigorózní práce je analýza správného užívání anatomické nomenklatury, české a latinské, ve vybraných odborných českých periodikách kvalitativně porovnávané s českým lékařským periodikem s impakt faktorem. První část je zaměřena na popis historického vývoje lékařské terminologie, a to od 16. století (Vesalius) až po současnou verzi. Je také podán přehled vývoje českého anatomického názvosloví Druhá část podává gramatický přehled tvorby anatomického názvosloví. Třetí část je věnována materiálu a metodice analýzy. Materiálem je časopis Rozhledy v chirurgii. Jako kvalitativně porovnávací byl vybrán titul s IF (Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie). Sledovány jsou pouze články in extenso, přehledové práce a kazuistiky. Paralelně je sledována frekvence použití anatomických eponym. Také je zde představen Science Citation Index a impakt faktor a vysvětluje se zde pojem eponym a eponymie. Čtvrtá část prezentuje výsledky vlastní analýzy a jejich zhodnocení.
Detekce a prognostický význam sentinelové uzliny u karcinomu prsu
Pavlišta, David ; Dušková, Markéta (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Strnad, Pavel (oponent)
Biopsie sentinelové uzliny je revoluční metoda v chirurgii karcinomu prsu. Rychlost a razance, se kterou se rozšířila během necelého desetiletí po celém světě, je nejen v chirurgii, ale i v medicíně vůbec, ojedinělá. I když stále není zařazena mezi oficiální standardy léčby, téměř všechna prestižní světová centra ji běžně provádějí nikoliv však podle jednotných podmínek. Vzhledem к výsledkům metaanalýz velkých randomizovaných studií je jen otázkou času, kdy bude biopsie sentinelové uzliny plně začleněna do standardů chirurgické léčby karcinomu prsu. Původní myšlenka této práce, která vznikla v roce 2000, bylo ověření konceptu sentinelové uzliny u karcinomu prsu, zhodnocení jejího významu pro léčbu a přínosu pro pacientky. Byla porovnána senzitivita a specifita histologického nálezu v sentinelové uzlině ve vztahu к primárnímu nádoru a axilárním uzlinám a posouzen prognostický a prediktivní význam sentinelové uzliny. Sentinelová uzlina u karcinomu prsu je predilekčním místem vzniku metastaz. Lokalizace sentinelové uzliny není podmíněna uložením nádoru v prsu. Primární spádová oblast lymfatik prsu je axila, kde je také v naprosté většině případů lokalizována sentinelová uzlina. Sentinelovou uzlinu lze lokalizovat pomocí aplikace kontrastní látky ( Patent Blau, radiokoloid). Nejvyšší úspěšnosti detekce je...
Výskyt osifikací v žeberních chrupavkách člověka (radiologická, histologická a histochemická studie)
Rejtarová, Olga ; Slížová, Dáša (vedoucí práce) ; Kreuzberg, Boris (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
SOUHRN Chrupavka žeber patří podobně jako chrupavka kloubní, štítná a tracheální do skupiny tzv. permanentních chrupavek, tedy chrupavek, které neosifikují nebo podléhají pouze nekompletní osifikaci. Osifikace kaudálních žeberních chrupavek (chrupavek 2. - 10. žebra), podobně jako chrupavka kloubní, je dosud považována za projev degenerace, přestože chrupavky tracheální, štítná, ale i chrupavka 1. žebra podle recentních studií osifikují fyziologicky. Osifikace žeberních chrupavek začíná v různém věku a vyskytuje se jen u určitého procenta lidí. Podoba osifikačních změn je u mužů a žen odlišná. Přestože byla otázka etiologie a zejména výskytu osifikací v různých populacích centrem vědeckého zájmu mnoha studií a chrupavčitá tkáň byla studována v posledních desetiletích velmi intenzivně také na mikroskopické úrovni, zůstává řada těchto otázek prozatím bez přesvědčivé a jednoznačné odpovědi. Vzhledem k heterogenitě a rozporuplnosti literárních údajů a nedostatečnému množství informací v naší literatuře jsme se rozhodli vyhodnotit výskyt osifikací žeberních chrupavek ve vzorku české populace, ověřit existenci pohlavního dimorfismu osifikací a zdokumentovat vývoj osifikačních změn na mikroskopické úrovni a tím přispět k lepšímu pochopení procesu osifikace v hyalinní chrupavce lidských žeber. Naší studii jsme...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Stingl, Jakub
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.