|
|
Emoce a estetické preference vyvolané zvířaty v kontextu ochrany přírody
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Stibral, Karel (oponent) ; Prokop, Pavol (oponent)
Lidé vždy vnímali zvířata jako důležitou součást svého života. Vlivem lidské činnosti a dalších faktorů stále přibývá druhů, které jsou ohrožené. V poslední době získává na významu ochrana přírody, ochranářské aktivity se ovšem neobejdou bez podpory veřejnosti, nejen finanční. Z tohoto důvodu je nutné pochopit, jak lidé zvířata vnímají a jaké důsledky to může mít pro plánování záchranných programů. V této práci jsme se zaměřili na pozitivní vnímání zvířat zjišťované pomocí estetických preferencí (krásy zvířete) a negativní vnímaní skrze emoce (strach a znechucení). Bylo zjištěno, že pro podporu ochranářských aktivit u preferované skupiny savců, má rozhodující vliv krása zvířete a přisuzovaná nebezpečnost, naopak velikost těla a přisuzovaná inteligence vliv nemají. Oproti tomu plazi představují často opomíjenou skupinu obratlovců, přesto jsou lidmi vnímáni poměrně konzistentně. Lidé plazy rozlišují na základě vnějšího vzhledu, a to podle přítomnosti končetin. Vzniká zde tedy samostatná skupina beznohých plazů reprezentovaná zejména hady a beznohými ještěry (např. dvouplazi, Amphisbaenia), u kterých platí vlastní pravidla pro hodnocení krásy i emocí. Jak bylo zjištěno v následujících studiích, hadi netvoří v lidských očích jednu homogenní skupinu, najdeme zde taxony, které vyvolávají zejména strach...
|
|
|
"Plant hunting" (lov rostlin) v kontextu vědy, kultury a mentality 19. a počátku 20. století
Kocurek, Jakub ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Neustupa, Jiří (oponent) ; Stibral, Karel (oponent)
Práce se zabývá fenoménem "plant-huntingu" a "plant-hunterů" (tzv. lovu a lovců rostlin) charakteristickým zejména pro Viktoriánskou a meziválečnou Británii. Tento fenomén definuji, personálně vymezuji a zasazuji do času a prostoru. Následně se jej pokouším vysvětlit. Zaměřuji se především na otázky, proč fenomén vznikl v dané době a místě, proč a zda vůbec zanikl a zda byl eventuálně něčím substituován a čím. Ptám se, co existence tohoto fenoménu vypovídá o lidském vztahu k rostlinám a živému světu jako takovému. Fenomén se při tom pokouším nahlédnout prostřednictvím rostliny představující objekty zájmu, tj. úlovky "plant-hunterů." Právě ty považuji za klíč k pochopení fenoménu. Proto se snažím ukázat, co je odlišuje od ostatních rostlin. Konfrontuji tyto rostliny s výsledky recentních výzkumů fytofilie a se schématy v obecnější lidské percepci přírodního světa. Dále se pro ně pokouším nalézt vhodné funkčně typologické pojmenování a zařadit je do teoretického výkladového rámce. Celý fenomén nahlížím v kontextu dobové vědy, technologie, politiky a společnosti.
|
|
|
Proměny reflexe krajiny v českém umění a její nové koncepty v posledních padesáti letech se zaměřením na fotografii
Dlabáčková, Barbora ; Stibral, Karel (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Naše práce obsahuje deskripci vývoje umělecké reflexe krajiny od antických počátků, kdy se do výtvarného umění dostávaly nejprve přírodní prvky, přes renesanci, kdy krajina poprvé zaujme umělce jako celek. Později se krajina ustavuje jako samostatný náměť a dokonce i jako žánr výtvarného umění. První velký zlom reflexe krajiny přichází v období romantismu, kdy se do podvědomí dostávají i tabuizovaná témata, nejvýznamněji hory. Ve 20. století dochází k útlumu krajinomalby, naopak nastává éra fotografie krajiny, která se vyvíjí postupně se zdokonalováním techniky. Tradiční česká krajina pochází od malířů krajinářů 19. století, jedná se o horizontální a vertikální linie polí a luk složené do mozaiky. Tento tradiční model již není v dnešní době platný, krajina se výrazně proměnila, naplnila se doly, skládkami či továrnami. Díky procesu artealizace můžeme i tyto nové krajiny, v realitě bez estetické hodnoty, vnímat s libostí. Přesvědčují nás o tom fotografie Sudka, Koudelky, Holomíčka i Spurného. Nacházíme v nich koncepty nové krajiny, metakrajiny, prakrajiny, mlčící krajiny apod., tedy i teoreticky si uvědomujeme , že je třeba krajinu redefinovat.
|
|
| |
|
|
Šaty dělají člověka: trend a teorie módní změny
Josephy, Michal ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Stibral, Karel (oponent) ; Kaplický, Martin (oponent)
.: ABSTRAKT: Tato práce se zaměřuje na současného metropolitního člověka a ve společnosti akcentovaný fenomén módy, konkrétně pak na její procesuální část, kterou je změna reprezentovaná módními trendy. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem člověk, resp. aktéři interagující v rámci módního systému, vnímají trendy a jejich působení. Tato otázka je zodpovězena prostřednictvím metody zakotvené teorie a předložena v typologickém modelu mechanismů módních trendů, sklenutém do teorie trendu jako vizuální změny.
|
|
|
Historie a vývoj zobrazování hmyzu a ilustrace v entomologii
Chobot, Karel ; Stibral, Karel (vedoucí práce) ; Janko, Jan (oponent) ; Komárek, Stanislav (oponent)
4 tLJrVr re Souhrn Zobrazováruhmyzuje pozoruhodn;ýmúsekemdějinvědy,entomologieazátoveňi dějin umění.Práce sledujevývoj zobrazovéníhmyzu s důrazemna zvládnutírealistickéhopodání, poslézepak proměnystylu zobrazenive vědeckých,entomologickýchdílech.Vedle tohoje pak, alespoňv základníchrysech sledovánai role hmyzu v kultuře,která se častoodrážíi v jeho zobtazeních. Podobnějako v dějináchumění,|zei v dějinácha vývoji zobrazováníhmyzuodmítnout jednodušepozitivistický přísfupplynuléhopokroku. Sn?hu o přesnévystiženídrobného detailu_ jedincrVdruhůhmyzu čidetailůjejich těl je sledovatelnájiž velmi záhy. Poměrně přesná,tedy determinovatelnázobrazeníhmyzu |ze najítve starémEgyptě čiŘecku, stejně jako v pozdněstředověkýchiluminacích.Přesnostidle dnešníchkritériívšakzobrazenitvnyzu dosahujíteprve díla umělcůpozdní renesancea počínajícíhobaroku, počátkůrozvoje květinovéhozátiši,kterése zaměřilo na přesnépodánípovrchů,leskůa tvaru rozmanitých drobných předmětů'včetněpřírodnin _ a včetněhmyzu. Y téŽedobě zaroveň dochází k etablováníentomologie,publikacíAldrovandihodilaDe AnimalibusInsectisv roce |602. Prácetakstanovujeve vývoji zobrazovénitwryzudvěfiae. V první,předaldrovandijské' je nutrrosledovatvyvoj zobrazováníhmyzu předevšímve v;itvarnémumění,ve vědecké produkcije role zobrazeniminoritnía...
|
|
|
Estetika jako životní norma.
Jarošová, Helena ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent) ; Stibral, Karel (oponent)
Název práce: Estetika jako životní norma Autorka: PhDr. Helena Jarošová Katedra estetiky Vedoucí dizertační práce: Prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc. Práce je zaměřena na tělo, věci a soukromý interiér jako exemplární oblasti současné životní estetiky. Tuto relativně samostatnou doménu obecné estetiky (podle J. Mukařovského - mimoumělecké estetično), respektive sféru rostoucího vlivu všeobecné estetizace světa (G. Lipovetsky), nepovažujeme pouze za jev aktuální, související s růstem životní úrovně, spotřeby a působením masových sdělovacích prostředků. Pro dané téma jsou relevantní přinejmenším obě předešlá století. Hlavní ohniska takto tematizovaného teoretického zájmu jsou: prvotní a následné vazby tohoto druhu estetizace na sociální prostor - estetické zaměření jevu má původně doprovodnou roli, může však nabýt vrchu, osamostatnit se a zpětně zapůsobit na sféru svého zrodu (např. ženské krášlící líčení ve službách historicky determinované mužské dominance, posléze emancipace a ženské identity nebo osobní koncepty života a příslušné aparence), fenomenologie estetického prožitku - od úplné estetické recepce vč. responze, přes její larvální či fluidní verzi (V. Zuska) až po estetickou recepci doplňovanou a zpětně korigovnou praktickým úsudkem a estetično jako součást sentimentu. Obecnou povahu...
|
|
|
Estetické hodnoty kartografických děl: uživatelské aspekty hodnocení kartografických děl
Bláha, Jan Daniel ; Stibral, Karel (vedoucí práce) ; Drápela, Milan Václav (oponent) ; Kaňok, Jaromír (oponent)
Žijeme v druhé dekádě 21. století a do našich životů stále více pronikají moderní technologie. Předložená práce má být příspěvkem do diskuze o efektivním uplatnění moderních infor- mačních technologií v kartografické tvorbě, o jejích estetických a uživatelských hodnotách, o hledání dnešních možností kreativního přístupu při produkci kartografických děl a o vztahu umění a kartografie. Práce shrnuje dosavadní desetiletou činnost autora na poli humanitního přístupu ke kartografické tvorbě, dále pak četné terénní výzkumy mezi uživateli kartografických děl, dva výzkumné projekty podpořené Grantovou agenturou Univerzity Karlovy a je pokra- čováním jeho ročníkové a diplomové práce. Jako teoretických východisek (kapitola 2) je v práci využito v kartografickém oboru téměř neznámých inspiračních zdrojů. V první řadě je to vývoj pojmu »umění« a jeho významu pro kartografii, kde se informačním zdrojem stala práce představitele filozofické hermeneutiky Hans-Georga Gadamera, z kartografů pak Eduarda Imhofa a v českém kontextu Karla Kuchaře. Diskutován je mimo jiné i rozpor užitných a estetických funkcí kartografického díla. Druhým významným pilířem se pak v práci stává metafora kartografického díla jako obrazu reality...
|
|
|
Metafory přírody v týdeníku Reflex
Vacířová, Martina ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Stibral, Karel (oponent)
Předkládaná diplomová práce Metafory přírody v týdeníku Reflex se snaží porozumět proměně vztahu člověka a přírody s odstupem dvaceti let, jak byl zachycen ve společenském týdeníku Reflex. Tento týdeník byl zvolen proto, že se na přírodu ani na jiná témata s ní spojená nespecializuje, a mohl by tak pomoci porozumět tomu, jak se vztah člověka a přírody proměnil nejen na jeho stránkách, ale také ve společnosti. Východiskem této práce je předpoklad, že různé aspekty vztahu člověka a přírody se transformují v metafory. Pomocí rozkrytých metafor bychom tedy mohli poznat i tento vztah. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s různými přístupy k metafoře, z nichž si pro aplikaci v empirické části vybírá koncepci Lakoffa a Johnsona. Dále v teoretické části předkládáme některé metafory přírody, které již byly zkoumány v odborné literatuře, a zabýváme se jejich důsledky pro vztah člověka a přírody. V empirické části poté analyzujeme články v týdeníku Reflex ze dvou časově vzdálených období, z let 1990-1991 a 2008-2010. Vybrány byly pouze články s tematikou přírody nebo životního prostředí, ve kterých jsme s pomocí Lakoffovy a Johnsonovy teorie hledali metafory přírody. Následným srovnáním nalezených metafor z obou období bylo zjištěno, že v letech 1990 a 1991 se o přírodě referovalo více v metaforách, které...
|
|
|
Šaty dělají člověka: trend a teorie módní změny
Josephy, Michal ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Stibral, Karel (oponent) ; Kaplický, Martin (oponent)
.: ABSTRAKT: Tato práce se zaměřuje na současného metropolitního člověka a ve společnosti akcentovaný fenomén módy, konkrétně pak na její procesuální část, kterou je změna reprezentovaná módními trendy. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem člověk, resp. aktéři interagující v rámci módního systému, vnímají trendy a jejich působení. Tato otázka je zodpovězena prostřednictvím metody zakotvené teorie a předložena v typologickém modelu mechanismů módních trendů, sklenutém do teorie trendu jako vizuální změny.
|
host ::
RSS.