Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sankcionování právnických osob
Březinová, Kristýna ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Ivor, Jaroslav (oponent) ; Stibořík, Vladimír (oponent)
Cílem disertační práce je komplexní výklad a kritické zhodnocení problematiky sankcionování právnických osob. Práce je rozdělena do pěti kapitol, přičemž v úvodu jsou definovány základní pojmy úzce spjaté s tímto tématem, jako například pojem trestu a jeho účel ve vztahu k právnickým osobám, a zároveň je zkoumán institut trestní odpovědnosti právnických osob jako takový, jeho legislativní vývoj a jeho platná právní úprava. Jádro disertační práce tvoří detailní analýza sankcionování právnických osob, pozornost je věnována nejen platné právní úpravě sankcí obsažené především v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ale zejména návrhům de lege ferenda právě ve vztahu k sankcionování právnických osob. Autor se podrobně zamýšlí nad možností zařadit do českého právního řádu sankce nové, jako například peněžitou sankci proti základnímu kapitálu či sankci ve formě dozoru nad právnickou osobou, který by mohl být v praxi vykonáván insolvenčními správci. Naopak sankce jako zákaz reklamy či uložení povinnosti přijmout trestněprávní compliance program autor vyhodnocuje jako neefektivní nebo nadbytečné. Neméně zajímavé jsou úvahy autora o změnách zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, jako kupříkladu navrhované ustanovení obsahující demonstrativní výčet polehčujících a...
Okolnosti vylučující trestnost
Kabát, Robert ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent) ; Stibořík, Vladimír (oponent)
212 ABSTRAKT Okolnosti vylučující trestnost 305. Hlavním účelem této práce je analyzovat povahu okolností, které jsou v českém trestním právu normovány, jako okolnosti vylučující protiprávnost. Zaměřuje se přitom na dvě okolnosti, které jak v historickém srovnání, tak v komparaci se úpravami v okolních státech nejsou za všech okolností koncipovány jako tzv. ospravedlnění (okolnost vyluču- jící protiprávnost), ale i jako důvod vyloučení subjektivní trestní odpovědnosti (omluvná okolnost). 306. Při tom jsou nejprve analyzovány pojmy trestnosti, trestní odpovědnosti a proti- právnosti v jejich rozličných pojetích, která lze v teorii trestního práva nalézt. Jsou tak po- stupně vyjasňovány zejména pojmy formální a materiální trestnosti, formální a materiální protiprávnosti, tzv. trestní protiprávnosti a zvláštní protiprávnosti. Výsledkem tohoto zkoumání je závěr, že protiprávnost existuje pouze jediná, kterou se vyjadřuje rozpor z hlediska celého právního řádu. Tento pojem je třeba odlišovat od pojmů trestnosti a trestní odpovědnosti, jejichž je podmínkou. V této obecné části je analyzováno i to, kam v systému znaků trestného činu protiprávnost patří a jaké přitom plní funkce. 307. V druhé části se práce obecně zaměřuje pojem okolností vylučujících trestnost, trestní odpovědnost a protiprávnost. Je...
Trestněprávní a kriminologické aspekty trestného činu znásilnění
Josef, Filip ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent) ; Stibořík, Vladimír (oponent)
I když se tak na první pohled nemusí zdát, pod fenoménem znásilnění se ve skutečnosti skrývá mnohem více, než by kdokoliv, kdo se s tímto problémem, resp. jeho řešením nikdy nesetkal, mohl vůbec říci. A co hůř, právě tito lidé, v naprosté většině případů muži, mají naopak sklony tento zločin bagatelizovat a pod vlivem neznalosti a mýtů se znásilněním spojených nebo dokonce náboženství či ideologie jej často vnímat jako obětí smyšlený, resp. na vůli pachatele vůbec nezávislý. A protože cílem této práce není jen pohled na znásilnění z hlediska trestněprávního, ale také kriminologického, tj. pohled z hlediska celé řady jiných vědních disciplín, že je tomu opravdu tak, a že na znásilnění tímto způsobem pohlíženo skutečně být nemůže, je - o nic méně důležitějším - úkolem této práce rovněž. Stěžejní část předkládané práce, coby práce nazírající na řešenou problematiku zejména z hlediska trestněprávního, a její hlavní badatelský přínos tvoří nejen rozbor jednotlivých znaků skutkové podstaty trestného činu znásilnění, ale v jeho rámci pak především pokus o úplnou kategorizaci všech dosud uvažovaných i neuvažovaných podob sexuálního chování do jednotlivých - zákonem stanovených - forem pohlavního styku. Totéž potom platí a za hlavní badatelský přínos této práce lze pokládat i pohled na problematiku osoby...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.