Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 118 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Podstata a strategie šíření turnerského "völkisch" světonázoru
Klement, Martin ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Kaiserová, Kristina (oponent)
V rakousko-uherských, etnicky německých tělovýchovných svazech "Deutscher Turnerbund" a "Turnkreis Deutsch-Österreich", v rakouském svazu "Deutscher Turnerbund 1919", ve svazu "Deutscher Turnverband", který existoval v Československu, a v některých segmentech říšskoněmeckého svazu "Deutsche Turnerschaft" byly mezi koncem 80. let 19. století a počátkem 30. let 20. století oficiálně zastávány a šířeny "rasové", nacionalistické a religiózně-etické ideje, pro jejichž soubor dobové prameny i německá historiografie používají obrat "völkische Weltanschauung" - "völkisch" světonázor. S pomocí odborné literatury, archivních písemností a především dosud přehlížených vydaných pramenů, například svazových periodik, výchovně-vzdělávacích brožur či beletristických knih, se dizertační práce analyticko-syntetickou metodou a v komparativní perspektivě pokouší odpovědět na otázky, z jakých myšlenek turnerský "völkisch" světonázor sestával, kdo jej formuloval a jak se vyvíjel. Zvláštní pozornost je dále věnována instituci vzdělavatelů ("dietwartů), krásné literatuře, periodikům a festivitám - čtyřem strategiím využívaným k indoktrinaci dospělých cvičenců a turnerské mládeže světonázorovými ideami. Tematickou šíří a zejména distinkcí mezi oficiálním svazovým světonázorem a světonázorem jednotlivých turnerů se studie...
Snahy o formování občanské společnosti v Ruském impériu na přelomu 18. a 19. století.
Hrebiková, Anežka ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Cílem práce je analýza ruské vzdělané společnosti - inteligence bez rozdílu v původu - v době, kdy získávala vlastní identitu, vymezovala si své ideové základy a imperativy a měla fragmentární tendence vytvářet občanskou společnost. Na institucionálních i individuálních příkladech z řad šlechtické i raznočinské inteligence je analyzováno spolčování se, a to nejprve privátní, uzavřené a posléze veřejné. S tím souvisí popis vytváření počátků veřejného prostoru a s ním spojeného veřejného mínění. Práce se proto zabývá jednotlivými společenskými platformami, v nichž se tehdejší ruská inteligence angažovala, především zednářskými lóžemi, společenskými salony či kluby. Výsledkem má být rozbor vývoje vzdělané společnosti v období před děkabristickým povstáním, analýza jejího intelektuálního potenciálu, její myšlenkové emancipace a různorodých aktivit. Práce čerpá z nevydaných archivních materiálů, edic a nejnovější odborné literatury. Metodologicky se opírá o koncepty sociálních, kulturních a intelektuálních dějin na pozadí biografické metody a s marginálním využitím konceptů dějin mentalit a gender history. Klíčová slova Ruské impérium, inteligence, občanská společnost, salony, kluby
Stodenní císařství Napoleona I.
Dudzik, Michael ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Předložená diplomová práce detailním pohledem studuje průběh a závěry obou Napoleonových vlád v letech 1814 a 1815. První kapitola se zabývá výbojnými kampaněmi na počátku roku 1814, první Napoleonovou abdikací a jeho deportací na Elbu. Na jeho exil navazuje druhá kapitola, která ukazuje život na malém ostrově ve Středozemním moři. Třetí kapitola se odehrává opět na kontinentě a pojednávají o Bonapartově útěku a jeho následném zbrojení uvnitř Francie, včetně pohledu na spojenecké síly a problémy v Neapolsku. Čtvrtá kapitola je ryze vojenská, neboť popisuje počet vojsk na obou stranách a zmiňuje všechny tři důležité bitvy. Poslední, pátá kapitola, přiblíží druhou Napoleonovu abdikaci, mezidobí od jeho odjezdu na jih přes vstup spojenců do Francie a návratu Ludvíka XVIII. po finální Bonapartovo nalodění na britskou loď a deportaci na ostrov Svaté Heleny. Klíčová slova: Napoleon Bonaparte, císař, abdikace, ostrov Elba, vídeňský kongres, Quatre Bras, Ligny, Waterloo, Gebhard von Blücher, Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu, Joseph Fouché, Ludvík XVIII.
Španělsko za vlády Karla III. v letech 1759-1788
Vencálková, Bára ; Valkoun, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Tato práce se zabývá poměry ve Španělsku za vlády Karla III. Bourbonského, který byl španělským králem v letech 1759-1788. Jakožto neapolský král musel nejprve opustit svůj trůn na Apeninském poloostrově, aby se po smrti svého nevlastního bratra Ferdinanda VI. mohl stát králem Španělů. Během své téměř třicet let trvající vlády se Karel III. snažil provést s podporou svých ministrů řadu politicko-správních a hospodářských reforem jak v samotném Španělsku, tak také v zámořských državách. Ačkoli reformy nebyly vždy úspěšné, Španělsko za jeho vlády vzkvétalo. Karel III. se angažoval také mimo Pyrenejský poloostrov, především ve Středomoří a v oblasti Atlantického oceánu; jeho zahraniční politika však z dlouhodobé perspektivy nezaznamenala mnoho úspěchů.
Československé legie a občanská válka v Rusku z pohledu Jana Syrového
Smelík, Jakub ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Tato práci se zabývá působením legií v Rusku z pohledu jednoho z významných velitelů Československé Družiny Jana Syrového, nadále jeho postoji k občanské válce v Rusku až po jeho přesun k přístavu ve Vladivostoku. Studie není zaměřená přímo jen na pohled jedné postavy, ale i na pohledy vrstevníků a dobrovolníků přicházející s Janem Syrovým do kontaktu a jejich náhledy na generála. Studie by se měla zaměřit i na všední životy legionářů při jejich putování Ruskem, jejich řešením každodenních povinností a odpočinku. Chtěl bych se zabývat i kariérním postupem Jana Syrového. Hlavním pramenem ke studiu práce budou sloužit archivní materiály (časopisy, dopisy), ale i nedávná literatura, dále by k dokreslení situace měly sloužit ohlasy v dobovém tisku i materiály psané Syrového současníky v době ruského tažení. Klíčová slova: občanská válka, legie, Rusko, Československo, Jan Syrový, legionáři, všední život, bolševici, Sibiř, magistrála, Zborov, generál, Vladivostok, střelecký pluk Jiřího z Poděbrad, Omsk, Ural, Tobol Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
REVIZIONISTICKÉ INTERPRETACE SOVĚTSKÉ HISTORIE
Ročeň, František ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku revizionismu sovětských dějin v anglosaské historiografii. Záměrem je analyzovat příčiny a okolnosti vzniku revizionismu, jeho počátky a charakter sporu mezi revizionistickým a totalitaristickým výkladem sovětské historie. Zabývá se taktéž otázkou, zda některý z výkladů dosáhl ve svém oboru dominance v akademickém prostředí. Klíčová slova Revizionismus, totalitarismus, historiografie, studená válka, Sovětský svaz
Obraz únorového převratu 1948 v Československu v soudobém tisku
Bartůňková, Eliška ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá obraz československého únorového převratu 1948 v Rudém právu a ve Svobodných novinách. Jejím cílem je zjistit diferenci mezi periodiky a případnou změnu Svobodných novin po výměně šéfredaktora v průběhu převratu. Pomocí Krippendorffovy kvantitativní obsahové analýzy zjišťuji, že před výměnou šéfredaktora byly mezi oběma listy rozdíly, přičemž Svobodné noviny byly zpravodajské, zatímco Rudé právo obsahovalo angažovanou žurnalistiku. Po výměně se rozdíly stírají a ze Svobodných novin se ztrácí pluralita názorů a objevují se příspěvky s negativní valencí týkající se opozice, stejně jako tomu je v případě Rudého práva.
Britsko-francouzské soupeření v Indii v letech 1756-1763
Šanc, Josef ; Valkoun, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zanalyzovat britsko-francouzské soupeření v Indii v letech 1756-1763. Zkoumá příčiny tohoto soupeření, jež jsou důležité pro pochopení následného střetu. Zaměřuje se především na ovládnutí Bengálska Brity, hlavní střet v Karnátaku, důsledky Pařížského míru a jeho vliv na budoucí vývoj indického subkontinentu. Dále také zkoumá podporu mateřských zemí v kontextu Sedmileté války.
Rusko na fotografiích přelomu 19. a 20. století
Uriková, Lucie ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Ve své práci hodlám podrobit analýze vývoj ruské dokumentární fotografie v letech 1839- 1917, čili v období od vzniku fotografie po pád carství, který je mezníkem ve tvorbě mnoha uměleckých směrů. Dokumentární fotografii můžeme rozdělit do několika kategorií - fotografie krajin, architektury, předmětů, událostí a lidí. Toto obecné rozdělení mi poslouží pro načrtnutí světového vývoje, který bude úvodem k hlavní tématice této práce. Ruské dokumentární fotografie rozeberu v kontextech jejího vzniku, příspěvku cizinců působících v Rusku, fotografických společenství, pořádání technologických, vědeckých a fotografických výstav a nacionálních (Volha) a imperialistických (Střední Asie) symbolů ruské říše. Podrobně rozeberu dílo fotografů Maxima Petroviče Dmitrijeva a Sergeje Michajloviče Prokudina- Gorského, kteří svůj život zasvětli snímání Ruska.
Velká Británie a Hannoversko za vlády Jiřího III.
Rampas, Jan ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
v českém jazyce: Práce sleduje vývoj tzv. hannoverského faktoru v britské politice 18. a počátku 19. století se zvláštním zřetelem ke specifickému zájmu Jiřího III. k tomuto teritoriu. Z pohledu Velké Británie a Hannoverska je nahlíženo na klíčové události, které ovlivňovaly fungování personální unie mezi těmito státy, stejně jako je rozebírána role, kterou hrála úloha britského monarchy Jiřího III., jenž byl zároveň i kurfiřtem Svaté říše římské. Pomocí vydaných pramenů a literatury se práce snaží ukázat změnu přístupu Jiřího III. k Hannoversku v rozmezí let 1760-1807, stejně jako dokázat vliv zabezpečení Hannoverska před Francií a Pruskem při utváření britské politiky sledovaného období. Na událostech období Sedmileté války (v Evropě v letech 1756 až 1763), zformování Fürstenbundu (Ligy princů) v roce 1785, počátku revolučních bouří ve Francii a následném postupu francouzských armád na území Říše práce ukazuje měnící se vztah Jiřího III. k jeho severoněmeckému kurfiřství. Právě Hannoversko totiž mnohdy sloužilo jako lákavý cíl pro nepřátele Británie a bylo tak v permanentním ohrožení, na což musel jeho kurfiřt reagovat. Je sice pravdou, že britský král a hannoverský kurfiřt zemi svých předků nikdy nenavštívil, ale přesto hrála v jeho politických rozhodováních velkou roli a skrze rozhodnutí...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 118 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.