Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jewish Community and Religious Practice in Prague Synagogues from the mid-19th Century until the Shoah
Stellmacher, Martha ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent) ; Ross, Sarah M. (oponent)
Židovská komunita a náboženská praxe v pražských synagogách od druhé poloviny 19. století do šoa Téma této historicko-etnografické studie je pražská židovská obec a jejích přibližně 30 synagog a modliteben v období od druhé poloviny 19. století do holokaustu, přičemž hudebně-liturgická praxe slouží jako prisma výzkumu. Zkoumají se liturgické fenomény a náboženský vývoj, které jsou dosud zanedbané v bádání o česko-německo-židovské Praze, a hudební dějiny v českých zemích. Hlavní výzkumnou otázkou je, jaké formy a významy židé dali jejich modlení a jednání v pražských synagogách v tomto období. Studie se zakládá především na archivním výzkumu a analýze písemných dokumentů, jako například spisů Israelitské/Židovské náboženské obce a úřadů, sbírek hudebnin a dobového zpravodajství, dále pak hmotných pramenů i pramenů oral history. V popředí stojí přitom tři aspeky, které prolínají celou studii: organizační rámec, rámec aktérů a rámec praxe. První část studie se zabývá strukturální organizací zastřešující Israelitské/Židovské náboženské obce a organizací jednotlivých modlitebních komunit, které byly po organizační a liturgické stránce zcela samostatné a tedy rozmanité. Dále se zkoumají úkoly a role aktérů hudebně-liturgické praxe, tj. těch osob, které měly podíl na zpěvu a hudbě při bohoslužbě. K tomu patří...
Synagogal Music Practice in Prague at the time of the First Czechoslovak Republic
Stellmacher, Martha ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent) ; Ross, Sarah M. (oponent)
Židovská komunita a náboženská praxe v pražských synagogách od druhé poloviny 19. století do šoa Téma této historicko-etnografické studie je pražská židovská obec a jejích přibližně 30 synagog a modliteben v období od druhé poloviny 19. století do holokaustu, přičemž hudebně-liturgická praxe slouží jako prisma výzkumu. Zkoumají se liturgické fenomény a náboženský vývoj, které jsou dosud zanedbané v bádání o česko-německo-židovské Praze, a hudební dějiny v českých zemích. Hlavní výzkumnou otázkou je, jaké formy a významy židé dali jejich modlení a jednání v pražských synagogách v tomto období. Studie se zakládá především na archivním výzkumu a analýze písemných dokumentů, jako například spisů Israelitské/Židovské náboženské obce a úřadů, sbírek hudebnin a dobového zpravodajství, dále pak hmotných pramenů i pramenů oral history. V popředí stojí přitom tři aspeky, které prolínají celou studii: organizační rámec, rámec aktérů a rámec praxe. První část studie se zabývá strukturální organizací zastřešující Israelitské/Židovské náboženské obce a organizací jednotlivých modlitebních komunit, které byly po organizační a liturgické stránce zcela samostatné a tedy rozmanité. Dále se zkoumají úkoly a role aktérů hudebně-liturgické praxe, tj. těch osob, které měly podíl na zpěvu a hudbě při bohoslužbě. K tomu patří...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.