Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Bakterie v lišejníkové symbióze
Moťková, Eliška ; Steinová, Jana (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Tato práce poskytuje přehled dosud publikovaných poznatků týkajících se bakterií v lišejníkové symbióze. Na začátku je popsána lišejníková symbióza a organismy, které se jí účastní. Zvláštní pozornost je věnována symbiotickým bakteriím vyskytujícím se v lišejníkových stélkách, které mají v této symbióze nezastupitelnou roli. Důraz je kladen především na různé funkce, které bakterie v lišejníkové symbióze mohou mít. Tyto funkce zahrnují například fixaci vzdušného dusíku, tvorbu kobalaminu, nezbytného pro růst některých řas, vylučování antimikrobiálních látek a recyklaci živin obsažených ve starých částech stélky. V práci jsou dále uvedeny hlavní skupiny bakterií, které se vyskytují v lišejníkové symbióze, spolu s faktory, které ovlivňují jejich výskyt. Nejhojněji se vyskytující skupinou bakterií v lišejnících jsou alfaproteobakterie. Jejich výskyt v lišejnících je pravděpodobně ovlivněn i častým výskytem těchto bakterií v substrátu, na kterém lišejník roste. Dalšími hojně zastoupenými skupinami bakterií v lišejnících jsou zástupci kmene Firmicutes, aktinobakterie či acidobakterie. Všechny důležité skupiny bakterií lišejníky přebírají jak vertikálním přenosem, tak přenosem horizontálním. Klíčová slova: alfaproteobakterie, fixace dusíku, antagonistická aktivita, mikrobiota, biofilm
Role basidiomycetních kvasinek v lišejníkové symbióze
Jerhot, Štěpán ; Steinová, Jana (vedoucí práce) ; Černajová, Ivana (oponent)
Lišejníky jsou podle nejnovější definice považovány za ekosystémy, tvořené interakcí houby s jedním nebo více fotosyntetizujícími partnery a nedefinovaným počtem dalších mikroorganismů. Jednu skupinu těchto mikroorganismů tvoří basidiomycetní kvasinky, jejichž role byla v odborných pracích zaměřených na lišejníky v posledních letech diskutována. Tato bakalářská práce shrnuje znalosti o rozšíření lišejníkových kvasinek a jejich významu v těchto symbiózách. Dále také představuje některé metody nově použité ke studiu kvasinek v lišejníkové symbióze a porovnává často neshodné výsledky na základě metod, které byly v daných pracích použity. Pro vyvození dostatečně obsáhlých závěrů o roli kvasinek v lišejníkové symbióze není téma dostatečně pokryto. Z dosavadních výsledků lze ale usuzovat, že lišejníkové kvasinky nemají nijak významnou specifitu vazby na druh mykobionta a nebylo podpořeno, že by kvasinky přímo zvyšovaly fitness hostitele. K definitivnímu určení jejich role v lišejníkové symbióze by mohlo přispět detailnější zobrazení struktur, které kvasinky vytváří na místech kontaktu s hostitelem a studium mechanismů, kterými mezi sebou zúčastnění partneři komunikují.
Pluralita fotobiontů ve stélkách lišejníků
Dědková, Kamila ; Steinová, Jana (vedoucí práce) ; Vančurová, Lucie (oponent)
Pluralita fotobiontů označuje výskyt více fotobiontů uvnitř jediné stélky lišejníku. Tento fenomén byl popsán již na konci minulého století, ale hlubší pozornosti se mu dostalo až v poslední dekádě. I přesto je však množství dostupné literatury na toto téma omezené. V této bakalářské práci shrnuji veškeré důležité poznatky, které byly do dnešního dne o pluralitě fotobiontů publikovány. Nejčastějšími fotobionty žijícími spolu v jedné stélce jsou řasy rodu Trebouxia, ale koexistovat spolu mohou i jiné řasy a sinice více či méně fylogeneticky příbuzné. Pluralitní stélka vzniká buď na počátku lichenizace asociací hyfy s několika fotobionty najednou (horizontální přenos) nebo získáváním doplňkových fotobiontů v průběhu života (vertikální přenos). Nejzásadnějšími faktory ovlivňujícími výskyt více fotobiontů ve stélce jsou pravděpodobně specificita a selektivita mykobiontů a lokální podmínky prostředí. Pluralita fotobiontů byla objevena u více než padesáti druhů lišejníků. Mnoho důležitých poznatků bylo popsáno na modelovém lišejníku Ramalina farinacea. Jeho koexistující fotobionti se liší v reakcích na různé, především stresové podmínky prostředí. Z toho vyplývá, že přítomnost více různých fotobiontů ve stélce může přinášet výhodu pro osidlování nových stanovišť a může být podstatná pro přežití na...
Methanogenní symbionti u zástupců čeledi Psalteriomonadidae (Heterolobosea: Tetramitia)
Foučková, Martina ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Steinová, Jana (oponent)
Psalteriomonadidae je malá čeleď anaerobních amoéboflagelátů z kmene Heterolobosea, do které se řadí 16 popsaných a 17 dosud nepopsaných druhů. V návaznosti na anaerobní způsob života došlo u zástupců této čeledi k transformaci mitochondrií na vodík produkující hydrogenosomy. U tří druhů čeledi Psalteriomonadidae - Psalteriomonas lanterna, P. vulgaris a P. magna - byly v minulosti pozorovány symbiózy s prokaryotickými organismy. U druhu P. lanterna a P. vulgaris byli symbionti na základě morfologie a biochemických vlastností určeni jako Methanobacterium formicicum. V rámci této práce bylo získáno a osekvenováno 37 nových izolátů představujících sladkovodní zástupce této čeledi, dva z nových izolátů pravděpodobně představují dosud neobjevené druhy. Prokaryotičtí symbionti byli na základě autofluorescence identifikováni jako zástupci methanogenních archaea. Sekvenací genu pro 16S rRNA byli symbionti u všech hostitelů určeni jako druh rodu Methanoregula. Symbionti byli rozděleni do deseti skupin představujících jednotlivé genotypy. Při porovnání fylogenetických stromů vytvořených z izolátů hostitelů a jejich symbiontů je u některých genotypů patrná hostitelská specifita. U tří studovaných izolátů druhu Sawyeria marylandensis a tří izolátů zástupců rodu Harpagon žádní methanogenní symbionti nebyli...
Diversity and phylogeny of symbiotic partners in zeorin-containing red-fruited Cladonia species.
Steinová, Jana ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Pérez-Ortega, Sergio (oponent) ; Vondrák, Jan (oponent)
Ačkoliv lišejníky představují jeden z nejklasičtějších příkladů symbiotických asociací, tak se pohled na jejich symbiózu během posledních sto padesáti let výrazně změnil. V současnosti jsou lišejníky obvykle vnímány jako mikroekosystémy skládající se z několika symbiotických partnerů, kteří různým způsobům příspívají k fungování celého systému a kteří se vzájemně liší silou vazby k dalším partnerům. Úroveň poznání specificity, diverzity a faktorů, které tuto diverzitu ovlivňují, se u jednotlivých partnerů (mykobiont, fotobiont a bakterie) výrazně liší. Hlavním cílem této práce bylo odhalit diverzitu organismů, které se na lišejníkové symbióze podílejí a lépe porozumět biologickým silám, které tuto diverzitu ovlivňují. Pracovali jsme s červenoplodými zeorin obsahujícími dutohlávkami, což je poměrně běžná skupina lišejníků. Konkrétně jsme se zaměřili na studium organismů (mykobiontů, fotobiontů a bakterií), které se v těchto dutohlávkách vyskytují. V průběhu studie vyšlo najevo, že dalším tématem, které si zaslouží naši pozornost, je problematika vymezení druhů (species delimation). Z výsledků vyplynulo, že současné vymezení většiny druhů mykobiontů není podpořeno molekulárními daty. Genetická diverzita mykobiontů byla poměrně vysoká a bylo zjištěno několik linií, které nebylo možné fenotypově...
Interakce lišejníků a bezobratlých živočichů s důrazem na roztoče
Vtípilová, Věra ; Steinová, Jana (vedoucí práce) ; Černajová, Ivana (oponent)
Lišejníky interagují s mnoha skupinami bezobratlých živočichů. Mezi nejčastější patří Acari (roztoči), Gastropoda (plži), Rotifera (vířníci), Nematoda (hlístice), Tardigrada (želvušky), Protozoa (prvoci), Collembola (chvostoskoci) a Insecta (hmyz) a to převážně Psocoptera (pisivky), Lepidoptera (motýli) a Coleoptera (brouci). Tito živočichové využívají lišejníky především pro úkryt a potravu. Lišejníky mají různé obranné mechanismy, jak se spásání bránit, např. pomocí sekundárních metabolitů. Na druhou stranu bezobratlí lišejníkům často zprostředkovávají šíření. Určité lišejníky mohou růst na schránkách i na povrchu těla některých žijících bezobratlých živočichů. Ve své práci popisuji jednotlivé skupiny bezobratlých živočichů, které jsou v interakci s lišejníky, a uvádím konkrétní příklady těchto interakcí. Důraz je kladen na roztoče, protože jsou jedni z nejdůležitějších spásačů lišejníků a budu se jim věnovat ve své diplomové práci.
Lišejníky na substrátech bohatých na kovy s důrazem na hadce
Ghlimová, Heda ; Steinová, Jana (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Hadec (serpentinit) je ultramafická hornina pokrývající asi 1 % zemského povrchu, která obsahuje vysoký obsah těžkých kovů jako Ni, Cr, Co a naopak nízký obsah základních prvků N, P, K. Vysoká koncentrace Mg pak snižuje dostupnost Ca pro rostliny. Hadce nevynikají pouze chemismem - jsou také např. špatně tepelně vodivé a půdy, které na hadcovém podloží vznikají, jsou považovány za neúrodné. Tento komplex vlastností způsobuje u cévnatých rostlin vznik tzv. serpentinomorfóz a také podporuje vznik endemismu. U hub se však tyto adaptace nevyskytují, u lišejníků a mechorostů se vyskytují pouze částečně. V této bakalářské práci jsou shrnuty základní fyziologické mechanismy myko- i fotobionta, díky kterým mohou lišejníky přežívat na substrátech s vysokým obsahem těžkých kovů - jedná se především o extracelulární příjem kovů (navázání na ligandy buněčných stěn), intracelulární příjem (a následná detoxikace pomocí metalothioneinů a fytochelatinů) a dále o vyloučení kovů na povrch hyf mykobionta nebo na povrch stélky (navázání na oxaláty a sekundární metabolity). V práci jsou také shrnuty morfologické adaptace, které se u lišejníků objevují v reakci na toto toxické prostředí (např. vyšší vrstva dřeně, hustší a početnější rhiziny). V neposlední řadě práce porovnává reakce na hadcový substrát mezi cévnatými...
Genetická variabilita druhu Physconia muscigena (Physciaceae, Ascomycota) na severní polokouli
Starosta, Jakub ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Steinová, Jana (oponent)
Hlavním cílem studie bylo zjistit, zda je lišejník Physconia muscigena dobře definovaný druh nebo zda chemické a ekologické odlišnosti jednotlivých populací odhalí přítomnost více druhů. V analýzách jsme používali sekvenční data ze tří úseků DNA (ITS rDNA, mtSSU rDNA a TEF1 α) pro rekonstrukci fylogenetických stromů. Sběry druhů P. muscigena, P. muscigena var. bayeri a P. isidiomuscigena probíhaly hlavně v Evropě a Kanadě. Dále jsme se snažili najít ekologické a geografické trendy mezi jednotlivými chemotypy a haplotypy. Z vyhodnocených dat vyplývá: 1) Sekvenční data úseků ITS rDNA a TEF1-α ukazují velikou genetickou variabilitu druhu Physconia muscigena, která nesouvisí s geografickým původem ani chemismem stélek. 2) Taxony P. muscigena var. bayeri a P. isidiomuscigena spadají ve fylogenetickém stromě do jedné linie a nelze je od sebe na základě úseků ITS rDNA, mtSSU rDNA a TEF1-α odlišit. 3) Synonymizovali jsme druh P. muscigena var. bayeri s druhem P. muscigena a vytvořili novou kombinaci pro druh P. isidiomuscigena jako varieta druhu P. muscigena.
Porovnání metabarcodingu a morfologických přístupů pro analýzu diverzity společenstev protist
Tučková, Kateřina ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Steinová, Jana (oponent)
Tato práce popisuje metodu metabarcodingu, její historii, princip a současné využití. Jednou z oblastí, ve které metabarcoding umožnil rozvoj poznání, je výzkum diversity protist. I přestože jsou protista na Zemi hojně rozšířená a zastávají mnoho důležitých rolí v ekosystémech, o jejich diverzitě toho příliš mnoho nevíme. Tradiční mikroskopické techniky založené především na určování druhů podle jejich morfologie nejsou vždy pro studium protist úplně vhodné vzhledem k jejich malé velikosti, nízké koncentraci jedinců v prostředí a konvergentní morfologické evoluci u některých skupin. Stejně jako tradiční mikroskopické techniky, i metoda metabarcodingu má své výhody a nevýhody. Tato práce přináší porovnání výhod a nevýhod metabarcodingu a mikroskopických technik pro určování diverzity protist a snaží se zdůraznit potřebu, proč bychom měli při výzkumu použít obou těchto metod.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.