|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Osobnost Johannese de Ragussio a jeho replika proti přijímání pod obojí ve světle nepublikovaných archivních pramenů
Steinová, Šárka ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Boček, Pavel (oponent) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Šárka Steinová Osobnost Johannese de Ragussio a jeho replika proti přijímání pod obojí ve světle nepublikovaných archivních pramenů Johannes De Ragussio personality and int replica to recese under both in the light of unpublished archival sources Díky zde uvedeným Ragusiovým životním osudů dokážeme pochopit jeho velice negativní postoj k husitům, který vyvrcholil jeho vystoupením na basilejském koncilu. Po vyslechnutí všech čtyř českých mluvčích, obhajujících jednotlivé artikuly, přednesl svou repliku. Pro lepší pochopení textu repliky je v disertační práci rozdělena do jednotlivých podkapitol, týkajících se jednak jeho šestnácti hermeneutických pravidel, dokazování nutnosti přijímat pouze pod jednou způsobou z Nového a Starého zákona, z citátů církevních otců a koncilů. Dále pak následuje argumentace proti přijímání pod obojí způsobou, rozdělená do pěti základních bodů a výklad pojmu církev.
|
|
|
Klášterní velkostatek v Kladrubech během 17. století
Steinová, Šárka ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Po delší úvaze jsem se rozhodla zpracovat tolik opomíjený úsek dějin klášterního velkostatku náležícího benediktinskému řádu v Kladrubech u ~~,,-.... / .......... _------ Stříbra, tj. předbělohorskému a pobělohorskému období. Studie, zaměřující se na vysledování historie a pozemkové držby klášterního velkostatku, by měla přispět svými monografickými výsledky k poznání širších souvislostí ve vývoji českého velkostatku. Bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou hlavních částí. První část se týká historie kláštera a města Kladrub v průběhu třicetileté války. K tomu účelu jsem využila především záznamy z kladrubských městských knih, výpisy z desek zemských a dochovaných kopiářů. Druhá část se již úzce zaměřuje na pozemkovou držbu. Předmětem této kapitoly mi byl soubor deseti pozemkových knih v časovém rozmezí let 1574 až 1700, které jsou součástí fondu Velkostatek Kladruby Státního oblastního archivu v Plzni a dále urbář a registra z roku 1589, pocházející z fondu Archiv zrušených klášterů Národního archivu. Také zde jsem využila některé důležité informace ze dvou, již zmíněných, kopiářů. Druhou kapitolu jsem se rozhodla dodatečně rozšířit i o krátký diplomatický úvod k problematice pozemkových knih. Pozemkové knihy zde zpracovávám ijvojího hlediska. V prvé řadě jsem chtěla provést diplomatický rozbor všech...
|
host ::
RSS.