|
|
Eseje o endogenním získávání ínformací v ekonomii
Ilinov, Pavel ; Steiner, Jakub (vedoucí práce) ; Kováč, Eugen (oponent) ; Michelucci, Fabio (oponent)
České Abstrakty Pavel Ilinov 1 První Kapitola V první kapitole zkoumáme dva typy modelů: (i) model racionální nepozornosti a (ii) hru shody, kde plně informovaní hráči čelí nákladům při odchýlení se od průměrného chování. Ukazujeme, že tyto modely jsou vzájemně ekvivalentní z pohledu účastníka i vnějšího pozorovatele: každý účastník čelí shodným kom- promisům při rozhodování v obou modelech a pozorovatel není schopen rozlišit modely pouze s využitím znalosti výsledných rozhodnutí, které mohou nastat. Také zjišt'ujeme, kdy chování jednotlivce ve hře shody maximalizuje blahobyt. 2 Druhá Kapitola V druhé kapitole ukazujeme, že principál může mít prospěch z delegování roz- hodnutí na agenta, jehož názor je odlišný od názoru principála. Zkoumáme problém " delegované expertízy", ve kterém má agent oproti principálovi výhodu při získávání informací, jako protiklad k problému s privátní informací určenou předem. Pokud má principál ex ante predispozice pro nějaké rozhodnutí, je pro něj optimální najmout agenta, který má predispozice pro stejné rozhodnutí. Predispozice agenta by neměly být ve srovnání s principálem tak silné, jelikož takový agent získá více informací, které převáží zkreslení...
|
|
|
Essays on Information Economics
Matysková, Ludmila ; Steiner, Jakub (vedoucí práce) ; Kamenica, Emir (oponent) ; Dean, Mark (oponent)
V první kapitole zkoumáme, jaký efekt mají platformy umožňující spotřebitelské recenze na ekonomiku. Když jsou spotřebitelé omezeně racionální, spotřebitelské recenze mohou mít zvrácené účinky zahrnující zpoždění v ujímání se nových produktů neznámé kvality. Pokud spotřebitelé opomíjejí, že u recenzentů došlo k samoselekci ohledně zakoupení či nezakoupení produktu, monopolista může manipulovat přesvědčení spotřebitelů ohledně kvality produktu aktualizované po přečtení recenzí, protože cena produktu určuje zkreslení dané samoselekcí (tzv. self-selection bias). Monopolista nastaví relativně vysokou cenu, protože pozitivní samoselekce u počátečních kupců zvýší reportovanou kvalitu v jejich následných recenzích. Ve druhé kapitole studujeme hru mezi odesílatelem a příjemcem informací v rámci modelu Bayesovského přesvědčování. Odesílatel, který rozhoduje o tom, jaké informace se dostanou k příjemci, může často ovlivnit příjemcovy následné akce. Je přesvědčování těžší, pokud má příjemce i své vlastní zdroje informací? Přinese možnost získávání dalších informací i z vlastních zdrojů prospěch příjemci? V této studii rozšiřujeme model Bayesovského přesvědčování o možnost, že příjemce si může za určitou cenu navíc vyhledat dodatečné informace z vlastních zdrojů. Řešení této hry můžeme získat jako řešení...
|
|
|
Using Bluetooth technology for COVID-19 contact tracing
Jann, Ole ; Kocourek, Pavel ; Steiner, Jakub
The coronavirus is transmitted indiscriminately through proximity, which makes tracing infections difficult. Bluetooth tracing apps can reliably record transmission possibilities even when the participants do not know each other and do not remember the interaction. This can be done with a high degree of privacy. A well-designed app provides a similar level of privacy to not using an app at all. Decentralized data storage means that the privacy and security of the system is highly resilient against exploitation by any powerful actor (such as a government). A disadvantage of protecting privacy through decentralization is that tracing apps need to be taken up by the population one person at a time. Their use cannot be checked remotely and hence cannot be effectively mandated by governments or health authorities. A very high degree of take-up is necessary to make them an effective weapon against the virus. The eRouška app by COVID19cz follows these principles and offers a very high degree of privacy protection. Specifically, it does not collect any data except the phone numbers of non-infected users, and only collects anonymized meeting data (and no location or other metadata) of infected users – this data is only available to a hygienist after voluntary data transmission by the user. No data is transmitted to the server without explicit user agreement.
|
|
|
Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
Steiner, Jakub ; Kulveit, J. ; Matysková, L. ; Jann, Ole ; Kocourek, Pavel ; Novák, Vladimír
Algoritmus testování nákazy Covid-19 a jeho adaptace na stav epidemie, na technologii trasování i na poznatky o této nemoci, bude stěžejní pro boj s epidemií. Vývoj algoritmu vyžaduje vstupy epidemiologů, biochemiků a dalších. Jakožto ekonomové věříme v naši relevanci, neboť testování nákazy Covid-19 je klasickým problémem alokace vzácných statků – testů. Následující komentovaný přehled testovacích směrnic ze zahraniční praxe jsme připravili jako vstup do mezioborové diskuse s vědomím naší nedostatečné znalosti epidemiologie, biochemie a medicíny.
|
|
|
Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
Kulveit, J. ; Steiner, Jakub
Testů na Covid-19, obzvláště těch přesnějších z nich, tzv. PCR testů, je omezený počet. Proto se musí aplikovat co nejefektivněji, pokud jde o cílovou skupinu testovaných. Efektivnost užití testů totiž nevyjadřuje pouze počet odhalených nakažených, ale také potenciální schopnost testované osoby nákazu dále šířit, čemuž pak lze díky výsledku testování bránit. Algoritmy přidělující nedostatkové covid testy proto musí vycházet spíše ze společenského než osobního přínosu testu. Testy by proto měly být používány přednostně u těch osob, u kterých je společenský přínos testování nejvyšší. Společenský přínos testování určité osoby se odvíjí zejména od apriorní pravděpodobnosti (hrubého odhadu) nakažení této osoby na základě informací o místech pobytu a způsobu života dané osoby. Druhé významné kritérium je epidemiologický význam osoby. Ten vyjadřuje, nakolik zkoumaná osoba přichází a bude případně přicházet do styku s jinými ohroženými lidmi. To lze opět zjistit rozhovorem s danou osobou a případně šetřením v místě pobytu osoby. Byť je odhad společenského přínosu testování osoby založen na nepřesných a nekompletních datech, je na něm založený algoritmus přidělování nedostatkových PCR testů společensky efektivnějších, než je plošné testování osob na základě pouhého podezření na nakažení covid-19. Vysoký společenský přínos testu má odhalení nákazy u osob s mnoha společenskými interakcemi ještě v bezpříznakové fázi nemoci, tj. u tzv. super přenašečů. Při vyhodnocování výsledku jakéhokoliv testu je nutno brát v potaz, že žádný test není zcela přesný (spolehlivý). Byť jsou PCR testy v laboratorních podmínkách vysoce přesné, k chybám může docházet při odběrech vzorků v terénu, například špatně setřeným vzorkem. Interpretace výsledku testu je potom citlivá na apriorní pravděpodobnost nakažení dané osoby. Ta může být nízká i v případě pozitivního výsledku testu, protože testy nejsou zcela spolehlivé. Použití testů není vhodné v situacích, kdy výsledek testu stejně nezmění rozhodnutí hygienika o dalším postupu. Pokud hygienik předem ví, že své rozhodnutí nezmění ani v případě pro něj překvapivého výsledku testu, tak nemá člověka nechat testovat a mařit tak relativně vzácný testovací instrument. Testování může na straně obyvatel vytvářet nežádoucí motivace, které šíření nemoci usnadňuje. Například, když budou testovány jen osoby s vysokou apriorní pravděpodobností nakažení, budou lidé apriorní pravděpodobnost vlastního nakažení zveličovat ve snaze domoci se otestování. Proto například v počátcích epidemie covid-19 někteří Češi se zájmem o test hygienikům lživě tvrdili, že byli v Itálii. Po připuštění k testování pak v testovacích zařízeních zbytečně riskovali vlastní nákazu. Vážné komplikace může způsobit společenská stigmatizace nákazy covid-19. Nakažené totiž motivuje k zamlčování symptomů nákazy a vyhýbání se testování. Je proto možná vhodné algoritmus výběru osob k testování nezveřejňovat a stigmatizaci nákazy covid-19 intenzivně a systematicky předcházet informačními kampaněmi v médiích a osvětou. Algoritmus testování nákazy covid-19 a jeho soustavná adaptace na měnící se stav epidemie, na vyvíjející se technologie trasování, i na pokrok poznání nemoci, bude stěžejní pro boj s epidemií. Nastavení tohoto algoritmu je mezioborový problém vyžadující vstupy epidemiologů, biochemiků, a dalších. Jakožto ekonomové, věříme v naší relevanci, neboť testování nákazy covid-19 je klasickým problémem alokace vzácných statků. Následující stať o ekonomii testování jsme připravili jako vstup do mezioborové diskuse s vědomím naší nedostatečné znalosti jiných oborů.
|
|
|
Essays on Information Economics
Matysková, Ludmila ; Steiner, Jakub (vedoucí práce) ; Kamenica, Emir (oponent) ; Dean, Mark (oponent)
V první kapitole zkoumáme, jaký efekt mají platformy umožňující spotřebitelské recenze na ekonomiku. Když jsou spotřebitelé omezeně racionální, spotřebitelské recenze mohou mít zvrácené účinky zahrnující zpoždění v ujímání se nových produktů neznámé kvality. Pokud spotřebitelé opomíjejí, že u recenzentů došlo k samoselekci ohledně zakoupení či nezakoupení produktu, monopolista může manipulovat přesvědčení spotřebitelů ohledně kvality produktu aktualizované po přečtení recenzí, protože cena produktu určuje zkreslení dané samoselekcí (tzv. self-selection bias). Monopolista nastaví relativně vysokou cenu, protože pozitivní samoselekce u počátečních kupců zvýší reportovanou kvalitu v jejich následných recenzích. Ve druhé kapitole studujeme hru mezi odesílatelem a příjemcem informací v rámci modelu Bayesovského přesvědčování. Odesílatel, který rozhoduje o tom, jaké informace se dostanou k příjemci, může často ovlivnit příjemcovy následné akce. Je přesvědčování těžší, pokud má příjemce i své vlastní zdroje informací? Přinese možnost získávání dalších informací i z vlastních zdrojů prospěch příjemci? V této studii rozšiřujeme model Bayesovského přesvědčování o možnost, že příjemce si může za určitou cenu navíc vyhledat dodatečné informace z vlastních zdrojů. Řešení této hry můžeme získat jako řešení...
|
|
|
Selective sampling with information-storage constraints
Jehiel, P. ; Steiner, Jakub
A decision-maker acquires payoff-relevant information until she reaches her storing capacity, at\nwhich point she either terminates the decision-making and chooses an action, or discards some\ninformation. By conditioning the probability of termination on the information collected, she\ncontrols the correlation between the payoff state and her terminal action. We provide an\noptimality condition for the emerging stochastic choice. The condition highlights the benefits of\nselective memory applied to the extracted signals. The constrained-optimal choice rule exhibits (i) confirmation bias, (ii) speed-accuracy complementarity, (iii) overweighting of rare events, and (iv) salience effect.
|
|
|
Essays on Economic Theory
Goryunov, Maxim ; Steiner, Jakub (vedoucí práce) ; Fabinger, Michal (oponent) ; Kircher, Philipp (oponent)
V první kapitole této práce studuji způsob, jakým se pracovníci třídí do firem, přičemž je explicitně brána v potaz velikost firmy. Vytvořil jsem metodu, kterou lze neparametricky identifikovat párovací produkční funkci z údajů o mzdách pracovníků a výnosů a volných pracovních míst firem. Podle navrhované identifikační metody řazení pracovníků a firem je identifikováno nezávisle, a proto může být dosaženo použitím potenciálně různých datových souborů. Tento model vrhá světlo na otázku mzdové prémie vývozců: vývozci platí vyšší mzdy, protože jsou větší, kde větší mzdy jsou vyžadovány pro podporu větší velikosti firmy. Ve druhé kapitole rozpracováváme Anasův (2004) teorém impossibility, který praví, že pouhá monopolistická konkurence nebo výnosy z rozsahu samy o sobě nestačí k vysvětlení růstu měst v reakci na rostoucí populaci nebo pokles obchodních nákladů (při konstantních městských nákladech); města se zmenšují. Pro větší realističnost předpokladů představíme migraci nebo vývojářské rovnováhy a další sektor namísto Anasova normativního přístupu. Výsledek mizících měst přesto přetrvává! Nakonec polemizujeme, že mechanizmus mizení vypadá realisticky a může mít vypovídací hodnotu: průmysly, které nemají žádné externality, by se měli usadit v malých městech. Komparativní statika navíc ukazuje, jak se taková...
|
|
|
Optimal illusion of control and related perception biases
Gossner, O. ; Steiner, Jakub
We study perception biases arising under second-best perception strategies. An agent correctly observes a parameter that is payoff-relevant in many decision problems that she encounters in her environment but is unable to retain all the information until her decision. A designer of the decision process chooses a perception strategy that determines the distribution of the perception errors. If some information loss is unavoidable due to cognition constraints, then (under additional conditions) the optimal perception strategy exhibits the illusion of control, overconfidence, and optimism.
|
|
| |
host ::
RSS.