|
|
Hry Václava Havla v zemích balkánského regionu
Xhelo, Katerina ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Chrobák, Tomáš (oponent) ; Drozd, David (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá produkcí her Václava Havla v několika zemích Balkánu, konkrétně v Albánii, Kosovu, Srbsku, Bulharsku a Makedonii před rokem 1989 a od roku 1989 až do dnešní doby. Práce se také zabývá důvody oblíbenosti Havlových her v těchto zemích. Prostřednictvím analýzy stavu divadla ve výše uvedených zemích, analýzy představení a překladů těchto her jsem zjistila, že představení Havlových her přinesla do divadla nové ideje a způsoby vyjadřovaní a zvláště nabídla hercům nový způsob přezkoumání vlastních forem herectví. Našla jsem množství recenzí, materiálů a literatury, které ukazují, že Havlovy hry vedly k mnoha polemikám. Pro svoji práci jsem využila nejrůznější zdroje (knihovny, archivy, písemné materiály, rozhovory s režiséry, filmové dokumenty, video nahrávky atd.). Na základě těchto zdrojů jsem dospěla k názoru, že představení Havlových her v některých těchto zemích byla inscenována ve formě politického divadla a ve snaze o jisté politické sdělení. Při procházení dokumentů pochopíme, že daní režiséři pronikli k hlubšímu smyslu Havlových her a že ve většině případů jsou tyto hry inscenovány s úmyslem a touhou ovlivnit společnost. V této dizertační práci jsem ukázala, že se v balkánských zemích zrodil nový jevištní jazyk. Havlovy hry se dosud v zemích balkánského regionu hrají (s...
|
|
|
Využití deníku ošetřovatelské péče u pacientů v terminálním stadiu nemoci
STEHLÍKOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá možnostmi využití deníku ošetřovatelské péče u pacientů v terminálním stadiu nemoci. Jedná se teoretickou bakalářskou práci, který byla zpracována pomocí literární rešerše z české i zahraniční literatury včetně databázových zdrojů. Práce se zaměřuje na obecnou paliativní péči a na terminální stadium, které jsou rozděleny do několika sekcí. Jsou zde detailně popsány potřeby umírajícího člověka, a to jak biologické, psychosociální tak i spirituální. Také se práce soustředí na fáze umírání dle Kübler-Rossové, které jsou podrobně rozepsány. Ústřední kapitola se zaměřuje na paliativní komunikaci, která je často klíčový problém. Zdravotnický personál včetně sester neví, jak s rodinou umírajícího či zemřelého hovořit. Následující podkapitoly jsou věnovány ústřednímu tématu využití deníku ošetřovatelské péče u pacientů v terminálním stadiu v zahraničí. Je zde popsán vznik deníku v různých zemích světa a také to, jak byl přijat v praxi. Součástí je i popis deníku, jak v určitých zařízeních vypadá a jaké jsou možnosti jeho využití. Také je rozebrán efekt používání deníku v praxi na kvalitu poskytované péče. Deník měl velký přínos především pro rodiny pacientů, kteří si ošetřovatelský deník vedly. Deník pomohl rodinám při procesu truchlení lépe se smířit se smrtí svého blízkého. V závěru práce je popsán pohled autora na danou problematiku. V reakci na zjištěná data byl vytvořen vlastní návrh ošetřovatelského deníku v české verzi, který by měl přispět k rozvoji paliativní ošetřovatelské péče v rámci České republiky.
|
|
|
The sixties: the "golden age" of Czech theatre?
Hala, Kateřina ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Hyvnar, Jan (oponent)
REMERCIEMENTS Je tiens remercier avant tout mes deux directeurs de thse, Mme la Professeur Eva Stehlíková et M. le Professeur Xavier Galmiche, pour leurs conseils avisés, la générosité et la fidélité avec lesquels ils m'ont accompagnée dans ce parcours qui fut labyrinthique et parfois chaotique. Cette thse en cotutelle, écrite entre Paris et Prague, a pu voir le jour grâce l'accueil et l'encadrement du corps professoral et de l'équipe administrative des universités Paris IV la Sorbonne et Charles IV de Prague, je les en remercie vivement. Je remercie en particulier Melle Marie-Madelaine Martinet, directrice de l'École doctorale IV pour l'attention exceptionnelle qu'elle accorde aux doctorants et les nombreuses journées doctorales qu'elle a organisées. Lors des quatre années passées en République tchque, j'ai pu en plus de l'Université Charles IV de Prague bénéficier de l'aide de plusieurs autres institutions et de leurs personnels compétents, je pense en particulier L'Institut théâtral de Prague, au CEFRES, ainsi qu' la DAMU. Pour cette dernire, je remercie plus particulier le professeur Jan Cisář qui m'a conseillé pour ma thse ainsi que lors de mon apprentissage du métier de metteur en scne. Par ailleurs, ce travail n'aurait pas pu voir le jour sans les allocations de recherches de mes deux universités, et...
|
|
|
Radokova inscenace a dramatizace Böllova "Klauna" v kontextu inscenací Alfréda Radoka v německy mluvících zemích
Slavíčková, Eva ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce je první rozsáhlejší prací v českém prostředí zabývající se inscenacemi Alfréda Radoka (1914-1976) v německy mluvících zemích, jež spadají do tvůrčího období tohoto významného českého divadelního režiséra v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století. Seznamuje čtenáře s těmito inscenacemi: A. P. Čechov - A. a M. Radokovi: Švédská zápalka, Theater in der Josefstadt (Vídeň, 1965); Maxim Gorkij: Poslední, Münchner Kammerspiele (Mnichov, 1965); F. G. Lorca: Dům doni Bernardy, Schiller Theater, Schlosspark Theater (Západní Berlín, 1966) a Heinrich Böll - A. a M. Radokovi: Klaun, Schauspielhaus Düsseldorf (Düsseldorf, 1970). Alfréd Radok nastudoval všechny uvedené dramatické texty s výjimkou Klauna rovněž na pražských scénách. V centru práce stojí Radokova düsseldorfská inscenace Klaun. Kromě částečné rekonstrukce této inscenace, v níž Radok opět kombinoval pro něj tak typickou živou hereckou akci s filmovými projekcemi (stejného postupu použil i v případě mnichovské inscenace Posledních), práce stručně srovnává dramatizaci manželů Radokových s původním románem Heinricha Bölla Klaunovy názory. Jedna z kapitol je věnována analýze této románové předlohy. Dále je zařazena kapitola o převedení Böllova románu do jiných divadelních a filmových produkcí. V kapitolách vztahujících se k...
|
|
|
Sociální práce a sociokulturní animace v aulách třetího věku v Santiagu de Compostela
Hrodková, Markéta ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Stehlíková, Eva (oponent)
Title of the thesis: Social work and sociocultural animation in third age education in Santiago de Compostela Candidate: Markéta Hrodková Subject: Sociální práce (Social Work) Supervisor: Mgr. Hana Pazlarová Consultant: Mgr. Jiří Vinopal Opponent: PhDr. Eva Stehlíková This thesis deals with the so called Aulas, institutions of third age education in Santiago de Compostela. Senior citizens were chosen because of the growing importance of this age group in the light of aging populations. The theoretical part describes and explains the demographic and social context with respect to the aging population in Spain, specifically in Galicia. It also deals with the history, development and philosophy of the Aulas, offers a description and comparison of the individual third age education institutions that can be found in Galicia. A special chapter is devoted to the social work and sociocultural animation in the Aulas in Santiago de Compostela, focusing on activating and intercultural programs and computer courses. The practical part presents a survey looking into participant satisfaction. It is supplemented by explanations as well as by an account of what participants perceive to gain from these institutions, and how they look at the cooperation with students from national and international universities. The...
|
|
|
Dionisis Fotopoulos
Ihyane, Marcela ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Christov, Petr (oponent)
o řecké scénografii, konečně jako o novořeckém divadle všeobecně, u nás není příliš informovaná ani odborná veřejnost. Přesto podíváme-li se na ročníky Pražského quadriennale, role Řecka v něm není zcela zanedbatelná. Pražského quadriennale se zatím zúčastnilo pouze čtyřikrát (ročníky 1991, 1995, 2003 a 2007), za tu dobu ale stihlo nasbírat stejný počet ocenění. PQ 1991 Řecku přineslo zlatou medaili v sekci divadelní architektury za návrh Manose Perrakise na aténské Umělecké divadlo Karolose Kouna. Stříbrnou medaili za publikaci o scénografii si v dalším ročníku odnesl Giorgos Patsas za svou knihu Kostýmní a jevištní výtvarnictví. Největšího úspěchu Řecko dosáhlo na PQ 2003. Patsasova scénografie k Aischylovým Peršanům získala stříbrnou medaili za scénografii a řecké expozici byla udělena zvláštní stříbrná medaile za kvalitní způsob řešení výstavy a vysokou úroveň práce řeckých scénografů. Kromě toho v rámci doprovodného programu byla do Prahy přivezena retrospektivní výstava Dionisise Fotopoula!, který zároveň zasedal v mezinárodní porotě PQ. V letáku k PQ 03 se dočteme, že "retrospektivní výstava Dionisa Fotopoula představuje poprvé v České republice dílo jednoho z nejvýznamnějších řeckých umělců a evropských scénografů současnosti." Ono "poprvé" není zcela pravdivé, přesnější by bylo, že výstava u nás...
|
|
|
Divadlo Romathan (Cestou romského divadla: Z indických kořenů k divadlu Romathan)
Kočí, Julie ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Christov, Petr (oponent)
V rámci této práce se pokusím nastínit souvislosti vývoje romského divadla a dramatické literatury v Čechách a na Slovensku od v současnosti známých počátků tohoto vývoje po jeho soudobý vrchol, který představuje tvorba romského Divadla Romathan. Divadlo Romathan působí od roku 1992 ve slovenských Košicích a svou tvorbou reprezentuje dramatickou a divadelní kulturu Romů žijících na území Slovenské, ale také České republiky a jejich blízkého okolí. Vznik Divadla Romathan představuje v kulturní historii Romů žijících v uvedené oblasti důležitý mezník, neboť znamenalo vyvrcholení jejich úsilí o založení profesionálního romského divadla jako svébytné instituce, která svou tvorbou usiluje o uchování a trvalý rozvoj hodnot romské národní kultury. Založení Divadla Romathan, jehož vznik byl umožněn na základě politické a společenské transformace po roce 1989, se tak stalo jedním z výrazů sílícího etnoemancipačního hnutí Romů 1 na Slovensku a vzhledem k tomu, že divadlo svou tvorbou naplňuje ideály romského etnoemancipačního hnutí v jeho celosvětovém měřítku je třeba chápat jeho význam právě v tomto smyslu.
|
|
|
Recepce divadla v pozdní antice: obrany, útoky, učená pojednání
Sarkissian, Alena ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent) ; Kulhánková, Markéta (oponent)
Tato práce zkoumala několik textů vytvořených v období mezi 2. a 12. stoletím po Kr., tedy pozdněantických skladeb a skladeb, které na antickou tradici navazovaly. Toto období se může zdát rozsáhlé, ale takové časové rozpětí umožnilo studovat kontinuitu a proměnlivost v recepci divadla v pozdněantických a příbuzných monografiích na toto téma. Snažili jsme se odpovědět na několik otázek. Ačkoli se zdálo, že tyto texty nemají mnoho společného, zkoumali jsme příbuznosti a rozdíly mezi těmito skladbami, ohledávali jsme jejich informační hodnotu s ohledem na jejich žánrovou příslušnost, studovali jsme vlivy, které na ně působily a definovali také vzájemné vlivy mezi těmito díly. V prvních dvou kapitolách bylo vymezeno téma práce a popsán současný stav bádání. Třetí kapitola se věnovala terminologii, protože tato otázka bývá často v odborných pracích podceňována. Badatelé si mnohdy vymezí termín "pozdněantické a byzantské divadlo" příliš vágně, což potom brání tomu, aby jejich studium přineslo konkrétní výsledky. Čtvrtá kapitola čtenáři stručně představuje texty podrobené analýze. Vlastní rozbor textů započíná v páté kapitole. Věnuje se otázkám dramatického a divadelního žánru v pozdní antice. Je zde studován vzájemný vztah tragédie a pantomimu a podobně též vztah komedie k mimu. Obraz těchto žánrů v...
|
|
|
Adaptace Alfréda Radoka pro princip "laterny magiky"
Šmídtová, Lenka ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Pavlovský, Petr (oponent)
Alfred Radok (1914-1976) ve sve tvorbe smeroval k polyscenickemu ci lepe receno k polyfonnimu divadlu, ve kterem by mohl konfrontovat ruzne perspektivy a vytvaret tak novY, originaIni jevistni tvar. Z tohoto duvodu experimentoval a hledal zpusoby, jak lze tento zamer naplnit pomoci zvuku, svetla, scenografie, velmi casto i filmove projekce. Z techto vyjadrovacich prostredku vytvarel rUzne vyznamove roviny, ktere dohromady vytvarely celek. Tento zpusob prace ho nakonec privedl k "vynalezu" Latemy magiky, kterym byli vsichni ve sve dobe okouzleni. Celkem bezne se v tisku hovorilo 0 novem druhu divadla s uzasnymi vyjadfovacimi moznostmi a jeste skvelejsi budoucnosti. Obecne se nepochybovalo 0 tom, ze Latema magika se bude venovat velkym dramatickym dilum a obohacovat cinohemi divadlo novymi vyjadfovacimi moznostmi. Dokonce sam Alfred Radok planoval uvedeni nekolika rozsahlych dramatickYch deL I Nadseni nekterych slo tak daleko, ze ocekavali dokonce vznik nove dramaticke literatury specielne pro Latemu magiku, pripadne upravy klasicke dramaticke literatury. Zabavni pocatky tohoto divadla byly zpocatku chap any jakou pouhe detske krucky. Jednim z vizionaru Latemy magiky se stal take Vaclav Havel: "I .. j u Laterny magiky vidime vsechny predpoklady k tomu, aby se stala samorostlym dramatickym zanrem."z nebo "Po...
|
|
|
Literární autorky evropského středověku
Bednaříková, Eliška ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Doležalová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tvorbou literárních autorek evropského raného a vrcholného středověku, zejména pak čtyřmi spisovatelkami, tvořícími v období od poloviny 9. do počátku 13. století na území západní Evropy. I když ve středověku psalo mnohem více mužů než žen, výjimečné osobnosti, které ovlivnily svět literatury, se nacházely i mezi ženami. V této práci prezentované dámy dokládají svojí tvorbou literární vývoj ve středověku obecně, ale zároveň vždy stojí na počátku něčeho nového. Jsou jimi Dhuoda, nešťastná manželka šlechtice, řeholnice Hrotsvita z Gandersheimu, abatyše Hildegarda z Bingen, a nakonec sebevědomá autorka z královského dvora, Marie de France. Dhuoda v polovině 9. století svým spisem Liber manualis vytvořila jedinečné didakticko-pedagogické dílo, nejstarší "ve Francii" napsaný spisu o výchově.375 Hrotsvita psala obdobně jako její současníci legendy a historickou epiku, ale nadto vytvořila první dramata křesťanského světa.376 Hildegarda z Bingen svojí tvorbou reprezentuje přelomovou epochu 12. století, ale její dílo svou obsáhlostí a rozsahem nemá ve své době obdoby. Poslední, Marie de France, je reprezentantkou dvorské kultury, ale jako zakladatelka nového literárního žánru, veršované povídky, nedbala na dobové konvence. Práce se sestává ze stručného biografického představení autorek...
|
host ::
RSS.