Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Maternální efekt na velikost těla u gekona Paroedura picta
Píchová, Veronika ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Vrtílek, Milan (oponent)
Maternální efekt je fenotypový proces, při kterém matka ovlivňuje své potomky prostřednictvím svého fenotypu, svým chováním a také skrze vlivy prostředí, které na ní působí. Tento negenetický efekt může mít celou řadu projevů. Jedním ze způsobů, jak mohou matky vejcorodých obratlovců ovlivňovat své potomky, je prostřednictvím velikosti svých vajec. Tato diplomová práce má proto za cíl zjistit, zda a jakým způsobem mohou samice gekona Paroedura picta ovlivnit růst a konečnou velikost těla svých potomků. Samice tohoto druhu se mohou rozmnožovat již v brzkém věku a během svého života zvětšují velikost vajec, která kladou. Zabývala jsem se proto tím, zda tento rozdíl v alokované energii do vajec bude mít vliv na velikost vylíhlých mláďat a následně na jejich růst a konečnou velikost těla. Z mé diplomové práce vyplývá, že s velikostí těla samice se zvětšuje hmotnost kladených vajec, přičemž z větších vajec se líhnou větší mláďata. Menší mláďata z menších vajec však rostou v porovnání s většími mláďaty rychleji a uplatňuje se u nich takzvaný kompenzační růst. Na konečnou velikost těla má vliv pouze pohlaví jedince, který ale není patrný při vylíhnutí. Maternální efekt se tak u tohoto gekona uplatňuje pouze u snesených vajec a u právě vylíhlých mláďat, později v ontogenezi již růst ani velikost těla...
Faktory ovlivňující vnitrodruhové škálování intenzity metabolismu
Trubelová, Zuzana ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Vztah mezi intenzitou metabolismu a velikostí těla živočichů se zkoumá již více než sto let. V poslední době se však stále častěji pozornost vědců přesouvá z mezidruhové na vnitrodruhovou úroveň. Při vynesení intenzity metabolismu vůči hmotnosti těla v průběhu ontogeneze vykazuje výsledná přímka často jeden či více zlomů. Proč k těmto zlomům (a tedy snížení intenzity metabolismu) dochází, není stále dostatečně vysvětleno. Předpokládá se, že je to způsobeno určitými faktory, jež fyziologii jedince během vývoje ovlivňují. Některé z těchto faktorů vycházejí z několika nejznámějších hypotéz, které se pokoušejí škálování metabolismu vysvětlit. Mezi tyto hypotézy lze zařadit Metabolickou teorii ekologie (MTE), hypotézu Metabolic level boundaries (MLB), Buněčný model a hypotézu Dynamic Energy Budget (DEB). Faktorů, jež by mohly ovlivňovat jedince během ontogenetického vývoje, je několik. Jedná se zejména o faktory vnitřní, které vycházejí z vnitřních pochodů organismu. Tyto faktory se mezi sebou různě prolínají, nelze tedy striktně říci, že intenzitu metabolismu během ontogeneze ovlivňuje pouze jeden určitý faktor. Nejčastěji uvažovanými faktory jsou změny ve velikosti buněk a změny v hmotnosti metabolicky aktivních orgánů. Cílem práce je shrnout poznatky o tom, jak se intenzita metabolismu u živočichů...
Vliv velikosti těla a teploty na funkci srdce obratlovců
Špičák, Luboš ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Marková, Ivana (oponent)
Srdce, jako hlavní hnací jednotka oběhové soustavy obratlovců, zajišťuje neustálým oběhem krve množství pochodů v těle každého jedince. Tyto pochody jsou zprostředkované přenosem energie v různých podobách a chemických látek. Řada těchto dějů je naprosto nezbytná po celou dobu trvání života. Pokud metabolismus definujeme jako rychlost všech reakcí v těle organismu, pak oběhová soustava je jedním z klíčových nástrojů k jeho uskutečnění. Úroveň metabolismu vzrůstá s hodnotami dvou základních činitelů, tělesnou velikostí a tělesnou teplotou. Není to však vztah přímé úměrnosti, ale nerovnoměrný růst podmíněný mocninovým zákonem. V případě tělesné teploty je tento exponenciální růst navíc limitován rozmezím teplot, které se liší u jednotlivých organismů. Lze proto očekávat, že změny ve velikosti a teplotě těla budou mít značný dopad na vlastnosti a činnost oběhové soustavy a srdce samotného. Metabolismus nicméně významně ovlivňují i jiné faktory, jako vlastnosti okolního prostředí. Živočichové, patřící do říše obratlovců, osídlili velmi různorodá prostředí a vyvinuli si množství přizpůsobení, které jim umožňují přežít. Tyto přizpůsobení zahrnují i značné změnami ve stavbě a činnosti srdce. Tato práce má za cíl shrnout poznatky o škálování velikosti srdce, determinantách rozdílu srdeční činnosti na...
Velikost těla plazů: proximátní mechanismy a ekofyziologické koreláty
Starostová, Zuzana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Gvoždík, Václav (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
Souhrn Velikost tšIaje zě.1rllradnímznakem ovlivňujícím řadu morfologicbýc\ fyziologichých a ekologiclcýeh charakteristik kaŽdéhoorganismu Prirce zařazenédo disertačnípráce se zabývají proximátními mechanismy změny ve velikosti těla jďtěrů a ekoýziologickými koreláý velikosti těla' jako je rychlost standardníhometabďisamt nebo vliv teploý prostředí. Disertačnípráce se skládríz krátkéhoúvodua dálLeze čýř publikací zrurc|tžtÍ'tjsoupublikovanénebo ve stádiu přijetí kpub|ikaci a zjednoho rukopisu v recenzním řízení.Pro všechny práce je jednotné to. žs vŽdy berou v potaz příbuzenské vztahy mezi studovanými drulry a vylŽivaji ruzných metď kjejich odfiltrování' První práce ukazuje, že i v rámci skupiny blízce si příbuzných druhů čelediEublepharidae (gekončíkovití)'se velikost červenýchkwinek mezi studovanými druhy výrazně liší a koreluje s velikostí těla. Velikost buněk tedy pravděpodobně sehrála u tétoskupiny důležitouroli při evolučníchzměnáeh ve velikosti těla. Druha práce se zabývá evolučními z:měnami ve velikosti g€nomu u gekončíkůa zkoumá vztahmezi velikostí buněk a velikostí genomu. Změny velikosti genomu dobře odnáží slogenetické vztahy mezi gekončíky,měnily se však neávisle tn zrnénáchvelikosti buněk. Na vyššíchtaxomických škálácb' ale byla opakovaně na|ezsna pozitimí korelace mezi velikostí buněk a...
Regenerační schopnosti obratlovců
Majerová, Veronika ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Soukup, Vladimír (oponent)
Mezi obratlovci je napříč taxony nerovnoměrně rozložena schopnost regenerovat různé tělní struktury, od buněčné úrovně až po komplexní orgány či celé části těla jako jsou končetiny či ocas. Regenerace je chápána jako obnova poškozených či úplně ztracených tkání, kdy je obnovená struktura více či méně podobná nebo dokonce identická se strukturou původní. Ve volné přírodě regeneraci často předchází setkání s predátorem, kdy je jedinec přímo zraněn nebo může dojít k autotomii, tedy dobrovolnému odvržení části těla. Autotomie i regenerace mají spoustu výhod i nevýhod, které se mezi sebou často prolínají a následně jedince ovlivňují. Za přeborníky v regeneraci jsou považováni především ocasatí obojživelníci, kteří jsou schopni dokonale zregenerovat různé tělní struktury (např. oční čočku, končetinu či ocas) a tato schopnost jim přetrvává po celý život, na rozdíl od žab, u kterých schopnost regenerace po metamorfóze výrazně klesá. Oproti obojživelníkům je regenerační schopnost u ptáků a savců značně limitována. Cílem této práce je přiblížit schopnost regenerace a mechanismy, kterými regenerace probíhá. Proces regenerace bude popsán na vybraných (z různých hledisek zajímavých a široce zkoumaných) strukturách, které se u obratlovců regenerují. Cílem je také poukázat na podobnosti či rozdíly při procesu...
Přizpůsobení terestrických členovců a zejména pavoukovců na aridní podmínky prostředí
Byronová, Markéta ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Opatová, Věra (oponent)
Největším problémem, se kterým se musí vypořádat terestričtí živočichové, je riziko dehydratace. Ztráty vody se uskutečňují výparem při dýchání a přes povrch těla, vylučováním a různými sekrecemi. Terestričtí živočichové si proti ztrátám vody vytvořili různé fyziologické, morfologické a behaviorální adaptace. Tato práce shrnuje poznatky o adaptacích proti ztrátám vody u členovců v aridních podmínkách. Zaměřena je na pavoukovce a zejména pak na štíry, kteří jsou v aridních oblastech hojně rozšířeni a vykazují vysokou odolnost vůči extrémním podmínkám pouští. Práce zkoumá vliv okolních podmínek na fyziologické procesy v těle, morfologická přizpůsobení a na změny chování. Definuje specifické adaptace štírů a blíže popisuje roli hepatopankreatu v udržování rovnovážného stavu tekutin v těle a následné změny osmolarity hemolymfy. Klíčová slova: výpar, aridita, vodní bilance, členovci, pavoukovci, štíři
Ztráty vody výparem u gekonů rodu Paroedura
Myslíková, Tereza ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Okrouhlik, Jan (oponent)
Udržování rovnovážného stavu tělních tekutin, zejména regulace ztrát vody výparem, je pro terestrické živočichy, včetně plazů, velmi důležitá. Největší podíl na celkových ztrátách vody výparem (TEWL) májí ztráty vody při dýchání a ztráty vody pokožkou. Z tohoto důvodu mohou ztráty vody výparem u plazů ovlivňovat především velikost těla, intenzita metabolismu a morfologie šupin pokrývajících tělo. Diplomová práce se zaměřuje na ztráty vody výparem u madagaskarských gekonů rodu Paroedura. Zástupci rodu Paroedura jsou pro tento výzkum vhodnou skupinou, protože se jedná o monofyletický rod s dobře podpořenou hypotézou o fylogenetických vztazích, která byla v této diplomové práci ještě doplněna a zároveň se jednotlivé druhy liší tělesnými rozměry a také preferencí habitatu. Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda se zástupci rodu Paroedura liší v TEWL, jaký byl ancestrální stav TEWL u tohoto rodu a jaké morfologické nebo fyziologické faktory TEWL ovlivňují. Dalším cílem bylo přímo změření ztrát vody pokožkou. TEWL a intenzita metabolismu byly měřeny pomocí průtokové respirometrie. Výsledky ukazují, že zástupci rodu Paroedura se značně liší v hodnotách TEWL. Rekonstrukce ancestrálního stavu naznačuje, že původní hodnota TEWL byla poměrně vysoká. Většina, tedy 9 z 11 druhů zahrnutých do analýzy má TEWL...
Energetické náklady autotomie a regenerace ocasu u plazů
Píchová, Veronika ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Většina druhů plazů má schopnost dobrovolného odvržení ocasu neboli autotomie s následnou regenerací ocasu, která funguje jako anti-predační mechanismus. Ačkoli se zjevně jedná o úspěšnou evoluční adaptaci, jedinec s autotomizovaným ocasem je často negativně ovlivněn zvýšenou pravděpodobností predace, snížením lokomoční schopnosti, sníženou imunitou nebo například změnou jeho sociálního statusu. V neposlední řadě může ztráta ocasu a následná regenerace významně ovlivnit energetiku jedince, a to ať již přímo díky ztrátě tukových zásob, které jsou většinou umístěné právě v ocasu nebo díky tomu, že následná regenerace ztracených tkání je energeticky náročná a často vyžaduje přesměrování alokace energie na úkor jiných procesů. Autotomie a regenerace ocasu, tak může ovlivnit důležité vlastnosti nebo fyziologické procesy jako je tělesný růst či celková velikost těla, reprodukční schopnost nebo intenzita metabolismu. Právě vliv autotomie na poslední zmíněné aspekty života jedince je v posledních letech předmětem mnoha výzkumů, které dochází k rozporuplným závěrům. Cílem této práce je stručně shrnout informace o mechanismu kaudální autotomie a regenerace a dále shrnout současné poznatky o energetických nákladech spojených s autotomií a regenerací ocasu.
Role velikosti buněk ve změnach velikosti těla živočichů
Hájková, Věra ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Živočichové jsou velmi variabilní ve velikosti těla. Rozdíly ve velikosti těla nenacházíme pouze na mezidruhové úrovni, ale i uvnitř druhu, ať už se jedná o rozdíly ve velikosti v průběhu ontogeneze nebo mezi jedinci téhož druhu. Velikost organismu závisí na velikosti a počtu základních jednotek, ze kterých je složen, tj. buněk. Z tohoto hlediska lze měnit velikost těla pouze třemi způsoby - změnou velikosti buněk, změnou počtu buněk nebo kombinací těchto mechanismů. Předpokládá se, že na jedince během vývoje působí nespočet environmentálních vlivů, které mohou měnit velikost buněk a/nebo jejich počet. Mezi nejdiskutovanější vlivy prostředí se řadí teplota. Často platí, že organismy vyvíjející se nebo žijící v nižších teplotách, dosahují větší velikosti těla a ukazuje se, že za touto změnou stojí většinou změny ve velikosti buněk. Kromě teploty ovlivňuje velikost a počet buněk a potažmo i velikost těla také například koncentrace kyslíku nebo kvalita výživy. Zmíněné faktory se mezi sebou různě prolínají a nelze jednoznačně říci, že změny ve velikosti či počtu buněk zapříčinil jeden vliv. Ačkoliv bude zapotřebí dalších studií k ucelení dat pro všechny živočichy, pokouším se v práci shrnout poznatky o způsobech, jakými na buněčné úrovni dochází ke změnám ve velikosti těla u různých živočišných skupin...
Ztráty vody výparem u terestrických obratlovců
Demešová, Jana ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Ztráty vody výparem ovlivňují fyziologii, ekologii i evoluci jednotlivých organismů. Tato práce shrnuje poznatky o ztrátách vody výparem u hlavních skupin terestrických obratlovců. Kromě fyziologických procesů sleduje také evoluční trendy adaptací vytvořených jako bariéra proti ztrátám vody, nebo naopak jako způsob ochlazování výparem. Z ekologického hlediska zkoumá, zda právě tyto adaptace umožnily některým z nich obývat extrémní habitaty. Téma ztrát vody výparem se prolíná s dalšími tématy, jako jsou termoregulace nebo metabolismus. Klíčová slova: výpar, ztráty vody, aridita, termoregulace, metabolismus, obratlovec

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.