|
| |
|
|
Mezní právo a jeho rituály v době přemyslovské
Razim, Jakub ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
MEZNÍ PRÁVO A JEHO RITUÁLY V DOBĚ PŘEMYSLOVSKÉ ABSTRAKT: Je-li historikovou ambicí přispět k všestrannému pochopení života středověkého člověka, jenž byl celou svou existencí ukotven v obyčejové právní kultuře své doby, je jen přirozené, že se v zorném poli ocitají právo a jeho rituály. Rituální akty jednak vyvíjely normativní tlak na společnost, jednak spoluutvářely představy lidí o tom, co bylo kdysi vnímáno jako správné a spravedlivé. V předkládané práci jsme za časový rámec zvolili stále ne zcela probádané období Přemyslovců a z bohatého rituálního koloritu jsme se zaměřili na tzv. ochoz a objezd. Jednalo se o zvykově dodržované pěší či koňské průvody, odehrávající se obřadně před zraky publika z blízka i z dáli. Cílem jejich pořádání bylo zjištění a zajištění nejzazší meze, po kterou bylo povoleno vykonávat panství, nebo vlastnické právo na formálně ohraničeném území. Po historiografickém přehledu o dílech a jménech, spjatých s dějinami hraničení, byla probrána i pramenná báze, bez níž se nelze při psaní o mezním právu obejít. Protože v přemyslovské epoše do roku 1306 nejsou po ruce ani zákoníky, ani učené traktáty o právu, nezbývá než obrátit zrak jinam. Někdy strohé, jindy výmluvnější údaje o právním režimu hranic jsme mohli načerpat z dokumentů úředních, nebo též diplomatických, jež se zrodily z...
|
|
|
Odsun Němců mezi léty 1945 - 1947 na Šluknovsku
Jahoda, Štěpán ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Předmětem diplomové práce "Odsun Němců mezi léty 1945-1947 na Šluknovsku" je rozbor procesů, které začaly probíhat po konci druhé světové války na území Šluknovska a které bezprostředně souvisely s transferem německého obyvatelstva mimo území Československé republiky. Konkrétně jde o bližší dokumentaci průběhu odsunu na Šluknovsku, tedy právní úpravy, na základě které byl odsun proveden, a především pak rozbor komplikací, které odsun na Šluknovsku provázely, a dokumentaci postupu správních orgánů, které odsun prováděly a které se snažily se s těmito komplikacemi vypořádat. Po prostudování příslušných dokumentů státního okresního archivu v Děčíně jsem se snažil blíže prozkoumat samotný proces odsunu Němců z Československa. Zaměřil jsem se na podmínky ve sběrných střediscích, kde byli Němci před jednotlivými transfery shromažďováni. Dále jsem se zabýval specifiky odsunu antifašistů. V práci je řešen též vliv nutnosti udržení chodu jednotlivých průmyslových podniků na průběh samotného odsunu. Porovnávám též podmínky jednotlivých transportů do americké a sovětské okupační zóny. V závěru se na základě prostudovaných archiválií a uvedené literatury snažím nastínit ucelený náhled na průběh odsunu na Šluknovsku.
|
|
|
Státoprávní změny v ČSR v letech 1938-1939
Hofman, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Shrnutí Tato práce se zabývá právními aspekty změn v ČSR v letech 1938 až 1939. Dává nejprve stručný přehled historického pozadí a vztahů, jež se utvářely po dobu existence první republiky. Dále se zabývá zejména ústavním vývojem v průběhu tzv. mnichovské krize, tj. popisuje uvažované plány na přebudování Československa, jakož i přijatá opatření a samu mnichovskou dohodu, jež vedla k okleštění státu a likvidaci jeho politické i hospodářské neodvislosti. Kromě toho se práce zabývá vývojem pomnichovské druhé republiky, a to z hlediska vnitřního i mezinárodního. V oblasti vnitřních změn poukazuje na vznik autonomních celků, volbu prezidenta Háchy, přijetí zmocňovacího zákona a voleb do sněmů. Pro dokreslení situace jsou vybrány rovněž některé otázky upravené na zákonné úrovni, jež prokazují odklon od humanistických principů a demokracie. Část mezinárodní popisuje územní ztráty ve prospěch sousedních zemí, snahu o získání garancí hranic a uvádí hlavní formy nucené spolupráce s Německem. Závěr práce je věnován rozpadu státu, tj. vyhlášení samostatnosti Slovenska a invaze do českých zemí a na Karpatskou Ukrajinu.
|
|
|
Právní formy politické perzekuce v ČSR v období komunistické totality
Hlaváček, Radek ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Shrnutí Právní formy politické perzekuce v ČSR v období komunistické totality Diplomová práce Právní formy politické perzekuce v ČSR v období komunistické totality se dělí na celkem pět kapitol. V teoretické části diplomové práce (kapitola 1.) autor nejprve vymezuje sledované období let 1948-1960, definuje pojem politická perzekuce a popisuje ideologická východiska komunistického práva. V závěru kapitoly je stanoveno třídění právních forem politické perzekuce, což se projevuje ve strukturování dalších kapitol diplomové práce. V druhé kapitole diplomové práce autor popisuje příčiny politické perzekuce v Československé republice v období komunistické totality, které vidí především v právním a politickém vývoji let 1945-1948. V rámci této kapitoly popisuje obecnou charakteristiku období takzvané třetí republiky, ústavněprávní vývoj a systém Národní fronty Čechů a Slováků. Součástí pojednání je i analýza ústavní úpravy platné ve sledovaném období let 1948-1960 a politické situace v letech 1945-1948. Samotné zkoumání právních forem politické perzekuce v Československé republice v období komunistické totality se rozpadá na celkem tři kapitoly, reflektující třídění stanovené v teoretické části diplomové práce. Autor nejprve popisuje trestněprávní formy politické perzekuce v období komunistické totality v letech...
|
|
|
Postavení panovníka podle rakouských ústav
Danielovský, Martin ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Shrnutí Postavení panovníka podle rakouských ústav Účelem diplomové práce je analyzovat postavení, které náleželo hlavě habsburské monarchie podle rakouských ústav z druhé poloviny 19. století. Změny, které způsobila revoluční léta 1848-1849 v ústavním systému monarchie se projevily i na úrovni hlavy státu. Císař už neměl být jediným reprezentantem státní moci, ale měl se na ní podílet společně s parlamentem a vládou. Při zkoumání těchto změn, je nutné od sebe odlišovat formální postavení císaře, jaké mu podle ústav náleželo a postavení faktické. Po faktické stránce si totiž císař udržel až do rozpadu monarchie na výkon státní moci značný vliv. V práci jsou zkoumány tyto ústavy: Pillersdorfova (dubnová) ústava z roku 1848, návrh kroměřížské ústavy z roku 1849, Stadionova (březnová) ústava z roku 1849, Schmerlingova (únorová) ústava z roku 1861 a Beustova (prosincová) ústava z roku 1867. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole je popisován ústavní a politický vývoj habsburské monarchie od revoluce v roce 1848 až do vydání prosincové ústavy v roce 1867 a jsou zde charakterizovány jednotlivé ústavy. Druhá kapitola se zabývá systematikou právní úpravy hlavy státu v jednotlivých ústavách. Kromě toho porovnává ústavní charakteristiky císařovy osoby podle těchto ústav včetně otázky nástupnictví. Ve...
|
|
|
Souboj v českém právu
Jindříšková, Eliška ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Účelem této diplomové práce je podrobně rozebrat přístup práva k soubojům v českých právních dějinách a dále analýzou vybraných právních textů potvrdit předpoklad, že spíše než myšlenka společenského vývoje s ideály lidskosti je to fakt, že souboj ze samé své podstaty právu konkuruje, který je určující pro převažující přístup práva k soubojům a pro vývoj tohoto přístupu. Tento dynamicky se měnící přístup práva k soubojům je sledován zejména z pohledu zákonodárce. Tato práce je rozdělena do osmi kapitol včetně úvodní a závěrečné části. Kapitoly jsou členěny chronologicky s ohledem na převažující vztah právního řádu k soubojům (s výjimkou první a druhé kapitoly). Úvod obsahuje stručný seznam a zhodnocení prací, které se touto problematikou zabývají, a představuje metodologii použitou v této práci. První kapitola rozebírá význam, původ a vývoj významu slova souboj a jeho ekvivalentů. Druhá kapitola pojednává o původu soubojů. Je rozdělena do dvou částí. V první části jsou představeny hlavní přístupy současné literatury k problematice původu soubojů. Druhá část se zaměřuje na jeden z nejdůležitějších předchůdců soubojů - odvetný boj (soukromou mstu). Třetí kapitola je věnována souboji, který byl součástí soudního řízení - soudnímu souboji. V této kapitole jsou analyzovány nejvýznamnější písemné právní...
|
|
|
Restituce uměleckých děl zabavených během druhé světové války
Procházková, Andrea ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Restituce uměleckých děl zabavených během druhé světové války Abstrakt Tato diplomová práce s názvem "Restituce uměleckých děl zabavených během druhé světové války" se zabývá důvody nacistického drancování umění napříč Evropou během druhé světové války, vývojem před začátkem války a v jejím průběhu, následnými osudy ztracených uměleckých děl, mezinárodními snahami o nápravu vzniklých škod a současnou situací. Tato práce na problematiku nahlíží z pohledu právní úpravy v jednotlivých zúčastněných zemích a zároveň ukazuje reálné obtíže, kterým jednotlivci čelí při snaze získat zpět ztracený rodinný majetek. Tato práce je především analýzou složité právní situace, kdy selhává jak právo mezinárodní, tak i národní právní úpravy a zároveň ukazuje, jak jsou flexibilita práva a čas pro dosažení zadostiučinění klíčové faktory. Tato práce se dělí do sedmi kapitol a obsahuje obrazovou přílohu. První kapitola vysvětluje, proč nacisté jevili tak silný zájem o umělecké sbírky, jak na umění pohlíželi a jak měla získaná díla posloužit říši. Druhá kapitola se zabývá detailně pojmem "zvrhlé umění", který prostupuje celou problematikou a také celou touto diplomovou prací. Osvětluje specifický vztah Adolfa Hitlera k umění a moderním uměleckým směrům, nastiňuje velkolepé plány nacistů a dokazuje, že nešlo jen o ideologii, ale...
|
|
|
Vznik jednotných zemědělských družstev a jejich právní zakotvení
Wágner, Adam ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Vznik jednotných zemědělských družstev a jejich právní zakotvení Abstrakt: Cílem této diplomové práce bylo podrobně zmapovat proces vzniku jednotných zemědělských družstev. Dále jsem se snažil charakterizovat základní znaky, které hrály roli v procesu vytváření jednotných zemědělských družstev. Ve své práci postupuji chronologicky od vydání Košického vládního programu až do prohlášení vlády ze dne 15. září 1953. První část mé práce je věnována poválečnému období. V úvodu první části se snažím nastínit situaci, která panovala v tehdejší ČSR a akcentuji jakékoliv zmínky o družstevnictví. Dále se pak věnuji tzv. šesti zemědělským zákonům a Hradeckému programu. Druhá část mé práce se věnuje událostem od Vítězného února až do přijetí zákona o jednotných zemědělských družstvech. V úvodu této části zmiňuji první poúnorové programové prohlášení vlády a zemědělské zákony přijaté 21. března 1948. Dále představuji první poúnorovou koncepci družstva. Velký prostor je poté věnován rezoluci Informačního byra 28. června 1948 a následnému vytváření podmínek pro zákon o jednotných zemědělských družstvech. Třetí část mé práce je primárně věnována samotnému zákonu o jednotných zemědělských družstvech, nařízení ministra zemědělství, kterým se provádí zákon o jednotných zemědělských družstvech a základním zásadám, na kterých...
|
|
|
Služkou nebo družkou? Austrokatolicismus jako model katolického státu nebo státního katolicismu?
Círus, Vojtěch ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Služkou nebo družkou: Austrokatolicismus jako model katolického státu nebo státního katolicismu? Předkládaná práce je primárně z oboru právních dějin, vzhledem k tématu však zasahuje i do jiných právních odvětví, zejména práva konfesního. Tímto tématem je vztah státu a katolické církve v Habsburské monarchii (včetně období Rakouského císařství a Předlitavska). Tedy vztah který se někdy nazývá pojmem austrokatolicismus. Autorovým cílem je právě tento pojem charakterizovat. Za tímto účelem je nejprve charakterizován konfesněprávní model Habsburské monarchie, stejně jako dynastický vztah Habsburků ke katolické církvi a v kontextu toho i institut Ius exclusivae. Následně práce přechází v historický výklad proměn vzájemných vztahů mezi státem a církví. Počíná se 18. stoletím (s drobným exkursem do hlubší minulosti), kterážto část je věnována situaci, kdy byla církev ovládána osvícenským státem, které se říká josefinismus. Autor se snaží pochopit jeho kořeny a zasadit ho do širšího dobového kontextu osvícenství. Především však popisuje metody, které josefinismus vůči církvi uplatňoval. Výklad pokračuje do 19. století, na jehož začátku panoval ve vztazích státu a církve rovněž josefinismus, byť prošel určitými změnami. Práce se nevyhýbá ani popisu dobových myšlenkových hnutí, která působila proti josefinismu, jako...
|
host ::
RSS.