Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Identitotvorné působení německých českobudějovických spolků v druhé polovině dlouhého 19. století (1860-1914). Vymezování německého veřejného prostoru.
Stachová, Monika ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Bakalářská práce sleduje různé strategie českobudějovických německých spolků a jejich vliv na utváření identity místního německého obyvatelstva se zaměřením na zlomové body městské a spolkové historie, tj. počátek 60. let jako dobu rozdělení Liedertafel, rok 1872 kdy byl otevřen Německý dům, posléze rok nástupu Josefa Taschka do funkce starosty a počátek první světové války. Snaží se interpretovat rámec mechanismů, prostřednictvím kterých spolky národní identitu formovaly, jako symbolickou občanskou válku o významy. V souvislosti s tím analyzuje, zda tyto spolky vyvíjely politickou činnost či nikoliv. Naznačuje případné spojnice mezi lokální politikou a spolkovým životem, zaměřuje se na trajektorii vývoje identity od utrakvismu k němectví a zasazuje ji do sociopolitického rámce. Krom toho se soustřeďuje na proměny pozice tamějších Němců a provázanost městského prostoru s venkovem. Klíčová slova: identita, spolkový život, paměť, lokální patriotismus, českobudějovičtí Němci, České Budějovice, jazyková politika, spolková politika
Identita karpatských Němců v období meziválečného Československa
Stachová, Monika ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Identita karpatských Němců v období meziválečného Československa se zaměřuje na problematiku identifikace Němců na Slovensku a pokouší se na pozadí širších sociálních, kulturních a hospodářských souvislostí postihnout otázku, do jaké míry se německé obyvatelstvo ztotožňovalo s konstrukcí karpatoněmecké identity, popř. s jinými identitami. Krom toho je pozornost věnována samotné genezi pojmu a proměnám jeho obsahu. Zabývá se mj. vztahy mezi jednotlivými národnostmi a loajalitou k československému státu. Nadto zkoumá, zda se skutečně ve sledovaném období podařilo vytvořit kolektivní identitu zahrnující veškeré německé obyvatelstvo žijící na Slovensku či nikoliv. V souvislosti s tím je nastíněna otázka, jakou roli v tomto procesu utváření karpatoněmecké identity sehrály Němci z českých zemí či jiné faktory. Klíčová slova: identita, alterita, nacionalismus, loajalita, menšinová politika, Karpatoněmecká strana (KdP), Spišská německá strana (ZdP), paměť, lokální patriotismus
Instituty dědického práva
Stachová, Monika ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Předmětem této diplomové práce je analýza základních institutů dědického práva před a po rekodifikace soukromého práva v České republice. S ohledem na blížící se účinnost zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku, který nahradí současný občanský zákoník č. 40/1964 Sb., a který do oblasti dědického práva přináší významné změny, jsem si za cíl práce stanovila podat ucelený obraz vybraných institutů dědického práva ve světle těchto konkrétních změn, jejich zhodnocení a nastínění přínosných a problematických oblastí. Diplomová práce je rozdělena do pěti základních kapitol, z nichž se každá zaměřuje na konkrétní oblast dědicko-právních institutů V úvodní kapitole diplomové práce vymezuji pojem a právní úpravu dědického práva v České republice. Stručně vymezuji také základní principy, které jsou pro dědické právo stěžejní, přičemž zdůrazňuji princip autonomie vůle, který je hlavní zásadou, na které nová právní úprava dědického práva stojí. Druhá kapitola objasňuje pojem dědického institutu a nastiňuje nové instituty dědického práva. V závěrečné části kapitoly je také konkretizován cíl diplomové práce. Třetí kapitola čtenáře seznamuje se základními předpoklady dědického nástupnictví, kdy k přechodu majetku zemřelé osoby na dědice dochází kumulativním splnění předpokladů, jimiž jsou smrt zůstavitele,...
Trestní odpovědnost právnických osob - od návrhu k účinné úpravě
Stachová, Monika ; Kuba, Jaroslav (vedoucí práce) ; Horký, Bohuslav (oponent)
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim se stal účinným 1. ledna 2012. Ačkoli se jedná o velice diskutovanou právní úpravu, která narušuje ustálené trestněprávní zásady, Česká republika byla posledním státem Evropské unie, který deliktní odpovědnost právnických osob nezakotvoval. Snaha o vyřešení tohoto problému se objevila již v roce 2004, Poslanecká sněmovna ovšem původní návrh zákona zamítla. Možná díky mezinárodnímu tlaku nebo v důsledku nárůstu páchané trestné činnosti právnickými osobami, byl v roce 2011 druhý návrh zákona schválen. Předkládaná diplomová práce se zabývá argumenty a průběhem diskursu, ze kterého platná právní úprava vzešla, dále objasněním některých podstatných ustanovení zákona a také mezinárodní podobou trestní odpovědnosti právnických osob. Vzhledem ke krátké účinnosti zákona je těžké zhodnotit konkrétní dopad zákona a práce tedy na trestní odpovědnost právnických osob nahlíží více z teoretického než praktického hlediska.

Viz též: podobná jména autorů
1 STACHOVÁ, Milada
1 Stachová, Michaela
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.