|
| |
|
|
Stromy: postoje a vizuální preference.
Stachová, Jana ; Čermák, Daniel
Výzkum představený v tomto příspěvku je založený na analýze dat z reprezentativního šetření české populace zaměřeného na postoje ke stromům a preference krajin se stromy. Ptáme se, zda důraz na environmentální hodnoty stromů obecně, a starých a suchých stromů zvláště, vede k preferenci přírodě blízké krajiny se stromy. Výsledky ukazují, že lidé, kteří oceňují environmentální hodnotu stromů, častěji preferují přehlednou a organizovanou krajinu se stromy, zatímco specifičtější environmentální postoj oceňující staré a suché stromy se odráží ve vyšších preferencích pro přírodě blízkou podobu krajiny.
|
|
|
Pro les nevidíme stromy?
Stachová, Jana ; Petřík, Petr
Stromy a lesy jsou zásadní pro stabilitu planety. Jak ale o nich lidé přemýšlejí v širším kontextu? Jsou důležité i ty staré, suché a solitérní? Jak je vnímá česká společnost? Nejen tyto otázky zodpovídali odborníci z mnoha vědních oborů. Lesy totiž čelí kromě známých výzev i novým problémům, které vyžadují inovativní přístup a mezioborovou spolupráci.
|
|
|
Svobodná participace jako étos rozvoje občanské společnosti
Nejdl, Pavel ; Bayer, Ivo (vedoucí práce) ; Stachová, Jana (oponent)
V teoretické části práce bude nejprve pojednáno o rozdělení soukromé a veřejné sféry. Hranice mezi soukromou a veřejnou sférou je klíčovým prvkem při vymezování hranic trhu idejí ze strany společnosti. Trh idejí zastává roli mechanismu vzájemné konkurence idejí a myšlenek ve veřejné sféře. Právě výrazná bariéra mezi soukromou a veřejnou sférou a historicky přetrvávající stigmatizace veřejné sféry v postojích občanů České republiky, oslabuje chuť občanů vstupovat s "kůží na tento trh". Právě občané jsou tím potenciálem, který vyživuje trh idejí a myšlenek ze strany společnosti. Druhým elementem, který vytváří teoretický rámec práce, jsou koncepty občanské společnosti a politické kultury, jakožto dvě pojetí implicitně pracující s hranicí veřejné a soukromé sféry. Občanská společnost bude představena z různých úhlů pohledu, jak je rozebírána v teoretické literatuře. Z historické perspektivy pak bude vylíčeno utváření občanské společnosti na území dnešní České republiky spolu s vysvětlením jejího vztahu ke státnímu zřízení. V tomto popisu je kladen důraz na období nadvlády komunistického režimu, přičemž podrobně budou rozebrány komunistické prověrky prováděné v 70. a 80. letech. Komunistické prověrky jsou zvoleny jako názorný příklad mechanismu oddělování soukromé sféry od sféry veřejné té doby. V...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Občanská participace v malých obcích Středočeského kraje
Pečenka, Samuel ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Stachová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá občanskou participací jako možnou cestou rozhodování malých obcí na příkladu Středočeského kraje. Práce vychází z teoretických východisek studia konceptu místa a zejména občanské participace. Cílem práce je postihnout vstřícnost občanské participaci mezi starosty obcí, zjistit, zda a jak občanská participace probíhá, a poukázat na její konkrétní příklady ve vybraných obcích. Odpovědi na tyto otázky vycházejí z hodnocení a analýzy výsledků internetového dotazníkového šetření a rozhovorů v rámci případových studií. Z výzkumu mezi starosty obcí vyplývá poměrně kladný postoj k občanské participaci a relativně velký počet akcí, při nichž jsou občané vyzváni vyjádřit se k určitému rozhodnutí. Občanská participace, kdy mají lidé možnost skutečně něco změnit, však probíhá spíše výjimečně. Výzkum také ukázal, že jednou z hlavních vnímaných bariér občanské participace je apatičnost občanů, kteří často participují pouze v případech, kdy s nějakou problematikou přímo nesouhlasí. Některé příklady však ukazují, že zapojení občanů do určitého dílčího rozhodování může vést k rozhodnutím, která budou obyvateli obce lépe přijímána. Klíčová slova: Středočeský kraj, občanská participace, místo, rozhodování v obcích, lokální politika
|
|
|
Děla v trochu jiné válce
Špinková, Lucie ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Stachová, Jana (oponent)
Tato práce zkoumá příslušníky dvou skupin, ochránců přírody a vlekařů, na území Krkonoš. V Krkonošském národním parku se čím dál více rozrůstá technické zasněžování, které je celosvětově bráno jako určitá adaptace na klimatické změny. Dochází tak k uměle prodloužené lyžařské sezóně, která mnohým vlekařům zajišťuje obživu. Tato skutečnost vyvolává spory, v nichž někteří ochranáři tvrdí, že technické zasněžování s sebou přináší celou řadu negativních vlivů na životní prostředí jako například úbytek vody, biodiverzity, půdy apod. Rozhodla jsem se prostřednictvím kvalitativní sociologické metody polo-strukturovaných rozhovorů a následnou kritickou analýzou zjistit, jak tyto dvě skupiny přírodu vnímají, a jak jejich odlišnost vstupuje do vyjednávání o re-produkci přírody v Krkonoších. Vzorem pro můj výzkum byly autoři jako Swyngedouw, Macnaghten a Urry nebo Escobar, kteří ve svých dílech popisují různé typy socio- přírod a snaží se tak rozbourat dlouho zažitý stereotyp jedné přírody. Takové socio-přírody pak mohou být hlavním důvodem sporů o přírodu. Tato práce rozšíří dosavadní znalosti o doposud chybějící analýzu sporu mezi vlekaři a ochránci. Hlavním přínosem je však porozumění dvěma skupinám řešící stejné téma, avšak s odlišnými pohledy a názory na danou problematiku.
|
|
|
Lesy pohledem české veřejnosti: jak mají vypadat a jak se v nich má hospodařit
Stachová, Jana
Česká veřejnost vnímá lesy v širokých souvislostech ochrany životního prostředí, současně si je vědoma důležitosti produkční funkce lesů. K názorům kladoucím důraz na environmentální rozměr lesních ekosystémů se častěji přiklání lidé s vyšším vzděláním. Lze konstatovat, že skupiny prosazující naléhavost environmentálních problémů jsou úspěšné ve veřejném diskursu. Veřejnost vnímá ohrožení lesů klimatickou změnou, akcentuje mimoprodukční funkce lesa a přiklání se k přírodě blízkým způsobům zacházení s lesem.
|
host ::
RSS.