Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Němci, Češi a Židé v Karlovarském kraji v 19. - 20. století. Studie z regionálních dějin
Erbenová, Dagmar ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Viliam (oponent) ; Středová, Veronika (oponent)
Předkládaná práce se ve své teoretické části zabývá analýzou reflexe historické skutečnosti s akcentem na historické vědomí, resp. regionální historické vědomí a faktory, které ovlivňují kontinuitu jeho uchování. V návaznosti na toto východisko je dále diskutována otázka možných hledisek vymezení a studia regionu a následně také konkretizace těchto hledisek na příkladu karlovarského regionu. Analýza regionálního momentu dějin a jeho podílu na formování samotného historického vědomí a regionální identity pak tuto teoretickou část uzavírá. Nedílnou součástí teoretických východisek je diskutovaný edukační rozměr dílčích teoretických hledisek a jeho význam pro veřejný prostor jako takový. Analytická část této studie nejprve sumarizuje výsledky dvou rámcových šetření regionální identity vybrané části obyvatelstva karlovarského regionu, resp. jeho samotného centra Karlových Varů a jejich nejbližšího okolí. Aplikaci teoretických východisek a výsledků rámcových šetření pak představují vybrané exkurzy z regionálních dějin, zabývajících se soužitím německého, českého a židovského etnika v 19. - 20. století na Karlovarsku. Samotné exkurzy jsou pokusem o konkretizaci možného edukačního využití regionální problematiky ve veřejném prostoru, a to s poukazem na proměnu sociokulturních vztahů těchto jednotlivých...
Duchové dějiny v kontextu české a evropské historiografie 19. a 20. století
Čtvrtník, Mikuláš ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Středová, Veronika (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Základní tematický rámec a východisko dizertační práce představuje historiografický směr duchových dějin, jak se rozvíjel zejména v německém prostředí pod pojmem Geistesgeschichte, v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou. Duchové dějiny jsou v práci zasazeny do široce pojatého kontextu vývoje českého a zahraničního historického myšlení v 19. a 20. století. Práce sleduje historiografický směr duchových dějin z různých pohledů a na různých rovinách a věcně se neuzavírá hranicemi duchových dějin samotných. Duchové dějiny jsou zde svým způsobem optikou, jejímž prostřednictvím se pohlíží na vývoj jedné z linií dějepisectví a historického myšlení v 19. a 20. století, přičemž je předložen návrh jeho možné interpretace. V neposlední řadě předkládá dizertační práce pokus propojit v určité poloze historickou vědu a archivnictví. Duchové dějiny samotné patří dnes mezi okrajové historiografické směry ať již v českém či i německy mluvícím prostředí, na rozdíl od intelektuálních dějin v anglofonní oblasti. Přesto zamýšlela dizertační práce ukázat, v jakém smyslu lze duchové dějiny považovat za historiografický směr stále živoucí, inspirativní pro současnou českou i světovou historiografii a disponující myšlenkovým potenciálem, jenž může být plodně rozvíjen dějepisectvím a...
Němci, Češi a Židé v Karlovarském kraji v 19. - 20. století. Studie z regionálních dějin
Erbenová, Dagmar ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Viliam (oponent) ; Středová, Veronika (oponent)
Předkládaná práce se ve své teoretické části zabývá analýzou reflexe historické skutečnosti s akcentem na historické vědomí, resp. regionální historické vědomí a faktory, které ovlivňují kontinuitu jeho uchování. V návaznosti na toto východisko je dále diskutována otázka možných hledisek vymezení a studia regionu a následně také konkretizace těchto hledisek na příkladu karlovarského regionu. Analýza regionálního momentu dějin a jeho podílu na formování samotného historického vědomí a regionální identity pak tuto teoretickou část uzavírá. Nedílnou součástí teoretických východisek je diskutovaný edukační rozměr dílčích teoretických hledisek a jeho význam pro veřejný prostor jako takový. Analytická část této studie nejprve sumarizuje výsledky dvou rámcových šetření regionální identity vybrané části obyvatelstva karlovarského regionu, resp. jeho samotného centra Karlových Varů a jejich nejbližšího okolí. Aplikaci teoretických východisek a výsledků rámcových šetření pak představují vybrané exkurzy z regionálních dějin, zabývajících se soužitím německého, českého a židovského etnika v 19. - 20. století na Karlovarsku. Samotné exkurzy jsou pokusem o konkretizaci možného edukačního využití regionální problematiky ve veřejném prostoru, a to s poukazem na proměnu sociokulturních vztahů těchto jednotlivých...
Josef Šusta - prezident České akademie věd a umění (1939 - 1945)
Formánek, Martin ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Středová, Veronika (oponent) ; Svatoš, Martin (oponent)
Cílem disertační práce je analýza životních osudů českého historika Josefa Šusty v letech 1939-1945. Práce seznamuje s důvody volby nového presidenta České akademie věd a umění v roce 1939. Text analyzuje činnost Josefa Šusty v čele nejvýznamnější vědecké instituce za Protektorátu Čechy a Morava a vlastní činnost Akademie. Podává na rozboru Šustových textů doklady k hodnocení jeho činnosti v době nacistické okupace. Práce zkoumá rizika postavení elit v rovině společenské a kulturní v letech 1939-1945. S výkladem o vědecké činnosti Josefa Šusty podává ucelený obraz jeho osobnosti. Závěrem se věnuje důvodům dobrovolného odchodu Šusty ze světa a hodnotí, zda zvážil všechna rizika, která tato exponovaná funkce přinášela.
Význam Františka Kutnara pro poznání novodobých českých dějin
Středová, Veronika ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
Význam Františka Kutnara pro poznání novodobých českých dějin spočívá především v jeho pozoruhodném přijetí a následném osobitém rozvedení strukturalismu, jehož teze utvořené v českém vědeckém prostředí třicátých let 20. století uplatnil při formování vlastního strukturálně funkčního pojetí historického faktu. Kutnar vyšel prokazatelně z domácích inspiračních zdrojů, zejména z díla Josefa Ludvíka Fišera a Jana Mukařovského, na druhé straně však podivuhodně evokoval teze francouzských historiků první a druhé generace školy Annales, především Marca Blocha a Fernanda Braudela, popřípadě s jejich koncepcemi pozoruhodně souzněl. První náznaky Kutnarova strukturálně funkčního pojetí historického faktu lze dohledat již v jeho dílech z počátku čtyřicátých let. V Obrozeneckém nacionalismu (1940) nacházíme první formulace o skladebné povaze dějinné skutečnosti, o obsahu, proměnách a funkcích jejích jednotlivých složek. Souvislejší výklad pak nacházíme v Sociálně myšlenkové tvářnosti obrozenského lidu (1948), kde se Kutnar vyjádřil ke skladebnému pojetí historického faktu lid. Poukázal na jeho vnitřní složitost, která je dána množstvím složek, jež jsou zapojeny do vzájemných vztahů, z nichž každá vykonává z hlediska celku určité nezastupitelné funkce. Upozornil na jeho kontinuálnost a také proměnlivost v dějinách,...

Viz též: podobná jména autorů
2 STŘEDOVÁ, Věra
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.