|
|
Využití tromboelastografie (TEG) při hodnocení hemokoagulace u pacientů na jednotce intenzivní péče (JIP)
Durila, Miroslav ; Cvachovec, Karel (vedoucí práce) ; Stříteský, Martin (oponent) ; Kovářová Kudrnová, Zuzana (oponent)
Pacienti na jednotce intenzivní péče jsou v kritickém zdravotním stavu, který je často provázen koagulační poruchou. Sepse jako hlavní příčina smrti u kriticky nemocných pacientů může být provázena jak hyperkoagulačním stavem a tvorbou mikrotrombů v mikrocirkulaci, tak i zvýšenou tvorbou endogenních heparinoidů s inhibičním vlivem na krevní srážlivost. K monitoraci hemodynamiky mají tito pacienti zavedený centrální žilní katetr a arteriální katetr, které jsou proplachovány heparinem jako prevence jejich uzávěru. Oba vstupy jsou používány pro odběr krevního vzorku na vyšetření krevního obrazu a koagulačních parametrů, včetně tromboelastografie (TEG). V prvním kroku práce bylo zjišťováno, zda u pacientů se sepsí můžeme očekávat arteriovenózní rozdíly při interpretaci vyšetření hemokoagulačních parametrů. Tato hypotéza byla potvrzena nálezem vyšší koncentrace D-dimerů a nižší aktivitou antitrombinu ve venózní krvi a zjištění lze vysvětlit zvýšenou konzumpcí antitrombinu při hyperkoagulačním stavu a následnou reaktivní hyperfibrinolýzou. Nekonzistentnost v místě odběru krevního vzorku potom může vést k chybné interpretaci patofyziologických procesů v organizmu. V parametrech TEG signifikantní rozdíly nebyly zjištěny. V druhém kroku práce bylo zkoumáno, jak heparin používaný k proplachu katetrů ovlivňuje srážení...
|
|
|
Fibrinolýza v kardiochirurgii a možnosti jejího ovlivnění
Špegár, Ján ; Vaněk, Tomáš (vedoucí práce) ; Cvachovec, Karel (oponent) ; Stříteský, Martin (oponent)
Lokální a systémové podávání tranexamové kyseliny u operací srdečních chlopní (studie LOST) Abstrakt Prospektivní, randomizovaná, dvojitě slepá studie LOST (LOcal and Systemic application of Tranexamic acid in heart valve surgery), měla za cíl zjistit možnou augmentaci systémového podání tranexamové kyseliny (1 g před kožním řezem, kontinuálně 400 mg/hod.) pomocí lokální/topické aplikace u pacientů, kteří podstoupili kardiochirurgický výkon na srdečních chlopních. Do studie bylo zařazeno 100 pacientů, kteří byli randomizováni do 2 skupin (A, n = 49; B, n = 51). Před uzávěrem sternotomie byl pacientům do osrdečníkové dutiny aplikován studijní roztok (skupina A: 250 ml fyziologického roztoku +2,5 g tranexamové kyseliny, placebová skupina B: 250 ml fyziologického roztoku). Kumulativní krevní ztráty za 4 hodiny po operaci (geometrické průměry [95% intervaly spolehlivosti]) byly 86,1 [56,1, 132,2] ml ve skupině A a 135,4 [94,3, 194,4] ml ve skupině B, test shody geometrických průměrů P = 0,107, test shody rozptylů P = 0,059. Za 8 hodin po operaci byly krevní ztráty ve skupině A 199,4 [153,4, 259,2] ml a ve skupině B 261,7 [205,1, 334,0] ml, P = 0,130, respektive P = 0,050. Za 24 hodin po operaci byly krevní ztráty ve skupině A 504,2 [436,0, 583,0] ml a ve skupině B 569,7 [476,0, 681,7] ml, P = 0,293, respektive...
|
|
|
Oxygen consumption in awake cardiac surgical patients
Pořízka, Michal ; Stříteský, Martin (vedoucí práce) ; Szárszoi, Ondrej (oponent) ; Šetina, Marek (oponent)
CÍLE STUDIE: V minulosti se v kardiochirurgii předpokládalo, že standardní průtoky krevní pumpou mimotělního oběhu jsou stejné, jak pro pacienty podstupující výkon v epidurální anestezii při vědomí, tak pro pacienty v anestezii celkové. Nicméně, v porovnání s anestezií celkovou, mohou mít pacienti při vědomí z důvodu chybějícího vlivu celkových anestetik vyšší kyslíkovou spotřebu. To v případě použití standardních krevních průtoků může vést k rozvoji metabolické laktátové acidózy. Primárním cílem naší studie bylo zjistit, zda-li jsou standardní krevní průtoky mimotělního oběhu adekvátní pro pacienty podstupující výkon při vědomí. Sekundárním cílem práce bylo klinické zhodnocení pooperačních komplikací u těchto pacientů. METODY: Čtyřicet sedm pacientů indikovaných k elektivnímu kardiochirurgickému výkonu s použitím mimotělního oběhu bylo rozděleno do tří skupin, a to podstupující výkon při vědomí v epidurální anestezií (Skupina TEA, n=17), v kombinované (skupina TEA-GA, n=15) a celkové (Skupina GA, n=15) anestezii. K monitoraci dostatečnosti krevních průtoků mimotělního oběhu bylo použito měření koncentrace laktátu v tepenné krvi, kyslíkové saturace centrální žilní krve a krve z bulbu vnitřní jugulární žíly a parametry acidobazické rovnováhy, a to šestkrát behěm výkonu u všech skupin pacientů....
|
|
|
Fibrinolýza v kardiochirurgii a možnosti jejího ovlivnění
Špegár, Ján ; Vaněk, Tomáš (vedoucí práce) ; Cvachovec, Karel (oponent) ; Stříteský, Martin (oponent)
Lokální a systémové podávání tranexamové kyseliny u operací srdečních chlopní (studie LOST) Abstrakt Prospektivní, randomizovaná, dvojitě slepá studie LOST (LOcal and Systemic application of Tranexamic acid in heart valve surgery), měla za cíl zjistit možnou augmentaci systémového podání tranexamové kyseliny (1 g před kožním řezem, kontinuálně 400 mg/hod.) pomocí lokální/topické aplikace u pacientů, kteří podstoupili kardiochirurgický výkon na srdečních chlopních. Do studie bylo zařazeno 100 pacientů, kteří byli randomizováni do 2 skupin (A, n = 49; B, n = 51). Před uzávěrem sternotomie byl pacientům do osrdečníkové dutiny aplikován studijní roztok (skupina A: 250 ml fyziologického roztoku +2,5 g tranexamové kyseliny, placebová skupina B: 250 ml fyziologického roztoku). Kumulativní krevní ztráty za 4 hodiny po operaci (geometrické průměry [95% intervaly spolehlivosti]) byly 86,1 [56,1, 132,2] ml ve skupině A a 135,4 [94,3, 194,4] ml ve skupině B, test shody geometrických průměrů P = 0,107, test shody rozptylů P = 0,059. Za 8 hodin po operaci byly krevní ztráty ve skupině A 199,4 [153,4, 259,2] ml a ve skupině B 261,7 [205,1, 334,0] ml, P = 0,130, respektive P = 0,050. Za 24 hodin po operaci byly krevní ztráty ve skupině A 504,2 [436,0, 583,0] ml a ve skupině B 569,7 [476,0, 681,7] ml, P = 0,293, respektive...
|
|
|
Změny metabolismu orgánů a tkání v reakci na závažné operační trauma a možnosti jejich optimalizace
Šitina, Michal ; Černý, Vladimír (vedoucí práce) ; Stříteský, Martin (oponent) ; Kroužecký, Aleš (oponent)
Metody hodnocení tkáňové perfuze a mikrocirkulace v experimentu - soubor experimentálních prací Michal Šitina Souhrn dizertační práce Doktorský studijní program Chirurgie Hradec Králové 2013 V průběhu doktorského studia jsme provedli 4 experimentální animální studie a jednu teoretickou studii pomocí matematického modelu. Tři z těchto studií byly publikovány v časopisech s impakt-faktorem. Všechny práce s použitím různých metod studují mikrocirkulaci. Metodu indikátorové mikrodialyzační techniky jsme neposoudili jako postačující k přesnému měření tkáňové perfuze. Neprokázali jsme negativní ovlivnění mozkové autoregulace prasete střední hypotermií. Matematický model identifikoval několik faktorů, které mohou ovlivnit THR test mozkové autoregulace. Vliv setrvačnosti toku krve vyhodnotil matematický model jako okrajový. Metodická studie zobrazení mikrocirkulace povrchu mozku králíka pomocí SDF techniky prokázala vysokou kvalitu zobrazení. Změřené parametry mikrocirkulace odpovídaly jiným literárním údajům. Aplikace výše uvedeného zobrazení SDF povrchu mozku neprokázala změny mozkové mikrocirkulace králíka při časné endotoxémii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hemokoagulace a její ovlivnění při styku krve se stěnami tělních dutin, zvláště perikardem
Vymazal, Tomáš ; Cvachovec, Karel (vedoucí práce) ; Stříteský, Martin (oponent) ; Vaněk, Tomáš (oponent)
Operačních výkonů v tělních dutinách neustále přibývá. Jedná se o výkony, které jsou technicky náročné, většinou přesahují 2 hodiny délky a často jsou prováděny u pacientů starší ch 65ti let s řadou komorbidit a přidružených patologických stavů. Anatomicky lze tyto výkony rozdělit na výkony v dutině lební, hrudní a břišní. Při každém výkonu v tělní dutině dochází ke styku krve s její serózní výstelkou a incizí uvolněným tkáňovým faktorem a tím k nastartování patofyziologické reakce tkáňového faktoru a hemokoagulačních mechanismů. Tato krev je z důvodu přehlednosti operačního pole aktivně odsávána mimo tělo pacienta a v drtivé většině případů není již pacientovi opětovně vracena do oběhu. K masivnímu ovlivnění hemokoagulace tak tedy nedochází. Výjimkou jsou stavy zatížené velkou krevní ztrátou řádově ve stovkách mililitrů krve, při kterých může být použit rekuperátor erytrocytů, tzv. cell-saver (rekuperátor krve). Při dodržení kontraindikací (maligní tumor a sepse) je díky němu možno část odsáté krve vrátit zpět do oběhu pacienta. Filtr cell-saveru dokáže odfiltrovat velké molekuly a tkáňovou drť (také tuk, koagula), nedokáže však rekuperát zbavit nejrůznějších biochemických sloučenin, cytokinů a tkáňového faktoru. V tomto případě pak hemokoagulace pacienta bývá silně ovlivněna. Operační výkony jsou stále...
|
|
|
Oxygen consumption in awake cardiac surgical patients
Pořízka, Michal ; Stříteský, Martin (vedoucí práce) ; Szárszoi, Ondrej (oponent) ; Šetina, Marek (oponent)
CÍLE STUDIE: V minulosti se v kardiochirurgii předpokládalo, že standardní průtoky krevní pumpou mimotělního oběhu jsou stejné, jak pro pacienty podstupující výkon v epidurální anestezii při vědomí, tak pro pacienty v anestezii celkové. Nicméně, v porovnání s anestezií celkovou, mohou mít pacienti při vědomí z důvodu chybějícího vlivu celkových anestetik vyšší kyslíkovou spotřebu. To v případě použití standardních krevních průtoků může vést k rozvoji metabolické laktátové acidózy. Primárním cílem naší studie bylo zjistit, zda-li jsou standardní krevní průtoky mimotělního oběhu adekvátní pro pacienty podstupující výkon při vědomí. Sekundárním cílem práce bylo klinické zhodnocení pooperačních komplikací u těchto pacientů. METODY: Čtyřicet sedm pacientů indikovaných k elektivnímu kardiochirurgickému výkonu s použitím mimotělního oběhu bylo rozděleno do tří skupin, a to podstupující výkon při vědomí v epidurální anestezií (Skupina TEA, n=17), v kombinované (skupina TEA-GA, n=15) a celkové (Skupina GA, n=15) anestezii. K monitoraci dostatečnosti krevních průtoků mimotělního oběhu bylo použito měření koncentrace laktátu v tepenné krvi, kyslíkové saturace centrální žilní krve a krve z bulbu vnitřní jugulární žíly a parametry acidobazické rovnováhy, a to šestkrát behěm výkonu u všech skupin pacientů....
|
|
|
Ovlivnění pooperační analgézie typem předoperační a pooperační medikace a její objektivní hodnocení.Experimentální a klinická studie.
Fricová, Jitka ; Stříteský, Martin (vedoucí práce) ; Štípek, Stanislav (oponent) ; Kršiak, Miloslav (oponent)
Souhrn Naším cílem bylo posoudit změny volných radikálů a dalších biochemických ukazatelů po nociceptivní stimulaci u různých experimentálních animálních modelů. U pacientů jsme zjišťovali, zda preemptivní analgezie má pozitivní účinek na akutní pooperační bolest. Snažili jsme se nalézt možnosti jak objektivně zhodnotit intenzitu akutní bolesti a pooperačního stresu. Realizovali jsme experimentální studie s použitím mechanické, zánětlivé a viscerální nocicepce a zjistili jsme, že zejména hydroxylové a nitroxidové volné radikály a singletový kyslík se výrazně zvýšily po bolestivé nocicepční stimulaci. Toto zvýšení může být potlačeno antioxidanty. Současně jsme prokázali, že některé parametry metabolismu lipidů, sacharidů a bílkovin byly rovněž změněny. Měřili jsme zejména volné hydroxylové radikály a singletový kyslík metodou EPR v ocase živých a anestezovaných laboratorních potkanů . Tato metoda je zcela prioritní a nebyla nikdy před námi použita. Již naše dřívější experimentální výsledky byly částečně ověřeny s použitím různých typů akutní a chronické bolesti u lidí (akutní pankreatitida, zlomeniny, cholecystitida, bolesti viscerálního původu a bolestí dolních zad). Všechny tyto bolestivé syndromy mají různé biochemické změny, které v našich studiích předkládáme. Naším dalším cílem bylo nalézt nejúčinnější...
|
|
|
Využití tromboelastografie (TEG) při hodnocení hemokoagulace u pacientů na jednotce intenzivní péče (JIP)
Durila, Miroslav ; Cvachovec, Karel (vedoucí práce) ; Stříteský, Martin (oponent) ; Kovářová Kudrnová, Zuzana (oponent)
Pacienti na jednotce intenzivní péče jsou v kritickém zdravotním stavu, který je často provázen koagulační poruchou. Sepse jako hlavní příčina smrti u kriticky nemocných pacientů může být provázena jak hyperkoagulačním stavem a tvorbou mikrotrombů v mikrocirkulaci, tak i zvýšenou tvorbou endogenních heparinoidů s inhibičním vlivem na krevní srážlivost. K monitoraci hemodynamiky mají tito pacienti zavedený centrální žilní katetr a arteriální katetr, které jsou proplachovány heparinem jako prevence jejich uzávěru. Oba vstupy jsou používány pro odběr krevního vzorku na vyšetření krevního obrazu a koagulačních parametrů, včetně tromboelastografie (TEG). V prvním kroku práce bylo zjišťováno, zda u pacientů se sepsí můžeme očekávat arteriovenózní rozdíly při interpretaci vyšetření hemokoagulačních parametrů. Tato hypotéza byla potvrzena nálezem vyšší koncentrace D-dimerů a nižší aktivitou antitrombinu ve venózní krvi a zjištění lze vysvětlit zvýšenou konzumpcí antitrombinu při hyperkoagulačním stavu a následnou reaktivní hyperfibrinolýzou. Nekonzistentnost v místě odběru krevního vzorku potom může vést k chybné interpretaci patofyziologických procesů v organizmu. V parametrech TEG signifikantní rozdíly nebyly zjištěny. V druhém kroku práce bylo zkoumáno, jak heparin používaný k proplachu katetrů ovlivňuje srážení...
|
|
|
"No touch aorta" Technika chirurgické revaskularizace myokardu u osmdesátníků
Urban, Tomáš ; Tošovský, Jan (vedoucí práce) ; Broulík, Petr (oponent) ; Stříteský, Martin (oponent)
Vzhledem k obecnému trendu stárnutí populace, dochází ke zvyšování průměrného věku pacientů indikovaných k chirurgické revaskularizaci myokardu pro ICHS. Klasické metody s užitím mimotělního oběhu a zástavy srdeční prokázaly nezastupitelné místo v kardiochirurgii a u pacientů s nízkým rizikem vykazují excelentní výsledky. Oproti mladším věkovým skupinám mají starší pacienti vyšší riziko smrti, cévní mozkové příhody i pooperačních komplikací spojených s mimotělním oběhem, anestézií a dlouhodobým pobytem v nemocnici. Východiskem pro zlepšení prognózy této vysoce rizikové skupiny kardiálně nemocných se zdají být nové trendy v kardiochirurgii. Jedná se hlavně o metodické operační, anesteziologické a pooperační postupy, které lze nazvat miniinvazivní. Jsou charakterizovány snahou o co nejmenší operační zátěž, minimalizaci rizika dlouhodobé ventilace a pooperační péče, rychlou vertikalizaci, rekonvalescenci a maximální zkrácení doby hospitalizace. Jedním z nejmodernějších postupů naplňujících výše uvedená kriteria, je "no touch aorta" technika chirurgické revaskularizace srdce. Jedná se o způsob operace bez zástavy srdeční, bez užití mimotělního oběhu, bez manipulace s ascendentní aortou, za použití pouze tepenných štěpů in situ, či jako kompozitní. Cílem práce bylo ověřit, zda metoda "no touch aorta" je...
|
host ::
RSS.