|
|
Výroba posuvného unašeče objemovým tvářením
Stříbrný, Jan ; Štroner, Marek (oponent) ; Kopřiva, Miloslav (vedoucí práce)
Projekt vypracovaný v rámci bakalářského studia oboru 2303 předkládá návrh technologie výroby výkovku – dílce ze slitiny hliníku EN AW 6082 T6. Na základě literární studie problematiky zápustkového kování a výpočtu bylo navrženo kování na jednu operaci. Vzhledem k nutnosti použití vyhazovače a dalších hledisek, byl zvolen svislý kovací lis LZK 1000 P/SH (výrobce ŠMERAL Brno), se jmenovitou silou 10 MN. Zápustka je vyrobena ze slitinové nástrojové oceli 19 552.8 tepelně zpracované podle výkresové dokumentace.
|
|
|
Výroba součásti "regulační člen" protlačováním
Stříbrný, Jan ; Forejt, Milan (oponent) ; Lidmila, Zdeněk (vedoucí práce)
Projekt vypracovaný v rámci inženýrského studia oboru Strojírenská technologie předkládá návrh technologie výroby regulačního členu protlačováním – dílce ze slitiny hliníku EN AW 6082. Na základě literární studie problematiky objemového tváření za studena a výpočtu, byl navržen postup výroby na jednu operaci. Polotovarem byl určen špalík nařezaný z tyče o průměru 43,5 mm a délce 17,4 mm. Výroba je navržena pro kolenový razící lis LLR 400 (výrobce Šmeral Brno a.s.) o jmenovité síle 4000 kN. Průtlačník a průtlačnice jsou zhotoveny z nástrojové oceli 19 830.4 tepelně zpracované dle výkresové dokumentace.
|
|
|
Kněz Josef Čihák, 1912-2003
Romportl, Milan ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Název diplomové práce: Kněz Josef Čihák (1912 - 2003) Vypracoval: Milan Romportl Rok: 2009 Résumé Tato diplomová práce mapuje život kněze Josefa Čiháka (1912 - 2003), kanovníka Katedrální kapituly u Svatého Ducha v Hradci Králové, který se nesmazatelným způsobem zapsal do života farnosti Dolní Újezd u Litomyšle. Práce popisuje jednotlivé etapy života výše jmenovaného kněze, počínaje mládím a studiem na Arcibiskupském gymnasiu v Praze - Bubenči, pokračuje následným studiem bohosloví v Hradci Králové, počátky jeho kněžské služby a vrcholí dramatem jeho bohatého kněžského života - obdobím perzekuce Josefa Čiháka v letech 1956 - 1962, kdy byl nespravedlivě obviněn a odsouzen komunistickým režimem k deseti letům vězení, z kterých si nakonec odpykal celkem šest let. Tato práce se rovněž zabývá úsilím Josefa Čiháka o očištění svého jména od nespravedlivého obvinění. Dále popisuje rok 1968, kdy se výše jmenovaný kněz dokázal vrátit po šesti letech věznění a dalších šesti letech dělnické práce zpět do farnosti, ve které mu bylo několika jejími obyvateli tolik ublíženo. Diplomová práce se zabývá i léty následujícími, ve kterých Josef Čihák vykonal pro farnost Dolní Újezd mnoho dobrého. Je zakončena rokem 2003, kdy tento kněz zemřel. Počet znaků včetně mezer a poznámek: 271 744
|
|
|
Dějiny Akademie křesťanské 1875-1952
Babička, Vácslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Resumé Dějiny Akademie křesťanské 1875 - 1952 Vácslav Babička Akademie křesťanská byl spolek katolické inteligence založený v roce 1875. Hlavním iniciátorem spolku byl vyšehradský kanovník Mikuláš Karlach, který se opíral o vyšehradskou kapitulu a o Svatováclavskou záložnu. Činnost spolku se rozdělila do čtyř odborů: vědeckého, hudebního, uměleckého a archeologického (poslední dva se brzy spojily do jednoho odboru). Prvním starostou spolku se stal bývalý ministr kultu a vyučování dr. Josef Jireček. Vědecký odbor se zabýval vydáváním teologických spisů, pořádáním přednášek a správou odborné knihovny. Vydával Časopis katolického duchovenstva a pro německé členy Christliche Akademie. Prvním předsedou vědeckého odboru byl dr. Klement Borový. Hudební odbor usiloval o reformu liturgické hudby a zpěvu, propagoval gregoriánský chorál a polyfonii, pořádal koncerty a varhanické kursy a vydával časopis Cecilie, později přejmenovaný na Cyrill. Prvním předsedou hudebního odboru byl Ferdinand Lehner. Umělecký odbor vydával posudky na stavby a rekonstrukce kostelů a jejich vnitřního vybavení, navrhoval předlohy pro liturgické předměty a paramenta, pořádal výstavy křesťanského umění a založil dílnu šiček a vyšívaček nazvanou Paramentní ústav, který zhotovoval ornáty, pluviály, vela, antependia a další chrámové textilie a z...
|
|
|
Mjr. Hugo Vaníček
Flosman, Martin ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Resumé Cílem této práce je představit osobnost Mjr. Hugo Vaníčka (26. října 1906 - 13. dubna 1995) a na jeho životním příběhu ukázat poslání a působení vojenského duchovního za druhé světové války u čs. vojáků v zahraničním vojsku. Východiskem se mi stala jeho unikátní a dosud nezpracovaná pozůstalost obsahující poznámky, fotografie, korespondenci, vojenské matriky, seznamy vojáků podle vyznání, soupisy padlých, pokřtěných a oddaných vojenských osob, vnitřní předpisy a směrnice, návrhy k činnosti duchovní služby, příspěvky do hlášení, vývěsky a publikace vojenské duchovní služby z Anglie, novinové výstřižky a články i osobní materiály. Tyto autentické dobové zdroje byly doplněny odbornou literaturou týkající se druhé světové války a československým zahraničním odbojem obecně. Vojenští duchovní se mimo pastorace vojenských osob a duchovenské činnosti věnovali zejména také osvětě a tím přispívali k utužení kázně, mravů a charakteru vojska. Součástí práce je také exkurz seznamující s organizací a fungováním duchovní služby v armádě samostatného československého a českého státu.
|
|
|
Augustin Schubert (1902-1942)
Futera, František ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Augustin Schubert (1902-1942) V této práci se autor snaží nasbírat co nejvíce informací o životě augustiniánského převora od sv. Tomáše P. Augustina Schuberta. Kromě celkového pohledu na tuto osobu se snaží autor objasnit několik dílčích otázek, které v dosavadní literatuře nebyly dostatečně zpracovány. Jde zejména o důvody jeho vstupu do řádu a příčinu jeho uvěznění za nacistické okupace. Práce se také snaží objasnit otázku, zda měl Schubert spíš blíže k českému, nebo německému prostředí. Práce je sestavena chronologicky. Nejprve sledujeme osudy žižkováka Františka Schuberta, který po svých studiích na vysoké škole vstupuje do augustiniánského řádu. Po studiu teologie v německém Würzburgu se Schubert vrací do Prahy kde začíná svou kněžskou činnost. Hned zpočátku je jeho působení úzce spjato s Československým Orlem. Této organizaci zasvětil Schubert většinu svého úsilí a i proto dnes máme nejvíce pramenů, právě z tvorby ČS Orla. Mezi významné milníky orelských dějin vstoupila pouť do Říma v roce 1933, jejíž byl Schubert hlavním organizátorem. Až do začátku války můžeme u tohoto mladého kazatele sledovat nárůst popularity ve všech společenských vrstvách. Bohužel válka udělala všemu konec. V roce 1940 byl zatčen a po věznění v českých vězení na Pankráci a v Terezíně, byl převezen nejprve do koncentračního...
|
|
|
Historie farnosti Liběchov v letech 1890 - 1935
Šantin, Miroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
RESUMÉ bakalářská práce: HISTORIE FARNOSTI LIBĚCHOV V LETECH 1890 - 1935 autor: ŠANTIN Miroslav Jan, 2007 V přelomu 19. a 20. století se i v Rakousko-Uherské monarchii vzbuzují proticírkevní akce navazující na odezvy I.Vatikánského koncilu a následné Starokatolické hnutí. Vypuká světová válka jejíž útrapy se končí rozpadem staleté monarchie. Vznik Československé republiky přináší požadavek potírat vše prohabsburské a tedy, dle mínění mnohých, i Katolickou církev. Církev si v této nově se tvořící společnosti musí nalézt a obhájit své místo, avšak na náboženský boj není připravena. Společenský a vnitrocírkevní neklid vede k založení Československé církve. To s sebou přináší novou vlnu výstupů, která strhuje laiky i kněze. Ve společnosti znovu sílí národnostní rozmíšky mezi německým a českým obyvatelstvem, v sousedním Německu uchvacuje moc Adolf Hitler a nakonec se schyluje k další válečné hrůze. Mnohé z těchto událostí si vynutily trvalé změny chování a smýšlení jednotlivce i celé společnosti. Život liběchovské farnosti nutně odráží všeobecné náboženské i politické dění té doby. Bakalářská práce rekonstruuje průběh liturgického roku ve zdejší farnosti, je zachycen bohoslužebný a stavební život kolem místních kostelů a fary, život farnosti během první války a také měnící se zvyklosti po vzniku republiky....
|
|
|
Činnost církevních tajemníků na Šumpersku do roku 1968
Snášelová, Jitka ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá činností okresních církevních tajemníků v okrese Šumperk. Časové rozmezí práce se pohybuje od roku 1948 do roku 1968. Po stručném vylíčení situace v olomoucké diecézi po únoru 1948 se text věnuje teritoriálnímu vymezení okresu Šumperk, v průběhu 50. a 60. let. Poté práce sleduje působení tajemníků během jednotlivých let, přičemž se snaží z jejich zpráv nadřízenému orgánu stanovit nejdůležitější události a problémy římskokatolické církve toho kterého údobí. Speciální pojednání náleží výuce náboženství (spojené s těžkostmi při přihlašování do tohoto předmětu) a protináboženské propagandě, tedy tzv. ateistické výchově. Dále se text zabývá kauzami duchovních, kteří byli nespravedlivě odsouzeni a vězněni ve vykonstruovaných procesech komunistického režimu. Ačkoliv se jednalo o místní procesy, o kterých za hranicemi okresu nebylo nic známo, přesto stojí za zmínku, protože těmto kněžím zásadně ovlivnily životy. V neposlední řadě je pozornost věnována osobám církevních tajemníků a kněžím, kteří se museli snažit pod státním nátlakem spolu vycházet, přestože stáli každý na jiné straně barikády.
|
|
|
Legalizace umělých potratů v Československu v roce 1957
Cigánek, Radim ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Resumé Diplomová práce Legalizace umělých potratů v Československu v roce 1957 pojednává o vzniku zákona o "umělém přerušení těhotenství" v Československu. Vznik tohoto zákona jsem zasadil do širších souvislostí. Po úvodní části, která obsahuje i dva exkurzy, do morální teologie a do kanonického práva, jsem v právní části popsal zákonnou úpravu umělého potratu v jejím vývoji, jak se měnila na území českých zemí ve 20. století. V historické části jsem nejprve popsal pokusy o legalizaci interrupcí v Československu ve 20. letech 20. století. První dva návrhy předložili čeští anarchokomunističtí a antiklerikální poslanci. Třetí návrh v roce 1925 předložili poslanci Německé sociální demokracie. Ani jeden z návrhů nebyl přijat. Dále jsem popsal vývoj v sovětském Rusku, kde byly interrupce znovu povoleny v roce 1955, a v dalších zemích východního bloku. Více pozornosti jsem díky lepší pramenné základně zaměřil na bývalou DDR. Následuje popis diskusí ve Státní populační komisi, která byla zřízena v létě 1956 a měla navrhovat řešení nedobrého populačního vývoje v Československu. V rámci této komise i na úrovni vedení komunistické strany a vlády probíhaly diskuse, nakolik předpisy pro interrupce uvolnit. Zákon (68/1957 Sb.) nakonec zavedl komise, které měly posoudit oprávněnost žádosti. Prakticky však komise vyhověly...
|
|
|
Vznik a působení Církve československé v katolické farnosti Přerov nad Labem v letech 1919-1924
Kubička, Adolf ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
RESUMÉ VZNIK A PŮSOBENÍ CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ V KATOLICKÉ FARNOSTI PŘEROV NAD LABEM V LETECH 1919 - 1924 Tato bakalářská práce se zabývá vznikem a působením Církve československé v katolické farnosti Přerov nad Labem v letech 1919 - 1924. Popisuje problémy spojené s úsilím o obnovení katolické farnosti v obcích Přerov nad Labem a Semice. Hromadný přestup katolických věřících a faráře k Církvi československé ve farnosti Přerov nad Labem, ke kterému došlo v roce 1920 měl na tuto farnost takový vliv, že prakticky přestala plnit svou funkci. Zároveň došlo i k nezákonnému zabrání jejího majetku. Za necelý rok od doby, kdy Václav Kára po předcházející agitaci inicioval odhlašování farníků od církve katolické, tedy od března 1920 do sčítání obyvatelstva v roce 1921 zůstalo z původního počtu 2028 farníků katolické církvi věrných 317 obyvatel, tj. necelých 16%! K Církvi československé se při sčítání lidu přihlásilo 1685 občanů. Jaký byl poměr věřících na konci doby, kterou se tato práce zabývá tj. v roce 1924 nelze zjistit. Lze však předpokládat, že se příliš nezměnil. Tento úspěch čsl. církve lze přičítat zejména náladě v tehdejší společnosti. Podstatný podíl na něm měl i hlavní protagonista vzniku náboženské obce čsl., bývalý katolický farář Kára. Část (nejspíše pouze formálních) apostatů se katolické církvi...
|
host ::
RSS.