|
| |
|
|
Role sekundární emise v nabíjení prachových zrn
Richterová, Ivana ; Němeček, Zdeněk (vedoucí práce) ; Stöckel, Jan (oponent) ; Tomková, Eva (oponent) ; Frank, Luděk (oponent)
Název práce: Role sekundární emise v nabíjení prachových zrn Autor: Ivana Richterová Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Školitel: Prof. RNDr. Zdeněk Němeček, DrSc. Abstrakt: Tato práce představuje model sekundární emise zaměřený na mikronová a submikronová prachová zrnka. Výsledky napomohly objasnit průběh rovnovážného potenciálu zrnka nabíjeného svazkem elektronů o energii mezi 50 eV a 15 keV, kdy s klesající velikostí zrn dochází k jejich průstřelu primárními elektrony. Chování zrn je rovněž ovlivněno jejich tvarem. Předpovědi modelu byly experimentálně ověřeny na skleněných, uhlíkových, zlatých kulových zrnkách a na krystalických zrnkách napodobující měsíční prach. Model nachází uplatnění při výpočtu náboje zrn v prachovém plazmatu s horkými elektrony, tedy například v magnetosférách planet a v okrajovém plazmatu tokamaků. Náboj zrn spolu s parametry plazmatu určují dynamiku celého systému. Klíčová slova: Sekundární emise, prachová zrnka, nabíjení prach
|
|
| |
|
| |
|
|
Hamiltonian chaos and its application to anomalous dynamics in turbulent environment
Kurian, Matúš ; Krlín, Ladislav (vedoucí práce) ; Rohlena, Karel (oponent) ; Stöckel, Jan (oponent)
Hamiltonovský chaos a jeho aplikace na anomální jevy v turbulentním prostředí Utlmenie ELMov využitím RMP bolo experimentálne odskúšané na viacerých tokamakoch. Predpokladá sa, že za efektom tejto metódy je nárast transportu elektrónov naprieč magnetickými siločiarami. Dynamika na okraji tokamaku je tiež ovplyvnená turbulenciou. Skúmame súčasný efekt turbulencie v plazme a efekt stochastických siločiar na dynamiku častíc v rámci jednočasticového priblíženia. Zistili sme, že plazmatická turbulencia má na dynamiku častíc značný vplyv, a to ako pre elektróny, tak aj pre ióny. Turbulencia by preto mala byť zahrnutá do budúcich, hlavne jednočasticových, modelov.
|
|
|
Odprašování prachových zrn a jeho vazba na procesy v kosmickém prostoru.
Vyšinka, Marek ; Šafránková, Jana (vedoucí práce) ; Stöckel, Jan (oponent) ; Wild, Jan (oponent)
Název práce: Odprašování prachových zrn a jeho vazba na procesy v kosmickém prostoru Autor: Marek Vyšinka Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí disertační práce: prof. RNDr. Jana Šafránková, DrSc., Katedra fyziky povrchů a plazmatu Abstrakt: Značná část hmoty v kosmickém prostoru se nachází ve formě pracho- vých zrn, malých kousků hornin o rozměrech řádově stovek nanometrů až stovek mikrometrů. Prach je v tomto prostředí vystaven dopadu energetických částic (elektronů, iontů, UV záření), které jej nabíjejí, ale i rozrušují jeho strukturu. Předložená práce se zabývá interakcí iontů s prachovými zrny, která vede jednak k modifikaci jejich povrchu prostřednictvím implantace iontů, ale i k jejich de- strukci prostřednictvím odprašování. V rámci práce představujeme dva modely interakce iontů s prachovými zrny - první pro určení implantačního profilu iontů a druhý pro určení tvaru odprašovaného zrna ležícího na povrchu většího tělesa. Výsledný tvar odprašovaného zrna následně porovnáváme s experimentem. Dů- ležitým výsledkem této práce jsou změřené odprašovací výtěžky pro kulová zrna z SiO2 při různých povrchových potenciálech zrna, které byly dosaženy současným bombardováním ionty a elektrony. Klíčová slova: ionty, prachová zrna, odprašování, odprašovací výtěžek, implan- tační profil 1
|
|
|
Study of plasma in tokamak-type devices with spectroscopic methods
Naydenkova, Diana ; Stöckel, Jan (vedoucí práce) ; Plašil, Radek (oponent) ; Svoboda, Vojtěch (oponent)
V Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd, v oddělení Tokamak, se spektroskopickými metodami zkoumá záření vysokoteplotního plazmatu ve viditelné, ultrafialové a infračervené oblasti. Toto záření přináší informace týkající se parametrů tokamakového plazmatu a jejich změn, co je důležité z hlediska budoucí realizace fúzního reaktoru. V rámci této disertační práce byl proveden vývoj spektroskopické diagnostiky pro pozorování záření plazmatu a jeho změn v čase v tokamaku COMPASS. Byla udělána absolutní kalibrace vyvinutých systémů za účelem propočtu měřeného signálu na jednotky záření. V první části disertační práce jsou podrobně popsány zdroje nepřesností absolutního měření v podmínkách tokamaku. Měřené záření plazmatu v rozsahu vlnových délek 257-1083 nm bylo interpretováno s použitím databáze NIST a programu FLYCHK. Byla odhadnuta hustota iontů pro nejvýznamnější nečistoty. V jazyku IDL byl vyvinutý program pro odhad efektivního iontového náboje z poměru brzdného záření skutečného a vodíkového plazmatu v okolí vlnové délky 523 nm. Pro výpočet brzdného záření vodíkového plazmatu byly použity profily elektronové hustoty a teploty měřené Thomsonovým rozptylem. V poslední části práce je uveden příklad použití spektroskopických dat pro studium zahřívání plazmatu použitím svazku neutrálních částic.
|
|
|
Laboratorní studium polní iontové emise z prachových zrn
Jeřáb, Martin ; Šafránková, Jana (vedoucí práce) ; Stöckel, Jan (oponent) ; Nehasil, Václav (oponent)
Název práce: Laboratorní studium polní iontové emise z prachových zrn Autor: Martin Jeřáb Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí disertační práce: Prof. RNDr. Jana Šafránková, DrSc., KFPP Abstrakt: Prachové částice jsou běžně přítomné objekty ve vesmíru. Ozna- čují se tak předměty, jejichž velikost se pohybuje od několika atomů až do 100 µm. Ačkoli prach tvoří pouhé 1% celkové hmotnosti naší galaxie, jeho přítomnost značně ovlivňuje mezihvězdné prostředí, ve kterém se vyskytuje. Zejména zajímavá je dynamika prachových částic a s tím spojené procesy nabíjení prachu. Prezentovaná práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část se zbývá laboratorním studiem polní iontové emise, která byla provedena na zlatých a uhlíkových prachových částicích kulového tvaru. Bylo zjištěno, že při na- bíjení prachových částic na vysoké potenciály, při nichž již dochází k polní emisi iontů, jsou primární ionty z iontového děla zabudovávané pod povrch prachové částice a následně jsou ve formě neutrálního plynu z prachové čás- tice uvolňovány. Toto uvolňování naimplantovaných iontů ovlivňuje polní iontovou emisi po několik hodin. Druhá část práce je věnována návrhu experimentální aparatury, která v bu- doucnu bude sloužit ke studium fotoemisního nabíjení prachu a s tím i spo- jenému studiu "čisté"polní iontové...
|
|
|
Additional plasma heating of tokamak plasma by powerful beam of deuterium atoms on the COMPASS tokamak
Bogár, Klára ; Stöckel, Jan (vedoucí práce) ; Berta, Miklós (oponent) ; Kappatou, Athina (oponent)
Dva injektory svazku energetických atomů byly instalovány na tokamaku COM- PASS po jeho přesunu na Ústav fyziky plazmatu v.v.i. AV ČR z Velké Británie. Tato práce se zabývá základní charakteristikou vlivu dodatečného ohřevu svazky vysokoenergetických neutrálních atomů na parametry plazmatu během exper- imentů na tokamaku COMPASS. Geometrické parametry svazků jsou měřeny spektroskopicky a slouží jako vstupní informace pro výpočet skutečného výkonu svazku, který prochází úzkým portem mezi svazkem a vakuouvou komorou toka- maku. Tyto výpočty jsou potvrzeny výkonovou bilancí, která je založena na měřených parametrech plazmatu. Se znalostí skutečného dodávaného příkonu svazků je možné zkoumat vliv svazků na globální parametry plazmatu, jako je iontová a elektronová teplota, hustota, doba udržení energie a množství produkovaných neutronů. Měření ukazují, že svazky ohřívají převážně ionty, které mohou dosáhnout teploty ∼ 1 keV. Kromě toho je ukázán i vliv přítomnosti rychlých iontů na nejběžnější MHD nestability v plazmatu, konkrétně pilové nestability (tzv. sawtooth instability) a okrajové módy (tzv. edge localized modes, ELMs). Tento vliv je porovnán s výsledky z jiných tokamaků. Perioda pilové...
|
|
| |
host ::
RSS.