|
|
Léčba poruch příjmu potravy pomocí neuromodulačních metod
Baumann, Silvie ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Ustohal, Libor (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
Úvod: Poruchy příjmu potravy patří k obtížně léčitelným psychiatrickým onemocněním, u nichž často selhávají klasické postupy léčby. Ve své práci uvádím přehled základních stimulačních metod a jejich použití v léčbě mentální anorexie (AN), mentální bulimie a psychogenního přejídání. Praktická část byla zaměřena na hodnocení účinnosti léčby AN pomocí transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (tDCS). Jedná se o randomizovanou, dvojitě zaslepenou a placebem kontrolovanou studii. 43 pacientů s AN bylo rozděleno a stimulováno buď aktivní (A) tDCS =21). Stimulován byl levý dorzolaterální prefrontální kortex (anoda na sytému 10 20, katoda na pravý orbitofrontální region Délka stimulace byla každý všední den po dobu 2 týdnů (10 stimulací) o intenzitě 2 mA. Všichni pacienti před i po stimulaci dotazník EDE Q, Zungovu sebeposuzovací škálu deprese, byli zváženi, byl jim monitorován termální práh bolesti a porucha vnímání vlastního těla pomocí počítačového programu Anamorfic. Po 2 a 4 týdnech bylo kontrolováno BMI pacientů, EDE Hodnocení proběhlo pomocí statistických metod ANOVA a OPLS. Výsledky: obou skupinách došlo v průběhu sledování k nárůstu BMI a celkově ke klinickému zlepšení specifické psychopatologie (EDE Q), ale výsledky nedosáhly statistického významu. Ve skupině A došlo mezi 1. a 4. kontrolou ke snížení...
|
|
|
Psychopatologie schizofrenie s časným začátkem a její terapie se zaměřením na atypická neuroleptika
Koblic Zedková, Iveta ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Bareš, Martin (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
SOUHRN CÍLE: Cílem studie byla deskriptivní analýza klinického obrazu schizofrenních onemocnění s časným začátkem (EO-SSD), porovnání nástupu účinku a účinnosti vybraných atypických (AAP) a typických (TAP) antipsychotik, stejně jako analýza dvou hlavních nežádoucích účinků - nárůstu hmotnosti a lékově indukovaných extrapyramidových symptomů (EPS) během léčby pacientů s EO-SSD. METODY: Byla provedena retrospektivní studie pacientů léčených na našem oddělení pro schizofrenní onemocnění vybranými AAP (risperidon, olanzapin, ziprasidon, quetiapin a clozapin) a TAP (haloperidol, perfenazin a sulpirid) v letech 1997-2007. V tomto období bylo identifikováno 173 pacientů (85 chlapců, 88 dívek; průměrný věk 15,8±1,6 let); jejich léčba zahrnovala 297 léčebných událostí. Na základě lékařské dokumentace bylo vyhodnoceno premorbidní přizpůsobení, prodromální symptomy a psychopatologický obraz při přijetí, stejně jako komorbidní onemocnění. První zlepšení bylo možno vyhodnotit u 258 léčebných událostí; z toho 195 (76%) bylo léčeno AAP a 63 (24%) TAP. První zlepšení bylo ve shodě s metodologií etablovanou pro retrospektivní studie vyhodnocováno jako počet dnů léčby předcházející prvnímu záznamu o pacientově zlepšení v dokumentaci. Účinnost léčby bylo možné vyhodnotit u 125 pacientů (60 chlapců, 65 dívek; průměrný věk...
|
|
|
Psychosociální efekt bariatrických operací a spokojenost pacientů s operací
Kravarová, Eva ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
Disertační práce je zaměřena na zhodnocení vlivu bariatrické operace na definované oblasti života operovaných pacientů a určení faktorů, které souvisí se subjektivní spokojeností se zákrokem. Telefonickým interview bylo osloveno 122 adeptů na bariatrickou operaci, 86 z nich bylo operováno. Průměrná doba po operaci byla 20,2 měsíců. Průměrně pacienti zhubli 26,6kg. Ve sledovaných oblastech - vzhled, zdraví, sebepřijetí, sociální fungování, pracovní výkon a partnerství - nastalo pooperačně k významnému zlepšení. Negativní efekt operace (pooperační zvracení, obtížná adaptace na pooperační stravovací režim, jiné komplikace) zažilo také signifikantní množství pacientů. Celkově bylo s operací spokojeno 87% respondentů, 13% bylo nespokojených. Souvislost mezi celkovou spokojeností se zákrokem a sledovanými proměnnými byla vyhodnocena pomocí chí-kvadrát testu, výsledky jsou uváděny na hladině významnosti 95 a 99. S celkovou spokojeností souvisí zlepšení v oblasti zdraví a sebepřijetí (p<0.01), vzhledu, partnerství, pracovním výkonu a sociálním fungování (p<0,05). Spokojenější byli také ti pacienti, kteří měli menší potíže zvyknout si na pooperační stravovací režim (p<0.01). K nižší spokojenosti s operací vedla nedostatečná redukce váhy (pod 10 kg) a typ provedené operace - neadjustibilní gastrická bandáž...
|
|
|
Výskyt a projevy dospělé formy ADHD u pacientek s poruchou příjmy potravy.
Štěpánková, Tereza ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Stárková, Libuše (oponent) ; Kocourková, Jana (oponent)
Úvod: Poruchy příjmu potravy a ADHD v dospělosti představují závažný zdravotní problém. Recentně publikované přehledové články a metaanalytické studie odráží rostoucí zájem o výzkum této komorbidity a opakovaně dokládají zvýšené riziko výskytu ADHD mezi ženami s PPP. Nutnost adaptace léčebného plánu pro tyto komorbidní pacienty byla podnětem k realizaci výzkumné studie na našem pracovišti. Výzkumný soubor byl tvořen 133 pacientkami a 93 respondenty kontrolní skupiny. Realizovali jsme také skríning jídelní patologie mezi pacienty s ADHD (N=64) a pilotní studii podpůrného skupinového programu pro dospělé s ADHD a psychiatrickými komorbiditami. Metody: Administrovali jsme dotazníky: BAARS-IV, EDE-Q a SCOFF. Podezření na přítomnost ADHD bylo verifikováno strukturovaným interview (DIVA 2) a audiovizuálním testem (Iva Plus). Účastníkům pilotního programu byly před a po skončení skupinových setkání administrovány: Schwartzova škála hodnocení terapie a Dotazník kvality života (SQUALA). Výsledky: Do pásma se zvýšenou pravděpodobností přítomnosti ADHD spadalo 61 (46 %) pacientek s PPP a 22 (24 %) respondentů z kontrolní skupiny. Do pásma s vysokou pravděpodobností přítomnosti dg. ADHD, spadalo 37 (28 %) pacientek a 12 (13 %) respondentů z kontrolní skupiny. Zjištěné rozdíly jsou signifikantní. Skríning...
|
|
|
Psychosociální efekt bariatrických operací a spokojenost pacientů s operací
Kravarová, Eva ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
Disertační práce je zaměřena na zhodnocení vlivu bariatrické operace na definované oblasti života operovaných pacientů a určení faktorů, které souvisí se subjektivní spokojeností se zákrokem. Telefonickým interview bylo osloveno 122 adeptů na bariatrickou operaci, 86 z nich bylo operováno. Průměrná doba po operaci byla 20,2 měsíců. Průměrně pacienti zhubli 26,6kg. Ve sledovaných oblastech - vzhled, zdraví, sebepřijetí, sociální fungování, pracovní výkon a partnerství - nastalo pooperačně k významnému zlepšení. Negativní efekt operace (pooperační zvracení, obtížná adaptace na pooperační stravovací režim, jiné komplikace) zažilo také signifikantní množství pacientů. Celkově bylo s operací spokojeno 87% respondentů, 13% bylo nespokojených. Souvislost mezi celkovou spokojeností se zákrokem a sledovanými proměnnými byla vyhodnocena pomocí chí-kvadrát testu, výsledky jsou uváděny na hladině významnosti 95 a 99. S celkovou spokojeností souvisí zlepšení v oblasti zdraví a sebepřijetí (p<0.01), vzhledu, partnerství, pracovním výkonu a sociálním fungování (p<0,05). Spokojenější byli také ti pacienti, kteří měli menší potíže zvyknout si na pooperační stravovací režim (p<0.01). K nižší spokojenosti s operací vedla nedostatečná redukce váhy (pod 10 kg) a typ provedené operace - neadjustibilní gastrická bandáž...
|
|
|
Psychopatologie schizofrenie s časným začátkem a její terapie se zaměřením na atypická neuroleptika
Koblic Zedková, Iveta ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Bareš, Martin (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
SOUHRN CÍLE: Cílem studie byla deskriptivní analýza klinického obrazu schizofrenních onemocnění s časným začátkem (EO-SSD), porovnání nástupu účinku a účinnosti vybraných atypických (AAP) a typických (TAP) antipsychotik, stejně jako analýza dvou hlavních nežádoucích účinků - nárůstu hmotnosti a lékově indukovaných extrapyramidových symptomů (EPS) během léčby pacientů s EO-SSD. METODY: Byla provedena retrospektivní studie pacientů léčených na našem oddělení pro schizofrenní onemocnění vybranými AAP (risperidon, olanzapin, ziprasidon, quetiapin a clozapin) a TAP (haloperidol, perfenazin a sulpirid) v letech 1997-2007. V tomto období bylo identifikováno 173 pacientů (85 chlapců, 88 dívek; průměrný věk 15,8±1,6 let); jejich léčba zahrnovala 297 léčebných událostí. Na základě lékařské dokumentace bylo vyhodnoceno premorbidní přizpůsobení, prodromální symptomy a psychopatologický obraz při přijetí, stejně jako komorbidní onemocnění. První zlepšení bylo možno vyhodnotit u 258 léčebných událostí; z toho 195 (76%) bylo léčeno AAP a 63 (24%) TAP. První zlepšení bylo ve shodě s metodologií etablovanou pro retrospektivní studie vyhodnocováno jako počet dnů léčby předcházející prvnímu záznamu o pacientově zlepšení v dokumentaci. Účinnost léčby bylo možné vyhodnotit u 125 pacientů (60 chlapců, 65 dívek; průměrný věk...
|
|
|
Suicidální jednání v dětství a adolescenci
Koutek, Jiří ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
Cíle: Cílem studie bylo zjistit rizikové faktory a možné prediktory závažnosti suicidálního jednání dětí a adolescentů. Metody: Bylo vyšetřeno 77 pacientů (15 chlapců, 62 dívek) ve věku 15,5 1,6 let, hospitalizovaných po suicidálním pokusu na Dětské psychiatrické klinice FN Motol. Bylo použité strukturované interview s pacientem a rodiči, zaměřené na klinické posouzení okolností suicidálního jednání, přítomných rizikových faktorů a závažnosti suicidálního chování. Výsledky: Byla zjištěno, že pacienti s jakýmkoli psychologickým traumatem v anamnese měli tendenci k somaticky méně závažným suicidálním pokusům (p = 0.050). Intenzita úmyslu zemřít souvisela s anamnézou deprese (p = 0.014) a úzkostné poruchy ( p = 0.004) a s aktuálním stresem vyplývajícím z duševní poruchy (p = 0.014). Somatická závažnost suicidálního jednání byla významně asociována s intenzitou úmyslu zemřít (p = 0.014). Jako prediktory somatické závažnosti suicidality s významností na úrovni trendu byly nalezeny jakékoli psychologické trauma v anamnéze (přítomnost traumatu predikovala méně závažné suicidální jednání, p=0.053) a aktuální stres v sexuální oblasti (p=0.067). Byl nalezen jediný významný prediktor intenzity úmyslu zemřít, a to aktuální stres z působení duševní poruchy (p=0.017). Závěr: Bylo popsáno několik rizikových faktorů a...
|
host ::
RSS.