|
|
Chapters in cross-country analysis of science
Macháček, Vít ; Srholec, Martin (vedoucí práce) ; Münich, Daniel (oponent) ; Lariviere, Vincent (oponent) ; van Leeuwen, Thed (oponent)
Vít Macháček Chapters in a cross-country analysis of science Dissertation Thesis Praha, 25. října, 2023 Abstrakt Dizertace se skládá ze tří nezávislých kapitol Kapitola 1 - Predátorské publikování ve Scopusu představuje data o průniku tzv. predátorských časopisů do bibliometrických databází. Kapitola staví na datech z databáze Scopus zkombinované s obsahem tzv. Beallových seznamů. Na základě toho jsme identifikovali 324 potenciálně predátorských časopisů. V dalším kroku jsou publikace v těchto časopisech srovnány s celkovým počtem publikací z daného státu. Výsledky odhalují pozoruhodnou heterogenitu napříč státy. Zatímco nejvíc zasažené státy - Kazachstán či Indonésie - publikovaly v těchto časopisech přes 17 % z celého publikačního výstupu, tento podíl byl méně než 1 % v málo zasažených státech. Druhá kapitola analyzuje kariérní trajektorie výzkumníků na 1 130 univerzitách zařazených v Leiden Ranking 2020. Výzkumníci s afilací na některé z těchto univerzit v roce 2018 byly rozděleny do kategorií podle afilace uváděné na počátku jejich kariéry: i) insideři publikovali svůj první článek na stejné univerzitě, ii) domácí outsideři začali na jiné univerzitě ve stejné zemi a iii) zahraniční outsideři začali publikovat ve zcela jiné zemi. Podíl insiderů lze použít jako proxy pro tendenci univerzit k zapojení do...
|
|
|
Essays on the impact of technological change on economic structure
Pleticha, Petr ; Srholec, Martin (vedoucí práce) ; Bajgar, Matěj (oponent) ; Goedhuys, Micheline (oponent) ; Lábaj, Martin (oponent)
Interní Eseje o dopadech technologické změny na ekonomickou strukturu Abstrakt Tato disertační práce zkoumá vzájemný vztah mezi technologickými změnami a ekonomickou strukturou. Vítané technologické změny někdy přinášejí změny ve struktuře ekonomiky, které přinášejí ne příliš vítané ekonomické frikce. Na druhé straně může právě ekonomická struktura technologickou změnu stimulovat nebo jí bránit. Tato práce se zaměřuje především na strukturální změny, jako je financování R&D a integrace do globálních hodnotových řetězců (GVC), které se potenciálně promítají do ekonomické produktivity. V kapitole 2 ukazuji, že podnikové výdaje na výzkum a vývoj mají přímý i nepřímý pozitivní vliv na přidanou hodnotu. Nicméně heterogenita výnosů z výzkumu, vývoje a inovací byla zkoumána jen zřídka. Na základě podrobných odvětvových dat z Česka za období 1995-2015 zjiš'tuji, že soukromě financovaný podnikový výzkum a vývoj má přímé i vedlejší činky, ale že veřejně financovaná část podnikového výzkumu a vývoje vede pouze k vedlejším efektům. Výsledky dále naznačují, že jak vedlejší efekty směrem k dodavateli, tak směrem ke spotřebiteli jsou důležité bez ohledu na zdroj financování a že ve sledovaném období byly výnosy z výzkumu a vývoje silně ovlivněny hospodářskou krizí. A konečně, soukromě financovaný podnikový výzkum a vývoj...
|
|
|
Rozdíly nákladnosti vysokoškolského výzkumu mezi vědními oblastmi: jak moc se liší od „KENů“ ve výuce?
Srholec, Martin
Na téma nízkých mezd v oblasti sociálních a humanitních věd bylo v poslední době hodně řečeno a napsáno. Akademici proti tomu už i demonstrovali v ulicích a začalo se dokonce mluvit o stávce. Ačkoliv řešení vypadá v nedohlednu, jeden pozitivní výsledek tomu nelze upřít. Začalo se totiž konečně mluvit o tom, jestli tzv. koeficienty ekonomické náročnosti (KEN), podle kterých již třicet let rozděluje MŠMT hlavní část dotace na vysokoškolskou výuku, nepotřebují aktualizovat. Cílem této studie je porovnat rozptyl těchto KENů s rozdíly v nákladnosti akademické činnosti, která má k vysokoškolské výuce nejblíže, což je bezesporu výzkum a vývoj (VaV). Nesnažíme se spočítat nové KENy – což by bylo žádoucí, ale není v rámci nám dostupných dat a zdrojů proveditelné – nýbrž alespoň rámcově zjistit, do jaké míry se současné KENy liší od proporcí pozorovaných ve VaV.
|
|
|
Are subsidies to business R&D effective? Regression discontinuity evidence from the TA CR ALFA programme
Bajgar, Matěj ; Srholec, Martin
Governments subsidise business research and experimental development (R&D) to promote development of the economy, because externalities and information asymmetries inherent to the innovation process make private funding of these activities fall short of what is socially desirable. Nevertheless, how effective such subsidies are and whether they achieve their goals is an open question that needs to be studied empirically. This study leverages the state-of-the-art method of regression discontinuity (RD) that allows us to come very close to making causal inferences about the effects of subsidies, to find out whether the Technology Agency of the Czech Republic’s (TA CR) ALFA programme stimulated new business R&D inputs, outputs, and positive economic impacts that would not have happened otherwise.
|
|
|
Public-private collaboration in research and development in the framework of regional innovation systems.
Deďo, Peter ; Hána, David (vedoucí práce) ; Srholec, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá tématem spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu a vývoji v českých regionech. Při jejím zpracování byla použita bibliometrická analýza klíčových slov, na jejímž základě byl sestaven teoretický rámec práce, který představuje nejdůležitější teoretické koncepty týkající se interakce soukromých firem s vysokými školami a výzkumnými ústavy. Práce má dva hlavní cíle, na jejichž základě si klade za cíl odhalit charakter velikosti dílčích subsystémů regionálních inovačních systémů v českých NUTS 3 regionech ve vztahu k ekonomické a inovační výkonnosti a konfrontovat tezi o vazbě mezi inovační výkonností regionů a mírou propojenosti subsystémů na datech kolaboratívnich projektů v Česku. Provedené analýzy ukázaly negativní závislost velikosti soukromého segmentu výzkumu a vývoje a inovační výkonnosti. Ukázalo se, že v podmínkách České republiky neplatí tvrzení, že vyspělé regiony s rozvinutým inovačním systémem vykazují větší relativní zastoupení soukromého segmentu. Druhé zjištění podporuje tezi o korelaci mezi intenzitou spolupráce mezi výzkumnými institucemi a podniky a jejich inovační výkonností. Klíčová slova: regionální inovační systémy, inovace, přenos znalostí, hospodářský růst.
|
|
|
Odkud se rekrutují výzkumníci na univerzitách?
Macháček, Vít ; Srholec, Martin
Odkud přicházejí výzkumní pracovníci působící na univerzitách? Začínali s bádáním na stejném místě, anebo spíše pocházejí odjinud? Je na českých univerzitách tendence najímat výzkumníky zvenku výrazně menší než jinde? Do jaké míry se to liší mezi obory a mění v čase? Z afilací autorů v citační databázi Scopus jsme zjistili, kolik výzkumníků v současné době pracuje na stejné univerzitě, na které působili již na počátku své vědecké kariéry. Pokud jejich první články vyšly pod jinou organizací, zjistili jsme, zda to bylo ve stejné zemi, anebo v zahraničí. Neměříme jenom tendenci k najímání vlastních absolventů, neboli akademický „inbreeding“, protože první články nemusí mít vlivem různých publikačních zvyklostí uvedenu afilaci k univerzitě, na které dotyčný vystudoval. Nicméně v řadě oborů, zvláště přírodních věd, tomu tak většinou je. Analýza pokrývá jedenáct oborů napříč vědními oblastmi na třech největších českých univerzitách – Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě a Univerzitě Palackého v Olomouci – a pro srovnání i na dalších patnácti významných zahraničních univerzitách v Evropě a v zámoří. Každý obor vychází trochu jinak, ale obecně je nejnižší sklon zaměstnávat výzkumníky, kteří působili na začátku kariéry jinde, než na sledovaných univerzitách z Česka a ostatních zemí Visegrádské čtyřky. Naopak výzkumníky původně zvenku zaměstnávají nejvíce nejlepší univerzity v USA a Velké Británii. Nicméně univerzity Visegrádské čtyřky vychází v řadě oborů podobně jako KU Leuven, Universität Wien anebo Lund University. Univerzity ze zemí Visegrádské čtyřky jsou až na výjimky na nejnižších příčkách v tendenci zaměstnávat výzkumníky s počátečním působištěm v zahraničí. V tomto zpravidla výrazně zaostávají i za západoevropskými univerzitami. Přitom pro české univerzity platí, že je za zahraničí považováno i Slovensko. Nízkou mezinárodnost v najímání výzkumníků na českých univerzitách potvrzují i jiné datové zdroje. Prezentované výsledky jsou celosvětově unikátní a nikde jinde je nenajdete. Zajímat by měly nejen manažery výzkumu, akademiky a doktorandy, kteří na univerzitách přímo působí, ale i tvůrce souvisejících politik a širší veřejnost. Na způsob řízení lidských zdrojů se totiž při hodnocení výzkumu až příliš často zapomíná, ačkoliv je pro dlouhodobý rozvoj univerzit zásadní.
|
|
|
Foreign Direct Investment and Economic Growth
Hayat, Arshad ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Bruno, Randolph Luca (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent) ; Srholec, Martin (oponent)
Přímé zahraniční investice a ekonomický růst. Abstrakt Tato disertační práce se skládá ze tří empirických výzkumných prací o vztahu mezi PZI, hospodářským růstem, přírodním bohatstvím a institucionální kvality přijímající země. První část výzkumu (kapitola 2) zkoumá vztah mezi PZI a hospodářským růstem a vliv přírodního bohatství na tento vztah. Tato kapitola využívá datový soubor 117 zemí z období 1991-2016 a používá metodu system GMM, která potvrdila kladný a statisticky významný dopad přílivu PZI na hospodářský růst přijímající země. Bylo však zároveň zjištěno, že růst vyvolaný přímými zahraničními investicemi je výraznější v zemích s nízkými a středními příjmy ve srovnání se zeměmi s vysokými příjmy. Hospodářský růst vyvolaný přímými zahraničními investicemi je dále pomalejší u zemí s větším nerostným bohatstvím, a to v zemích s nízkými i středními příjmy i v zemích s vysokými příjmy. Dále byl zjištěn, že přímý negativní dopad velikosti nerostného bohatství na růst je silnější v zemích s nízkými a středními příjmy silnější nežli v zemích s vysokými příjmy. V návaznosti na výsledky první kapitoly (kapitola 3) druhá část výzkumu odhadla vliv na úroveň přírodních zdrojů a zjistila, že příliv přímých zahraničních investic má silnější pozitivní dopad na ekonomický růst přijímajících zemí, pokud vývoz z...
|
|
|
Predatory publications in Scopus: evidence on cross-country differences
Macháček, Vít ; Srholec, Martin
The paper maps the infiltration of so-called “predatory” scholarly journals into the citation database Scopus. Using the names of “potential, possible, or probable” predatory journals and publishers on Beall’s lists, we derived ISSNs of the respective journals from Ulrichsweb and searched Scopus with it. A total of 324 matched journals with 164 thousand documents indexed in Scopus over 2015-2017, making up a share of 2.8 % of the total articles have been identified. An analysis of cross-country differences in the tendency to publish in these journals reveals that overall the most affected are middle-income countries in Asia and North Africa. Kazakhstan is the country with the largest tendency to publish in predatory journals (18 %). More than 5 % is reported in 20 countries, including large countries such as Indonesia (18 %), Malaysia (11 %), India (10 %), or Nigeria (7 %). Neither developed countries are resistant to predatory publishing. More than 16 000 “potentially predatory” articles were published by authors from United States (0.67 %).
|
|
|
Analýza role smluvního výzkumu podle znalostních základen v českých regionálních inovačních systémech
Štěpán, Marek ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Srholec, Martin (oponent)
Tato práce je zaměřena na analýzu smluvního výzkumu v Česku. Cílem práce je objasnit roli a povahu smluvního výzkumu v regionech Česka. Teoretické zarámování je zakotveno v teorii regionálních inovačních systémů a v konceptu znalostních základen. Zvýšená pozornost je kladena na specifický druh spolupráce mezi výzkumnou institucí a firmou. Prostřednictvím datové analýzy a síťových grafů jsou regiony komparovány na základě různých charakteristik. Ukazuje se, že role a povaha smluvního výzkumu napříč regiony je významně odlišná. Rozdíly jsou zjištěny ve velikosti a v počtu zapojených aktérů do smluvního výzkumu. Zkoumána je také zakořeněnost firem v přenosu znalostí, uzavřenost regionálních inovačních systémů a oborové zaměření. Pomocí lokalizačních kvocientů je měřena intenzita zastoupení znalostních základen v regionech. Některé regiony se výrazně orientují na jednu ze základen, zatímco u jiných regionů není žádná specializace dominantní. Následné síťové analýzy, diferencované podle znalostních základen, identifikují klíčové aktéry ve smluvním výzkumu.
|
|
|
Místní časopisy ve Scopusu
Macháček, Vít ; Srholec, Martin
Studie poskytuje odpovědi zejména na tyto otázky: Jaké české a slovenské časopisy jsou indexovány ve Scopusu? Které časopisy mají pouze místní význam, a kterým se naopak podařilo prorazit mezinárodně? Kolik ryze místních časopisů je vydáváno ve srovnatelných zemích? Najdou se i časopisy, které vydávají články převážně od autorů z domovské instituce jejich vydavatele? Jak se toto liší podle typu vydavatele a oboru výzkumu? Kdo a proč v nich publikuje výzkumné články? Proč tomuto publikování někteří akademici věnují tolik času? Co z toho plyne pro hodnocení badatelského výzkumu? Jak s tím naložit do budoucna?
|
host ::
RSS.