|
|
Příspěvky k dějinám knihovny minoritů v Českém Krumlově v době předhusitské
Hradilová, Marta ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Spunar, Pavel (oponent) ; Havel, Dalibor (oponent)
Cílem práce je přinést pomocí základních kodikologických postupů srovnávacího charakteru nové poznatky ke kvantitativnímu i kvalitativnímu složení knihovny minoritů v Českém Krumlově v době předhusitské. Původní pramennou základnu, tvořenou dochovanými rukopisy a soupisem knihovny z roku 1502, se heuristickým výzkumem podařilo rozšířit o dosud neznámý katalog minoritské knihovny z roku 1787 a prozatím jediný soupis knihovny českokrumlovských klarisek, který vznikl v roce 1782 při inventarizaci majetku rušeného konventu. Studium archivních pramenů, uložených v archivu Uměleckoprůmyslového muzea, přineslo důležitá zjištění v otázce prodeje českokrumlovských rukopisů a prvotisků muzeu v letech 1894-1896 i o podílu tamního ředitele Karla Heraina na záchraně českokrumlovských rukopisů za 2. světové války. Hlavní pozornost se soustředila na rukopisy pocházející z knižního daru Petra II. z Rožmberka klášteru, jejichž srovnáním s dalšími dochovanými rukopisy se podařilo rozšířit rozsah knižního daru. Jako mimořádně důležité se v tomto případě ukázalo porovnání vnějších znaků rukopisů. Rožmberky byl klášteru věnován i známý kodex Liber depictus. Na základě analýzy soupisu knihovny z roku 1502 bylo možné určit obsahové složení knihovny na počátku 16. století, komparace soupisu s dochovanými rukopisy přinesla cenné...
|
|
|
De mutacionibus aeris. Kořeny, tradice a vývoj středověké nauky o předpovídání počasí, včetně recepce v bohemikálních rukopisech
Kocánová, Barbora ; Spunar, Pavel (vedoucí práce) ; Doležalová, Lucie (oponent) ; Krmíčková, Helena (oponent)
Práce na pozadí antických a středověkých pramenů zkoumá kořeny a vývoj nauky o předpovídání počasí, její recepci ve středoevropském prostoru a potažmo ve středověkých Čechách. Přispívá tak k poznání dějin přírodních věd ve středověku, středověké vzdělanosti a písemné kultury vůbec. Dnes sice předpověď počasí představuje aplikační oblast meteorologie, vychází z analýzy tlaku, teploty, vlhkosti a hustoty vzduchu a fyzikálního stavu zemského povrchu. Dříve však byl detailní rozbor těchto faktorů neuskutečnitelný, a předpověď se proto hledala na základě jiných metod a předpokladů. V rukopisech bychom texty k před-povídání povětrnostních jevů také marně hledali mezi spisy vykládajícími vznik a povahu meteorologických jevů, jež kupodivu odkazů k provádění předpovědí počasí obsahují minimum. Předpovídání počasí nebylo součástí tehdejší meteorologie, bylo předmětem jiných pojednání, objevujících se v rukopisech nejčastěji pod názvem De pluviis, jež primárně vycházely z jiné tradice, resp. jiných tradic, než byla aristotelská. Odhalení a shrnutí těchto rozmanitých tradic, které středověký soubor vědomostí o předpovídání počasí formovaly, a definování této nauky ve vztahu k dalším přírodním vědám, meteorologii, astronomii a astrologii, je cílem předkládané disertace. Postavení této nauky v rámci příbuzných...
|
|
|
Příspěvky k dějinám knihovny minoritů v Českém Krumlově v době předhusitské
Hradilová, Marta ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Spunar, Pavel (oponent) ; Havel, Dalibor (oponent)
Cílem práce je přinést pomocí základních kodikologických postupů srovnávacího charakteru nové poznatky ke kvantitativnímu i kvalitativnímu složení knihovny minoritů v Českém Krumlově v době předhusitské. Původní pramennou základnu, tvořenou dochovanými rukopisy a soupisem knihovny z roku 1502, se heuristickým výzkumem podařilo rozšířit o dosud neznámý katalog minoritské knihovny z roku 1787 a prozatím jediný soupis knihovny českokrumlovských klarisek, který vznikl v roce 1782 při inventarizaci majetku rušeného konventu. Studium archivních pramenů, uložených v archivu Uměleckoprůmyslového muzea, přineslo důležitá zjištění v otázce prodeje českokrumlovských rukopisů a prvotisků muzeu v letech 1894-1896 i o podílu tamního ředitele Karla Heraina na záchraně českokrumlovských rukopisů za 2. světové války. Hlavní pozornost se soustředila na rukopisy pocházející z knižního daru Petra II. z Rožmberka klášteru, jejichž srovnáním s dalšími dochovanými rukopisy se podařilo rozšířit rozsah knižního daru. Jako mimořádně důležité se v tomto případě ukázalo porovnání vnějších znaků rukopisů. Rožmberky byl klášteru věnován i známý kodex Liber depictus. Na základě analýzy soupisu knihovny z roku 1502 bylo možné určit obsahové složení knihovny na počátku 16. století, komparace soupisu s dochovanými rukopisy přinesla cenné...
|
|
|
Víra, rozum a zkušenost v lidovém lékařství pozdněstředověkých Čech
Tomíček, David ; Říhová, Milada (vedoucí práce) ; Spunar, Pavel (oponent) ; Kaiserová, Kristina (oponent)
Komparace textů běžných zaříkávadel v širším evropském kontextu ukázala, že tyto drobné staročeské literární útvary mají latinské protějšky, respektive analogie v řadě jazyků středověké společnosti. Je tedy více než pravděpodobné, že zmiňované verbální formule výslednou podobu získaly pod vlivem církevní inspirace a distribuovány byly mj. právě za asistence kléru. Ve světle moderní medicíny se víra v lístky s ochrannými nápisy může jevit jako iracionální a pověrečná. V lidové kultuře středověku však byla tato praxe vnímána jako racionální. Církev ji za pověrečnou označovala spíše z hlediska pochybné formy, nikoliv pro vlastní důvěru v moc nadpřirozených sil. Zásah světce ve prospěch petenta byl vnímán jako reálný, stejně jako vliv divotvorné moci drahého kamene či působení odvaru z léčivých bylin. Na základě rozboru rituálů translace nemoci a sémanticko-funkčního rozboru verbálních formulí můžeme konstatovat, že jak rituály, tak zaříkávadla disponují vnitřní logikou, opírající se o sympatetické principy.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.