|
|
Vyšetřování poruch štítné žlázy v těhotenství a stanovení referenčních intervalů užívaných laboratorních tyroidálních markerů
Springer, Drahomíra ; Zima, Tomáš (vedoucí práce) ; Průša, Richard (oponent) ; Zamrazil, Václav (oponent)
Zdravý vývoj plodu je podmíněn dostatečným množstvím volného tyroxinu, který v počátku těhotenství přijímá plod pouze od matky. I malá nepoznaná porucha funkce štítné žlázy, která nemusí ohrozit průběh gravidity, může mít negativní vliv na psychomotorický vývoj dítěte. Včasná a správná diagnóza a léčba jsou spolehlivou prevencí následků, proto je vhodné vyšetřovat TSH i FT4. Zároveň je vhodné vyšetřovat i hladinu anti-TPO protilátek, jejich pozitivita je spojována nejen se zhoršeným výsledkem těhotenství, ale i s výskytem poporodní tyreoiditidy. V sérech 7350 žen v 9.-11. týdnu těhotenství, u kterých byly vyšetřovány free hCG a PAPP-A jako markery screeningu Downova syndromu, byly stanoveny hladiny TSH, anti TPO a FT4. Pro správné hodnocení výsledků byly stanoveny referenční intervaly pro jednotlivé parametry u těhotných žen. (...) Doporučené vyšetřování pouze žen, které mají osobní nebo rodinnou historii poruch funkce štítné žlázy nebo jsou symptomatické, by v našem souboru vedlo k odhalení pouze 58,8% žen, u kterých byla všeobecným vyšetřováním stanovena některá z poruch funkce štítné žlázy. U žen s diagnostikovanou subklinickou hypotyreózou, která je pro vývoj plodu nejrizikovější, to bylo pouze 21,9 %. Prezentované výsledky významně podporují vhodnost všeobecného screeningového programu pro vyšetřování...
|
|
|
Vliv latentní toxoplasmózy na funkci štítné žlázy v těhotenství
Procházková, Lucie ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Springer, Drahomíra (oponent)
V posledních několika letech bylo v naší laboratoři zjištěno, že latentní toxoplazmóza matky ovlivňuje průběh těhotenství a prenatální vývoj plodu. Již v minulosti se několik prací zabývalo problematikou vlivu latentní toxoplasmózy na funkci štítné žlázy, výsledky těchto studií jsou ovšem rozdílné. Jelikož autoimunitní onemocnění štítné žlázy mohou významným způsobem nepříznivě ovlivnit průběh těhotenství a psychomotorický vývoj dítěte, cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda latentní toxoplazmóza ovlivňuje hladinu protilátek proti tyreoidální peroxidáze v prvním trimestru těhotenství, analyzovat vliv toxoplazmózy na hladinu tyreotropního hormonu a zjistit, zda má interakce latentní toxoplazmózy a autoimunitních tyreopatií vliv na způsob otěhotnění, na prenatální vývoj plodu, na délku těhotenství a způsob porodu. Tato práce navazuje na screening autoimunitních tyreopatií u těhotných žen, který probíhal v letech 2006-2009 ve VFN. Do retrospektivní studie bylo zahrnuto 1434 těhotných žen, které podstoupily serologické vyšetření v rámci screeningu v prvním trimestru a jejich séra byla dodatečně vyšetřena na toxoplzamózu. Soubor dat, který byl získán z lékařských databází, obsahoval údaje o výsledcích serologických vyšetření matek, ultrazvukovém vyšetření plodu, způsobu otěhotnění, průběhu...
|
|
|
Vývoj tyreopatií u žen s poruchou funkce štížné žlázy diagnostikovanou v graviditě
Krejčová, Simona ; Springer, Drahomíra (vedoucí práce) ; Límanová, Zdeňka (oponent)
Diplomová práce vychází ze čtyřleté studie, jejímž cílem je na skupině těhotných žen a žen po porodu dokázat frekvenci a závažnost onemocnění štítné žlázy v těhotenství i po porodu a tím podpořit zavedení screeningu funkčních tyreopatií do běžné praxe v rámci screeningu vrozených vývojových vad v I. trimestru těhotenství. V sérech 3937 žen v 10. - 12. týdnu gravidity byly stanoveny s informovaným souhlasem těhotné hladiny TSH, anti TPO, v případě odchylky FT4. Z celkového počtu vyšetřených bylo 6,4 % s hladinou TSH vyšší než 4,00 mIU/l, 4,2 % s hladinou TSH nižší než 0,1 mIU/l a 12,4 % žen s pozitivními anti TPO protilátkami. Celkem 552 ženám byla doporučena návštěva endokrinologie. K endokrinologickému vyšetření na III. interní kliniku VFN a 1.LF UK v Praze se dostavilo 106 gravidních žen, což odpovídá 19,2 % ze všech pozitivních nálezů a 2,7 % ze všech vyšetřovaných za dané období. K následným kontrolám se dostavilo pouze 56 žen (52, 8 %), u kterých byl nadále sledován průběh onemocnění. Po endokrinologickém vyšetření v graviditě byla diagnostikována subklinická hypotyreóza u 60, 4 % žen. U 39 % žen se tato subklinická forma 24 - 30 měsíců po porodu rozvinula v manifestní hypotyreózu. Celkově došlo k progresi onemocnění u 41,1 % žen. U 7 žen (13,7 %) byla zjištěna poporodní hypotyreóza. Celkem bylo léčeno...
|
|
|
Předoperační diagnostika karcinomu prostaty
Dolejšová, Olga ; Hora, Milan (vedoucí práce) ; Záleský, Miroslav (oponent) ; Springer, Drahomíra (oponent)
v českém jazyce Úvod: V současné době je největší pozornost v diagnostice karcinomu prostaty zaměřena na nádorové markery a zobrazovací metody, především magnetickou rezonanci a fúzní vyšetření pozitronové emisní tomografie a počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Cílem je přesná identifikace ložiska karcinomu a předpověď biologického chování nádoru. Přesná diagnostika umožňuje volbu optimálního terapeutického postupu. Cíl: Cílem práce je zhodnocení předoperačních diagnostických metod při volbě optimálního léčebného postupu u nemocného s karcinomem prostaty. Hlavním cílem je zhodnocení využití indexu zdraví prostaty (PHI) v odlišení karcinomu nízkého rizika od karcinomu agresivního. Dalším cílem práce je využití zobrazovacích metod. Zaměřila jsem se na využití 3T mpMRI v posouzení invaze mimo prostatu a u rizikových nemocných i na novou metodu fúzního vyšetření PET/MRI pro predikci uzlinového postižení. Metodika: Do studie bylo zařazeno 320 nemocných s karcinomem prostaty, kteří podstoupili na našem pracovišti předoperační diagnostiku pomocí zkoumaných metod (PHI, MRI, cholin PET/MRI) a následně radikální prostatektomii, což nám umožnilo zmíněná diagnostická vyšetření zpětně zhodnotit. Statistickými metodami byly zhodnoceny výsledky PSA, %fPSA, -2proPSA a PHI. A to jak celkově, tak i ve...
|
|
|
Předoperační diagnostika karcinomu prostaty
Dolejšová, Olga ; Hora, Milan (vedoucí práce) ; Záleský, Miroslav (oponent) ; Springer, Drahomíra (oponent)
v českém jazyce Úvod: V současné době je největší pozornost v diagnostice karcinomu prostaty zaměřena na nádorové markery a zobrazovací metody, především magnetickou rezonanci a fúzní vyšetření pozitronové emisní tomografie a počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Cílem je přesná identifikace ložiska karcinomu a předpověď biologického chování nádoru. Přesná diagnostika umožňuje volbu optimálního terapeutického postupu. Cíl: Cílem práce je zhodnocení předoperačních diagnostických metod při volbě optimálního léčebného postupu u nemocného s karcinomem prostaty. Hlavním cílem je zhodnocení využití indexu zdraví prostaty (PHI) v odlišení karcinomu nízkého rizika od karcinomu agresivního. Dalším cílem práce je využití zobrazovacích metod. Zaměřila jsem se na využití 3T mpMRI v posouzení invaze mimo prostatu a u rizikových nemocných i na novou metodu fúzního vyšetření PET/MRI pro predikci uzlinového postižení. Metodika: Do studie bylo zařazeno 320 nemocných s karcinomem prostaty, kteří podstoupili na našem pracovišti předoperační diagnostiku pomocí zkoumaných metod (PHI, MRI, cholin PET/MRI) a následně radikální prostatektomii, což nám umožnilo zmíněná diagnostická vyšetření zpětně zhodnotit. Statistickými metodami byly zhodnoceny výsledky PSA, %fPSA, -2proPSA a PHI. A to jak celkově, tak i ve...
|
|
|
Standardizace dynamických testů hypokortikalismu.
Žánová, Magdalena ; Springer, Drahomíra (vedoucí práce) ; Kosák, Mikuláš (oponent)
a klíčová slova Abstrakt V rámci této práce - Standardizace dynamických testů hypokortikalismu - byly imunoanalyticky stanovovány hladiny hormonů používaných při diagnostice chorob kůry nadledvin. Součástí grantového projektu bylo i vyšetření kontrolní skupiny 66 zdravých osob ve věkovém rozmezí 19 - 68 let. U této skupiny, jež podstou- pila inzulinový toleranční test (ITT), se potvrdilo, že dosažená hypoglykémie není závislá na věku. Na indexu tělesné hmotnosti (BMI) je hypoglykémie závislá jen částečně, a to u osob s BMI větším než 30. Hladiny slinného kortizolu během inzuli- nového testu vykazovaly u části kontrolní skupiny maximum v 90. minutě, zatímco u sérového kortizolu bylo maxima obvykle dosaženo v 60. minutě. Použití slin u to- hoto zátěžového testu je jen velmi omezené a je možné jen při použití dostatečně citlivé imunoanalytické metody. Zátěžový test s inzulinem zůstává zlatým stan- dardem pro vyšetřování osy hypotalamus - hypofýza - kůra nadledvin (HPA). Na základě stanovených hladin sérového kortizolu bylo provedeno posouzení vhodnosti záměny vysoko zátěžového testu (HDST) používajícího 250 µg synacthenu jiným testem, který by méně zatěžoval organismus. Jako vhodný se...
|
|
|
Vliv latentní toxoplasmózy na funkci štítné žlázy v těhotenství
Procházková, Lucie ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Springer, Drahomíra (oponent)
V posledních několika letech bylo v naší laboratoři zjištěno, že latentní toxoplazmóza matky ovlivňuje průběh těhotenství a prenatální vývoj plodu. Již v minulosti se několik prací zabývalo problematikou vlivu latentní toxoplasmózy na funkci štítné žlázy, výsledky těchto studií jsou ovšem rozdílné. Jelikož autoimunitní onemocnění štítné žlázy mohou významným způsobem nepříznivě ovlivnit průběh těhotenství a psychomotorický vývoj dítěte, cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda latentní toxoplazmóza ovlivňuje hladinu protilátek proti tyreoidální peroxidáze v prvním trimestru těhotenství, analyzovat vliv toxoplazmózy na hladinu tyreotropního hormonu a zjistit, zda má interakce latentní toxoplazmózy a autoimunitních tyreopatií vliv na způsob otěhotnění, na prenatální vývoj plodu, na délku těhotenství a způsob porodu. Tato práce navazuje na screening autoimunitních tyreopatií u těhotných žen, který probíhal v letech 2006-2009 ve VFN. Do retrospektivní studie bylo zahrnuto 1434 těhotných žen, které podstoupily serologické vyšetření v rámci screeningu v prvním trimestru a jejich séra byla dodatečně vyšetřena na toxoplzamózu. Soubor dat, který byl získán z lékařských databází, obsahoval údaje o výsledcích serologických vyšetření matek, ultrazvukovém vyšetření plodu, způsobu otěhotnění, průběhu...
|
|
|
Vliv užití mimotělního oběhu s membránovou oxygenací (ECMO) na hladiny antibiotik v plicích živého modelu
Havelková, Kristýna ; Springer, Drahomíra (vedoucí práce) ; Pokorná, Pavla (oponent)
V červenci, srpnu a v prosinci proběhl pilotní projekt vyšetřování dostupnosti antibiotik do plic na modelu selat léčených VA ECMO. V rámci studie byly odebrány a dále zpracovány vzorky z plicnice, arterie, ECMO a BAL. Ke stanovení analytů byly použity různé analyzátory, kterými laboratoř disponuje, a jsou schopné provádět potřebná vyšetření. Většina analyzátorů používá meze detekce od výrobce. Naměřené hodnoty byly i nižší než tyto meze, bylo důležité zjistit, zda jsou relevantní a tudíž použitelné pro další statistické zpracování. Data z tohoto projektu byla znovu vyhodnocena pomocí nově vypočtených mezí detekce. Z celkového souboru 12 selat všechna projekt úspěšně dokončila, 2 z nich utrpěla plicní edém. Při použití VA ECMO nedochází navzdory zdánlivému snížení plicního průtoku ke snížení koncentrace vancomycinu, gentamicinu ani amikacinu v plicní tepně a do jedné hodiny po podání antibiotika mohou být detekována v tracheálním punktátu.
|
|
|
Celkové vyhodnocení dvouletého (2009 - 2010) pilotního projektu vyšetřování funkce štítné žlázy u těhotných žen
Řehoř, Jiří ; Springer, Drahomíra (vedoucí práce) ; Límanová, Zdeňka (oponent)
V letech 2009 a 2010 proběhl v 13 městech České republiky pilotní projekt vyšetřování funkce štítné žlázy. V rámci screeningu vrozených vývojových vad byly ženám v prvním trimestru těhotenství po podpisu informovaného souhlasu vyšetřeny hladiny TSH, FT4 a anti- TPO v séru. Ke stanovení analytů byly použity různé analyzátory, kterými laboratoře disponují a jsou schopné provádět potřebná vyšetření. Většina analyzátorů používá referenční intervaly pro TSH, FT4 a anti-TPO od výrobce. Tyto referenční intervaly jsou vhodné pro běžnou populaci, pro těhotné ženy však již méně. Data z tohoto projektu byla znovu vyhodnocena pomocí nově vypočtených referenčních intervalů, vypočtených nemocnicemi v Praze a Ostravě, pro těhotné ženy, které jsou pro danou skupinu vyšetřovaných žen mnohem vhodnější. Z celkového souboru 3484 těhotných žen bylo díky těmto novým referenčním intervalům zachyceno o 100 těhotných žen se zvýšenou hladinou TSH více, než při použití referenčních intervalů výrobců. Při porovnání referenčních intervalů od výrobce s nově vypočtenými referenčními intervaly pro těhotné se podařilo u hladiny FT4 zjistit o 126 více žen pod hladinou nového referenčního intervalu, než u referenčních intervalů výrobců. U anti-TPO bylo odhaleno o 208 žen více s pozitivním nálezem při použití nových referenčních...
|
|
| |
host ::
RSS.