|
|
Využití metody phage display při zkoumání povrchových antigenů Leishmania mexicana
Krylová, Anna ; Spitzová, Tatiana (vedoucí práce) ; Bařinka, Cyril (oponent)
Leishmania je jednobuněčný parazit obratlovců přenášený krevsajícím hmyzem - flebotomy. U člověka způsobuje onemocnění zvané leishmanióza, které se řadí mezi nejzávažnější opomíjené tropické nemoci. V části životního cyklu leishmanie probíhající ve flebotomovi je z hlediska úspěšnosti vývoje parazita klíčový moment, kdy se bičíkatá stádia (promastigoti) přichycují na epitel mesenteronu flebotoma. U většiny druhů leishmanií není známo, na který receptor flebotoma se vážou, ani které povrchové antigeny k tomu využívají. Pomocí metody phage display byly hledány peptidové ligandy promastigotů Leishmania mexicana, které mohou hrát v této vazbě roli. Inkubací fágů s promastigoty a selekcí navázaných klonů fágů bylo identifikováno 16 unikátních peptidů. Fluorescenční značení fágů zobrazujících vybrané peptidy naznačilo potenciální místa jejich vazby na receptory leishmanií. Na základě hypotézy, že nalezené peptidy mohou představovat části domnělých receptorů mesenteronu flebotoma, byly provedeny experimenty, kde byli flebotomové infikováni promastigoty, jejichž vazebná místa byla zablokovaná navázanými fágy zobrazujícími dva vybrané peptidy. Intenzita infekce se lišila mezi oběma skupinami infikovaných flebotomů. Nebyla však pozorována statisticky významná odlišnost od kontrolní skupiny. Nepovedlo se sice popsat...
|
|
|
Transmission and epidemiology of visceral leishmaniasis
Spitzová, Tatiana
IN CZECH Viscerální leishmanióza (VL) je onemocnění působené prvoky Leishmania donovani a Leishmania infantum. Zatím co v Indii je lidská VL působená Le. donovani považována za antroponózu, ve východní Africe se diskutuje o zapojení zvířat jako rezervoárových hostitelů. První část mé dizertační práce je zaměřená na detekci leishmánií v hlodavcích a netopýrech odchycených v různých oblastech Etiopie. Celkově bylo na Leishmania spp. pozitivních 8.2 % hlodavců a 4.9 % netopýrů. Následná sekvenace odhalila parazity z komplexu Le. donovani u 10 % hlodavců, u netopýrů infekce Le. donovani nebyla detekována. Všichni hlodavci pozitivní na Le. donovani byli odchyceni v oblastech jihozápadní Etiopie, kde je výskyt lidské VL a jejích potenciálních vektorů známý. Naše výsledky naznačují možnou účast hlodavců v koloběhu VL v Etiopii. V průběhu sání flebotomové injikují do rány imunogenní slinné proteiny, které vyvolávají druhově specifickou protilátkovou odpověď. Protilátky proti slinám mohou být využity jako ukazatelé expozice hostitele flebotomům a v oblastech s endemickým výskytem leishmanióz jako ukazatelé rizika infekce leishmániemi. S cílem objasnit, zda domácí zvířata (pes, koza, ovce, kráva a osel) ze severní a severozápadní Etiopie mohou hrát úlohu v přenosu VL, jsme měřili hladiny protilátek proti...
|
|
|
Využití metody phage display při zkoumání povrchových antigenů Leishmania mexicana
Krylová, Anna ; Spitzová, Tatiana (vedoucí práce) ; Bařinka, Cyril (oponent)
Leishmania je jednobuněčný parazit obratlovců přenášený krevsajícím hmyzem - flebotomy. U člověka způsobuje onemocnění zvané leishmanióza, které se řadí mezi nejzávažnější opomíjené tropické nemoci. V části životního cyklu leishmanie probíhající ve flebotomovi je z hlediska úspěšnosti vývoje parazita klíčový moment, kdy se bičíkatá stádia (promastigoti) přichycují na epitel mesenteronu flebotoma. U většiny druhů leishmanií není známo, na který receptor flebotoma se vážou, ani které povrchové antigeny k tomu využívají. Pomocí metody phage display byly hledány peptidové ligandy promastigotů Leishmania mexicana, které mohou hrát v této vazbě roli. Inkubací fágů s promastigoty a selekcí navázaných klonů fágů bylo identifikováno 16 unikátních peptidů. Fluorescenční značení fágů zobrazujících vybrané peptidy naznačilo potenciální místa jejich vazby na receptory leishmanií. Na základě hypotézy, že nalezené peptidy mohou představovat části domnělých receptorů mesenteronu flebotoma, byly provedeny experimenty, kde byli flebotomové infikováni promastigoty, jejichž vazebná místa byla zablokovaná navázanými fágy zobrazujícími dva vybrané peptidy. Intenzita infekce se lišila mezi oběma skupinami infikovaných flebotomů. Nebyla však pozorována statisticky významná odlišnost od kontrolní skupiny. Nepovedlo se sice popsat...
|
|
|
Diagnostika leishmanióz u lidí a psů
Černá, Eva ; Spitzová, Tatiana (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Leishmanióza je závažné onemocnění lidí i zvířat, způsobené parazitickými prvoky. U lidí má toto onemocnění viscerální, kožní a mukokutánní formu, přičemž neléčená viscerální leishmanióza je smrtelná. V diagnostice jsou zatím nejčastěji využívány klasické parazitologické metody, založené na histocytologické analýze. V posledních letech však došlo ke značnému rozvoji serologické i molekulární diagnostiky. Tato rešerše je tak zaměřena na popsání a vzájemné porovnání tradičních i nových diagnostických metod. Pozornost je věnována primárně metodám novým, tedy serologickým a molekulárním. Porovnávány jsou především rozdíly v senzitivitě, specifitě, možnosti využití v terénu nebo finanční a časová náročnost. V práci je uvedena diagnostika u lidí i u psů, neboť psi jsou význačným rezervoárem. Klíčová slova leishmanióza, diagnostika, parazitologie, lidé, psi, metoda, molekulární, serologické, senzitivita, specifita
|
|
|
Vakcíny proti leishmaniózám
Krylová, Anna ; Spitzová, Tatiana (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Leishmanióza je jedno ze zanedbávaných tropických onemocnění světa způsobené eukaryotickými jednobuněčnými parazity rodu Leishmania. Jejich prokázanými přenašeči jsou dva rody dvoukřídlého hmyzu - Phlebotomus ve Starém světě a Lutzomyia v Novém světě. V endemických oblastech je leishmaniózou ohrožena více než jedna miliarda lidí. Používané metody v boji proti leishmanióze spočívají v kontrole populace vektorů a podání léků převážně ze skupiny chemoterapeutik, které ale mají vážné vedlejší účinky a jsou málo efektivní. V současnosti není na trhu dostupná žádná lidská preventivní vakcína, ale je registrováno několik vakcín pro psy. Nicméně, intenzivně se testuje celá řada lidských vakcín, z nichž některé mají dobré výsledky v klinických testech a jsou tedy slibnými kandidáty. V této bakalářské práci podám přehled o nejnovějších výzkumech preventivních vakcín proti leishmaniózám a představím jednotlivé přístupy ve vakcinaci. klíčová slova: leishmanióza, vakcína, Leishmania, klinické testy, živá atenuovaná vakcína, DNA vakcína, rekombinantní vakcína, slinné proteiny
|
|
|
Biologie leishmanií komplexu Leishmania enriettii.
Bečvář, Tomáš ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Spitzová, Tatiana (oponent)
vytvořený v roce 2016, ve kterém je zařazeno 5 druhů leishmanií - pouze divokých druhů savců, zatímco druhy "L. siamensis" . izolovaná v Ghaně mají potenciál infikovat i člověka. Areál rozšíření těchto druhů je velmi široký a zasahuje do všech kontinentů světa kromě Antarktidy, čemuž odpovídá i neobvyklá hostitelů a přenašečů onemocnění. Mezi vektory patří nejen flebotomové dvoukřídlý krevsající hmyz čele i tiplíci (Diptera: což je v rámci rodu zcela unikátní Škála zvířat, ze kterých byli zástupci podrodu izolováni je široká, od ů í či dobytka po hlodavce, ale skutečné doklady o jejich rezervoárové roli chybí. Mnohé otázky, zejména přesná identita rezervoárových zvířat a přenašečů, musí být zodpovězeny, než pochopíme unikátního Klíčová slova: leishmanióza, "Leishmania siamensis" , leishmanióza koní, fylogeneze, agbamekanu
|
|
|
Určování zdrojů krve u flebotomů a dalších krevsajících členovců
Kykalová, Barbora ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Spitzová, Tatiana (oponent)
Z hlediska lidské a veterinární medicíny mají velký význam krevsající členovci, kteří se uplatňují při přenosu řady infekčních chorob. Identifikace krevních zdrojů významně napomáhá k lepšímu pochopení problematiky přenašeči šířených onemocnění a objasnění vztahu vektor - hostitel. Určení krevních zdrojů přináší epidemiologicky cenné informace o rezervoárových zvířatech a míře antropofilie studovaných členovců. Metody identifikace se vyvíjely v průběhu času od terénních pozorování, přes sérologické a DNA detekční metody až k proteinovým analýzám. Dnes jsou nejhojněji využívány DNA detekční metody, ale dochází k dalšímu zdokonalování stávajících a zavádění metod nových. Předložená bakalářská práce shrnuje a porovnává použité metody s primárním zaměřením na flebotomy, přenašeče leishmanióz. Klíčová slova: flebotomové, identifikace krevních zdrojů, krevsající členovci, analýza
|
|
|
Leishmanióza a její přenašeči na Balkáně
Grešová, Markéta ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Spitzová, Tatiana (oponent)
Leishmanióza je parazitární onemocnění přenášené krevsajícími flebotomy, které se vyskytuje v mnoha oblastech světa. Kromě Ameriky, Afriky a Asie se s ní setkáváme i v Jižní Evropě, především v oblasti Středomoří, kde L. infantum působí hlavně viscerální, ojediněle i kožní formu nemoci. Mezi evropská ohniska patří i Balkánský poloostrov, kde po masivním poklesu počtu případů v 50. letech 20. století, díky plošným kampaním za účelem eradikace malárie, počty leishmanióz znovu narůstají. Hlavními přenašeči leishmanií na člověka jsou v této oblasti flebotomové podrodu Larroussius, především P. neglectus, P. perfiliewi a P. tobbi. Hlavním rezervoárovým zvířetem je pes domácí, v současné době je také studován epidemiologický význam koček a divokých zvířat (zajíci, šakali, lišky). Nejvíce případů lidských leishmanióz je hlášeno z Albánie a Řecka, kde se můžeme setkat také s druhem L. tropica působícím kožní onemocnění. Tato bakalářská práce se zabývá zmapováním výskytu leishmanióz a jejich přenašečů v jednotlivých balkánských zemích. Klíčová slova: leishmanióza, Evropa, Balkán, L. infantum, flebotomové
|
|
|
Transmission and epidemiology of visceral leishmaniasis
Spitzová, Tatiana ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Antoniou, Maria (oponent) ; Dujardin, Jean-Claude (oponent)
IN CZECH Viscerální leishmanióza (VL) je onemocnění působené prvoky Leishmania donovani a Leishmania infantum. Zatím co v Indii je lidská VL působená Le. donovani považována za antroponózu, ve východní Africe se diskutuje o zapojení zvířat jako rezervoárových hostitelů. První část mé dizertační práce je zaměřená na detekci leishmánií v hlodavcích a netopýrech odchycených v různých oblastech Etiopie. Celkově bylo na Leishmania spp. pozitivních 8.2 % hlodavců a 4.9 % netopýrů. Následná sekvenace odhalila parazity z komplexu Le. donovani u 10 % hlodavců, u netopýrů infekce Le. donovani nebyla detekována. Všichni hlodavci pozitivní na Le. donovani byli odchyceni v oblastech jihozápadní Etiopie, kde je výskyt lidské VL a jejích potenciálních vektorů známý. Naše výsledky naznačují možnou účast hlodavců v koloběhu VL v Etiopii. V průběhu sání flebotomové injikují do rány imunogenní slinné proteiny, které vyvolávají druhově specifickou protilátkovou odpověď. Protilátky proti slinám mohou být využity jako ukazatelé expozice hostitele flebotomům a v oblastech s endemickým výskytem leishmanióz jako ukazatelé rizika infekce leishmániemi. S cílem objasnit, zda domácí zvířata (pes, koza, ovce, kráva a osel) ze severní a severozápadní Etiopie mohou hrát úlohu v přenosu VL, jsme měřili hladiny protilátek proti...
|
|
|
Transmission and epidemiology of visceral leishmaniasis
Spitzová, Tatiana
IN CZECH Viscerální leishmanióza (VL) je onemocnění působené prvoky Leishmania donovani a Leishmania infantum. Zatím co v Indii je lidská VL působená Le. donovani považována za antroponózu, ve východní Africe se diskutuje o zapojení zvířat jako rezervoárových hostitelů. První část mé dizertační práce je zaměřená na detekci leishmánií v hlodavcích a netopýrech odchycených v různých oblastech Etiopie. Celkově bylo na Leishmania spp. pozitivních 8.2 % hlodavců a 4.9 % netopýrů. Následná sekvenace odhalila parazity z komplexu Le. donovani u 10 % hlodavců, u netopýrů infekce Le. donovani nebyla detekována. Všichni hlodavci pozitivní na Le. donovani byli odchyceni v oblastech jihozápadní Etiopie, kde je výskyt lidské VL a jejích potenciálních vektorů známý. Naše výsledky naznačují možnou účast hlodavců v koloběhu VL v Etiopii. V průběhu sání flebotomové injikují do rány imunogenní slinné proteiny, které vyvolávají druhově specifickou protilátkovou odpověď. Protilátky proti slinám mohou být využity jako ukazatelé expozice hostitele flebotomům a v oblastech s endemickým výskytem leishmanióz jako ukazatelé rizika infekce leishmániemi. S cílem objasnit, zda domácí zvířata (pes, koza, ovce, kráva a osel) ze severní a severozápadní Etiopie mohou hrát úlohu v přenosu VL, jsme měřili hladiny protilátek proti...
|
host ::
RSS.