Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 96 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Explantátové kultury vyšších rostlin 28
Lukášková, Martina ; Dušková, Jiřina (vedoucí práce) ; Spilková, Jiřina (oponent)
Lukášková, M.: Explantátové kultury vyšších rostlin 28. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, 2007. V této práci byly ověřovány biotransformační schopnosti tkáňové kultury Centella asiatica (L.) po přidání exogenních prekurzorů arbutinu - tyrozinu, hydrochinonu, kyseliny 4-hydroxybenzoové a p-kumarové v koncentraci 100 mg/l do živného média na dobu 6, 12, 24, 48 a 168 hodin. Přítomnost arbutinu byla prokázána pomocí TLC a HPLC v suspenzních kulturách po aplikaci hydrochinonu. Největší množství arbutinu bylo nalezeno po týdenní kultivaci s hydrochinonem (0,0429 %).
Explantátové kultury vyšších rostlin 30
Krajčová, Veronika ; Dušková, Jiřina (vedoucí práce) ; Spilková, Jiřina (oponent)
Krajčová V.: Explantátové kultúry vyšších rastlín 30. Diplomová práca, Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutickej botaniky a ekológie, 2007, s. 62 Táto práca bola zameraná na biotransformáciu exogénneho prekurzoru arbutínu - hydrochinónu in vitro kultúrou Datura meteloides D. C. ex Dunal. Do živného média bol pridávaný prekurzor arbutínu hydrochinón v koncentráciách 100 mg/ l a 200 mg/ l. Odber bol vykonávaný v časoch 24, 48, 72, 96, 120, 144, 168 hodín (1 týždeň). Pokusy prebehli za svetla v kultúrach kultivovaných na tekutom živnom médiu MS [10] s prídavkom kyseliny 2, 4-dichlorfenoxyoctovej (1ml/ l) na mostíkoch z filtračného papiera. Pokusmi boli získané pozitívne výsledky (TLC aj HPLC analýzou) v produkcii arbutínu vo všetkých mostíkových kultúrach v oboch koncentráciách (100 mg/ l, 200 mg/ l). Koncentrácia arbutínu sa zvyšovala s dobou kultivácie pri oboch koncentráciách hydrochinónu. Najvyššia hodnota arbutínu pri koncentrácii hydrochinónu 100 mg / l bola dosiahnutá pri dobe kultivácie 168 hodín a to 0,41 %. Pri koncentrácií prekurzoru 200 mg/l bola maximálna hodnota arbutínu 1,09 % získaná taktiež po najdlhšej dobe kultivácie 168 hodinách.
Mikroskopie kořenů z různých druhů rodu Glycyrrhiza (Fabaceae). II
Holečková, Dana ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Český lékopis definuje Liquiritiae radix jako usušený neloupaný nebo loupaný, celý nebo řezaný kořen a výběžky druhu Glycyrrhiza glabra L. a/nebo Glycyrrhiza inflata BAT a/nebo Glycyrrhiza uralensis FISCH. Předmětem práce bylo mikroskopické hodnocení kořenů a stolonů G. glabra, G. pallidiflora, G.echinata a G. uralensis pěstovaných v České republice. Byla zjištěna velikost krystalů šťavelanu vápenatého, stěn cév a průměrná šířka cév a počet dřeňových paprsků a množství cév. Podle anatomické stavby bychom mohli rozlišit především G. pallidiflora. Práce dále shrnuje poznatky o jednotlivých druzích lékořice, obsahových látkách, farmakologické aktivitě, dalším využití a metodice pěstování. Součástí je také fotografická dokumentace nativních preparátů a práškovaných drog.
Antiradikálová aktivita extraktů nati a plodů Fagopyrum esculentum Moench.
Mikšátková, Petra ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Dušek, Jaroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Mgr. Petra Mikšátková Konzultant: Doc. RNDr. Jiřina Spilková, CSc. Název rigorózní práce: Antiradikálová aktivita extraktů nati a plodů Fagopyrum esculentum Moench. Zástupci rodu Fagopyrum (Polygonaceae) obsahují řadu nutričně hodnotných látek, jako jsou proteiny, vláknina, vitamíny a flavonoidy, a proto se pohanka používá často jako potravina. Je hlavním potravním zdrojem rutinu, flavonoidu, který se používá k ovlivnění lomivosti a permeability kapilár. Jeho obsah byl stanoven v nati, plodech a některých výrobcích z Fagopyrum esculentum. Nejvíce rutinu bylo nalezeno v pohankové nati (4,93%). Výrazně nižší obsah byl detekován v celých i loupaných nažkách, ve slupkách nažek, pohankové mouce a pohankových lupíncích (0,01%). V pohankových vločkách rutin nalezen nebyl. Významnou vlastností rutinu je jeho antioxidační aktivita, která je zřejmě zodpovědná za řadu biologických účinků tohoto flavonoidu. Tato aktivita byla hodnocena metodou zhášení radikálu DPPH (2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl). Jako standardy byly použity rutin a hyperosid. Antioxidační aktivita vzorků klesala v pořadí: hyperosid (IC50 = 0,0041 mg/ml) > rutin (IC50 = 0,0047 mg/ml) > pohanková nať (IC50 = 0,12 mg/ml) > celé nažky (IC50 = 2,71...
Studie flavonoidů obsažených v přípravcích registrovaných v ČR.
Relovská, Magdalena ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Studie flavonoidů obsažených v přípravcích registrovaných v ČR. The study of the flavonoids contained in the preparations registrated in the Czech republic. Mgr. Magdalena Relovská ABSTRAKT Flavonoidy jsou sloučeniny rostlinného původu. Jejich význam pro rostlinu je značný. Vábí opylovače, chrání rostlinu před ultrafialovým zářením, ale také před volnými radikály. Flavonoidy jsou látky odvozené od fenylchromanu. Základní skelet tvoří 2-fenylchroman. Pokud je fenyl vázaný v poloze 3, jedná se o izoflavany a pokud je v poloze 4, jedná se o neoflavany. Flavonoidy byly, jsou a nadále budou studovány z hlediska jejich vlastností a účinků a možného využití v prevenci nebo terapii některých onemocnění. V současné době jsou využívány pro jejich venoprotektivní účinky. Kromě doplňků stravy jsou součástí i některých HVLP, které jsou používány jako venofarmaka, popřípadě se vyskytují v kombinaci s proteolytickými enzymy. Z výsledků studií vyplývá, že flavonoidy mají mnoho rozličných účinků na živý organismus. Mají výraznou antioxidační aktivitu, mají protivirové, antibakteriální a antimykotické účinky, působí protizánětlivě, mají antialergické účinky, mohou snižovat krevní tlak a hladiny cholesterolu, inhibují mnoho enzymů, mají antimutagenní a protinádorové účinky a objevují se zprávy o jejich antidiabetických,...
Mikroskopie drog v Českém lékopisu 2009. II
Strnadová, Lucie ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Dušková, Jiřina (oponent)
Lucie Strnadová Mikroskopie drog v Českém lékopisu 2009. II Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor Farmacie Mikroskopie patří mezi zkoušky totožnosti rostlinných drog. Cílem práce je příprava trvalých preparátů drogy Sanguisorbae radix, popis její anatomické stavby a zpracování obrazové dokumentace identifikačních znaků nativních preparátů práškovaných drog tvořených kořeny a oddenky. Trvalé mikroskopické preparáty byly zhotoveny postupem využívajícím zalévání do parafinu, barvení bylo provedeno hematoxylinem a safraninem. Mikroskopické preparáty práškovaných drog byly připraveny postupem podle lékopisu. Fotodokumentace byla zhotovena s využitím programu Quick Photo Micro 2.3. Prostudovány byly drogy: Aconiti tuber, Althaeae radix, Angelicae radix, Bardanae radix, Bistortae radix, Calami rhizoma, Curcumae xanthorrhizae rhizoma, Echinaceae angustifoliae radix, Echinaceae purpureae radix, Eleuterococci radix, Gentianae radix, Ginseng radix, Graminis rhizoma, Harpagophyti radix, Hydrastidis radix, Inulae radix, Ipecacuanhae radix, Iridis radix, Levistici radix, Liquiritiae radix, Ononidis radix, Petroselini radix, Polygalae radix, Primulae radix, Ratanhiae radix, Rhei radix, Sanguisorbae radix, Symphyti radix, Taraxaci radix, Tormentillae rhizoma,...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 96 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 SPILKOVÁ, Jana
4 Spilková, Jana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.