Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nucená mobilizace v Evropě za druhé světové války. Okolnosti, charakteristiky a význam
Sovilj, Milan
Studie se zabývá okolnostmi provádění a charakteristikami nucené mobilizace v jednotlivých evropských zemích a regionech do Wehrmachtu za druhé světové války. Pozornost je také věnovaná náboru zajatců z Wehrmachtu do spojeneckých armád v závěru druhé světové války.
Přehled dosavadního výzkumu
Sovilj, Milan
Studie přináší přehled dosavadního výzkumu tematiky nucené mobilizace obyvatelstva různých evropských zemí a regionů do Wehrmachtu za druhé světové války. Zároveň prezentuje nejvýznamnější publikované výsledky na toto téma.
Dvě téměř zapomenuté osobnosti zpravodajské a odbojové činnosti v československo-jugoslávských kontaktech za druhé světové války: František Hieke a Aleksandar Gjurić
Sovilj, Milan
Předkládaný text se zabývá zpravodajskou a odbojovou činností československého důstojníka Františka Hiekeho a československého lékaře jugoslávského původu dr. Aleksandra Gjuriće, kteří za druhé světové války působili v Protektorátu Čechy a Morava a na jugoslávském území. Příspěvek nevychází jen z archivních pramenů, ale i ze zachovaných memoárových záznamů a vzpomínek svědků tehdejších událostí.
Československo-jugoslávské vztahy v letech 1939-1941: Od zániku Československé republiky do okupace Království Jugoslávie
Sovilj, Milan ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Štěpánek, Václav (oponent) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá velmi složitým československo-jugoslávskými vztahy bezprostředně před a na začátku druhé světové války. V této době Československo jako nezávislý stát už neexistovalo, zatímco Jugoslávie musela pořád balancovat mezi zájmy silnějších států, především Německa a Velké Británie, aby zachránila svou teritoriu a zajistila svým občanům jakoukoliv budoucnost bez válečného konfliktu. Jugoslávský rezervovaný postoj k událostem v Protektorátu Čechy a Morava, navázání spíš formálních slovensko-jugoslávských styků než přátelských a srdečných, ale i přítomnost československé emigrace na jugoslávském území, nepodnikání skoro žádných akcí jugoslávských orgánů vůči činnosti příslušníků menšin české a slovenské proti Protektorátu, Slovensku a Německu, nakonec i odmítavý jugoslávský postoj ke slovenskému státu představovaly pestrobarevný komplexní svět československo- jugoslávských vztahů v letech 1939-1941. Analýza těch vztahů byla založena především na velkém a náročném archivním výzkumu, ale i na studiu příslušné literatury, memoárů a dobového tisku. Zároveň se jedná o tematiku, která dosud nebyla tak detailně zkoumána jak v České republice, tak i v zahraničí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.