|
|
Omítky modifikované příměsí pálených jílů
Soukupová, Eva ; Příhoda,, Jiří (oponent) ; Sokolář, Radomír (oponent) ; Michoinová,, Dagmar (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá reaktivitou pálených jílů v souvislosti s modifikovanými vápennými maltami. Teoretická část disertační práce obsahuje přehled vlastností vápenných malt, jejich kvalitu a způsoby jejich degradace. Jsou uvedeny různé typy pálených jílů (cihelný prach, bentonity a metalupek), jejich původ, vlastnosti a faktory ovlivňující reaktivitu, a způsoby jejího hodnocení. V experimentální části disertační práce jsou hodnoceny vlastnosti a reaktivita pálených jílů na základě stanovení pucolánové aktivity, mineralogického a chemického složení, měrného povrchu, měrné hmotnosti, obsahu amorfní fáze a granulometrie. Jsou uvedena složení vápenných malt s pálenými jíly a hodnocení vlivu pálených jílů na vlastnosti malt v čerstvém i ztvrdlém stavu. V čerstvém stavu je u malt hodnocena konzistence, objemová hmotnost, doba zpracovatelnosti a obsah vzduchu. V zatvrdlém stavu jsou u malt hodnoceny pevnostní charakteristiky v časové závislosti, nasákavost, pórovitost, kapilární vzlínavost, přídržnost, součinitel difúzního odporu, mrazuvzdornost, smrštění, mineralogické složení a mikrostruktura. Pozornost je věnována také vlivu přídavku éteru celulózy do modifikovaných vápenných malt.
|
|
|
Omítky modifikované příměsí pálených jílů
Soukupová, Eva ; Příhoda,, Jiří (oponent) ; Sokolář, Radomír (oponent) ; Michoinová,, Dagmar (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá reaktivitou pálených jílů v souvislosti s modifikovanými vápennými maltami. Teoretická část disertační práce obsahuje přehled vlastností vápenných malt, jejich kvalitu a způsoby jejich degradace. Jsou uvedeny různé typy pálených jílů (cihelný prach, bentonity a metalupek), jejich původ, vlastnosti a faktory ovlivňující reaktivitu, a způsoby jejího hodnocení. V experimentální části disertační práce jsou hodnoceny vlastnosti a reaktivita pálených jílů na základě stanovení pucolánové aktivity, mineralogického a chemického složení, měrného povrchu, měrné hmotnosti, obsahu amorfní fáze a granulometrie. Jsou uvedena složení vápenných malt s pálenými jíly a hodnocení vlivu pálených jílů na vlastnosti malt v čerstvém i ztvrdlém stavu. V čerstvém stavu je u malt hodnocena konzistence, objemová hmotnost, doba zpracovatelnosti a obsah vzduchu. V zatvrdlém stavu jsou u malt hodnoceny pevnostní charakteristiky v časové závislosti, nasákavost, pórovitost, kapilární vzlínavost, přídržnost, součinitel difúzního odporu, mrazuvzdornost, smrštění, mineralogické složení a mikrostruktura. Pozornost je věnována také vlivu přídavku éteru celulózy do modifikovaných vápenných malt.
|
|
|
Možné způsoby narušení vodárenské soustavy a návrh opatření k zabránění jejího zneužití v Jihočeském kraji.
SOUKUPOVÁ, Eva
Diplomová práce je v teoretické části zaměřena na charakteristiku vody jako na základní stavební prvek života na Zemi. Dále práce zmiňuje právní předpisy související s kritickou infrastrukturou, ochranou vod a vodním hospodářstvím. Je zde popsán systém vodního hospodářství v České republice a v Jihočeském kraji. Podrobně jsou zde charakterizovány nejpravděpodobnější chemické, biologické či radiologické vodní kontaminanty, které by mohly být zneužity člověkem v případě jeho vniknutí do objektů vodárenské soustavy. Cílem práce je zmapování možných ohrožení vodárenské soustavy a následné navrhnutí opatření k ochraně Vodárenské soustavy jižní Čechy. Na základě identifikace možných ohrožení na území Jihočeského kraje, a z hlediska rozsahu této diplomové práce je text dále zaměřen pouze na úmyslné ohrožení vodárenských objektů ze strany člověka. Výzkumná část se nejprve zabývá detailnějším popisem Vodárenské soustavy jižní Čechy a to od zdrojů pitné vody, přeš její čerpání, úpravu, skladování, až po její distribuci ke konečnému spotřebiteli. Je zde rozdělen systém zásobování obyvatelstva pitnou vodou v Jihočeském kraji metodou AKIS a to na sektory. Na základě tohoto rozdělení byl vytvořen dotazník pro pracovníky působící v oblasti vodního hospodářství a podle získaných informací z jejich odpovědí byla vyhodnocena především zranitelnost a úroveň bezpečnostních opatření jednotlivých sektorů Vodárenské soustavy jižní Čechy. V druhé řadě je výzkumná část této práce zaměřena na popis použitých bezpečnostních prvků v objektech Vodárenské soustavy jižní Čechy, který je doplněný o pořízení vlastní fotodokumentace objektů a areálů, které jsou v působnosti Jihočeského vodárenského svazu. Jsou zde zdokumentovány a popsány prvky pasivní a aktivní ochrany použité právě Jihočeským vodárenským svazem v jeho objektech a areálech. S touto částí souvisí i použití dvou metod operační analýzy. Nejprve je provedeno kvantitativního šetření zabezpečenosti vodárenských objektů, které spočívá ve zhodnocení nejlépe zabezpečeného objektu Vodárenské soustavy jižní Čechy. Toto šetření je aplikováno na prvky pasivní a aktivní ochrany. Získané výsledky umožní stanovit ten areál a objekt Vodárenské soustavy jižní Čechy, který je nejlépe pasivně i aktivně zabezpečen proti vniknutí nepovolaných osob. Pro porovnání relevantnosti použitého kvantitativního šetření zabezpečenosti, je použita i metoda relativního porovnání zabezpečení vodárenských objektů a její následné vyjádření indexem bezpečnosti. Index bezpečnosti popisuje zabezpečení objektu před možným narušením vyskytující se na celé ploše objektu. Aplikací této metody je dosaženo číselného vyjádření a identifikace celkové bezpečnosti Vodárenské soustavy jižní Čechy s ohledem na preferenci sledovaných parametrů. Oběma metodami je dosaženo shodného výsledku. Nejzabezpečenějším objektem se dle použitých metod operační analýzy jeví srdce Vodárenské soustavy jižní Čechy, kterým je úpravna vody Plav, která je na jihu Čech jedinou úpravnou zásobující pitnou vodou převážnou část obyvatelstva v Jihočeském kraji. Dalšími neméně zabezpečenými objekty jsou čerpací stanice a vodojemy. Na vodárenské soustavě se vyskytují i objekty, které nejsou zabezpečené vůbec. V závěru jsou navrhnuta některá opatření, která by měla zabránit vniku nepovolaných osob do všech vodárenských objektů a bránit tak následnému znehodnocení pitné vody. Jak vyplývá z pozorování, zdá se, že ochrana vodárenských objektů by se měla zlepšovat, vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě. S tím souvisí i náklady Jihočeského vodárenského svazu, které by se měly vynaložit na oblast zabezpečení, aby mohly být uvedeny v praxi ty nejnovější dostupné prvky ochrany. S úspěchem lze sdělit, že převážná část vodárenských objektů je chráněna proti zneužití a to jak pasivně, tak i aktivně.
|
|
|
Srovnání protibiologické ochrany ČR a vybraných zemí EU
SOUKUPOVÁ, Eva
Srovnání protibiologické ochrany ČR a vybraných zemí EU Systém zajišťování hygienicko-epidemických opatření v rámci České republiky vyplývá ze zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, který stanovuje soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví, a z vyhlášky č. 440/2000 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení. Někdy může docházet k neporozumění jednotlivým úkolům, které jsou kladeny na orgány ochrany veřejného zdraví i na složky integrovaného záchranného systému. Tyto úkoly je třeba znát pro plnění stanovených úkolů, i pro zajištění důkladných hygienických a epidemiologických opatření. Každý stát má svůj vlastní systém biologického zabezpečení, který je mnohdy odlišný od České republiky. V rámci ochrany obyvatelstva České republiky je třeba znát legislativní zabezpečení či systém záchytu biologických agens u států sousedících tj. na Slovensku, v Německu, v Rakousku a v Polsku, a to proto, aby mohla být příhraniční spolupráce účinnější a spolehlivější. Práce porovnává způsoby zabezpečení protibiologické ochrany v České republice i u států s ní sousedících. Zároveň tato práce upozorňuje na rozdíly v legislativní úpravě a při zabezpečování protibiologické ochrany a to jak z pohledu základního, tak i z pohledu odborného zabezpečení. Na základě těchto porovnání a na základě stanovených kritérií se dospělo k závěru, že Česká republika je dostatečně připravená na zvládnutí útoku pomocí B-agens a že některá země má propracovanější protibiologickou ochranu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Práva imigrantů
SOUKUPOVÁ, Eva
S problematikou imigrace se Česká republika setkává po roce 1989. V současné době tvoří cizinci přibližně 2,5% obyvatel ČR. Tento počet patří mezi nejnižší v rámci EU, avšak do budoucna se předpokládá, že se tento počet bude neustále zvyšovat. Lidé přicházející do ČR, hledají lepší životní podmínky a chtějí zde začít nový život. Proto by mělo být součástí státní politiky zajišťovat imigrantům rovný přístup a rovné příležitosti na trhu práce, ve vztahu ke zdravotní i sociální péči. V praktické části byl pro získání potřebných údajů zvolen kvantitativní výzkum formou dotazníkové techniky. Použity byly anonymní dotazníky pro imigranty a veřejnost. Výzkum zaměřený na imigranty byl proveden v institucích zaměřených na pomoc cizincům v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Plzni, Praze. Celkem bylo rozesláno 120 dotazníků. Návratnost dotazníků byla 49%. Výzkumný soubor tedy tvořilo 59 respondentů. Výzkum zaměřený na veřejnost byl prováděn v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a v Třeboni. Celkem bylo rozdáno 110 dotazníků. Dotazníky jsem rozdávala osobně a jejich návratnost byla 100%. Všechny dotazníky byly vyhodnoceny a procentuelně zpracovány do grafů. V práci jsou stanoveny dva cíle. Ke každému cíli byly stanoveny dvě hypotézy. Cíl 1: Zjistit úroveň znalostí imigrantů o právu pracovním a sním souvisejících předpisů {--} zdravotním pojištěním, dávkami sociálního zabezpečení. Hypotéza č. 1 zní: Více než polovina dotázaných imigrantů zná svá práva. Hypotéza č. 2 zní: Více než polovina dotázaných imigrantů ví, na koho se v případě řešení problému obrátit. . Po vyhodnocení dotazníků první hypotéza nepotvrdila a druhá hypotéza se potvrdila. Cíl 2: Zjistit informovanost veřejnosti o právním postavení cizinců žijících na území ČR. Hypotéze č. 1 zní: Více než polovina dotázaných respondentů nezná práva cizinců žijících na území ČR. Hypotéza č. 2 zní: Více než polovina dotázaných respondentů zná organizace poskytující pomoc cizincům žijících na území ČR. Po vyhodnocení dotazníků se první hypotéza nepotvrdila a druhá hypotéza se potvrdila.
|
host ::
RSS.