|
|
Disentangling the nonlinear effects of habitat complexity on functional responses
SOUKUP, Pavel
Habitat structural complexity modifies trophic interactions by providing refuges and altering predator and prey behavior. The quality and intensity of predator prey interactions can be described by functional responses, that is by the relationship between the number of preys consumed by a predator and initial prey density. We combine two complementary methods of functional response estimation to examine the effects of habitat complexity on the predation of Aeshna cyanea dragonfly larva on Chaoborus obscuripes glassworm larvae. We show that habitat complexity has nonlinear effects on functional response parameters (attack rate and handling time), despite the prevalence of stepwise responses reported in literature. Our results suggest that detailed understanding of habitat complexity effects on food webs requires complementary experimental approaches across a gradient of habitat complexity and should also consider predator and prey behavior.
|
|
|
Role of habitat complexity and predation in the structuring of aquatic communities
SOUKUP, Pavel
This thesis focuses on the roles habitat complexity and predation play in the structuring of aquatic communities. Chapter one provides an overview of the way habitat complexity structures communities separately, and by altering predator prey interactions in all aquatic habitats. The following two chapters examine their combined effects using different predator-prey pairs and time scopes: short-term laboratory experiments and a medium-term mesocosm experiment.
|
|
|
Dílo Guillberta de Lannoye jako historický pramen
Svátek, Jaroslav ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent)
Pozdní středověk se vyznačuje zvýšenou aktivitou ve dvou oblastech, které však dosáhly svého největšího rozkvětu v jiných epochách. Jedná se o objevitelské cesty a také křížové výpravy. Cestovatelé pozdního středověku stojí poněkud ve stínu pozdějších velkých zámořských objevů. A přesto, jak daleko by dopluli světoznámí objevitelé jako Vasco de Gama nebo Kryštof Kolumbus, nebýt jejich méně známých předchůdců? Cesty k novým světům těchto velikánů sice ohlašují novou dobu, ale svým myšlením a vnímáním světa stojí ještě pevně ve středověku a příliš se neliší od misionářů 13. a 14. století nebo kupců a poutníků století následujícího. Přesně naopak je tomu s křížovými výpravami. Po svém vrcholu ve 12. a 13. století ve Svaté zemi dožívá tento způsob války v následujících letech s podivuhodnou setrvačností, avšak častěji spíše v hlavách propagandistů než na konkrétních bojištích. Přesto pozdní kruciáty znovu naleznou reálný smysl zejména pod vlivem tureckého nebezpečí. Křesťanská Evropa nadto zkouší uplatnit osvědčený model křížové výpravy také na svém kontinentu. Navzdory vítěznému zakončení španělské reconquisty a pacifikaci pobaltských pohanů nejsou výsledky pozdních kruciát nijak povzbudivé, a to jednak v boji proti kacířským Čechám, tak zejména v konfrontaci s osmanským nepřítelem na Balkáně, kde fatální...
|
|
|
Obraz z válek proti albigenským - oheň, meč a okcitánský kříž
Biederman, Jan ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent)
Na přelomu raného a vrcholného středověku se křesťanství jakoby nacházelo v mlhách - staré pohanské kulty v Evropě jen velmi pomalu a neochotně vyklízely pozice a tu se na jejich místo začaly drát nové kulty, či lépe řečeno - hereze. První z nich vystoupily na světlo, či byly odhaleny, už v 11. století a během následujícího století se začaly v západní i střední Evropě množit případy odhalených heretických komunit. Jihofrancouzský prostor, Okcitánie, byl během 12. století k velkému překvapení církve shledán jako místo, kde se velice rozmnožila dualistická hereze. Církev se zpočátku snažila této situaci, jíž vnímala jako rostoucí ohrožení božího řádu, čelit misijní činností a spoléhala se na podporu místní šlechty. Vývoj situace, který probíhal až do počátku 13. století, ukázal, že šlechta nemá na represivních akcích zájem a heretiky toleruje, zatímco misijní činnost a hrozba církevních trestů vyvolává spíše všeobecný odpor. Ten nakonec vyústil v atentát na papežského legáta Pierra de Castelnau, což zadalo příčinu k vyhlášení křížové výpravy a řešení situace pomocí síly. Výsledkem byl válečný konflikt, trvající s drobnými přestávkami dvacet let a završený ozvěnou v podobě několika neúspěšných povstání - byl také první křížovou výpravou, vyhlášenou proti evropské křesťanské komunitě. Samotné války proti...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Evropská unie a situace ohrožující mezinárodní mír a bezpečnost
Soukup, Pavel ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd / Smetanovo nábřeží 6, 110 01 Praha 1 info@fsv.cuni.cz, tel: 222 112 111 www.fsv.cuni.cz Dle čl. 4 Opatření rektora č. 6/2010 o Zpřístupnění elektronické databáze závěrečných prací http://www.cuni.cz/UK-3470.html a čl. 1 Opatření děkana 29/2010 se z časového hlediska závěrečné práce dělí do tří skupin: a. "nové práce", tj. práce odevzdávané k obhajobě počínaje 29. 9. 2010, b. "starší práce", tj. práce odevzdané k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010, c. "práce před rokem 2006", tj. práce odevzdané k obhajobě před 1. 1. 2006. V tomto případě jde o "starší práci" odevzdanou k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010. Omlouváme se, ale dokument není v elektronické verzi k dispozici.
|
|
| |
|
|
Litomyšlská kázání Jindřicha z Vildštejna
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent)
Předkládaná práce Litomyšlská kázání Jindřicha z Vildštejna pojednává o kazatelském díle klerika Jindřicha z Vildštejna, které se nám dochovalo v rukopise Bavorské státní knihovny v Mnichově (BSB, Clm 14256). K popsání a zhodnocení tohoto rukopisného souboru si autor vybírá pouze malou sondu (tři z celkových třinácti kazatelských textů), na níž různými způsoby ukazuje podobu, kontext a sociálně-komunikační účel pozdně středověkého kázání. Tyto tři vybrané části pramene pojí skutečnost, že zazněly v Litomyšli (v letech 1376 a 1378). Jedná se o dvě eucharistická kázání a o jednu smuteční řeč ku příležitosti pohřbu Karla IV. Na začátku celé práce je čtenář obeznámen s životními reáliemi historické osobnosti Jindřicha z Vildštejna, který byl příslušníkem minoritského řádu a zastával v průběhu svého života několik biskupských úřadů. V druhé části autor předkládá popis a klasifikaci vybraných kazatelských textů. Třetí část práce pak tvoří interpretační studie, v které se autor snaží na vytčené pramenné sondě objasnit dobový komunikační význam jednoho výrazného fenoménu středověkých kazatelských rukopisů, jakým je hojné používání citátů z Bible a autorit. Na samém konci práce je přiložena kritická edice tří litomyšlských kázání Jindřicha z Vildštejna, s kterými autor v průběhu studie pracoval. Klíčová...
|
host ::
RSS.