Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Příčiny a důsledky rozdělení Irského ostrova
Dolínková, Kateřina ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Soušková, Tereza (oponent)
Práce se především věnuje tématu rozdělení irského ostrova. Hranice jako taková ostrovem prochází lehce přes sto let a v průběhu času se měnil i její význam. Budeme tak sledovat původ vzniku rozdělení, a to jak z historického, tak politického pohledu. Od historického kontextu přes bouřlivé 20. století se dostaneme až do aktuální doby, kdy se rozdělení Irska dostalo do popředí zájmu v souvislosti s referendem o brexitu. Zkoumání bude probíhat ve více rovinách. Zásadním zdrojem budou zákony, které rozdělení na ostrově upravovaly, potažmo zákony a dohody, které daly vzniknout Severnímu Irsku a Irskému svobodnému státu, později Irské republice. V moderní době pak bude stěžejní Velkopáteční dohoda a brexitová dohoda. Kormě zákonů však bude práce brát ohled i na praktické důsledky rozdělení, se kterými se museli obyvatelé potýkat. V neposlední řadě bude zkoumán i politický vývoj v obou státních celcích na ostrově a jakou roli rozdělení sehrálo zde. Cílem práce je komplexní přehled historie štěpných linií na irském ostrově a proměny anglo-irských vztahů v čase. V konečné části pak zhodnotíme dopady brexitu na Irsko, nejen v souvislosti s nejistotou okolo hranice na ostrově, ale zohledníme i debatu o spojení irského ostrova, která se nyní dostává v Irsku do popředí. Klíčová slova: rozdělení Irska, irská...
Koncepce autoritářského režimu Juana Linze a její aplikace na vládu Antanase Smetony
Soušková, Tereza ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Ante, Kristine (oponent)
Tato bakalářská práce bude analyzovat politický vývoj meziválečné Litvy, jejíž nezávislost byla vyhlášena v roce 1918 a skončila v roce 1940 okupací Sovětským svazem. Hlavní důraz bude kladen na období autoritářského režimu Antanase Smetony, který se stal litevským prezidentem po vojenském převratu v roce 1926. V analytické části budu vycházet z konceptu autoritářského režimu politologa Juana Linze, jejž představil ve své knize "Totalitarian and Authoritarian Regimes". Pojednám o základních tezích konceptu a následně provedu analýzu empirických dat ve vztahu k Smetonovu režimu a komparaci. Cílem bude zjistit, nakolik režim Antanase Smetony odpovídá Linzově definici autoritářského režimu.
Populismus v ukrajinské politice
Savkova, Vladislava ; Bíba, Jan (vedoucí práce) ; Soušková, Tereza (oponent)
(česky) Hlavní cíl práce spočívá v teoretické analýze pojmu populismus a jeho aplikaci na současnou Ukrajinu v podmínkách předvolební kampaně 2019. Klíčovým předmětem zájmu je Julija Tymošenková, ukrajinská politička, bývalá dvojnásobná předsedkyně vlády Ukrajiny a kandidátka na post prezidenta Ukrajiny ve volbách roku 2019. Práce je koncipována do 4 částí. První dvě teoretické části se zaměří na konceptuální vymezení populismu - jeho teoretického rámce, v čem spočívá problém přesné definice pojmu, zaměří se na charakteristické rysy populismu podle Paula Taggarta a jeho metody jako formy politické praxe a také příčiny jeho vzestupu v dnešní době po celém světě. V posledních dvou částech je analyzována hypotéza, zda zkoumaná aktérka (Julija Tymošenková) a její rétorika naplňují populistické charakteristiky uvedené v teoretické části, což může být přínosné jako příklad pro budoucí výzkumy dalších politiků a jejich rétorik. Pro analýzu politického programu Tymošenkové, debat a prohlášení v médiích a na sociálních sítích bude použita metoda obsahové analýzy. Pro zkoumání bude vymezeno období únor 2018 až duben 2019.
Ruské reakce na "barevné revoluce"
Novák, Adam ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Soušková, Tereza (oponent)
Tato případová studie se zabývá ruskými protirevolučními taktikami, které byly vyvinuty a použity jako odpověď na intenzivní propagaci demokracie ze strany západních aktérů, která se poté promítla během tzv. barevných revolucích v Gruzii, na Ukrajině a v Kyrgyzstánu. Proč tyto události vyvolaly u Putina potřebu vytvořit patriotickou občanskou společnost? Jaké politicko-technologické nástroje byly použity a jaký byl jejich důsledek pro domácí situaci v Rusku? V tomto kontextu se bude práce zabývat rolemi politických technologů Gleba Pavlovského a Vladislava Surkova, jakožto hlavních strůjců ideologie "suverénní demokracie", založenou na patriotismu, multipolárním mezinárodním systému a adorování vybraných událostí sovětské historie. Analyzována bude role vládně organizovaného mládežnického hnutí Naši a jejího předchůdce Iduščije vměstě ("Jdoucí pospolu"), které za účelem určení nepřítele, vyvinula "anti-fašistický" diskurz, založený na představách suverénní demokracie. V průběhu práce spojuji koncept občanské společnosti s představami politických teoretiků jako John Locke, Thomas Paine, Robert Putnam a Alexis de Tocqueville, kteří občanskou společnost spojovali s hodnotami civility. Petr Kopecký a Cas Mudde naopak poskytují teoretický rámec pro klasifikaci neobčanské společnosti. Hnutí Naši je poté...
Podněstří v ruské zahraniční politice
Soušková, Tereza ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o separatistickém státu Podněstří, který vznikl v roce 1992 na území Moldavské republiky za podpory Ruské federace. Konkrétně se výzkum zaměřuje na analýzu míry autonomie Podněstří na svém patronovi Ruské federaci. Toto téma bude pojednáno na základě historického vývoje vztahů Moldavska, Podněstří a SSSR/Ruska, a fungování vnitřní a vnější suverenity Podněstří. Spolu s těmito tématy bude také pojednána problematika podněsterské identity a to, jak se do ní promítl vztah Podněstří k Ruské federaci. Práce pojedná dané téma jako jedinečnou případovou studii s aplikací konceptu slabých států na kvazistát Podněstří. Výstup práce bude zhodnocením, nakolik Podněstří jedná autonomně vzhledem k Ruské federaci a vzhledem k mezinárodnímu společenství a zda může být považováno za nezávislého aktéra mezinárodních vztahů.
Semi-prezidencialismus na Ukrajině
Shvets, Oleksii ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Soušková, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zaměří na výzkum ukrajinského politického režimu. V teoretické části se bude snažit nastínit základní vymezení teorie semi-prezidencialismu u třech nejvýznamnějších autorů: Duvegera, Shugarta a Elgiého. V praktické části následně prozkoumáme ústavní vývoj na Ukrajině, zavedení semi-prezidencialismu, proměny ukrajinského politického režimu a jeho reálné fungování. Cílem práce bude odpovědět, zda ukrajinský politický režim je nebo není semi-prezidentským. Velkým přínosem této práce bude analýza současného politického režimu, ve kterém poprvé v dějinách nezávislé Ukrajiny se ustálila dominance jediné politické moci. Tuto část práci není možné opřít o výsledky vědeckého badání kvůli absenci takových výsledků. A proto tato část bude mít podobu analýzy definitivních faktů autorem práce. Klíčová slova: Semi-prezidencialismus; Ukrajina; postkomunismus.
Populismus v ukrajinské politice
Savkova, Vladislava ; Bíba, Jan (vedoucí práce) ; Soušková, Tereza (oponent)
(česky) Hlavní cíl práce spočívá v teoretické analýze pojmu populismus a jeho aplikaci na současnou Ukrajinu v podmínkách předvolební kampaně 2019. Klíčovým předmětem zájmu je Julija Tymošenková, ukrajinská politička, bývalá dvojnásobná předsedkyně vlády Ukrajiny a kandidátka na post prezidenta Ukrajiny ve volbách roku 2019. Práce je koncipována do 4 částí. První dvě teoretické části se zaměří na konceptuální vymezení populismu - jeho teoretického rámce, v čem spočívá problém přesné definice pojmu, zaměří se na charakteristické rysy populismu podle Paula Taggarta a jeho metody jako formy politické praxe a také příčiny jeho vzestupu v dnešní době po celém světě. V posledních dvou částech je analyzována hypotéza, zda zkoumaná aktérka (Julija Tymošenková) a její rétorika naplňují populistické charakteristiky uvedené v teoretické části, což může být přínosné jako příklad pro budoucí výzkumy dalších politiků a jejich rétorik. Pro analýzu politického programu Tymošenkové, debat a prohlášení v médiích a na sociálních sítích bude použita metoda obsahové analýzy. Pro zkoumání bude vymezeno období únor 2018 až duben 2019.
Ruské reakce na "barevné revoluce"
Novák, Adam ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Soušková, Tereza (oponent)
Tato případová studie se zabývá ruskými protirevolučními taktikami, které byly vyvinuty a použity jako odpověď na intenzivní propagaci demokracie ze strany západních aktérů, která se poté promítla během tzv. barevných revolucích v Gruzii, na Ukrajině a v Kyrgyzstánu. Proč tyto události vyvolaly u Putina potřebu vytvořit patriotickou občanskou společnost? Jaké politicko-technologické nástroje byly použity a jaký byl jejich důsledek pro domácí situaci v Rusku? V tomto kontextu se bude práce zabývat rolemi politických technologů Gleba Pavlovského a Vladislava Surkova, jakožto hlavních strůjců ideologie "suverénní demokracie", založenou na patriotismu, multipolárním mezinárodním systému a adorování vybraných událostí sovětské historie. Analyzována bude role vládně organizovaného mládežnického hnutí Naši a jejího předchůdce Iduščije vměstě ("Jdoucí pospolu"), které za účelem určení nepřítele, vyvinula "anti-fašistický" diskurz, založený na představách suverénní demokracie. V průběhu práce spojuji koncept občanské společnosti s představami politických teoretiků jako John Locke, Thomas Paine, Robert Putnam a Alexis de Tocqueville, kteří občanskou společnost spojovali s hodnotami civility. Petr Kopecký a Cas Mudde naopak poskytují teoretický rámec pro klasifikaci neobčanské společnosti. Hnutí Naši je poté...
Rozpad Sovětského svazu v Gruzii a následná transformace
Soušková, Tereza ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Příhoda, Marek (oponent)
Diplomová práce bude analyzovat průběh rozpadu Sovětského svazu v Gruzínské sovětské socialistické republice a její následnou transformaci do nezávislého demokratického státu. Hlavní důraz bude kladen na analýzu politických struktur v rámci sovětského zřízení a jejich přeměnu do demokratických. Spolu s tím bude akcentována obecná společenská situace, včetně občanské války v 90. letech a vztahu Gruzie k Ruské federaci. Časově se práce zaměří na období druhé poloviny 80. let do poloviny 90. let. Klíčová slova Gruzie, Sovětský svaz, transformace, demokratizace, tranzice
Podněstří v ruské zahraniční politice
Soušková, Tereza ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o separatistickém státu Podněstří, který vznikl v roce 1992 na území Moldavské republiky za podpory Ruské federace. Konkrétně se výzkum zaměřuje na analýzu míry autonomie Podněstří na svém patronovi Ruské federaci. Toto téma bude pojednáno na základě historického vývoje vztahů Moldavska, Podněstří a SSSR/Ruska, a fungování vnitřní a vnější suverenity Podněstří. Spolu s těmito tématy bude také pojednána problematika podněsterské identity a to, jak se do ní promítl vztah Podněstří k Ruské federaci. Práce pojedná dané téma jako jedinečnou případovou studii s aplikací konceptu slabých států na kvazistát Podněstří. Výstup práce bude zhodnocením, nakolik Podněstří jedná autonomně vzhledem k Ruské federaci a vzhledem k mezinárodnímu společenství a zda může být považováno za nezávislého aktéra mezinárodních vztahů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.