|
|
Vybrané aspekty léčby metotrexátem u pacientů s revmatoidní artritidou
Hloch, Karel ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Souček, Miroslav (oponent) ; Tomčík, Michal (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra sociální a klinické farmacie Kandidát: Mgr. Karel Hloch Školitel: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D.; doc. MUDr. Tomáš Soukup (konzultant), Ph.D.; PharmDr. Martin Doseděl, Ph.D. (konzultant) Název disertační práce: Vybrané aspekty léčby metotrexátem u pacientů s revmatoidní artritidou Úvod a cíle Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění spojené s chronickým zánětem kloubů, které způsobuje jejich otok a bolest. Prevalence tohoto onemocnění je v obecné populaci přibližně 1 %. Vyšší morbidita a úmrtnost u pacientů s RA je spojena se zvýšenou zánětlivou aktivitou související s kardiovaskulárními onemocněními (KVO). Metotrexát (MTX), léčivo s imunosupresivní aktivitou, je lékem první volby při léčbě RA. Zdá se, že jeho hlavní protizánětlivý účinek je zprostředkován zvýšeným uvolňováním purinového nukleosidu adenosinu. Stav pacientů se zánětlivými onemocněními je ovlivněn aktivací adenosinových receptorů A2a a A3. Vysoká spotřeba kofeinu (antagonisty adenosinových receptorů) může proto vést ke změně účinnosti léčby MTX. 1) Cílem první, retrospektivně-prospektivní, observační, průřezové studie bylo zjistit, zda pacienti s RA, kteří nebyli léčeni MTX (skupina MTX 0) v čase zařazení do studie, byli ve vyšším riziku KVO než...
|
|
|
ABPM a hypertenze u dětí s diabetem mellitem typu 1
Šuláková, Terezie ; Janda, Jan (vedoucí práce) ; Svačina, Štěpán (oponent) ; Souček, Miroslav (oponent)
Cíl studie: zhodnotit diagnostickou účinnost příležitostného měření krevního tlaku (OBP) versus 24h ambulantního monitorování krevního tlaku (ABPM) při odhalování hypertenze (HTN) u dětí s diabetem mellitem 1. typu (DM1). Metody: Příležitostné měření krevního tlaku (TK) a ABPM bylo provedeno u 84 diabetických dětí (43 chlapců) ve věku 14.9 (12.0;16.6) let, průměrně 6.3±3.5r. od stanovení diagnózy diabetu mellitu 1. typu. Získané hodnoty TK jak při OBP, tak při ABPM, byly konvertovány do SDS (standard deviation scores). Kromě toho byly analyzovány hodnoty tlakové zátěže (BPL) a noční pokles TK (dipping). Porovnání diagnostické účinnosti mezi OBP a ABPM bylo provedeno pomocí kappa koeficientu a ROC analýzy. Výsledky: HTN (95. percentil) nebo prehypertenze (90. a <95. percentil) byla prokázána u 43/84 (51%) dětí při OBP, v případě ABPM byla HTN (95. percentil za 24h, během dne nebo během spánku) prokázána u 24/84 (29%) pacientů. Obě metody byly v souhlase u 33 ABPM normotenzních pacientů a 16 ABPM hypertenzních pacientů (většina měla noční hypertenzi); 32% dětí mělo hypertenzi bílého pláště a 9.5% dětí mělo maskovanou HTN. Výsledný kappa koeficient 0.175 (95% CI -0.034 to 0.384) potvrdil nízký souhlas mezi oběma metodami. Diastolický TK se jevil o něco lepším predátorem (ROC AUC=0.71±0.06) HTN na ABPM...
|
|
|
Vybrané aspekty léčby metotrexátem u pacientů s revmatoidní artritidou
Hloch, Karel ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Souček, Miroslav (oponent) ; Tomčík, Michal (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra sociální a klinické farmacie Kandidát: Mgr. Karel Hloch Školitel: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D.; doc. MUDr. Tomáš Soukup (konzultant), Ph.D.; PharmDr. Martin Doseděl, Ph.D. (konzultant) Název disertační práce: Vybrané aspekty léčby metotrexátem u pacientů s revmatoidní artritidou Úvod a cíle Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění spojené s chronickým zánětem kloubů, které způsobuje jejich otok a bolest. Prevalence tohoto onemocnění je v obecné populaci přibližně 1 %. Vyšší morbidita a úmrtnost u pacientů s RA je spojena se zvýšenou zánětlivou aktivitou související s kardiovaskulárními onemocněními (KVO). Metotrexát (MTX), léčivo s imunosupresivní aktivitou, je lékem první volby při léčbě RA. Zdá se, že jeho hlavní protizánětlivý účinek je zprostředkován zvýšeným uvolňováním purinového nukleosidu adenosinu. Stav pacientů se zánětlivými onemocněními je ovlivněn aktivací adenosinových receptorů A2a a A3. Vysoká spotřeba kofeinu (antagonisty adenosinových receptorů) může proto vést ke změně účinnosti léčby MTX. 1) Cílem první, retrospektivně-prospektivní, observační, průřezové studie bylo zjistit, zda pacienti s RA, kteří nebyli léčeni MTX (skupina MTX 0) v čase zařazení do studie, byli ve vyšším riziku KVO než...
|
|
|
Deprese a inzulinová rezistence
Hess, Zdeněk ; Rosolová, Hana (vedoucí práce) ; Šimon, Jaroslav (oponent) ; Souček, Miroslav (oponent) ; Beran, Jiří (oponent)
Souhrn Úvod: Metabolický syndrom inzulínové rezistence a depresivní porucha se považují v dnešní době za významné rizikové faktory pro kardiovaskulární nemoci. Prevalence metabolického syndromu se pohybuje ve vyspělých populacích světa včetně naší populace kolem 25% a výskyt depresivních poruch kolem 15%. Existuje-li vzájemný vztah mezi těmito dvěma faktory není na základě poměrně chudých literárních údajů zcela jasné. Cíl: Pokusit se najít vztah mezi metabolickým syndromem a depresí v populačním vzorku na základě klinických a metabolických ukazatelů. Metodika: Pomocí dotazníků byl hodnocen výskyt depresivní poruchy ev. jiných psychopatologií u 259 jedinců náhodně vybraných z plzeňské populace. Probandi byli obesláni dotazníky, které sloužily k posouzení depresivity a byli pozváni na vyšetření antropometrických a metabolických parametrů spojených s metabolickým syndromem a některých dalších vybraných parametrů. Zejména byl u nich zjišťován výskyt rizikových faktorů metabolického syndromu inzulínové rezistence a hledán vzájemný vztah mezi depresí a metabolickým syndromem. Jako nemocní s metabolickým syndromem inzulínové rezistence byli považováni probandi, u kterých byly splněny 3 z těchto 5 podmínek: Triglyceridy 1,7 mmol/l, HDL cholesterol < 1,0 mmol/l u mužů nebo < 1,3 mmol/l u žen, krevní tlak 130/85...
|
|
| |
|
|
Aspirin v sekundární prevenci ischemické cévní mozkové příhody.
Adámek, Tomáš ; Alušík, Štefan (vedoucí práce) ; Kalvach, Pavel (oponent) ; Souček, Miroslav (oponent)
Úvod: Rekurence cévní mozkové příhody po prodělané TIA či CMP je 3-4% ročně. Jedním ze způsobů, jak riziko opakovaní CMP snížit, je užití antiagregační terapie. V naší studii jsme zkoumali účinek aspirinu. Ten má v sekundární prevenci nadále své místo, i když byly vyvinuty novější antiagregancia, ale jejich risk/benefit profil zatím není lepší než u aspirinu. Důvody pro použití aspirinu v sekundární prevenci jsou nejdelší zkušenosti, jednoznačně prokázaný efekt v mnoha studiích a nízká cena. Na druhou stranu aspirin zabrání jen přibližně 25% ischemických příhod, proto je zde velký prostor pro hledání příčin selhání léčby a alternativních terapeutických postupů. Za nejčastější příčinu neefektivní léčby bývá označováná noncompliance aspirinu a embolizační příhody. Cílem práce bylo zjistit účinnost antiagregační terapie u pacientů po cévní mozkové příhodě léčených aspirinem v dávce 100mg denně, u kterých jsme zajistili 100% compliance a maximálně minimalizovali možnost embolizačních příčin iktů. Dále jsme se snažili zjistit, zda nedostatečná suprese tvorby 11- dehydrotromboxanu B2 koreluje s komorbiditami, užívanou medikací a laboratorními parametry a také, zda zvýšením dávky aspirinu docílíme zvýšené účinnosti. Metodika: Ze souboru 565 pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě jsme na základě...
|
|
|
Aspirin v sekundární prevenci ischemické cévní mozkové příhody.
Adámek, Tomáš ; Alušík, Štefan (vedoucí práce) ; Kalvach, Pavel (oponent) ; Souček, Miroslav (oponent)
Úvod: Rekurence cévní mozkové příhody po prodělané TIA či CMP je 3-4% ročně. Jedním ze způsobů, jak riziko opakovaní CMP snížit, je užití antiagregační terapie. V naší studii jsme zkoumali účinek aspirinu. Ten má v sekundární prevenci nadále své místo, i když byly vyvinuty novější antiagregancia, ale jejich risk/benefit profil zatím není lepší než u aspirinu. Důvody pro použití aspirinu v sekundární prevenci jsou nejdelší zkušenosti, jednoznačně prokázaný efekt v mnoha studiích a nízká cena. Na druhou stranu aspirin zabrání jen přibližně 25% ischemických příhod, proto je zde velký prostor pro hledání příčin selhání léčby a alternativních terapeutických postupů. Za nejčastější příčinu neefektivní léčby bývá označováná noncompliance aspirinu a embolizační příhody. Cílem práce bylo zjistit účinnost antiagregační terapie u pacientů po cévní mozkové příhodě léčených aspirinem v dávce 100mg denně, u kterých jsme zajistili 100% compliance a maximálně minimalizovali možnost embolizačních příčin iktů. Dále jsme se snažili zjistit, zda nedostatečná suprese tvorby 11- dehydrotromboxanu B2 koreluje s komorbiditami, užívanou medikací a laboratorními parametry a také, zda zvýšením dávky aspirinu docílíme zvýšené účinnosti. Metodika: Ze souboru 565 pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě jsme na základě...
|
|
|
Inzulinorezistence a cholesterolový metabolismus u obézních pacientů s diabetes mellitus 1. typu - vliv řízené redukce hmotnosti
Jiráčková, Jana ; Šmahelová, Alena (vedoucí práce) ; Souček, Miroslav (oponent) ; Svačina, Štěpán (oponent)
Souhrn Úvod: Diabetes mellitus 1. typu, onemocnění charakterizované absolutní inzulinovou deficiencí, je spjat se zvýšenou absorpcí cholesterolu. Obezita je provázena sníženou inzulinovou senzitivitou, pro níž je naopak charakteristické zvýšení endogenní cholesterolové syntézy a pokles absorpce cholesterolu. Obézní diabetici 1. typu představují z metabolického hlediska zajímavou podskupinu charakterizovanou kombinací relativní a absolutní inzulinové nedostatečnosti. Cíle: Cílem práce bylo charakterizovat vztah inzulinové rezistence a vybraných markerů cholesterolového metabolismu u obézních diabetiků 1. typu a zhodnotit jejich dynamiku v průběhu definovaného redukčního a reedukačního programu. Metodika: Metabolické a antropometrické parametry obézních pacientů s diabetes mellitus 1. typu byly vstupně porovnány s kontrolní skupinou štíhlých dibetiků 1. typu. Dynamika sledovaných parametrů podskupiny obézních byla zachycena v průběhu redukčního program - ve Fázi I (před intervencí), Fázi II (po týdenním hladovění za hospitalizace a po 3 týdnech s dietou o 150 g sacharidů/den) a ve III. Fázi (po následujících 11 měsících s dietou o 225g sacharidů/den). Ve Fázi I-III byly stanoveny vybrané metabolické a antropometrické parametry obézních pacientů. V plazmě bylo stanoveno základní lipidové spektrum, markery...
|
|
|
ABPM a hypertenze u dětí s diabetem mellitem typu 1
Šuláková, Terezie ; Janda, Jan (vedoucí práce) ; Svačina, Štěpán (oponent) ; Souček, Miroslav (oponent)
Cíl studie: zhodnotit diagnostickou účinnost příležitostného měření krevního tlaku (OBP) versus 24h ambulantního monitorování krevního tlaku (ABPM) při odhalování hypertenze (HTN) u dětí s diabetem mellitem 1. typu (DM1). Metody: Příležitostné měření krevního tlaku (TK) a ABPM bylo provedeno u 84 diabetických dětí (43 chlapců) ve věku 14.9 (12.0;16.6) let, průměrně 6.3±3.5r. od stanovení diagnózy diabetu mellitu 1. typu. Získané hodnoty TK jak při OBP, tak při ABPM, byly konvertovány do SDS (standard deviation scores). Kromě toho byly analyzovány hodnoty tlakové zátěže (BPL) a noční pokles TK (dipping). Porovnání diagnostické účinnosti mezi OBP a ABPM bylo provedeno pomocí kappa koeficientu a ROC analýzy. Výsledky: HTN (95. percentil) nebo prehypertenze (90. a <95. percentil) byla prokázána u 43/84 (51%) dětí při OBP, v případě ABPM byla HTN (95. percentil za 24h, během dne nebo během spánku) prokázána u 24/84 (29%) pacientů. Obě metody byly v souhlase u 33 ABPM normotenzních pacientů a 16 ABPM hypertenzních pacientů (většina měla noční hypertenzi); 32% dětí mělo hypertenzi bílého pláště a 9.5% dětí mělo maskovanou HTN. Výsledný kappa koeficient 0.175 (95% CI -0.034 to 0.384) potvrdil nízký souhlas mezi oběma metodami. Diastolický TK se jevil o něco lepším predátorem (ROC AUC=0.71±0.06) HTN na ABPM...
|
|
| |
host ::
RSS.