|
|
Frekvence komplikací a jejich prevence u žen v časném šestinedělí po ambulantním porodu
Nedvědová, Kateřina ; Sosna, Ondřej (vedoucí práce) ; Buryanek, Adam (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice poporodních komplikací v časném šestinedělí u žen, které se rozhodly porodit ambulantně (tj. odejít z porodnice do 72 h od porodu). Dále se věnuje prevenci těchto komplikací a následné poporodní péči jakožto preventivnímu opatření. Ambulantní porod je poměrně nová možnost porodu. Každoročně počet žen, které odcházejí po porodu ambulantně domů, roste a zaobírání se poporodními komplikacemi a prevencí komplikací u těchto žen si zaslouží pozornost. Práce je koncipována jako teoreticko-praktická. Teoretická část vymezuje pojmy jako ambulantní porod, šestinedělí se zaměřením na šestinedělí časné do 7. poporodního dne. Dále popisuje komplikace vyskytující se v časném šestinedělí a nakonec se zabývá edukací žen. Praktická část se zabývá rozborem a statistickým zpracováním dotazníkového šetření, které se věnuje frekvenci poporodních komplikací v časném šestinedělí a jejich prevenci. Cíly práce bylo zjistit frekvenci a závažnost poporodních komplikací u žen po ambulantním porodu v časném šestinedělí, četnost edukací žen o poporodních komplikacích v časném šestinedělí zdravotnickým personálem při odchodu z porodnice. Dále zjistit, odkud a v jaké míře ženy čerpají informace o poporodních komplikacích v časném šestinedělí a zda mají informací dostatek a co by jim...
|
|
|
Genový polymorfismus Th1/Th2 cytokinů u pacientek s děložní myomatózou
Sosna, Ondřej ; Kužel, David (vedoucí práce) ; Živný, Jan (oponent) ; Novotný, Zdeněk (oponent)
Úvod: Děložní myom (leiomyom) je nejčastěji se vyskytujícím nezhoubným nádorem v oblasti ženského genitálního traktu a představuje nejčastější indikaci k provedení hysterektomie. Jeho etiologie však stále zůstává neznámá. V posledních letech jsou podrobněji zkoumány genetické faktory podílející se na vzniku děložních myomů. Cílem naší práce bylo najít možné genetické faktory použitelné jako prognostický marker k evaluaci zvýšeného rizika vzniku tohoto onemocnění. Metodika: Do studie jsme zařadili 102 pacientek s děložními myomy, jako kontrolní skupina sloužil soubor 145 zdravých žen. Všem těmto ženám bylo provedeno ultrazvukové vyšetření malé pánve a odebrán vzorek nesrážlivé krve. Ve skupině pacientek s děložním myomem následovala vždy po zvolené operační intervenci histologická verifikace nálezu. Princip detekce polymorfismů cytokinových genů byl založen na jednoduché PCR reakci s využitím sekvenčně specifických primerů. Výsledky: Porovnali jsme široké spektrum SNP (z angl. single nucleotide polymorphisms) TH2/Th2 cytokinových genů celého souboru pacientek s kontrolním souborem. Frekvence většiny testovaných SNP nedosáhla u pacientek statisticky významného rozdílu. Našli jsme však zajímavý rozdíl v distribuci genotypů promotoru genu pro IL-4. Genotyp CC v pozici - 590 a -33 byl zastoupen u pacientek s...
|
|
|
Porodní asistentka jako součást porodnického týmu v problematice PŽOK.
Soukupová, Adéla ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Sosna, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice peripartálního život ohrožujícího krvácení, které je vedoucí příčinou mateřské úmrtnosti jak v zemích rozvojových, tak i v hospodářsky rozvinutých zemích světa. Práce je koncipovaná jako teoreticko-praktická. Cílem teoretické části je jednak představit publikované poznatky o prevenci, příčinách, rizikových faktorech, diagnostice a terapii peripartálního život ohrožujícího krvácení a dále poukázat na důležitou roli porodní asistentky ve všech těchto aspektech. V rámci teoretické části je zahrnuta kapitola, která se zaměřuje na trénink porodnického týmu prostřednictvím simulací peripartálního krvácení, zejména otázkou jejich efektivity a frekvence opakování. Ze studií, které se simulacím věnují vyplývá, že příliš často se do simulací nezahrnují porodní asistentky. Z toho důvodu je k bakalářské práci přidané video, které vytvořily studentky porodní asistentce ve spolupráci s porodními asistentkami a lékaři, které ukazuje především neodkladné kroky porodní asistentky v případě rozvoje postpartálního krvácení. Video by mělo sloužit jako edukační materiál porodním asistentkám a studentkám této profese a usnadnit jim tak jejich přípravu na výkon budoucího povolání. Praktická část prostřednictvím kazuistiky, ukazuje zejména péči porodní asistentky o ženu s rozvojem...
|
|
|
Genový polymorfismus Th1/Th2 cytokinů u pacientek s děložní myomatózou
Sosna, Ondřej ; Kužel, David (vedoucí práce) ; Živný, Jan (oponent) ; Novotný, Zdeněk (oponent)
Úvod: Děložní myom (leiomyom) je nejčastěji se vyskytujícím nezhoubným nádorem v oblasti ženského genitálního traktu a představuje nejčastější indikaci k provedení hysterektomie. Jeho etiologie však stále zůstává neznámá. V posledních letech jsou podrobněji zkoumány genetické faktory podílející se na vzniku děložních myomů. Cílem naší práce bylo najít možné genetické faktory použitelné jako prognostický marker k evaluaci zvýšeného rizika vzniku tohoto onemocnění. Metodika: Do studie jsme zařadili 102 pacientek s děložními myomy, jako kontrolní skupina sloužil soubor 145 zdravých žen. Všem těmto ženám bylo provedeno ultrazvukové vyšetření malé pánve a odebrán vzorek nesrážlivé krve. Ve skupině pacientek s děložním myomem následovala vždy po zvolené operační intervenci histologická verifikace nálezu. Princip detekce polymorfismů cytokinových genů byl založen na jednoduché PCR reakci s využitím sekvenčně specifických primerů. Výsledky: Porovnali jsme široké spektrum SNP (z angl. single nucleotide polymorphisms) TH2/Th2 cytokinových genů celého souboru pacientek s kontrolním souborem. Frekvence většiny testovaných SNP nedosáhla u pacientek statisticky významného rozdílu. Našli jsme však zajímavý rozdíl v distribuci genotypů promotoru genu pro IL-4. Genotyp CC v pozici - 590 a -33 byl zastoupen u pacientek s...
|
host ::
RSS.