Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Intertextual and mythical. The royal seats of Piasts and Premyslids between mid-10th and late 11th century AD
Oleś, Kamila ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Sommer, Petr (oponent) ; Rączkowski, Włodzimierz (oponent)
Raně středověké sídliště ve střední Evropě, u kterého je existence paláce v jeho strukturách zmíněna v písemných pramenech nebo archeologicky identifikována, je klasifikováno jako královská/knížecí rezidence. Proto je architektonické kritérium jedním z hlavních kritérií při definování sídla panovníka. Ve většině srovnávacích studií jsou interpretované architektonické pozůstatky bohužel odtrženy od kontextu terénu a krajiny, což v rezidenčním diskursu pouze udržuje vědecké mýty, které v něm panují. V předkládané rozpravě prokazuji, že v některých případech byl význam krajiny, ve které bylo sídlo vytvořeno, utvořen bez úvahy o prostorových údajích. Demonstruji, že izolací jednotlivých rezidenčních a sakrálních budov od jejich fyzického a textuálního kontextu byly prostorové aspekty architektonických struktur špatně interpretovány. Avšak pochopení místního prostředí je při identifikaci role "architektonického citátu" v sémantické prostorové tvorbě rezidenčního hradu klíčové. Z tohoto důvodu má prezentovaná teze na základě textuálního přístupu k architektuře a terénnímu zázemí dekonstruovat vybrané interpretace rezidenčních sídlišť ve střední Evropě. V mé práci také prezentuji, že dva aspekty reality - textový (písemné zdroje) a fyzický (environmentální) podmiňují historickou prostorovost, která je jak...
Sacred buildings in early medieval central localities (on example of Žatec)
Chlustiková, Katarína ; Sommer, Petr (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent)
Od doby romantického 19. storočia, kedy začali vznikať prvé práce vedecky nahliadajúce na architektonické pamiatky starých dob, prešlo už viac ako jedno ďalšie storočie. To nás naučilo skúmať možnosti historického štúdia a dovolilo tak klásť si neustále viac otázok. Vykryštalizovali sa samostatné vedné odbory pracujúce vlastnými metódami a prinášajúce mozaiku informácií o týchto pamiatkach z niekoľkých strán. Archeológia sa popri histórií a dejinách umenia začala uplatňovať pomerne neskoro. Nové možnosti jej otvorila predovšetkým nedávna doba prinášajúca spoločenské a technologické zmeny. Rozmachom stavebného priemyslu v posledných dvadsiatich rokoch tento vedný odbor zaznamenal nebývalý nárast pramennej základne. Tam, kde dejiny umenia hľadajú odpovede v revízií dávno známych umeleckých diel a opätovnom prehodnocovaní svojich možností a historické poznatky sa iba málokedy doplnia novým nálezom či opäť revíziou, archeológia može poskytnút' celkom nové poznatky. K podobnej situácií došlo aj v Žatci. Regionálne historické štúdium rozvíjané už v dobách romantizmu dovolilo definovať prvé predstavy o Žatci v ranom stredoveku. Zo zlomkovitých správ v písomných prameňoch sa postupom doby podarilo poukázať na význam lokality ako jedného z najdoležitejších hradísk a oporných bodov pfemyslovskej štátnej správy....
Nálezy mincí v interiérech kostelů v Čechách, jejich souvislosti a informační hodnota
Kout, Adam ; Sommer, Petr (vedoucí práce) ; Čechura, Martin (oponent)
(česky) Práce pojednává o mincovních nálezech a jejich kontextech v rámci interiérů kostelů v Čechách. Je zde zhodnocena problematika a metodologie výzkumu s důrazem na využívání detektorů kovů v archeologii. Mincovní nálezy jsou rozčleněny dle příslušných lokalit do kategorií - depoty a jednotlivé mince. Tyto poznatky jsou pak zhodnoceny jak z hlediska kostela samotného, tak v širším kontextu. Pro snadnější orientaci v celkovém kontextu je stručně nastíněna také historie jednotlivých kostelů ve spojitosti s mincovními nálezy. Nedílnou součástí je přehledný standardizovaný katalog mincovních nálezů v interiérech kostelů v Čechách. V závěru jsou nálezy zhodnoceny z několika různých hledisek.
Ke středověkému osídlení východních Čech
Ježek, Martin ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Sommer, Petr (oponent) ; Sláma, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se snaží zhodnotit dosavadní prameny k vybraným otázkám středověkého osídlení východních Čech. Převážnou část pramenné základny k tomu tématu tvoří archeologický materiál, získaný v posledních desetiletích jednak terénním výzkumem městských jader, jednak povrchovými sběry v několika regionech. V této práci byl zpracován jeden z nich, a to bohatý fond z okrajové oblasti raně středověké sídelní oikumeny, Jaroměřska. Kapitola zaměřená na jeho poznání sleduje svědectví proměny sídlištní struktury raně středověkého venkova. Naproti tomu kapitola věnovaná nejstarším východočeským městům, až na výjimku královským, se zabývá především vývojem prostorové struktury v rámci městských hradeb. Různoběžnost chronologických rovin vyplývá z rozdílné dostupnosti poznání dějinných tendencí v rámci možností archeologie, resp. celého spektra metod historiografie. V úvodní části je zdůvodňován přístup k pojmu město, vázaný k sociálnímu postavení obyvatel nových sídel vznikajících ve 13. století v českých zemích. Na jeho základě je vedena dělící čára mezi často směšovanými urbánními formami mladšího pravěku a raného středověku a městy středověku vrcholného. Jako příklad je prezentováno Staré Město pražské 12. a staršího 13. století sjeho vyhlášenými románskými domy, pokládanými v literatuře za doklad raně...
Intertextual and mythical. The royal seats of Piasts and Premyslids between mid-10th and late 11th century AD
Oleś, Kamila ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Sommer, Petr (oponent) ; Rączkowski, Włodzimierz (oponent)
Raně středověké sídliště ve střední Evropě, u kterého je existence paláce v jeho strukturách zmíněna v písemných pramenech nebo archeologicky identifikována, je klasifikováno jako královská/knížecí rezidence. Proto je architektonické kritérium jedním z hlavních kritérií při definování sídla panovníka. Ve většině srovnávacích studií jsou interpretované architektonické pozůstatky bohužel odtrženy od kontextu terénu a krajiny, což v rezidenčním diskursu pouze udržuje vědecké mýty, které v něm panují. V předkládané rozpravě prokazuji, že v některých případech byl význam krajiny, ve které bylo sídlo vytvořeno, utvořen bez úvahy o prostorových údajích. Demonstruji, že izolací jednotlivých rezidenčních a sakrálních budov od jejich fyzického a textuálního kontextu byly prostorové aspekty architektonických struktur špatně interpretovány. Avšak pochopení místního prostředí je při identifikaci role "architektonického citátu" v sémantické prostorové tvorbě rezidenčního hradu klíčové. Z tohoto důvodu má prezentovaná teze na základě textuálního přístupu k architektuře a terénnímu zázemí dekonstruovat vybrané interpretace rezidenčních sídlišť ve střední Evropě. V mé práci také prezentuji, že dva aspekty reality - textový (písemné zdroje) a fyzický (environmentální) podmiňují historickou prostorovost, která je jak...
Nové poznatky o českých středověkých mendikantských konventech
Sommer, Petr
Historický, archeologický a uměleckohistorický výzkum probíhající desítky let v areálech českých mendikantských klášterů přináší stále nové poznatky o jednotlivých lokalitách a tím stále rozšiřuje naše znalosti o těchto klášterech a o jejich vztazích ke středověkému městu a společnosti.
Dějiny střední Evropy jako jednotného prostoru v dlouhém 10. století
Izdný, Jakub ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Matla, Marzena (oponent) ; Sommer, Petr (oponent)
Práce se zabývá vývojem ve střední Evropě dlouhého 10. století a snaží se postihnout obecně proměny, které v regionu této epochy nastaly. Srovnáním a interpolací fenoménů christianizace, budování politické a ekonomické moci a proměny celé společnosti mezi klíčovými regiony dotčené oblasti se snaží představit nový pohled na celou problematiku. Preferuje vizi ekonomicko-politického vývoje elit, které v separaci od dosavadních společensko-politických formací budují vlastní mocenský aparát, který se teprve postupně konfrontuje a až nakonec splývá s předstátní společností do podoby raně středověkého křesťanského státu.
Počátky sakrální architektury v západních Čechách. Kapitoly z církevní archeologie
Čechura, Martin ; Sommer, Petr (vedoucí práce) ; Hauserová, Milena (oponent) ; Kovář, Miroslav (oponent)
Cílem práce je výzkum nejstarší sakrální architektury na příkladu jednoho regionu - západních Čech. Zatímco dosavadní historické bádání předpokládalo, že nejstarší kostely byly stavěny na správních hradech a tvořily základ velkofarního systému, archeologické prameny ukazují jiný obraz. Už v průběhu 11. století máme doloženo množství kostelů v krajině. Sledován je jejich vztah ke starším pohřebištím. Oproti předpokladu diskontinuity mezi staršími řadovými pohřebišti a kostelními hřbitovy se ukazuje, že v řadě případů existovala přímá prostorová souvislost. Kostely byly zakládány v místech staršího osídlení, stejně jako na místech starších hřbitovů. Archeologický výzkum doložil dřevěné stavby i náročnou kamennou architekturu. V několika případech se podařilo doložit prostorovou a funkční souvislost s rezidencí. V řadě případů se podařilo prokázat větší stáří kostelů, resp. bylo zjištěno, že jim předcházela starší stavba. Poloha některých kostelů na významných cestách a hranicích naznačuje i jejich symbolickou úlohu. Výsledky archeologických výzkumu vedou k otázkám, kdo byli stavebníci těchto kostelů a jaká byla jejich role ve společnosti. Zásadně se tak mění i pohled na počátky christianizace raně středověkého obyvatelstva i individuální konverzi elit. Klíčová slova: církevní archeologie - sakrální...
Moderní technologie a historická metoda
Sommer, Petr
Současná tendence zapojování nových technologií a metod do historické práce vede k mimořádnému rozšíření zpracovatelských možností velkých souborů pramenů, stále je však nutné formulovat jasné badatelské otázky a očekávané cíle.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Sommer, Patrik
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.