|
|
Kontaminace vybraných lokalit města Brna těžkými kovy
Šebková, Michaela ; Sommer, Lumír (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na studium kontaminace půdy a rostlinného porostu těžkými kovy (olovo, kadmium a rtuť) v pěti vybraných lokalitách města Brna. Odběrové místo na ulici Opuštěná reprezentuje velmi zatíženou lokalitu s hustým automobilovým provozem ležící uprostřed města. Odběrová místa na ulici Vídeňská a Podstránská náleží mezi středně zatížené lokality v blízkosti velkých komunikací. Málo zatížené lokality jsou reprezentovány odběrovými místy na ulici Musorgského a Šrámkova, které leží v okrajových částech s nižší hustotou provozu. Vzorky půdy a rostlinného materiálu byly odebrány k analýze ve dvou termínech (listopad 2008 a leden 2009). Průměrná množství rtuti, kadmia a olova v odebraných vzorcích půdy byla pod limity vyhlášky č. 13/1994 Sb. MŽP. Obsah těžkých kovů v půdě odpovídal lokalitě odběru, nejvyšší hodnoty vykazovala lokalita Opuštěná. Obsah olova a rtuti v listech smetanky lékařské byl vyšší než jejich obsah v kořenech. U kadmia byla situace opačná, nejvyšší obsahy byly naměřeny v podzemní části rostliny. Oproti půdě nevykazovaly obsahy těžkých kovů v různých lokalitách velké rozdíly v nadzemní a podzemní části rostliny. Přesto mezi nejvíce kontaminované místo se opět řadí lokalita Opuštěná. Hodnoty pH odebraných vzorků půdy se pohybovaly v rozmezí 7 až 7,5, tedy v neutrální oblasti.
|
|
|
Stanovení fosforečnanů ve vodách a charakterizace jejich negativního vlivu na akvatický ekosystém
Novotný, Radek ; Komendová, Renata (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na negativní vliv fosforečnanů v přírodních vodách a na jejich metody stanovení. V první části práce je charakterizován negativní vliv na přírodní vody a jsou charakterizovány problémy spojené s eutrofizací, rozvojem sinic a řas a z nich plynoucí možná zdravotní rizika. V druhé části jsou uvedeny metody, kterými lze fosforečnany stanovovat. Práce vyzdvihuje zejména spektrofotometrické metody, jako jsou metody s kyselinou molybdátofosforečnou, vanadátomolybdátofosforečnou, wolframátofosforečnou a dále s fosfomolybdenovou modří a s některými bazickými barvivy typu rhodamin B, rhodamin 6G, malachitová zeleň a krystalová violeť. Jsou zmíněny i méně používané, ale poměrně citlivé, metody jako jsou AAS, AES, LC-ICP-MS a dále to jsou chromatografické, elektrochemické a enzymatickcé metody. V neposlední řadě práce zmiňuje možnost použití automatických technik, jako je FIA nebo CFA, které jsou vhodné pro rutinní a časté stanovení, využívající často spektrofotometrické metody, ale nejen ty.
|
|
|
Fluorimetrické stanovení skandia
Holubová, Zuzana ; Komendová, Renata (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
V práci je podrobně studováno fluorimetrické stanovení skandia 8-Hydroxychinolin-5-sulfonovou kyselinou. Byly zhodnoceny všechny podstatné faktory na fluorescenci, např. vliv času, pH, koncentrace činidla, tlumičů, tenzidů a interference vybranými ionty na citlivost, mez detekce a přesnost stanovení při použití klasických fluorescenčních spekter i jejich první derivace. Metoda byla aplikována na stanovení skandia v reálných vodách. Nové činidlo bylo stručně porovnáno s dříve použitými činidly, morinem a lumogallionem pro stanovení skandia.
|
|
|
Koloběh arsenu a jeho specií v životním prostředí
Ševčíková, Kateřina ; Sommer, Lumír (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce, která je z velké části rešeršní, se zabývá sledováním jednotlivých sloučenin arsenu ve složkách životního prostředí a metodami jejich stanovení (speciační analýza). V experimentální části práce byly ve vzorku pstruha duhového hledány jednotlivé specie arsenu metodou HPLC-UV-HG-AFS. Výsledky prokázaly, že se arsen v tkáni pstruha duhového nachází ve formě arsenobetainu, který je pro ryby a vodní živočichy přirozený a není toxický ani pro konzumenty.
|
|
|
Multikomponentní extrakce a prekoncentrace mikrokoncentrací As, Sb, Se a Te na modifikovaný silikagel, stanovení na ICP-AES (ICP-MS) a aplikace na vzorky vod
Urbánková, Kristýna ; Řehůřková, Irena (oponent) ; Kanický, Viktor (oponent) ; Ventura, Karel (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Stanovení anorganických forem arsenu, antimonu, selenu a telluru v přírodních vodách vyžaduje často v případě instrumentálních metod potřebu kvantitativní separace a zkoncentrování. Jako nejefektivnější metodou prekoncentrace je extrakce na tuhé fázi SPE (solid phase extraction). Práce byla zaměřena na studium separace a prekoncentrace sledovaných mikroelementů na hydrofobních sorbentech, na bázi modifikovaného silikagelu Separon SGX C18, SGX C8, SGX CN, SGX NH2, SGX RPS, SGX Phenyl a silně bazickém aniontoměniči SGX AX. V práci byl diskutován možný mechanismus sorpce v přítomnosti kationtových tenzidů benzyldimethyldodecylamonium bromidu (Ajatinu), benzyldimethyltetradecylamonium chloridu (Zefiraminu) a 1 - ethoxycarbonylpentadecyltrimethylamonium bromidu (Septonexu) s vybranými komplexotvornými organickými činidly především s 4-(2-pyridylazo)resorcinolem, 8-hydroxychinolin-5-sulfonovou kyselinou, 1,2-dihydroxybenzenem, 1-pyrrolidindithioátem amonným, diethyldithiokarbaminanem sodným a thiomočovinou. Interakce iontových asociátů se sorbentem jeví komplikovaný charakter a nebyla doposud exaktně popsána, proto byla v práci věnovaná zvýšená pozornost kondicionaci sorbentu a byla podrobně studována sorpční účinnost systému bez přítomnosti a v přítomnosti vybraných tenzidů a organických činidel. Také byl sledován vliv pH sorbovaných roztoků, rychlosti a objemu kapaliny protékajícího sorbentem, výběru vhodného typu a objemu elučního činidla, testování eluční účinnosti. Byla úspěšně provedena sorpce z objemu 50 - 1000 ml, tak došlo ke 100 násobnému zvýšení prekoncentračního faktoru, čímž bylo možné použít ICP-AES pro koncentrace sledovaných mikroelementů v g.l-1 místo původních mg.l-1. V práci byl také podrobně popsán vliv matrice a doprovodných prvků přítomných v reálných vzorcích vod na účinnost sorpčního procesu. Kromě vlivu makroelementů jako je Na, K, Ca, Mg, Al a Fe byl také studováno možné ovlivnění sorpce sledovaných mikroelementů také B, Ba, Be, Bi, Cd, Co, Cr, Cu, Mn, Mo, Ni, Pb, Sr, Ti, Tl, V a Zn. Vliv aniontů nebyl prokázán. Po kvantitativní eluci byla organická rozpouštědla z eluentu odpařena pod IR lampami, odparek převeden do vodného roztoku a koncentrace sledovaných prvků stanoveny pomocí ICP-AES. V práci byly také detailně popsány podmínky stanovení As, Sb, Se a Te metodou ICP-MS. Pro přímé stanovení těchto prvků byl podrobně studován vliv matričních prvků a multikomponentního standardu na intenzitu signálu bez přítomnosti a v přítomnosti vnitřních standardů germania a bismutu. I v tomto případě byla sledovaná možnost zkoncentrování mikroelementů na vybraném typu modifikovaného silikageu v přítomnosti kationtového tenzidu a vhodného organického činidla. Sorpce probíhala kvantitativně až z 500 ml, čímž došlo ke zvýšení prekoncentračního faktoru na 50. Tím bylo umožněno stanovit jednotky ng.l-1 sledovaných prvků. Pro obě koncové metody byly vyhodnoceny jak teoretické tak praktické meze detekce pro reálné vzorky vod podle IUPACu. Optimalizovaný postup sorpce byl aplikován na vybrané syntetické a reálné vzorky vod (vodovodní, povrchová sladkovodní, minerální a mořská). Výsledky získané sorpcí 1000 ml roztoku reálného vzorku na modifikovaném silikagelu a následným stanovením ICP-AES, byly porovnány s výsledky z měření na ICP-MS bez předchozí sorpce za použití metody standardních přídavků v přítomnosti vhodných vnitřních standardů. Srovnáním kalibračních závislostí v syntetické a reálné vodě a vyhodnocením spiků v těchto vodách byla také vyhodnocena chyba.
|
|
|
Koloběh kobaltu v životním prostředí
Charuza, Martin ; Mládková, Zuzana (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá významem kobaltu v životním prostředí, zejména jako součásti vitaminu B12. Vitamin B12 je komplex, který je nezbytný pro správnou tvorbu červených krvinek a DNA, kromě toho ovlivňuje spoustu dalších procesů v organismech. Kobalt tvoří mnoho komplexních sloučenin, které jsou zmíněny v této práci. Nejčastější oxidační čísla kobaltu ve sloučeninách jsou +II a +III. Ve druhé části je popsáno spektrofotometrické stanovení kobaltu vhodnými činidly. Existuje celá řada spektrofotometrických činidel, kterými lze stanovit kobalt ve vzorku. Nejčastěji používaná spektrofotometrická činidla pro stanovení kobaltu jsou 4-(2-pyridylazo)resorcinol (PAR), 1-(2-pyridylazo)-2-naftol (PAN), 2-(5-brom-2-pyridylazo)-5-diethylaminofenol (5-Brom-PADAP), 4-(2-thiazolylazo)resorcinol (TAR) a 2-(2-thiazolylazo)-4-methoxyfenol (TAMP). Všechna tato činidla jsou heterocyklická azobarviva, na které se kobalt váže koordinačně kovalentní vazbou a tvoří s nimi stabilní komplex.
|
|
|
Koloběh chrómu a jeho specií v životním prostředí
Nevrlá, Jana ; Sommer, Lumír (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Tato práce se v teoretické části zaměřuje především na možnosti vstupu jednotlivých forem chromu do životního prostředí, jejich akumulaci a transformaci ve složkách životního prostředí. Dále jsou zde popsány způsoby odběru vzorků pro analytické stanovení chromu, způsob úpravy těchto vzorků a nejpoužívanější analytické metody stanovení chromu v oxidačním stupni III a VI. Experimentální část je zaměřena na kvantitativní stanovení Cr(III) a Cr(VI) v odpadních vodách, odebraných v neutralizační stanici Chemické fakulty VUT v Brně, pomocí vybraných spektrofotometrických metod a porovnání získaných výsledků s výsledky analytického stanovení celkového chromu metodou atomové absorpční spektrometrie.
|
|
| |
|
|
Problematika stanovení cínu v environmentálních matricích
Bušinová, Markéta ; Sommer, Lumír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá v rešeršní části především obsahem cínu ve složkách životního prostředí, jeho koloběhu v nich a možnostmi stanovení cínu v životním prostředí. Shrnuje dostupné informace o vlastnostech cínu a jeho sloučenin, výskytu a koloběhu cínu ve složkách životního prostředí. Dále se zaměřuje na stanovení cínu ve složkách životního prostředí, pozornost je věnována především stanovení celkového obsahu cínu s využitím metody ET-AAS. Experimentální část je zaměřena na optimalizaci metody stanovení na ET-AAS a výběr vhodného extrakčního postupu pro stanovení celkového obsahu cínu v půdách a sedimentu. Nejvhodnější postup stanovení cínu na ET-AAS byl aplikován na vzorky půdy, sedimentu a vody. Jako optimální modifikátor matrice pro byl zvolen roztok Pd(NO3)2 v 5 % kyselině askorbové, optimální pyrolýzní teplota byla 1400 °C a teplota atomizace 2400 °C. Ani jeden z posuzovaných postupů extrakce nebyl shledán jako vhodný postup pro potřeby stanovení cínu v environmentálních vzorcích a je třeba dalších prací, které by optimalizovaly metodu separace.
|
|
| |
host ::
RSS.