Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vytvoření databáze vodních biotopů na mosteckých výsypkách
Macková, Klára ; Solský, Milič (vedoucí práce) ; Gdulová, Kateřina (oponent)
Post-těžební stanoviště mohou představovat vhodná prostředí pro celou řadu vzácných i ohrožených druhů organismů, obojživelníky nevyjímaje. Velikost populace modelového druhu, skokana štíhlého (Rana dalmatina), je na více než 900 vodních plochách čtyřech mosteckých výsypek sledována již osm let, a to na základě sčítání jeho snůšek v jarním období. Současně se sčítáním snůšek jsou každoročně zaznamenávány charakteristiky sledovaných vodních ploch, zejména jejich rozloha, hloubka, sklon břehů, pH, vodivost, podíl vodní vegetace atd. včetně jejich polohy pomocí GPS a fotodokumentace. Při obdobných studiích, kdy je opakovaně navštěvován větší počet lokalit, může nastat problém se spolehlivostí dohledávání konkrétních míst. Běžně je pro orientaci v prostoru využívána ortofoto mapa a navigace GPS s bodovou vrstvou jednotlivých lokalit. K chybám může docházet z důvodu velkého počtu lokalit, jejich občasné nahloučenosti, nepřehledného terénu a vlastní chybě GPS přístrojů. Docházelo tak k nepřesnostem v určování polohy jednotlivých lokalit, jež mělo za následek špatnou evidenci jednotlivých biotopů. Vhodným postupem, jak výsledky terénního výzkumu zpřesnit, bylo vytvořit databázi obsahující fotodokumentaci z předchozího roku a atributy bodů zájmového území a přenést do formátu GPX, aby ji bylo možno zobrazit v terénu přímo v používaných GPS přístrojích. K tomuto účelu byl využit geoinformační systém ArcGIS, programový balíček Office společnosti Microsoft a software Notepad++. Tato bakalářská práce obsahuje tři základní části, a to: literární rešerši, metodiku a přílohy. V příloze práce je stručný návod pro nahrávání vlastních atributů a fotografií bodů do běžných turistických GPS přístrojů.
Působnost a pravomoci Celní správy ČR v oblasti ochrany ohrožených druhů rostlin a živočichů
Bašta, Lukáš ; Vojar, Jiří (vedoucí práce) ; Solský, Milič (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou působnosti a pravomoci Celní správy České republiky jako ozbrojeného bezpečnostního sboru v oblasti ochrany ohrožených druhů rostlin a živočichů. Představuje problematiku mezinárodního obchodu s ohroženými druhy, legislativní možnosti ochrany (Úmluva CITES, právo EU/ES a ČR) a jejich uplatnění v ČR, konkrétní prostředky Celní správy České republiky vedoucí k odhalení nelegálních aktivit, současný stav - přehled nelegální činnosti odhalené Celní správou České republiky za roky 2011 - 2015, zhodnocení trendů a vývoje v rámci pašování ohrožených druhů, nejčastěji pašované druhy, pachatelé, metody, úkryty, tresty, návrh preventivních nástrojů a zhodnocení současného stavu.
Umístění snůšek skokana štíhlého (Rana dalmatina) ve vodním prostředí
Kopáčová, Nikol ; Solský, Milič (vedoucí práce) ; Kopecký, Oldřich (oponent)
Cílem diplomové práce bylo bližší prozkoumání biotopových nároků skokana štíhlého (Rana dalmatina). Sběr dat probíhal v letech 2007 až 2010 a 2015 celkem na 27 lokalitách Hornojiřetínské výsypky. Zkoumány byly následující faktory: hloubka, ve které jsou snůšky kladeny; vzdálenosti mezi jednotlivými snůškami; vzdálenost snůšek od břehu; typ umístění jednotlivých snůšek, či zda jsou kladeny v litorálu nebo nikoli. Dále sklon břehů zkoumaných lokalit a míra jejich oslunění. Pro porovnání, zda celkový počet snůšek na lokalitě může či nemůže ovlivnit minimální vzdálenost mezi jednotlivými snůškami, byl použit Mann Whitneyho neparametrický test. Z výsledků se dá usuzovat, že skokan štíhlý pro kladení snůšek preferuje alespoň částečně osluněné lokality s dostatkem litorální vegetace a mírným sklonem břehů. Hloubku nádrže preferuje spíše mělčí, ovšem je nutná přítomnost hlubších partií pro přezimování. Z výsledků Mann-Whitneyho neparametrického testu se v tomto případě nedá jasně potvrdit, že by celkový počet snůšek na lokalitě nějak výrazně ovlivňoval vzdálenosti nejbližších sousedních snůšek, respektive, že by vyšší počet samců na lokalitě zmenšoval hájené teritorium každého z nich a naopak.
Impact of habitat loss on anuran diversity in different parts of Serra do Mar, the largest remnant of Mata Atlantica, SE Brazil
Holer, Tomáš ; Hejcmanová, Pavla (vedoucí práce) ; Solský, Milič (oponent)
Mata Atlantica is one of the ancient forests. It is one of the five South American biodiversity hotspots. In the recent time, over 90% percent of this rich and unique biome has been lost. This loss and huge fragmentation of the forest, resulted in a decrease and extinction of many populations of endemic species of plants and animals. Over 450 amphibian species lives in the Atlantic forest of which 60% are endemic. My research area was localized inside one of the largest Atlantic forest fragments, Serra do Mar, in the buffer area of Serra da Bocaina National Park, Brazil. Aims of these thesis were to identify the anuran diversity in the abovementioned area, estimate species habitat preferences and compare the preferred habitat map of the three model species, with their distribution maps available on their IUCN Red List account. The methodology consisted of two parts. Three line transects were placed in three different forest parts and elevations. Three night and three day surveys were done on each transect by three people. Second part was non-invasive species identification on five selected breeding ponds in the research area. During my research, 31 species of frogs were recorded and 27 of them were identified, belonging to 8 families. Hylidae (16), Hylodidae (1), Bufonidae (2), Odontophrynidae (3), Craugastoridae (1), Brachycephalidae (3), Leptodactylidae (4), Centrolenidae (1). None of those frogs are endangered according to their IUCN Red List status (1 Data Deficient, rest Least Concern). After revision and re-estimation of three model species (Aplastodiscus callipygius, Cruz and Peixoto, 1985, Adenomera marmorata, Steindachner, 1867, Haddadus binotatus, Spix, 1824) distribution maps, according to their preferred habitat, using distribution maps available on IUCN Red List, It has been found, that the endanger status of many species of frogs is most likely underestimated. Results of this thesis suggest, that large-scale research should be conducted, to get more knowledge of Mata Atlantica amphibians, to understand their behavior and ecology and through the knowledge find the way how to protect them.
Změny charakteru vodních biotopů na technicky nerekultivovaných výsypkách.
Ščudlová, Zuzana ; Solský, Milič (vedoucí práce) ; Kadlec, Tomáš (oponent)
V průběhu posledních desetiletí dochází k významnému poklesu početnosti obojživelníků. Snahy o zhodnocení stavu jednotlivých populací obojživelníků značně komplikují výrazné přirozené fluktuace jejich početnosti. To se může projevit především v případě krátkodobých studií, které v současné době převládají. Výsypkové plochy představují vhodné prostředí pro řadu ekologických studií. Mnohdy se jedná o místa, na která v současnosti nepůsobí přímý vliv činnosti člověka, čímž nabízí možnost studia přirozených procesů. Na Hornojiřetínské výsypce (cca 6 km2) probíhá od roku 2005 monitoring početnosti skokana štíhlého (Rana dalmatina), přičemž jsou zaznamenávány i vybrané charakteristiky sledovaných vodních ploch. Na výsypce se nachází cca 400 vodních lokalit. Na 225 z nich je kontinuálně sledován vývoj jejich vlastností a na 134 sledována početnost modelového druhu. Vývoj vodních lokalit není zcela běžně zkoumán na rozdíl od běžněji sledovaného vývoje suchozemského prostředí. Výsledky ukázaly, že se snižovala hloubka jezírek, okolní prostředí jezírek zarůstalo a oslunění vodní hladiny se zmenšovalo. Pouze litorální vegetace nevykazovala žádné významné změny. Početnost skokana štíhlého kolísala více než 10x během sledovaného období, nebyl prokázán žádný celkový trend ve vývoji velikosti sledované části populace. Meziroční poklesy početnosti převažovaly nad nárůsty (6 vs. 4). Poklesy početnosti též měly větší meziroční rozsah (1,07 až 6,40 vs. 1,69 až 2,40) a trvaly nepřerušeně delší dobu oproti nárůstům (5 let vs. 2 roky). Dále byla zjištěna silná korelace mezi celkovou početností nalezených snůšek v jednotlivých lokalitách a obsazeností jezírek. Výsledky této studie poukazují na vhodnost zavedení dobře cíleného managementu těchto lokalit a na potřebnost dlouhodobých studií pro správné pochopení populační dynamiky obojživelníků.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.